Ivan David: Ursula von der Leyenová se opět ukázala!

V projevu zaznívaly prvního pana europoslance Davida řady velkých vizí, emotivních příběhů.

Chybělo vám ve vystoupení šéfky Evropské komise nějaké klíčové téma, něco, co pálí občany České republiky?

Já myslím, že se paní předsedkyně mistrzila problémům, zejména těm, které zcela evidentně způsobila sama nebo způsobili její kolegové v Evropské komisi.

Je to především zdražování energií a neschopnost vyřešit celou řadu problémů. Hovořila o nových projektech, zatímco ty staré projekty, které slibovala před lety, zůstaly jaksi nedokončeny.

Takže navrhovala vytvoření nových institucí k řešení starých problémů.

Takže mně tam nechybělo nic. Snad jen nějaké další veselé příběhy, protože se snažila nás jaksi dojmout nepříznivou situací a hrdinskými činy některých občanů z Evropské unie a jiných zemí.

Ptám se i pana europoslance Farského na stejnou věc. Jestli bylo něco důležitého, co mu v dnešní zprávě o stavu Evropské unie chybělo? Jestli byla paní Vonderljenová ve svém projevu víc státnicí nebo vizionářkou, možná i odtrženou od reality, která se snaží překlenout nějaké příkopy mezi členskými státy unie?

Tak tím projevem se linula bezpečnost. Protože to je prostě základní otázka a požadavek dneška. Je zřejmé, že ona v tom nabízela řešení. A je pak na komisi, radě a Evropskému parlamentu, jak je budeme prosazovat.

Bezpečnost v oblasti obrany a obranné schopnosti a schopnosti reagovat na útoky, které jsou dneska ze strany Ruska na denním pořádku na evropském kontinentě. Ale i bezpečnost v oblasti získávání vzácných materiálů a nezávislosti na Číně, aby nás do budoucna nemohla vydírat.

Věnovala se také energiím. Výslovně zmínila jadernou energii jako tu, která pomůže snižování cen. Zmínila i obnovitelné zdroje energie, což je trošku škoda, že v České republice větrnou energii současná vláda ukládá do pozadí, protože to je cesta ke snižování účtu za energii.

Zmínila se i o bydlení jako o problému, kterému čelí mladí lidé zvlášť v celé Evropě. A nabídla k tomu řešení, nabízí legislativní úpravu, kterou pak bude možné využít v jednotlivých zemích.

Takže za mě popisovala současnou situaci, věnovala se nejdůležitějšímu – bezpečnosti – a nepřeskočila ani ostatní témata.

Podle Ursuly von der Leyenové je třeba budovat nezávislou Evropu, která má sílu jednat.

Tam se ptám pana europoslance Davida, to se týká politiky a hlavně ekonomiky zjednodušeně. Jak reagovat na čínskou konkurenci? Je možné s Čínou kooperovat nebo bychom měli být na Číně nezávislí?

No, jelikož nejsme schopni být na Číně nezávislí, tak vynucenou cestou je s Čínou samozřejmě kooperovat. Samozřejmě, že se to nelíbí, že by všichni chtěli slyšet, že Evropská unie je schopná řešit všechny svoje problémy hospodářské i ne sama. Ale bohužel to tak není.

Uvedu příklad lития. Čína prostě zvládá celou technologii zpracování lития a má v tom světově prakticky monopol. Takže nevím, jak by mohla například Evropská unie nebo některá z jejích zemí do toho vstoupit.

Čína se jí také podařilo ovládnout veškeré zdroje velmi důležitých surovin, nebo velmi podstatnou část těch zdrojů.

Takže jaký prostor má Evropská unie pro to, aby jednala zcela nezávislá na Číně? O tom si můžeme povídat, ale myslím si, že ten prostor je velmi malý.

Ptám se na stejnou věc i pana europoslance Farského, tedy na Čínu. Jak reagovat na čínskou konkurenci a jestli je možné s Čínou kooperovat, nebo jestli bychom se alespoň měli snažit být co nejméně závislí. I o tom mluvila Ursula von der Leyenová.

To podstatné je diverzifikovat zdroje a omezit výhradní závislosti. Takže tam, kde Čína skutečně dominuje na trzích a obsadila některou oblast, tam se snažit o alternativu.

A není to nic, co by se aktuálně nedělo už v Evropském parlamentu. Máme na stole dneska předpis, který říká, že litium bychom měli částečně těžit a zpracovávat v Evropě.

