J. BOBOŠÍKOVÁ: Ukrajina prorostlá korupcí. Pavel plánuje další investice. Kdo na tom vydělá?
J. BOBOŠÍKOVÁ: Ukrajina prorostlá korupcí. Pavel plánuje další investice. Kdo na tom vydělá?
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Prezident Petr Pavel se 5. listopadu na summitu Vyšegrádské čtyřky v Trenčíně znovu vrátil k myšlence nového Marshallova plánu pro Ukrajinu. Už loni v červenci v Římě představil 11 bodový program poválečné obnovy. Počítá s evropskými penězi, soukromými investory, mezinárodními finančními institucemi i využitím zmrazených ruských aktiv. Podle světové banky, Evropské komise OSN a ukrajinské vlády bude obnova Ukrajiny vyžadovat přibližně 588 miliard dolarů. A teď pozor, zatímco prezident mluví o budoucích investicích, ukrajinští vyšetřovatelé právě rozkrývají korupční struktury uvnitř státního aparátu. Do podezřelých obchodů jsou podle nich zapleteni také bývalí vysocí vládní představitelé. Evropa se připravuje na obnovu za stovky miliard, ale právě teď se ukazuje, jaké korupční mechanismy mohou veřejné zakázky ohrožovat. >> 4. listopadu oznámil ukrajinský národní protikorupční úřad výsledky další fáze operace Midas. Podle vyšetřovatelů měla organizovaná skupina vybírat od dodavatelů státní energetické společnosti Energutom úplatky ve výši 10 až 15 % hodnoty zakázek. Prostřednictvím finanční struktury používané k zakrývání původu peněz prošlo více než 111 milionů dolarů a 12 milionů eur. Vyšetřování zasáhlo také bývalého vicepremiéra a bývalého ministra energetiky. [hudba] Ve stejné době zveřejnili vyšetřovatelé informace o operaci Kartago. Organizovaná zločinecká síť měla za úplatky získávat ochranu příslušníků bezpečnostní služby, policie a prokuratury. Pod touto ochranou údajně fungovala podvodná telefonní centra, výroba padělaných peněz a cigaret i obchod s drogami. Samotná telefonní centra měla zaměstnávat přibližně 2700 lidí. >> [hudba] >> Jde o závěry probíhajících vyšetřování, nikoliv pravomocné rozsudky. Ukrajinské protikorupční orgány tak odhalují podezření na propojení zločineckých skupin s lidmi, kteří měli spravovat státní majetek nebo vymáhat zákon. >> A Česká republika, fialova vláda loni v září schválila program pomoci Ukrajině na roky 2026 až 2030, 1 miliardu Kč ročně. celkem 5 miliard. Polovina každoroční částky má směřovat Národní rozvojové bance na podporu investic a obnovy. Nejde přitom o první české peníze. V listopadu loňského roku Fialova vláda vyčíslila dosavadní pomoc Ukrajině a jejím občanům na 91 miliard 300 milionů Kč. Do této částky zahrnula vojenskou a humanitární pomoc i výdaje na ukrajinské uprchlíky v Česku. současně vykázala příjmy z jejich daní a pojistného a refundace či náhradní vojenský materiál od spojenců. Celkovou ekonomickou bilanci označila základnou. Vedle toho funguje Česká muniční iniciativa. Prostřednictvím českých firem a zprostředkovatelů se nakupuje munice převážně za peníze zahraničních dárců. Ovšem provoz platí Česká republika. Veřejnost má právo znát skutečné náklady, pravidla výběru dodavatelů, způsob kontroly cen i hospodárnost těchto obchodů. >> Poválečná rekonstrukce Ukrajiny bude zahrnovat výstavbu domů, silnic, železnic, [hudba] nemocnic a energetických zařízení. Půjde o rozsáhlé zakázky pro stavební firmy, výrobce technologií, dodavatele materiálu i finanční instituce. [hudba] Česká republika už se do těchto projektů zapojila. Prostřednictvím evropského nástroje Ukraina Facility se připravují také investice do ukrajinského zdravotnictví a energetiky, včetně modernizace šesti nemocnic. Financování obnovy proto přináší nejen veřejné výdaje a záruky, ale také příležitosti k podnikání. Původní Marshallův plán po druhé světové válce měl podobně dvojí význam. Pomáhal obnovovat evropské hospodářství a současně posiloval obchodní a politické postavení Spojených států. [hudba] Také v případě Ukrajiny bude záležet na tom, kdo bude financovat jednotlivé projekty, kdo získá zakázky a jak se rozdělí jejich ekonomické výnosy. >> Za českou pomoc Ukrajině odpovídají konkrétní politici. Petr Fiala vedl vládu, která schválila dlouhodobé programy financování. Jana Černochová řídila ministerstvo obrany a odpovídala za jeho účast na vojenské pomoci. Jan Lipavský vedl diplomacii, která prosazovala projekty obnovy. Tomáš Pojar působil jako národní bezpečnostní poradce premiéra a právě od nich je na místě požadovat podrobné vyúčtování. Jaké byly skutečné náklady vojenských dodávek? Jak se stanovaly ceny a marže prostředníků? Kdo ověřoval hospodárnost obchodů? Jaké finanční závazky byly přijaty pro další roky? A současný premiér Andrej Babiš. Jeho vláda převzala odpovědnost za pokračující programy. Má možnost prověřit jejich výsledky, zadat nezávislé audity a zveřejnit podrobnosti všude tam, kde tomu nebrání konkrétní bezpečnostní důvody. Změna vlády nemůže znamenat konec odpovědnosti za předchozí rozhodnutí. Stejně tak ale nemůže být omluvou pro nedostatečnou kontrolu nových výdajů. Ukrajina vstupuje do příprav poválečné rekonstrukce s vážnými institucionálními problémy. Evropská komise ve svých hodnotících zprávách upozorňuje na potřebu posílit nezávislost protikorupčních institucí, fungování justice a demokratickou kontrolu. Během válečného stavu jsou odloženy celostátní volby. Ukrajina zároveň čelí rozsáhlému poškození infrastruktury, emigraci obyvatelstva a vysoké závislosti na zahraniční pomoci. Petr Pavel sám upozornil na problémy spojené s návratem statisíců vojáků z fronty do civilního života. Úspěšná rekonstrukce proto nebude záviset pouze na objemu investic. Stejně podstatné bude obnovení běžného demokratického fungování státu, nezávislé soudnictví a kontrola veřejných zakázek. >> A tak se vraťme k Petru Pavlovi. Prezident předkládá představu velkého mezinárodního projektu. Česká republika už mezitím poskytla rozsáhlou pomoc a přijala další finanční závazky. Jenže každý takový projekt musí stát na jasných pravidlech a odpovědnosti. Nejdříve důkladně prověřme dosavadní pomoc. Zveřejněme hospodaření s veřejnými penězi, zkontrolujme zakázky a stanovme vymahatelné podmínky dalšího financování. Současně je nutné pracovat na ukončení války, protože bez míru bude ničení pokračovat a náklady na obnovu dál porostou. Prezident Pavel může navrhovat nový Marshallův plán. O českých miliardách ale rozhodují především vláda a parlament a právě jejich představitelé musí občanům skládat účty. Obnova Ukrajiny má pomoci jejich zemi a obyvatelům. Nesmí se stát příležitostí pro korupční sítě a neprůhledné obchody. Nejdříve mír, inventura peněz a odpovědnost politiků. Teprve potom další miliardové závazky. Ah.






