Ivan Noveský | Energetická soustava pod tlakem. Ohrožují OZE stabilitu sítě? | #fackazprava

Vím, že vás takhle doprostřed vyrušuji.

Pane Noveský, já vás teda vítám v našem online vysílání Facky zprava.

Tentokrát vás tady mám jako hosta odborníka na řekněme energetickou infrastrukturu v České republice a samozřejmě si myslím, že co se týče plynu a energetiky, tak jste jedním z nejpovolanějších, bych řekl, v České republice.

A abych vás trošičku představil, pane Noveský, tak vím, že jste vystudoval ČVUT fakultu stavební, pak jste vlastně studoval dále, ehh, specializaci právě pro ukládání, ehh, právě plynu do nějakých zásobníků.

Vím, že jste studoval potom i nějaká práva a co se týče vaší profese a kvalifikace a vůbec vašeho pracovního života celou dobu v energetice, v nejrůznějších společnostech, ať už za bývalého režimu nebo za současného.

A myslím si, že lepšího odborníka na tohle téma určitě nenajdeme.

Jestli je něco, pane Noveský, co byste vy chtěl doplnit, tak určitě řekněte.

Za mě asi takhle pro vás.

>> Takže já vám, pane Jando, děkuji za pozvání.

Děkuji vůbec za pozvání.

Těším se na tu diskuzi.

To bylo asi nejdůležitější.

A co se týká té mé profese, tak já jsem hlavně předtím rokem 89, to jsem stavěl.

To bylo samé stavění, tehdy se stavělo.

No a od té doby se spíše věnuji potom nějakým úřadům a nějakým dalším věcem.

Mimo jiné jsem řídil Energetický regulační úřad.

Tam jsem byl vlastně jako ehh ředitel sektoru, první paní předsedkyně Janny Novotné, a mimo jiné taky jsem byl generální ředitel a zřizoval jsem Úřad pro zastupování státu v věcech majetkových.

To bylo takové celkem zajímavé.

Takže spoustu takto věcí v energetice jsem dělal a myslím si i třeba kolem státního majetku.

>> Ty dotazy můžou být ze všech, ze všech oblastí.

Tak se těším.

>> Určitě.

Já děkuju za doplnění.

Já k tomu, co jste teďka říkal, tak jste mi trošku připomněl jednu myšlenku, kterou jsem si nedávno pohrával a to je to, kdy jsem si vlastně říkal, že my tady žijeme v nějakém už víc jak 30 let režimu, systému, který prakticky, co se týče nějaké energetické infrastruktury, dálniční sítě, vůbec infrastrukturálních věcí, skutečně žije na tom, co bylo zbudováno za toho minulého režimu a jen opravdu málo něčeho nového se postavilo. A to dokonce i Temelín je vlastně dílo, které započalo svou výstavbu za minulého režimu a vlastně dokončeno bylo potom až v těch 90. letech.

Takže >> v roce 2000 byl ten spuštěný.

>> Prosím?

>> V roce 2000.

No, takže je to prostě věc, na které to stojí.

A přijde mi to vlastně komické, že žijeme v době, kdy se tváříme, jak jak všechno funguje, ale bez staré infrastruktury, tak to tu nemáme.

Každopádně pojďme k těm otázkám a já tady hned na vás mám ehh první otázku, protože mě to celkem zajímá, jak vlastně došlo postupně k tomu, že v té energetice se řídíme jakousi ideologií namísto těch faktů, té skutečnosti, té reality.

A proto moje první otázka zní: přibližně od jakého roku si myslíte nebo si všímáte, že se vlastně v energetice začala převažovat ta zelená ideologie nad tou racionalitou? A máme tady v podtextu i ty fyzikální zákony, protože já si mnohdy říkám, že prostě to, co někteří si představují, tak je jako nelze prevádět, prostě fyzikální zákony.

To nejde.

To je pravda.

>> Takhle musím říct, že co se týká jakoby opravdu ekologie, co se týká opravdu životního prostředí, tak to začalo fungovat hned někdy potom v roce 89 a opravdu tehdy ČEZ vlastně v průběhu těch 90. let ČEZ vlastně odsiřoval a odpopelil svoje uhelné elektrárny.

To je potřeba vidět.

