Ivan Hoffman: Čína Američanům přerostla přes hlavu – Trump čekal čínského prezidenta hned u letadla

[hudba] Milí posluchači, vítejte u našeho pravidelného ohlédnutí za událostmi, které nám přinesl [hudba] uplynulý měsíc. V tomto případě září. Z té lepší stránky [hudba] nám září má co nabídnout. Každý rok nabízí zralé ovoce, vinobraní, pouštění [hudba] draků, ale také k němu patří lehká hysterie před volbami do senátů a místních samospráv. A tak kromě ovoce dozrávají i staronové kauzy a místo draku si všichni politici pouští pusu na špacír. Nám nic důležitého z toho neuteče a to proto, že svět kolem sebe pozoruje můj kolega Ivan Hoffman. a ten má za ta léta pozorovací talent skutečně vytrénován. [hudba] Ivane, jsem ráda, že se slyšíme. Těším se na každý konec měsíce. Díky. >> Tak já také se těším na tebe. >> A opět tě představím. [hudba] Patřil jsi k nejvýraznějším dizidentům před listopadem 89. Písničkář, novinář, který v sami z datatu vydával [hudba] časopis Fragment K. Žurnalistice si se věnoval i po revoluci ve svobodné Evropě nebo třeba Českém rozhlase. Jeho současní kritici to mají opravdu těžké, protože kromě ceny Ferdinanda Peroutky získal také cenu širšího spektra čtenářů a to cenu Kramériiovu. V loňském roce mu pak zaslouženě přeřkla cenu společnost pro obranu svobody slova. A to hovoří za vše. Ivane, ještě jednou vítej a hned se vrhneme na hodnocení nikoliv jenom měsíce, ale vlastně celého roku, protože Andrej Babiš je u moci rok. Jak vnímáš sliby jeho koalice za onen rok práce? Co ze slibů se povedlo, co nepovedlo a co se vlastně ani povést nemohlo, protože jsme se jako země drželi v předem vykolíkovaném výběhu? No tak když porovnáme, jak si po vyhraných volbách počínala vítězná opozice v Polsku a v Maďarsku s tím, co předvedla vítězná opozice u nás, tak ten rozdíl je asi nejlépe vidět na přístupu k médiím. V Polsku i v Maďarsku šly nové vlády nepřátelským médiím hned z kraje po krku. U nás jdou média po krku nepřátelské vládě. To znamená z takového toho rušení, nerušení koncesionářských poplatků se se stala nedůsledná fraška. Já bych řekl, že my máme sice koaliční vládu, ale v praxi vládne ano a ano rovná se Andrej Babiš. No a vzhledem k tomu, že Babiš ve volbách porazil koalici Petra Fialy, tak vznikl v nás takový fálešný dojem, že Babiš je protikladem fialy. No, ale když se udělá inventura volebních slibů, díky kterým se Andrej Babiš dostal k moci, tak řadu z nich nesplnil. nezrušil muniční iniciativu, nezrušil nesmyslný nákup amerických stíhaček, nepřijal zákon fara proti řádění politických neziskovek a také nevrátil důchodcům peníze, o které je připravila fialova koalice. Takže v tom v tom všem, řekl bych jako selhal, i když on samozřejmě umí se pochválit a říct, co všechno udělal a a co všechno dělali ti před ním špatně, ale to dělají politici všichni. Já bych řekl, že to podstatné je, že podobně jako Petr Fiala je i Babiš Rusofob nepříčí se zbrojení. To je nejhorší. >> Když jsi vzpomínal, co všecko nebylo splněno, tak ještě můžeme připomenout, že jsme přijali DSA, že jsme přijali check control, že nebyl zrušen přílepek o službě cizí mocnosti v Lex Ukrajina. Ale to teď vypadám, že pálím do jednoho terče a myslím, že >> Ale správně na to jsem všechno zapomněla. [smích] potřeba připomínula naložit mu, co se do něj vejde. >> Ne, ne, ne, ne, protože tím si momentálně nepomůžeme, ale konstatovat to musíme. Ovšem abychom e vládě Andreje Babiše nekřivdili úplně, tak by mě zajímala spíš tvoje úvaha, jestli si myslíš, že může být rozdíl v