J. BOBOŠÍKOVÁ: Klientelismus a vyvádění peněz. Vlády věděly a (ne)konaly. I na verox.cz

Tento týden zveřejnila BIS výroční správu jako vždy anonymizovanou bez jmen lidí, firem a konkrétních státních institucí. Jenže tohle je verze pro veřejnost, protože vláda a prezident mohou od zpravodajských služeb dostávat další informace a také si je vyžádat. Za anonymním slovem "stát" proto stojí konkrétní lidé: Fiala a jeho vláda, ministr financí Zbiněk Staňura, prezident Petr Pavel a dnes premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová. My konkrétní jména ze správy BIS neznáme, ale oni je znát mohli a mohou a dnešní představitelé státu si informace mohou vyžádat.

BIS letos popisuje podezřelé veřejné zakázky v energetice, zdravotnictví, dopravě, zemědělství a dalších oblastech: preferované dodavatele, obcházení soutěží, nadsazené ceny, koordinaci ucházejících nebo pochybné subdodávky. A přitom přijde zásadní věta: okolnosti některých zakázek podle BIS nasvědčovaly snaze vyvádět peníze velkého rozsahu.

Takže jednoduchá otázka: co o tom odpovědní lidé ve státě věděli a hlavně co udělali?

Pojem "státem ovládaná organizace" přitom není žádná mlhavá. Ministerstvo financí vykonává za stát akcionářská práva například v ČZ, Čepro, MERO nebo letišti Praha. Ministerstvo průmyslu a obchodu v Čeps, OTE, Explozie nebo státní investiční a rozvojové společnosti. U Českých drah vykonává práva jediného akcionáře řídící výbor složený ze zástupců několika ministerstev. Česká pošta má jako zakladatelský rezort ministerstvo vnitra. Za lesy České republiky nebo podniky povodí stojí ministerstvo zemědělství. A v čele těchto rezortů dnes stojí konkrétní ministři: Alena Schillerová, Karel Havlíček, Ivan Bednák, Lubomír Metnar a Martin Šebestián.

Netvrdíme, že BIS ve své správě mluví právě o některé z těchto organizací. To z veřejné správy nevíme. Ale jedno víme jistě: státem ovládané organizace mají konkrétního vlastníka, konkrétní dohled a konkrétní politickou odpovědnost.

BIS nepopisuje jeden nahodilý problém. Mluví o klientelismu, který může být v některých státem ovládaných organizacích pevně zakořeněný. Preferovaný partner získává výhody díky lidem uvnitř. A odměnou už nemusí být obálka. Ta může přijít později jako vliv na udržení ve funkci nebo budoucí zaměstnání. Někteří představitelé těchto organizací se podle BIS dokonce chování, jako, cituji, "zcela autonomní vládci". V jednom nejmenovaném subjektu mělo vedení dlouhodobě uměle vylepšovat hospodářské výsledky a dozorčí radě předkládat jiný obraz, než jaká byla skutečnost.

A tady je zásadní otázka: co vlastně BIS má v ruce? Prověřený poznatek, podezření, neověřenou informaci nebo prostě ničivý drb? Zpravodajská služba samozřejmě pracuje i s operativními informacemi. Jenže pokud se něco tak závažného dostane až do výroční zprávy, veřejnost by měla vědět, jak to skončilo, protože BIS píše o klientelismu, manipulovaných zakázkách a o možném vyvádění peněz. Buď to byly závažné poznatky a pak musí existovat pokračování, nebo se podezření nepotvrdila. A pak má být jasno i v tom.

A nejde o jednu zprávu. Už za rok 2023 BIS popsala několik případů zcela flagrantního střetu zájmů. Zaměstnanci některých státních institucí podle ní přijímali peníze od soukromých subjektů údajně proto, aby si dorovnali nízké státní platy. Jenže stejné subjekty se ucházely o veřejné zakázky v institucích, kde dotyčný pracoval nebo se jich měla týkat legislativa jeho úřadu.

V roce 2024 BIS popsala klientelismus a netransparentní jednání kolem zdravotních pojišťoven, farmaceutických společností, distributorů léčiv, nemocnic i jejich vedení. A ve státním IT případ, kdy se potenciální dodavatelé měli skrytě podílet na přípravě zadávací dokumentace zakázky, o kterou sami mohli soutěžit.

V roce 2025 přicházejí manipulované soutěže, nadsazené ceny, koordinace ucházejících, pochybní subdodavatelé a nakonec podezření na vyvádění finančních prostředků velkého rozsahu. 2023, 2024, 2025 – tři roky závažných zjištění. A po celé toto období nesla vládní odpovědnost vláda Petra Fialy.

Tady už nejde jen o to, co BIS napsala. Jde o to, co se s jejími poznatky stalo. Zákon stanoví, že zpravodajské služby předávají státním a policejním orgánům informace o zjištěních, která patří do jejich působnosti, pokud tomu nebrání důležitý zájem sledovaný zpravodajskou službou. Takže když BIS popisuje klientelismus, střety zájmů, manipulované zakázky nebo možné vyvádění peněz, nestačí po roce vydat další výroční zprávu a začít nový seznam. Musí existovat nějaký výsledek.

Pokud BIS předala závažný poznatek policii, co následovalo? Pokud ho dostal příslušný státní orgán, jak s ním naložil? Pokud se podezření nepotvrdilo, proč se to veřejnost nedozví? A pokud se potvrdilo, co stát udělal? Tohle už není otázka na BIS, to je otázka na ty, kdo drželi politickou a institucionální odpovědnost.

Nikdo nemusí zveřejňovat utajované informace ani jména, která zákon zveřejnit neumožňuje. Ale stát může říct, kolik závažných případů předal dál, kolik jich příslušné orgány prověřovaly, kolik podezření se nepotvrdilo a kolik vedlo k dalším krokům. Jinak vzniká absurdní situace. Rok za rokem veřejnost čte klientelismus, střet zájmů, manipulované zakázky, korupční rizika, vyvádění peněz. Ministři se střídají, vlády se střídají, ale veřejnost stále neví, jestli po těchto slovech následovalo něco konkrétního.

A jestli BIS někdy pracovala jen s nepotvrzenou operativní informací, pak ať se ukáže, že se nepotvrdila, protože výroční zpráva zpravodajské služby nemůže fungovat jako úřední sbírka anonymních drbů, jejichž pravdivost se už nikdy nedozví.

A teď konkrétní odpovědnost. V době, o které BIS píše, vládl kabinet Petra Fialy. Finance vedl Zbiněk Staňura. Prezidentem byl Petr Pavel. Dnes je premiérem Andrej Babiš. Finance vede Alena Schillerová, průmysl Karel Havlíček, dopravu Ivan Bednák, vnitro Lubomír Metnar a zemědělství Martin Šebestián. To nejsou anonymní funkce. To jsou lidé, kteří mají zodpovědnost, pravomoc a nástroje jednat. Proto nestačí další anonymní výroční zpráva.

Co se stalo s flagrantními střety zájmů z roku 2023, s klientelisvem ve zdravotnictví a státním IT z roku 2024 a hlavně s podezřením na vyvádění peněz ve velkém rozsahu z roku 2025? Jestli se podezření nepotvrdila nebo nepotvrdí, má to být řečeno. Jestli šlo o závažné poznatky, musí být vidět, že stát konal, protože jinak zůstává jediná opravdu nepříjemná otázka: kdo věděl a kdo nic neudělal?