Jo, bylo to tehdy nákladem 101 miliard.

A musím říct, že opravdu se to podařilo tak, že dnes ty elektrárny jsou opravdu ekologické, jsou odpopeleny, odsířené.

Mimochodem díky tomu odsíření tady máme sádrokarton, jo, protože při tom odsíření vzniká energosádrovec, ze kterého se vyrábí sádrokarton.

Kdybycho neměli ty uhelné elektrárny, tak máme problém, protože nemáme, z čeho vyrábět sádrokarton, což je taky strašně důležité.

Ale upřímně řečeno, kdy vlastně nastal ten absolutní zlom? Podle mě jako pro energetiku bylo nejhorší období rok 2007.

To byl takzvaný amendment, který nařídila Evropská unie, a to bylo vlastně rozbití těch velkých přirozených monopolů na spoustu menších, ale stejně velkých přirozených monopolů, čímž se rozbil ucelený systém.

Čímž, protože tehdy byl systém, že vlastně všechno to bylo v jednom, jo? Byla výroba, přenos — to jsou ty, to jsou ty takové ty nadřazené sekce, jo — distribuce, to jsou potom ty sekce, která byla to obchodně — prostě všechno to bylo v jednom. Taky v roce 1996 — a to už bylo vlastně po privatizaci ČESU a to už vlastně bylo po spoustě dalších věcí — tak v roce 1996 se platilo tehdy domácností průměrná cena elektřiny 1 Kč za kWh a v tom bylo všechno.

Dnes je to kolem 8 Kč.

Tehdy to byla v podstatě koruna a od té doby, jak jsem správně řekl, tady se vlastně nic nepostavilo.

Dokončil se Temelín.

Ano, teda nedokončil, byly zestavěny jen ty dva bloky, jo.

Bohužel třetí, čtvrtý blok už se nestavěl.

To se zrušilo. V roce 2014 se bohužel zrušil ten tender, jo, na ty bloky 3, 4 v tom Temelíně.

A dokončily se Dlouhé stráně.

Ta přečerpávací vodní elektrárna, která byla taky ve vysokém stádiu rozpracovanosti.

No a pak se ještě postavil, tuším, jeden blok.

Jeden blok se ještě potom postavil ehh na severu Čech, jo, uhelnné elektrárny, myslím.

Jo, superkritický blok.

Takže upřímně řečeno, opravdu nejhorší podle mě pro tu energetiku byl ten amendment — takzvaný. To je to rozbití, prostě, těch ucelených funkčních částí celku na prostě detaily, jo, na oddělení distribuce od přenosu, od výroby, od obchodu, jo. Prostě rozbití funkčního systému.

Mě právě ještě k tomu zajímá jedna věc, že vlastně my jsme tady řešili v minulosti nějaké ty solární barony.

Teďka se hanlivě zase používá termín větrní baroni.

Ehh to je vlastně který rok, který byste to takhle jako zařadil, že toto začalo převládat — ta ta představa toho, že tohle je ta ideální energetická soustava, ne? Kdy se to realizovalo, ale kdy se to prostě jako objevovalo, jestli mě rozumíte. Ta myšlenka — budeme to vytvářet, budeme to stavět.

>> Víte, ona ta ideologie, ona ta ideologie totiž upřímně řečeno, ona ta ideologie v podstatě tady funguje pořád, protože já si pamatuju — vy to nemůžete pamatovat, vy jste mladý, jo, většina vašich diváků nebo posluchačů to taky nepamatuje — ale v roce 1960 nám tvrdili všichni — jak tedy východní, tak západní novináři — všichni tvrdili, že do 10 let dojde ropa.

Jo, v roce 1960, jo?

>> V roce 1970.

>> V roce 1970 nám tvrdili, že do 10 let přijde doba ledová.

Většina Evropy zmrzne.

Dnes se zase povídá o tom, že tady uhoří, zhoříme, že jo.

Ale to to vždycky nějaká ideologie dělá.

Jo.

V roce 1980 to ku podivu bylo trošku pravdivější.

Říkali, že za 10 let kyselý déšť zničí půdu.

Což byla v podstatě u nás, ve věcech Čech, pravda.

Ale proto dělal ten čas to odsíření a tím to vlastně zastavil.