mentálním nastavení v otázce zbrojení a to v tom, že minulá vláda všemi prostředky přispívala k tomu, aby byla lépe vybavená ukrajinská armáda. >> [frknutí] >> Zatímco ona deklarovaná 2 % HDP, které přislíbila současná vláda, mají jít na to, abychom byli lépe vybaveni. My je v tom pro tebe nějaký rozdíl? >> Já bych řekl, že obrana a zbrojení jsou dvě různé věci. Smyslem zbrojení je byznys, nikoli bezpečnost. No a komu záleží na bezpečnosti, tak ten zdůrazňuje první článek smlouvy o NATO, ve kterém se NATO zavazuje řešit konflikty diplomaticky. Kdo chce vydělat na válce, tak ten se točí na tom pátém článku, který eh mlhavě líčí solidaritu. No a můžeme porovnat, že zatímco Babiš už plánuje, jak pošle na Rusa do Pobaltí dvě české brigády, no, tak Fico slibuje, že slovenské vojáky do žádné války kvůli nějakému článku pět nepošle. Na na tom je vidět rozdíl, jak jak se vlastně na stejnou smlouvu dá dívat z různých pohledů. >> To je tedy jedna stránka tvého zklamání, ale proč si myslíš, že těch věcí, které vláda ještě nesplnila, třeba je ještě splní, tak je tolik? Myslíš, že je to proto, že si vzali příliš velké sousto a nebo proto, že Andrej Babiš je natolik provázán s evropským systémem dotací? že mu vlastně muselo být dopředu jasné, že si větev nepodřeže. >> No tak ano, to si musíme říct, není žádná protestní strana. Je to strana systémová, která se od ODS, starostů a nebo lidovců vlastně příliš neliší. Když Babiš říká, že háí české zájmy, platí to v tom smyslu, že za český zájem považuje členství v Evropské unii a NATO. Řekl bych, že nemá kuráž se jinak než než slovně vymezit proti bruselským nesmyslům, bruselskému vměšování, bruselskému diktátu pod maskou. Pragmatika je Andrej Babiš vlastně takový neslaný, nemastný. Siláckými řečmi zakrývá opatrné lavírování. Řekl bych, že že je to takový opatrný slaboh. No a otázka je, zda je fér se na Babiše kvůli tomu zlobit. je mu ten oligarchický systém liberální demokracie, který je v Evropské unii povinný, no a který je nastaven tak, aby zvýhodňoval majetnou minoritu na úkor poškozované většiny, vlastně vyhovuje. Andrej Babiš je fabrikant, je to oligarcha, kterému eh, který tomuto režimu vděčí za své mění, za svůj vliv. Jinak řečeno, je to kapr, který nemá důvod si vypustit rybník. A vzhledem k tomu, že se jedná o toxický rybník, který je třeba kompletně vypustit, tak bylo od voličů naivní najmout na to Kabraabše. >> Když nás tak poslouchám, tak si myslím, že před dvěma lety, když jsme hodnotili září, tak jsme vlastně asi byli podobně skeptičtí, což mě tedy vrhá do skepse ještě větší. A někdy se trochu bojím, že by z našich slov mohlo vzejít to, že to vlastně už ani nemá cenu zkoušet, že radši v pátek zase po obědě odjedeme na chaty a u táboráku budeme snít o to, jaké by to mohlo být, kdyby se chlap byl schopen postarat o rodinu, kdyby byl schopen jim opatřit bydlení, kdyby jídlo nebylo chemickou továrnou, kdybychom každou každečkovou informaci nemuseli podrobovat analýze, zda je v ní alespoň zbla pravdy. Ale vždycky se říká, že společné neštěstí jaksi lidi zbližuje, že [frknutí] >> určitě >> je to tak, že když ve škole někdo dostal pětku a v té hodině jí dostali dva, tak o přestávce byli největší kamarádi. Takže pojďme se podívat třeba k sousedům, protože žít normální život určitě chtějí právě i naši němečtí sousedé. Také by možná chtěli, aby se jim vrátil jejich normální život a aby nečelili hrozbě energetické chudoby. Ale teď se na to podíváme politicky. Tradiční strany prohrávají. AfD je poráží a proto všichni