J. BOBOŠÍKOVÁ: Protiruské sankce obchod nezastavily. Vydělává Čína, Indie a Řecko.| Na verox.cz.

Sankce měly Rusko ekonomicky oslabit, připravit ho o peníze na vedení války a omezit jeho obchod se světem. Jenže vytvořili také něco, o čem se příliš nemluví. Nový globální trh, trh se starými tankery, dražší námořní dopravou, alternativními pojišťovnami, překládkami na moři a novými obchodníky v Dubaji, Hongkongu nebo Singapuru. Ruská ropa totiž ze světového trhu nezmizela, jen změnila trasy a na této změně vydělávají nejen společnosti z Indie nebo z Číny. Podle analýzy Financial Times získaly řecké lodní společnosti od poloviny roku 2023 téměř 4 miliardy dolarů na přepravních výnosech. Nejde o čistý zisk, jde o tržby za přepravu. Přesně tato částka ukazuje, že sankce se pro část světa staly také velmi výnosným obchodem.

Před únorem 2022 byl obchod s ruskou ropou jednoduchý. Ropa mířila především do Evropy. Trasy byly krátké, doprava levná a obchod zajišťovaly zavedené západní společnosti. Po zavedení embarga Evropská unie zakázala dovoz ruské ropy po moři. Současně ale skupina G7 zavedla cenový strop. Jeho cílem nebylo zastavit vývoz ruské ropy. Naopak, ropa měla dál proudit na světový trh. Jen za ním mělo Rusko dostávat méně peněz. To byl zásadní kompromis. Úplné zastavení ruského exportu by totiž mohlo vyvolat prudký růst cen ropy a další inflační šok. Místo přímé cesty do Evropy proto tankery začaly plout do Indie, Číny nebo Turecka. Trasy se prodloužily až trojnásobně. Vzrostly náklady na dopravu, pojištění i počet prostředníků. A právě zde vznikla takzvaná sankční prémie. Část peněz, kterou Rusko ztratí kvůli nižší prodejní ceně, dnes inkasují rejdaři, obchodníci a další články nového obchodního řetězce.

A tady se dostáváme k největšímu paradoxu. Řecké lodní společnosti vydělávaly na přepravě ruské ropy zcela legálně. Pokud byla cena ropy pod cenovým stropem, západní sankce tuto přepravu přímo umožňovaly. Největší přepravce Dcom Tankers získal podle Financial Times nejméně 915 milionů dolarů na přepravních výnosech. Olympic Shipping více než 400 milionů, další společnosti přes 200 milionů dolarů. V květnu letošního roku zajišťovaly řecké tankery přibližně 15 % ruského námořního exportu ropy. Firmy tvrdí, že postupovaly v souladu se sankčními pravidly a veřejně dostupné informace jim rozhodně neprokazují opak. Možná tedy není nejdůležitější otázka, kdo sankce porušoval, ale kdo na jejich nastavení dokázal nejvíce vydělat.

Dalším vítězem sankční éry se stal obchod se starými tankery. Lodě, které by dříve skončily ve šrotu, se najednou prodávaly za několikanásobek své hodnoty. Investigativní projekt OCCRP a Follow Money dohledal nejméně 230 tankerů prodaných do takzvané stínové flotily za více než 6,3 miliardy dolarů. Více než polovinu těchto lodí prodali řecké společnosti. Ve většině případů přitom nešlo o prokazatelné porušení sankcí. Lodě byly prodávány firmám ve třetích zemích. Po změně vlastníka dostali nové jméno, novou vlajku i nového pojistitele. Tak vznikla stínová flotila. Síť stovek převážně starších tankerů s neprůhledným vlastnictvím, která dnes přepravuje významnou část ruské ropy mimo hlavní západní kontrolu. Vedle obchodních příležitostí přináší také vyšší ekologická a bezpečnostní rizika.

Nový obchodní model je jednoduchý. Na každém kroku vzniká další marže. Ruský producent prodá ropu levněji. Obchodník si připočte zisk. Rejdař dostane vyšší přepravní sazbu. Pojišťovna dražší pojistné. Rafinérie nakoupí levnou ropu a prodá hotové produkty za běžné světové ceny. Největším novým odběratelem se stala Indie. V červnu letošního roku dovážela přes 2 miliony barelů ruské ropy denně. Po zpracování pak vyváží pohonné hmoty zpět na světové trhy, včetně Evropy. A podle současných pravidel je to zcela legální.

Podobný mechanismus funguje i u západních technologií. Například dovoz prioritního zboží z Evropské unie do Kirgistánu vzrostl od roku 2022 o 800 %. Vývoz stejného zboží z Kirgistánu do Ruska pak o 1200 %. Evropská unie proto až v roce 2026 poprvé aktivovala mechanismus proti obcházení sankcí. To ukazuje, že obchodníci se novým podmínkám přizpůsobovali mnohem rychleji než samotné státy.

Fungují tedy sankce? No nevím. Rusko prodává ropu levněji a část příjmů skutečně ztratilo. Současně ale vznikl nový globální obchodní systém, na kterém vydělávají přepravci, obchodníci, rafinerie i další prostředníci. Sankce obchod nezastavili, přesměrovali ho a vytvořili miliardový trh, který dnes živí desítky nových hráčů po celém světě. Možná právě to je největší paradox celé sankční politiky.