Jo, v roce 1990, protože tak se vymyslelo zase, že za 10 let zmizí ozonová vrstva a že zhoříme.

No a teďka máme rok 2026 a teďka se nám někdo snaží vysvětlit, že těch 40 % elektřiny z úhelných elektráren máme těmi obnovitelnými. Oni jsou to v podstatě občasné, jo, těmi takzvanými obnovitelnými solárními a větrnnými zdroji, které jsou údajně zadarmo. Což je teda stejná ideologie nesmyslná jako byla ideologie předchozí, jo?

To znamená, tady vlastně v podstatě došlo k tomu, že do toho vstupuje a to je ta největší chyba: do energetiky nesmí vstupovat politika a nesmí vstupovat ideologie.

Jo, a v podstatě to, co jste nakoustnul – ty takzvaní solární baronů – tak to nastalo v roce 2010.

To byl ten největší boom tehdy, protože Česká republika se zavázala v rámci zákona. Zavázala se, že nějakým způsobem prostě udělá určitý procent elektřiny z těch takzvaných obnovitelných zdrojů.

A tehdy se to rozjelo ve velkém v tom roce 2010.

Doplácíme na to do dneška. Dneska se za tu elektřinu z těch fotovoltaických elektráren nebo solárních elektráren – to je jedno, ne – do roku 2010 dneska se to povinně vykupuje za 160 haléřů za 1 kWh.

Jo, když si vezmeme, že z jádra vyrábíme za 24 haléřů za kWh, z uhlí za 40 haléřů – když jsou při počtu povolenky – tak je to ty jsou největší, jo, tak je to, já nevím, 210. Tak si to srovnej: 80 %, jsem viděl, že ty povolenky dělají 40, no, 40 jsou náklady, že jo, přes 40.

A 210 je konečná cena, takže je to jasný, jo.

Takže tam je to jasný.

Ty povolenky – to je neštěstí, jo?

Povolenky prvního stupně, nebo to ETS1, to je neštěstí, a povolenky ETS2 – to je katastrofa, jo?

To znamená, tady se to hámělo opravdu v tom roce 2007. To byl byznys.

V roce 2010 to bylo bohužel ten solární bum, jo, kterej potom v roce 2013 se vlastně zvrhnul ještě v ten hon takzvaný solární baronů. A paradoxně docela nejvíc honili ty, co to měly v pořádku a co to neměli na zemědělské půdě.

A bohužel to dneska je nějaký svaz moderní energetiky a jeho čelní představitelé – tehdy právě na základě jejich udání se celej ten bum takhle rozjel, jo. Což je teda taky tragédie svým způsobem, jo, protože to nejdříve podporovali a pak do toho teďka zase podporují větrné elektrárny.

Mimochodem to je taky – tak jsem taky zvědavý, jestli potom taky pošlou nějaký udání na ministerstvo průmyslu a obchodu a začne zase hon na ty větrné barony.

Ty denně se bohužel pořád opakují.

Tam jsme se právě potkali na tý akci, kde se zveřejňovaly vlastně ty fakta o těch akceleračních zónách. Takže vím, že se o to taky aktivně zajímáte.

Já vlastně, co se toho týče, tak mně to přijde jako paradoxní, právě třeba ty emisní povolenky. Protože vlastně já to vnímám tak, že ty emisní povolenky slouží jako vlastní hřebíky do rakve té naší energetické soustavy.

My tady vlastně platíme emisní povolenky za CO2. A za ty emisní povolenky, za ty vybrané peníze, který samozřejmě projdou nějakým aparátem, kde se spousty peněz ztratí – tak se potom staví a dotují právě větrné elektrárny, právě ty solární elektrárny a tak dál.

Takže mi to přijde, že vlastně ty samotné funkční celky si vytváří celky, který – nebo respektive ty zdroje energetiky – který to potom rozhazují a škodí tomu de facto.

Takže tohle mně přijde jako naprosto totálně komické tady v téhle věci.

No, spíš taky komický, jo.

A upřímně řečeno, tam je ještě jeden problém, jo.

Tyto povolenky CO2, to nesouvisí vůbec s ekologií, jo.

To je čistě spekulativní cenný papír.

To je ta tragédie, jo. Protože když by to souviselo nějakým způsobem se životním prostředím a tak, tak by se to dávalo do životního prostředí.