komentátoři říkají, že je takzvaně nesystémová. Jak sis to přeložil? >> Tak jedna věc je, co opoziční AfD říká. Druhá věc je, co vládní strany a provládní média říkají o AfD. AfD se programově vymezuje proti migraci, dejme tomu proti Green Dealu, proti eurozóně, proti Euru a také proti zapojení Německa do války na Ukrajině a nebo kritizuje odstřižení od levného ruského plynu a ropy. No a z těch programových period je zřejmé, že se jedná o stranu konzervativní, euroskeptickou, ale z pohledu mainstreamu je to strana radikální, krajněpravicová a nebo xenofobně nacionalistická. Já bych upozornil na to, že AVD je parlamentní strana a jako taková je součástí politického systému, čili je strana systémová. Ty strany, které jsou v opozici, jsou vždycky logicky radikálnější než strany, eh, který, které mají vládní odpovědnost. Ale také logické, že strany, které se snaží udržet umoci, líčí konkurenci jako jako hrozbu. No a já bych řekl, že ty volby svědčí o tom, že z volebních preferenci vidíme, že to strašení prostě v Německu přestává fungovat >> a že se tam asi přeci jen strašilo docela dost, protože a možná, že jsem ti to říkala už minulý měsíc, ale když jsem mluvila s Petrem Bystroněm z AfD, tak jen vzpomenul, že za uplynulé období, e, neříkám přesně jak dlouhé, měl doma 36 domovních prohlídek. Tak >> bez toho, aniž by bylo vznešeno jakékoliv obvinění. No, ale eh pojďme se podívat do Německa ještě z jiného úhlu pohledu, protože Německo jde příkladem a zavázalo se, že bude do roku 2045 klimaticky neutrální a logika zjevně dává poučení, že když se ukazuje, že Green Deal nefunguje, tak je potřeba více Green Dealů. A tak je tady další velkolepý plán. že do 19 let opustí Němci uhlí, ropu, zemní plyn. Řekni mi, co si myslíš, že to udělá s největší ekonomikou Evropy a také s námi se zemí, která je s Německem obchodně i jinak velmi propojená? No, moc jim to asi nepomůže. Já já bych řekl, že v Německu přibývá lidi a ty volby o tom svědčí, kteří mají pocit, že se jim nevede dobře, protože to s Německem jde objektivně o 10 k p. Ale pozor, stále je v Německu také dost lidí, kterým nevadí, že se Německu vede špatně, protože se z toho mají dobře. Já já teď nemluvím o takové té diskrétní elitě, těch miliardářích, se kterými se běžný občan nikdy nesetká, kteří se nikdy nepotkají s běžným občanem. Těch extrémně bohatých lidí nikdy není dav. Ale o to, aby se Němcům vedlo špatně, pečuje elita takzvaná servisní. To jsou všichni ti výkonní ředitelé, manažéři, makléři, developeři, právníci, média, politici, kteří spravují zájmy té diskrétní, nikým nevolené tajuplné elity, aniž by to tušili a jsou za to e poskytování servisů placeni. Ivane, tak mě napadá, vzpomněla jsem si na výrok docenta Koukolíka, který u nás nedávno byl na rozhovor a ten připomněl dávný pokus s rybkami kuljuškami a říkal, že když jedné z nich vyjmete mozek, přežije to a začne se chovat nesmyslně a celé hejno jí poslušně následuje. A podle něj to u lidských skupin chodí stejně. A tak by mě zajímalo, myslíš si, že odstranili mozek diskrétní elitě, servisní elitě nebo občanům nebo prostě zkrátka občané jako ty kolušky následují tu rybičku, která o ten mozek přišla? A myslíš, že se opravdu nenajde jediná rybka, která když ostatní rybky chtějí zvednout stavidlo rybníka, tak řekne:„Holky, nechci vám do toho mluvit, ale prarodiče vyprávěli, že bez vody asi nepřežijeme." [smích] >> No, já se obávám, to je to je vlastně optimistický scénář, Martino. Já se obávám, že že nikdo nepřišel o mozek. Potěž je, že se přemýšlí