My máme i v České republice zásoby lития. Jenom není vůle ho těžit. Je to nákladné, je to náročné a odpor obyvatel v té oblasti je přirozeně velký, protože to není nic pozitivního pro to samotné území. Ale tu možnost v Evropě máme. To je myslím docela zásadní.

Ono se to netýká jenom lития, to je kobalt a další prvky. A tam zcela zásadní je to, že i v rámci Global Gateway iniciativy, i v rámci spolupráce s jednotlivými zeměmi světa, uzavíráním partnerství, prostě do Evropy zajišťujeme další možné přístupy tak, aby nás nikdo nemohl nakonec vydírat. Jako nás vydíral Putin, když nám zavíral plyn do Evropy a vyhrožoval nám, jak všichni zmrzneme. Jako nás vydírali Číňané, když nám dodávali roušky v době covidu za neuvěřitelné částky. A jak by nás mohli vydírat třeba bateriemi, léky nebo čipy.

Všude je snaha tu závislost, kterou Evropa má na světě, prostě omezit tak, aby ji nemohl někdo jednoho státu konkrétně vydírat a dostat ji do nějakých velkých problémů.

A to je to, na čem v Evropském parlamentu teď pracujeme.

Další věc – klimatické cíle budou zachovány. Pochopili jsme z dnešního projevu šéfky Evropské komise.

Tam se ptám pana europoslance Davida. Ústup od Green Dealu se tedy nekoná. Přesto se vyzdvihuje konkurenceschopnost jako velmi důležitá věc. Zajímá mě váš pohled, jestli se tyhle dvě věci nevylučují.

No, ty věci se samozřejmě vylučují, protože je zcela zřejmé, že na poklesu konkurenceschopnosti má výpověď právě realizace projektu Green Deal. Nejde jenom o energie, jde o celou řadu dalších podprojektů, které prostě zhoršují konkurenceschopnost.

No a v té souvislosti dojímá tvrzení, že třeba najít pro mladé lidi kvalitní pracovní uplatnění v době, kdy v důsledku právě této chybné politiky v Evropské unii za poslední léta zaniklo asi 1,5 milionu firem.

Takže řečí o tom, co je třeba a na čem se údajně pracuje, je mnoho, ale výsledky jsou žalostné a obávám se, že se to nezmění.

Já samozřejmě chápu pana kolegy Farského a jeho argumentaci, protože on je z frakce, která vlastně paní von der Leyenovou dosadila a která ji trvale podporuje. Takže on je v tíživé situaci, že musí obhajovat neobhájitelné. Já mu to rozhodně nezávidím.

A tak se ptám pana europoslance Farského na stejnou věc. Jak to jde dohromady? Myslím Green Deal a současně co největší konkurenceschopnost Evropy.

Uvedu jedno číslo. Od útoku na Hormuz, od uzavření Hormuzu, jako Evropa jsme zaplatili navíc 90 miliard EUR za dovoz fosilních paliv. Navíc. Za to se nevytvořila jediná hodnota, jediné pracovní místo, jediný kilowatt není. Jenom jsme utratili o 90 miliard euro víc, což je mimochodem rozpočet celé České republiky na celý rok.

To jsou peníze, které jsme prostě vyhodili komínem, protože jsme silně závislí na fosilných palivech. A ta závislost na fosilných palivech je prostě bezpečnostním rizikem.

A ukazuje se, že můžeme vymýšlet jakýkoli program pro evropský průmysl a snažit se víc říci, konkurovat celosvětově, ale ve chvíli, kdy vás drží pod krkem saúdské země a Trumpova nepředvídatelnost, tak prostě jste pořád neustále zranitelní.

A to je to, co se ukázalo v tuto chvíli.

Takže to, že se máme omezit svojí závislost na fosilních palivech, není otázka klimatická, ale to je otázka bezpečnostní a ekonomická, protože my ročně vydáváme 260 miliard euro z Evropské unie jenom za fosilní paliva.

Když si ty energie dokážeme vyrobit v Evropě, ty peníze zůstanou v Evropě a budou z nich bohatnout evropští občané.

Cesta k levnějším energiím je prostě skrze omezení závislosti na fosilních palivech.

Nebo si myslíte, že nárůst cen na pumpách od začátku letošního roku o 10, 15 Kč na litr byl způsobený Green Dealem?

Vůbec ne.

Byl způsobený naší závislostí na fosilních palivech.

A tu musíme omezit, aby ta cena takhle české občany neničila.

Pánové, zatím díky.

Yeah.