Ale jak říkáte, část těch povolenek se užije tady, protože z toho se financují úplně nesmyslné projekty, třeba na vodík, jo. Úplně nesmyslné projekty, které ekonomicky vůbec nemají žádnej smysl, jo. Ale hlavně z toho v podstatě žijí třeba němečtí penzisté, jo, protože německé penzijní fondy a americké penzijní fondy jsou vlastníci těchto spousty těchto povolenek. A normálně s tím prostě obchodují jako s normálním cenným papírem bez ekologického účelu. To je prostě absolutní – jenom snaha vytáhnout peníze z východní Evropy.

Nás teda. Protože nás to bolí taky, jo. To je a vytáhnout ty peníze a přesunout je jinam.

A to je bohužel tragédie, protože to opravdu likviduje – jak říkáte – likviduje to naši energetiku, likviduje to ekonomiku. A taky kvůli tomu máme šílené ceny, že jo. Protože nejenom, že ty povolenky se přičítají k tý výrobní ceně elektřiny z uhlí, ale bohužel ještě navíc nás to zatěžuje úplně jinak. A tím pádem vlastně potom – když se k tomu přičte to, že se nesmyslně obchoduje na burze, jo – takzvaně – i když tam se obchodují směšná množství, jo, relativně strašně malá množství.

Tam se jenom vytváří zase nějaké fiktivní ceny. Takže to nás všechno okrádá. A pak se divíme, že nám odcházejí průmys. Nám průmys bud'to krachuje nebo odchází mimo.

A to je ta největší tragédie.

Lidi žijí potom v energetické chudobě.

Dneska už je nás tady dost lidí u nás v České republice.

Některé čísla dokonce hovoří až o třetině lidí. Což teda mně přijde úplně šílené, jo, že až třetina lidí žije v nějaké energetické chudobě.

A to si myslím, že to je trestuhodné. Protože my ty elektřiny pořád vyrábíme mnohem více, než ji spotřebujeme.

Dokonce vyvážíme.

Vždyť my jsme, my vyrábíme nějakých 50... Celkem vyrábíme nějakých 59 TWh, jo, jo.

A vlastně, pardon, my vyrábíme 62,8 a spotřebovali jsme – oni, jo, bylo 62,8 TWh vyrobeno a spotřebovali jsme 59,1 TWh, jo.

A 7,4 TWh jsme vyvezli.

To je potřeba vidět.

Takže my opravdu dneska ani v roce 2022 jsme neměli žádnou energetickou krizi.

To byla čistě krize cen energií, která byla uměle vytvořená.

Takže je potřeba to takhle vnímat. Protože my ty elektřiny naštěstí zatím máme dost.

Díky teda uhlí mezi náma, jo. Protože z jádra – když to vezmeme, jo – se vyrábilo nějakých 42 %, z uhlí se vyrobilo 40 %.

A letos třeba za první kvartál, ať lidi mají představu – my máme v jádře zhruba 19 % instalovaného výkonu, jo, z celkového instalovaného výkonu. Ale z těch 19 % se za první kvartál letošního roku vyrobilo 34 % české elektřiny, jo.

V uhlí máme instalováno 37 % instalovaného výkonu. Ale z toho se vyrobilo 48 % veškeré české elektřiny, téměř půlka.

Jo, plyn ten je drahý, jo.

Ten jako teďka v podstatě nemá cenu. A navíc je to problém, protože z Ruska jsme přestali odebírat, jo.

Ty dodávky přes Německo se v podstatě v roce 2022 taky zhroutily díky tomu, že németí přátelé Německa odstřelili stream – ten plynovod, jo.

Takže dneska my bereme vlastně všechno přes Německo a je to LNG. Ať už je to teda americký LNG nebo z Kataru nebo z Ruska LNG. Takže my to bereme přes Německo, jo.

Mám tam k tomu několik dotazů, které bych rád položil, dobrý.

Že to rozebereme i podrobněji.

Já jenom chci říct jednu důležitou věc, jestli můžu, pane Jando. Důležitá věc, jak jsem říkal: ty procenta, co se z čeho vyrobilo, tak je potřeba vidět, že za první kvartál letošního roku měla celkem 22 % instalovaného výkonu v těch solárech a větrníkách, jo, vyrobily pouze 4 % elektřiny.