pouze o tom, jak vydělat peníze. Z čeho není zisk, tak to se má za zbytečné. Ty dnešní elity neuvažují, co se dá pro lidi udělat, ale co udělat stačí, aby systém ještě fungoval. Čili kolik stačí vody, aby nějaké ty ryby přežily. Podle mě je to až tak špatné. Oblíbenou průpovídkou někdejší německé kancleřky Merklové bylo, že to nemá alternativu. Myslí si tedy, že alespoň někteří Němci už jsou tak daleko, aby o té průpovídce, kterou Angela Merklová odrážela, jakékoliv snah změnu, alespoň zapochybovali. Ta tvoje předchozí odpověď tomu moc nenasvědčuje, ale [smích] třeba překvapíš. Určitě alternativu nemají fyzikální zákony tam prostě, ale jinak má alternativu všechno. Alternativou k demokratické totalitě je názorová pluralita. Alternativou k cenzuře je svoboda. Alternativou k euru je marka. Alternativou k válčení s Ruskem je dělat s Ruskem byznys. Ale důležité je říct, že cokoliv řečeného je pro tu elitu, která která vládne přijatelné jenom tehdy, když z toho může profitovat ten její zaměstnavatel. Tedy ta diskrétní elita, pokud se na alternativě nedá vydělat, tak vlastně je nežádoucí. Ona zůstane, ona existuje, ale zůstane politickým programem, který se neprosadí do praxe. >> Když se ještě znovu vrátím k německým volbám, tak tam se píše o politickém zemětřesení. Vnímáš to tak a nebo pro vyděšené komentátory je zemětřesením jakékoli ohnutí trávy proti větru? Ano, B je správně. [smích] Komentovat regionální volební výsledek AfD jako jako zemětřesení je urč je to určitě přehnané. Velké naděje ani velké obavy se nenaplní. Je na to příliš pozdě, respektive příliš brzy, ale hlavně ten ten systém je stabilnější, než vypadá a to platí i u nás, nejenom o Němcích. Je to totiž konzumní demokracie, ve které naprostá většina lidí řeší, co chce mít, nikoli kým chce být. Je to tak festovní a současně banální existenciální nastavení, že se o něm nemluví. Ten a důsledkem toho mlčení o takovém tom přízemním konzumérismu je pak optický klam, kdy se zdá, že se společnost sváří o vznešené hodnoty, politické ideály a všelijaká lidskoprávní dilemata. Takže naoko se vedou spory, jak moc má být společnost industriální nebo zelená, progresivní nebo konzervativní, národní či multikulturní a nebo militaristická či pacifistická, ale ale jsou to spory, ve kterých není vítěze. Ten společenský pohyb má obrovskou setovačnost a řeči, které se vedou, mají na na reálnou politiku jenom velice omezený vliv. >> Ta tráva se ale v Německu ohýbá proti větru. teď na různé strany. Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že tyto volby změnily Německo a nelze pokračovat jako dříve. A teď vzpomenu výrok bývalého velvyslance v Berlíně Tomáš Kavka. Ten řekl, že výsledek v Berlíně je pro německou politiku daleko větší průšvih než volby v Mlembenursku předním po Mořansku. Přičemž já tedy zmiňuji, že v Mlembenbursku vyhrála přesvědčivě AFD, zatímco v Berlíně levicová dilinke a ty výrazně podpořili prvovoliči od 16 let a také získali silnou podporu ze strany muslimských voličů. Jak se v těchto změnách orientuješ ty a jak vnímáš tu obrovskou disproporci? >> No tak ty jsi zmínila toho Friedricha Merce. On doopravdy řekl, že nelze pokračovat jako dříve, ale v zápětí řekl, že je potřeba pracovat tak jako dosud a že nic nebude měnit a je potřeba reformy a a tak dál. A já bych řekl, že když [odkašlání] se na to podíváme nějak obecně z nálu a odmyslíme vlastně to politikaření kolem, tak alternativa, kterou má smysl zvažovat, je podle mě individuální revolta právě vůči té konzumní demokracii. O ono není to nic nového pod sluncem. To dilema mít nebo být provází člověka vlastně pod celou jeho historii. A řekl bych, že ten konzum je nepovinný. Jo, nikdo nám ho nevnucuje. Je je to past, která je nastražena velice ledabile, protože se nabízí jako příležitost. No alternativa k pohodlné poslušnosti tu je. Je je to nepohodlná svoboda. No a ta konzumní demokracie e není až takový totalitní režim. Ona ona tu nepohodlnou svobodu v nabídce má a to proto, aby se jí nevyčítalo nějaké omezené portfolio. To znamená, je je z toho východisko, ale individuální. To mi trošičku připomíná výrok. E, teď posluchači asi řeknou, e, že jsem trošku mdlého vkusu, ale připomíná mi to výrok z jednoho dílu Angeliky, kdy ten perský princ říká:„To, co vám Evropanům kazí život, je možnost volby. [smích] Ale já bych velmi nerada o tu možnost volby přišla, protože si na otázku mít nebo být, kterou mimo jiné pokládá Erich From, můžeme odpovědět každý po svém. >> Jasně. Jasně. My se dnes asi budeme potulovat především v zahraničí, protože další zajímavou událostí byl summit zemí skupiny Bricks. Říkalo se, že zkratka z prvních písmen zemí, které tuto skupinu založily, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, jsou poskládána tak, aby zvukově vytvářela slovo, které v angličtině znamená cihle. tedy první cihla možná nového uspořádání světa. Další cihly se postupně přidávají, jak se postupně připojují další země a zájemci o členství. [frknutí] Řekni mi, jak velká stavba a jaká stavba může do budoucna podle tebe z těchto cihel vzniknout? Už nyní jde o stavbu nepřehlédnutelnou, o koncept, který kdekoho znervózňuje. Brix se sice neprezentuje jako nepřítel západu, je to organizace nezápadní, nikoli protizápadní, ale vzhledem k americké premise, kdo není s námi, ten je proti nám. Je to vlastně taková belmocenská premisa. Se jedná o nežádoucí konkurenci. No a s tím, jak roste ekonomická síla BRICX, který dnes vytváří 40 % světového HDP, tak roste i její vliv geopolitický. Na tom na tom setkání řekl indický premiér Módy, že političtí předáci zemí Bricks se musí napříště zřetelně prezentovat, nikoli v roli politiků respektujících pravidla, prosazovaná jinými, ale naopak se tvůrci těchto pravidel sami stát. To to musí právě čany znít úplně hrozivě. No a my se na jedné straně dozvídáme, že bricks se hlavně vymezuje vůči americké dominanci a jinde nám titulky oznámí, že Brix bojuje hlavně sám se sebou a navíc země Bricks údajně nemají rády západ. Jak se v tom zorientovat, aniž by se člověk stal odborníkem na mezinárodní vztahy, mezinárodní obchod? Co si z toho můžeme odnést? Protože vlastně každý občan svým způsobem vnitřně zaujme v budoucnu nějaké své vnitřní stanovisko k BRIX. Brix je projekt, který má spíše velký potenciál než nějakou útočnou strategii. Když něco trvá 20 let aniž by vznikla nějaká pevná struktura závazné smlouvy a a jasný harmonogram, co dál, no tak to nebudí respekt. No a západ má navíc od jakživa sklon podceňovat konkurenci a u Brix se vlastně dlouho domníval, že tento spolek e nemá smysl brát příliš vážně, že nebude fungovat kvůli rusko-čínským, čínsko-indickým a nebo indicko-ruským rozporům. Jenomže ukazuje se, že nejlepší terapie na vzájemnou nedůvěru je alergie Američanů, respektive západu, na cokoli, co nemá pod kontrolou a čemu nevelí. Vlastně Američané jsou důvodem, proč k sobě Čína, Rusko, Indie a následně desítky dalších zemí našli cestu. A tím hlavním důvodem americké obavy ze ztráty vůči o postavení ve světě je, že státy BRICS při vzájemném obchodu