4 %.

Aby lidi měli představu, jak moc to pomáhá energetické bezpečnosti a jak moc vlastně jsme na tom závislí.

No vůbec, vůbec.

To je právě jedna z věcí, kterou na tom vidím.

Já právě k tomu, co jste říkal, k těm povolenkám. Já jsem nad tím přemýšlel a já vlastně jsem to definoval pro sebe tak, že je to naprosto geniální daň.

Je to daň, která její hodnotu, kterou vybereme, tak stanoveníme na burze.

To tady ještě nikdy nebylo, že by prostě burza stanovala hodnotu daně, která se za něco bude vybírat.

To je absolutní absurdita.

A tomu, kdo to vymyslel, gratuluju, protože vymyslel naprosto geniální věc, řekl bych.

Gratuluju.

Každopádně pojďme teď na další otázku.

Vy jste tady vlastně tu druhou otázku nějakou formou zodpověděl, ale já bych se teď chtěl zaměřit na tu rozvodnou síť, kterou vlastně spravuje společnost EPS.

A vy jste to tady zmiňoval, že jo, ty větrné elektrárny mají nějaký instalovaný výkon, něco vyrábějí, ale taky víme, že to vlastně způsobuje nějaké rozkolísání té sítě.

A moje otázka vlastně zní: máte pocit nebo vnímáte, že jsme za nějakou hranicí toho, co ta naše síť zvládne? Protože minulý rok vlastně na začátku léta, právě v červenci jsme si užili náš první blackout. Nebo si myslíte, že je to ještě v pohodě, že to ta naše rozvodná síť zvládne v kontextu právě toho, že, jak jsme řekli, přenáší energie z Německa do Rakouska a podobně?

Jak si myslíte, nebo jak vnímáte tu naši rozvodnou síť?

No, takhle: přenosová síť má přenosový systém a ty přenosové sítě, to je 400 kV, jo, 200 kV stovky, jo, 100 kV ještě, a už tam některé mají distribuci. Takže ty přenosové sítě, ty jsou naštěstí velmi vážně, velmi solidně nadimenzované, jo, velmi opravdu doslova řádově vzdorně, téměř.

Jo, takže já jsem sám byl překvapen. I když jsem říkal, že začínají hrozit blackouty díky přetokům a takovým věcem, když došlo k těm 47 blackoutům, tak ten blackout nastal.

Jo, takže pravda je v tom, že tehdy opravdu byly ty přetoky.

Pravda je to, že tam se potkalo několik okolností, o kterých se třeba ani nemluví, jo, ale bohužel tam to bylo uděláno tak, že tam bylo přetěžované jedno vedení, ta 411. To byl propoj vlastně mezi rozvodnama a ten propoj mezi rozvodnama, jo, ty 400 kV byly přetěžované.

Taky na tom byly různé havárie, jo. Už na tom byla havárka, byly tam různé havárie a vždycky to byla otázka času, než se tam zase něco stane, protože tam tudy tekly ty největší přetoky.

Je to paradox, ale prostě tamtudy to teklo, většinou ty největší přetoky, jo.

Takže já vím, co není úplně oficiální, jo, ale my prostě budeme muset se modlit, aby Česka prostě, aby tam fungovali dispečeři tak, jak mají, i když se snažili a některé věci jim bohužel utekly.

O tom se taky nemluví, ale primárně to bylo těmi procesy, jo, protože opravdu ta 411 tehdy vypadla díky tomu, že tam byla jedna spojka vadná a tím, jak to bylo přetěžované, tak to prostě spadlo.

No bohužel.

Jo, čest, že si udělá pořádek s nimi, protože tam tím, že nenaběhl ten jeden blok v Lectvicích, tak vlastně v podstatě jim to taky pomohlo rozhodit tu síť.

No a pak samozřejmě ten problém, že vy vlastně nesmíte vypínat ty takzvané obnovitelné zdroje, ty občasné zdroje, protože ty se primárně musí odebílet, jo.

A tam došlo prostě k tomu, že se potkalo několik takových věcí najednou a bohužel to prostě spadlo.