stále častěji ignorují dolar a upřennostňují národní měny. Ale my jsme přitom stále svědky toho, že se západní a naše média, tedy i naše média, tak trochu posmívají tomu, že se země Bricks bez dolaru, stejně jako kdokoli jiný nemohou obejít. Takže myslíš, že to není pravda? Vystačí si ve velkém procentu s národními měnami a naše média tedy jenom kalí vodu? Tím smíchem jsi mi připomněl takovou scénku z vojny. Když jsme se tak jako různě v tom přijímači smáli, tak přijel nějaký podůstojně a řekl: "Smích vojáci přejde prostě a všichni [smích] zvlášty." Já bych to řekl tak, že Rusko a Čína vypořádávají 99,1 % svého obchodu v národních měnách. Rusko a Indie přibližně 96 %. Čína už má dohody o zúčtování obcházející dolar s více než 20 zeměmi. Reálně je ale dolar, co by rezervní měna, ohrožen až možností vzniku nové společné měny pro obchod. A na tom se zatím teda ty státy Bricks nedomluvili. Donald Trump sice vyhrožuje potrestat takovou drzost uvalením 100% cel, ale trend kedolarizaci je zřejmý a a kdo je chytrý, tak se aktiv v dolarech bude zbavovat, protože zatím ještě dolar má nějakou hodnotu. Ale řekl bych, že to nebude určitě platit pro západní centrální banky, které si finanční předvídavost prostě z politických důvodů nemohou dovolit a dolar nejspíše podrží až do hořkého konce. >> Uvidíme, jak eh se s tím Bricks popasuje. Ale mě by zajímalo, jestli si myslíš, že se Bricks třeba poučil z chyb Evropské unie. e, že na to jde jinak, že pochopil spíše trend ekonomické spolupráce, která musí být výhodná pro všechny členy namísto ideologické knuty a rozpouštění národních charakterů v nějakém celku. No, Brix je projekt, který hledá společného jmenovatele zájmu svých členů a reaguje na aktuální geopolitické pohyby. Řekl bych, že se nepodobá na NATO, či Evropskou unii ta struktura BRIC je volná, nikdo nedominuje. Co není vzájemně výhodné, tak to prostě není. A BRIX za svůj rostoucí geopolitický vliv nevděčí jednotě. E to nejde prostě tam nejde o tým, co povin táhne za jeden provaz. Nemá kapitána. Ten vliv tohoto bloku se odvíjí od pragmatického partnerství členů, kteří se vzájemně respektují, protože si mají co nabídnout. >> To může být ovšem pro nás matoucí. Myslím tu skutečnost, že na velicím můstku Bricks není žádný kapitán, jak jsi zmínil, protože pro nás na západě je to už možná síla zvyku, jako bychom potřebovali mít tu pevnou semknutou strukturu. Za jasným velením seřadíme. Ostatně je to v každém druhém americkém filmu. Majore, chci 10 raket. [smích] No tak členové BRIX nedá se říct, že by se uzavírali ostatnímu světu, ale důležité je, že už jim nelze vnutit něco, co je pro ně nevýhodné. Čínu, Rusko a Indii západ nemá čím efektivně vydírat. společně jsou vůči západu v takové komfortní, nezávislé pozici a jak jsme slyšeli toho módio, tak už jsou si toho i vědomi. A důležitější, jak kdo vidí sám sebe, je jak ho vidí jeho okolí. No a jak přibývá zemí, kterým imponuje ten pragmatický brix a vadí militantní západ, no tak se mění i vnímání globalizace. V tom západním pojetí je globalizace povinná a má předem určené beneficienty. BRIX přináší naději na změnu pravidel, ale jak by měla nová pravidla globálního systému přesně fungovat, to členové BRICS nevědí, na tom se neshodnou. A já si říkám někdy, že že možná je právě v tom přístupu v tomto přístupu budoucnost globalizace. třeba eh stačí pouze učinit globalizaci nepovinnou, dobrovolnou, netlačit na pilu a nechat na každém, jestli se přidá nebo ne. Možná mám tady v tomto smyslu už západem příliš strukturované myšlení, ale [odkašlání] trošku se obávám, že když místo kapitána není obsazeno, tak časem přeci jen někdo využije tohoto prostoru a na ten kapitánský můstek se nominuje. A to, že Bricks, jak jsi zmínil, sice kapitána zatím nemá, tak to neznamená, že by mu třeba neslušely čínské výložky. Čínský prezident oplatil Donaldu Trumpovi návštěvu a dlužno říci, že americký prezident se opravdu, ale opravdu snažil. Dokonce ho čekal přímo u letadla, což je výjimečné gesto. Většinou přijímá návštěvy až v bílém domě. A dokonce si prezident Trump vysloužil kritiku za to, že nechal americké vojáky na kolenou rozvíjit červený koberec před komunistickým představitelem Číny. Jak to působilo na tebe? >> Tak to jsou takoví komunisti na baterky. To to už jako s tím s tou představou ideologickou z minulosti Číňani už asi mnoho společného nemají, ale o to nejde. No, řekl bych, že vztaji USA Činy jsou diplomaticky řečeno křehké. Obě strany si v nedávné minulosti vyzkoušely drsnou celní válku, která neměla vítěze. No a ani jedna strana na ní nevydělala. Takže to osobní setkání prezidentů se stalo příležitostí restartovat partnerství, ne? přátelství, jo, ale partnerství a vnést do rivality stabilitu. Donald Trump se Cím Pingem mluví proto, že musí, jo, raději by měl Čínu na vodítku jako třeba Venezuelu, ale Čína už prostě Američanům přerostla přes hlavu. Číňané zas s Donaldem mluví proto, že nechtějí ztratit americký trh. Eh, čínská americká ekonomika se vzájemně eh velmi doplňují a jejich zájmy jsou provázané. Takže eh to je jedna stránka věci, ale současně na to se nesmí zapomínat. Američané stále řeší v uvozovkách čínskou hrozbu. No a Číňané vědí, že Američanům se nedá věřit. My za pár dní budeme vysílat rozhovor s velvyslancem při OSN Hinkem Kmuníčkem a ten tak velmi pádně zmínil, že v diplomacii jde o to, že musíme mluvit se všemi a s nepřáteli především, abychom zjistili, zda jsou opravdu našimi nepřáteli. >> Ano. [smích] Ano. To je přesný. A zdá se, zdá se, že diplomacie není ani americkému, ani čínskému představiteli vzdáj vzdáleným pojmem. Obě strany si toto setkání pochvalují, ale povrchnímu pozorovateli by se mohlo zdát, že se vlastně nic tak převratného nedomluvilo. Jak ty jsi četl mezi řádky? >> Donaldu Trumpovi hodně záleží na tom, aby se s ním jednalo s náležitou úctou a respektem. Číňané mají Trump dobře přečteného, proto pateticky prezentují setkání prezidentů jako historický bod. Připomínají světlé okamžiky americko-čínských vztahů. Třeba jak společně porazili ve druhé světové válce Japonce. Připomenou pingpongovou diplomacii a návštěvu Nixona. No a když se dostanou k Trumpovi, tak ho pochválí za vytvoření příznivých podmínek pro spolupráci, umírněnou konkurenci, zvládnutelné rozdíly a přísliby míru. No a tu přátelskou atmosféru takto nastolenou nechtěl Donald Trump pokazit, takže on si zase odpustil apel na dodržování lidských práv Ujguru. Nehádal se o Tibetu či Taiwanu. No a zatímco si prezidenti samit pochvalují, jak si řekla, tak agentura Reutersuše konstatuje, že jednání nepřineslo zásadní veřejně oznámený průlom a bylo spíše ukázkou osobní diplomacie. Ale je určitě důležité, že se setkali navzdory tomu, že to trošičku připomíná seznam zakázaných témat, o kterých hovoří Cimrman, že když mrzla naše výprava na severním pólu, tak byla doporučena témata jako mráz nejlepší děda [smích] a podobně. Tak tady byl seznam zakázaných témat, ale přesto všechno sešli se. Vidíš ty tedy opravdu něco zásadního a konkrétního, co se podařilo oběma stranám dohodnout a nebo