Naštěstí padla jenom ta severní část, to znamená tam, kde jsou jaderné elektrárny, kde je Temelín, kde jsou Dukovany. Ta jižní část vlastně zůstala pod proudem, což bylo svým způsobem štěstí.

Ale je potřeba opravdu si to hlídat a musíme na to být opravdu opatrní.

A někdy je to opravdu trochu sázka do tmy.

Já obdivuju ty dispečery, že to zvládají.

To se přiznám, to je něco podobného jako jsou ti letušťí dispečeři, jo, kde opravdu je to někdy na hraně, ale některé ty věci prostě bohužel občas utečou. Takže je to o přetocích.

To je bohužel to: ty jsou plánované, ale problém je, že i když jsou plánované, tak se potom stane, že jsou mnohem větší a když se potom k tomu přidají další faktory, tak prostě z toho je problém.

Jo.

Hmm.

Tomu rozumím a vím, že vlastně je to věc, kterou očekáváme, že se tady bude dít častěji a častěji.

Čím bude více těch občasných zdrojů, protože tam je problém, že jo, ten občasný zdroj, ten vám vlastně nabíhá v době, kdy svítí sluníčko, tak vyrábějí soláry, v době, kdy fouká, vyrábějí větrníky.

Jenomže to se bohužel velmi často – neřekl bych, že vždycky, to bych lhal – ale velmi často se to prostě nepotkává s tím, kdy my to potřebujeme, kdy máme tu spotřebu.

Jo.

A taky proto mě teď mrzí, že opravdu ty větrníky – že zase proběhla ta aukce na MPO, kde se jim vlastně garantuje 320 za kW, ale to oni budou dostávat normálně i v momentě, kdy bude záporná cena.

To je vlastně ten problém, který je dneska třeba s těma solárami.

Říkám, tam se platí 1670 za kWh, ale platí se i v době, kdy ta cena je záporná.

To znamená, to nám strašně zatěžuje ekonomiku.

To nám vlastně zdražuje tu elektřinu a prostě to nepatří do energetiky.

Je to ideologie.

Ideologie, souhlasím.

Je to ideologie z mapy a myslím si, že Evropa brzy pozná, že není úplně funkční.

Já, jestli teď bych mohl položit další otázku spíše z vašeho gardu. To znamená to, co se týče toho plynu. Protože co se týče války na Ukrajině, tak nám bylo tvrzeno vládou, že k nám už neteče ruský plyn.

Ovšem víme, že byl přeprodáván přes nějaké překupníky.

Já jsem dokonce dohledal, že i přes nějakého miliardáře v Indii, který prostě posílal lodě z Ruska sem se zkapalněným plynem.

A spíš otázka zní: kdo a proč si myslíte, že na téhle věci profitoval a proč jsme vůbec k tomuhle přistoupili?

A ještě než otázku položím, máme tady nějaké pozdravy pro vás, pane Nováčku, od diváků, kteří vás zdraví.

Takže určitě děkujeme i za dotazy a můžete prosím odpovědět.

No, takhle. Tam musíme rozlišovat dvě věci.

Jedna věc je potrubní plyn, o kterém se u nás psalo, že jsme se s ním rozloučili a podobně.

Jo, takže musíme si uvědomit, že ještě v roce 2024 na konci roku, jestli se nepletu, tak nám teklo kolem 95 % ruského plynu.

Potrubím, jo, potrubím.

Pozor, dneska neteče nic.

Potrubím, jo.

H, protože nejde to ani přes Ukrajinu a k nám to nejde.

Ale myslím teda z východu, co se týče toho LNG, které jste vzpomínal, tak samozřejmě buďto se to přeprodává, ale oni ty západní státy se vůbec nežinýrujou. Oni prostě normálně, prostě obrovským způsobem kupujou ten ruský LNG a nechávají si ho vozit k sobě do přístavu. Tak tam jako mnohdy ani není potřeba to překupovat. Tam to prostě jede přímo přes ty Rusy, jo, protože oni to potřebují. Španělé to potřebují, Francouzi to potřebují, Němci teda tvrdí, že ne, ale je otázka, jak to nakonec dopadá.

Co se týká toho, kdo z toho nejvíc profituje.