to byla prostě řekněme rodící se přátelská návštěva? >> No, něco se podařilo. Už to, že spoluprezidenti mluví, je důležité. To je to, co jsi citoval pana Koníška. Konkrétním úspěchem je ale třeba dohoda, že si v řadě oblastí nebudou vzájemně škodit. To to není málo, jo? Prodlžuje se obchodní příměří o dva měsíce. Sníží se vzájemná cela v hodnotě 30 miliard dolarů na každé straně. Už si udělá takový seznam věcí, eh, kde prostě si se si nebudou škodit. USA Čína se dohodli vytvořit obchodní radu a pokračovat ve vyjednávání širší obchodní dohody. Jak dlouho vydrží taková ta dohoda o neútočení, je těžké říct. Asi je to tak, že čas hraje pro Čínu, která tvrdí, že nechce nahradit USA a usiluje pouze o to, aby se stala lídrem ve všech oblastech globálního významu, zejména ve vědě a technice. Jenomže takové lidovství Číny, to asi nebude něco, z čeho by Amerišťané měli mít radost. Čínská média líčí sam prezidentů jako počátek čínsko-americké družby. Dopravdy nadhodnocují ty ty výsledky, jak se dá. No a například avizují pozvání na studijní pobyty pro 100 000 mladých Američanů. Takže ještě to bude zajímavé. >> Ty jsi zmínil, že Spojené státy asi nebudou mít radost ze snahy Číny o lídrovství v určitých oblastech. A v tomto smyslu hořkou pilulkou pro Američany, co by dosavadní technologickou velmoc, musela být nutnost dialogu oělé inteligenci. I zde se Číňané rafinovaně vlichotili Donaldu Trumpovi, když mu pochválili a odsouhlasili, že se artificiální inteligence na jeho přání přejmenuje na superinteligenci. Ale když se bavíme o věci samotné, tak jak to vnímáš ty, jak dál zpomalit, zrychlit, hlídat, rušit? téma umělé inteligence, respektive superinteligence se to mimochodem bylo zajímavé, že na té vládní večeři, kterou pořádal pro čínského prezidenta, americký prezident, byl byli všichni šéfové těch velkých technologických firem vyvíjejících eh vyvíjejících umělou inteligenci těch amerických, ale z Číny eh tam nikdo nebyl. I když Číňané údajně takové pozvání očekávali, ale jednoduše ho nedostali a usuzuje se z toho, že to si Čína jen tak nenechá líbit a že ještě na to nějak zareagují. Ale chtěl jsem říct, že na programu toho sumitu to téma umělé inteligence se octlo v době, kdy šéfové těch největších technologických firem v USA vystrašili světovou veřejnost, že si artificiální inteligence začíná dělat, co chce a může ohrozit a nebo dokonce vyhubit lido. A pro případ, že by se superinteligence dala na politiku, tak se domluvili Trump a na pravidelném dialogu o přínosech a rizicích této technologie a na vytvoření komunikačního kanálu pro řešení případných incidentů. Jeden takový nedávno byl, skoro inteligence americká vyhlásila Číně válku, takže asi vědí, proč se na tom domluvili. Ale obecně jde o citlivé téma, kdy se v Číně obávají, že se USA snaží o o zpomalení, aby aby Čínu zadrželi a udrželi si ten vlastní technologický náskok. No a v USA tam zase panuje taková obava, že když se domluví nějaké regulace, tak stejně Číňané žádnou dohodu dodržovat nebudou. Vím, že to je komická představa o současné AI, ale přesto mě trochu děsí představa, že světovou válku a nebo vyhlášení války Číně, tak že tomu může zabránit nějaký technik spájkou, který přepálí nějaký spoj. Jak říkám, je to je to představa o počítačích ještě z času Krále Klack Lacka, ale my obavíme, že je to jenom jakési podobenství. Mimochodem, ty jsi zmínil, že na té večeři byli šéfové největších technologických firem. Umíš si představit lepší reklamu, než když jsi na tak významné večeři a prohlásíš, že má