Hm, nejvíc toho paradoxně profitujou Spojené státy, protože kdyby vlastně nebyl ten problém a neodřízli nás od toho ruského plynu, ať už teda potrubního přes Ukrajinu a přes Slovensko k nám, nebo potrubního přes Německo Nordstreamem a zase k nám, tak jejich břidlicový plyn, který oni těžejí v Americe za dost vysokých nákladů relativně, tak by v podstatě nebyl konkurenceschopný. Dneska díky tomu bohužel konkurenceschopný je, protože ty ceny jsou vyšší a taky proto nemáme do dneška plný zásobníky. My sice máme relativně dost, máme jen přes 50 % v zásobníkách, ale to je pořád dost málo. Já se bojím toho, jak budeme do té zimy. Já jsem ty zásobníky stavěl, tak o tom taky něco trošku tuším.

Jo, já právě mám k tomudle ještě jako doplňující otázku a to je vlastně to, že já jsem se dočetl, nebo respektive nějak jsem si to zjišťoval, že naše spotřebiče jsou nastavené, aj vlastně elektrárny a nejrůznější provozy na ten ruský plyn, protože jsem se dočetl, že je relativně čistý oproti třeba tomu břidlicovému, který obsahuje větší množství síry. Dokonce i norský plyn vím, že je docela jako kontaminovaný sýrou. Eh, víte, jaký potom to způsobuje jako druhotoný nějaký náklady vyloženě na to, že se to třeba musí víc čistit nebo že se vám něco někde může zacpávat nebo tak. V porovnání prostě toho ruského plynu a toho, co k nám teď reálně chodí.

Tak ten ruský plyn, co k nám tekl přes Ukrajinu a přes Slovensko, tak to k nám teklo od roku 1972, kdy se zprovoznil tehdy tranzitní plynovod, a tam tím tranzitním plynovodem teklo až zhruba 100 miliard kubíků ročně. Naše spotřeba v tu dobu bude nějakých sedm osm. Jednou dobu jsme dokonce měli 9,5. Dneska jsme kolem těch 7 miliard kubíků roční spotřeby, ale to byla ustálená kvalita, to byly ustálené dodávky. U nás se ještě postavily ty zásobníky, abychom si v případě zimy mohli sami vypomáhat, ale spíš si myslím, že to bylo kvůli tomu, aby Sověti plnili dodávky do Německa, protože přes nás ten plyn do Německa, jo, přes White House, jo, do západního Německa, nebo přes horu svaté Kateřiny do východního Německa. Ale hlavně to západní Německo, protože tam byly velmi tvrdé podmínky obchodní. Oni za to dostávali sice velké peníze, Rusové, teda Sověti tehdy, protože to byli Sověti, ať už to byli Ukrajinci, Rusové, já nevím, Běorusové, všichni dohromady. Za to dostávali obrovské peníze, ale byly tam strašně tvrdé podmínky, takže opravdu ten plyn musel být velmi čistý, velmi prostě v požadovaném tlaku, v požadované kvalitě, v požadovaném množství – všechno muselo sedět.

Jo a samozřejmě v momentě, kdy potom k nám chodí z místa a začala k nám chodit z místa, tak vím, že tady byly problémy právě někdy v roce 23, tuším, myslím, že to bylo v roce 23, kdy nastaly problémy s čistotou toho plynu a všichni to svádějí navzájem na sebe.

Jo, takže já si myslím, že ten point není nějak moc špinavý. Oni ho totiž těžejí z mořského dna u sebe ze šelfu. Ten plyn má o něco vyšší vyhřevnost, ale upřímně řečeno nějak moc špinavý není. Já si fakt myslím, že spíš to bylo něco v tom LNG, jo, co teda bohužel, jak jste říkal, byly tam nějaké ty sirány nebo něco, co z toho vypadávalo, co tam dělalo neplechu. Ale pokud vím, tak už je to stabilizované.

Navíc upřímně řečeno, za to je to zodpovídá ten distributor, protože na ten tranzitní plynovod dneska je to network gas, jo, to je zase ta nadřazená soustava, jako je čepska v elektřině, tak tady je network gas. Tak na to navazují distribuční společnosti, který to potom rozvádějí do těch jednotlivých domácností. Taky většina lidí třeba netuší, že vlastně zemní plyn vůbec nesmrdí, jo, protože se musí odorovat, aby to bylo cítit, když jsou úniky, protože jinak se to vlastně nepozná, protože vy ho necítíte ten zemní plyn. To znamená, ta odorizace je z důvodů bezpečnostních, jo, ale to, že v tom byly příměsi, tak to opravdu byla chyba. Ale pokud vím, tak už se to podařilo nějak vychytat, takže tam by neměl teďka být žádný problém.

No, já právě vím, že ten zahraniční, jako ne ten ruský, ale vím, že myslím norský, že byl nějak jako hodně zasýřený a vím, že jsem slyšel, že i ten americký, že právě jak je těžený z těch břidlic, takže vlastně tam ty nečistoty jsou. Takže jsem prostě logicky předpokládal, že ne všechny suroviny jsou stejné čistoty. A když se to prostě dodává do soustavy, která je nastavená na parametry něčeho jiného, tak logicky z toho chápu, že by se to mělo asi poškodit nebo minimálně zdražit náklady.

Ten břidlicový plyn totiž je ještě něco podobného. Někteří možná z vašich diváků či posluchačů si budou pamatovat, když se u nás těžil uran kyselinováním, jo, což je teda nebývalá ekologická prasárna, s prominutím. Ale ta těžba břidlicového plynu je v podstatě totéž. To znamená, tam se vhání horká voda se šílenými kvantami různých kyselin a různé chemie, čím se teda absolutně zlikvidují podzemní vody a všechno.

Jo a to u nás vlastně taky nastalo – do dneška se odstraňují ty ekologické následky těžby, těžby vlastně u nás kyselinováním urenu. A u nich se to u nich se vlastně to dělá kyselinování a tím pádem se štěpí ta hornina, aby se uvolňoval ten zemní plyn z toho.

Jo, takže tam opravdu máte pravdu. V tom je spousta pohnutí, nečistot.

Jo, já právě vím, že myslím West Virginia má s tím problémy do dneška, že tam tím frakováním poškodili opravdu ve Spojených státech. Jestli se nepletu, je to myslím West Virginia.

Eh, každopádně mám tady další otázku. Já jsem totiž na konci roku 2022 po vybuchnutí války na Ukrajině četl nějakou zprávu, kterou tady vydal nějaký úřad a který monitoruje vlastně stavy zásobníků. A z té zprávy vyplynulo několik scénářů a ve své podstatě díky tomu, někteří tvrdili, že díky tomu, že byla mírná zima, tak jsme vlastně nedostali se na nějaké problémové množství toho plynu. Nicméně vím, že se to řešilo tehdy přes Holandsko, že se to nějak k nám dostalo.

Každopádně mě zajímá ta otázka, jestli máte informace o tom, jestli třeba tím, jak extrémně vyčerpáváme ty zásobníky v mnohých případech, jestli náhodou nedochází k jejich poškození a jestli si nemyslíte, že vlastně díky třeba těm mírnějším zimám, které teďka byly, tak vlastně to nějak přežíváme.

No, vaše poslední poznámka je v podstatě pravdivá, protože já se vždycky taky modlím, jako starý pirátník se modlím, aby prostě ještě neuhodili potom někdy ještě v tom dublu nějaké mrázy. Když ty zásobníky už jsou prázdné, to je pravda, ale upřímně řečeno, pozor — u nás se nikdy netěžilo do poduchy.

Poducha je v tom zásobníku, protože my tady máme zásobníky v přirozených strukturách, jo?

To nejsou, to nejsou. Kromě jednoho — to je zásobník Hou-Příbram, kterej je v dutině, jo, to je opravdu tak, jak si lidé představují zásobník, že je tam prostě dutina v zemi a do té dutiny se ten plyn tlačí.

Jo, tady ne. Tyhle zásobníky, to je jižní Morava severní Morava, jo. Největší je právě třeba podzemní zásobník Dolní Dunajovice.

Tam jsou to prostě zásobníky v přirozené hornině v hloubce kilometr 200 m až kilometr a půl.

Jo.

A tyhle zásobníky, tam se nesmí těžit poducha, protože tam je ložisková voda, která vůbec nesouvisí s povrchovou vodou, jo. Ani náhodou. To je říkám kilometr 200 a půl, jo, to není rejece, jo?