Ing. Vítězslav Pilmaier - K podstatě věcí: Kdo píše naše dějiny? Slované, moc a život na dluh

Krásný, příjemný, dobrý podvečer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní tradiční samozřejmě eh výlet s Víťou Pilmajerem k podstatě věcí A já tě tady vítám o tejdnu. Ahoj. >> Ahoj. Mějte se fajn všichni. No, užijte si nás. >> Ano. Užijete si nás plnými doušky, protože Víťa slíbil, že nejenom zazpívá písničku, ale eh ještě, že přidá kameňák. A já jsem právě on mi ho chtěl vyprávět teďka. Já jsem říkal počkej, dej ho i divákům. Tak jsem sám zvědavej, eh, o co tady vlastně jde. Ale jsem moc rád, že seš tady v plné e síle, v dobré náladě. >> Určitě. >> Eh, čitě. >> Jsem rád, že jste tady vy, přátelé, >> eh protože teď tady slyším, že prej pouštíme, YouTube nadává, že pouštíme vysokou snímkovací frekvenci >> a kdo si stěžuje? YouTube si stěžuje a já s tím nic neudělám, takže to je blbý. To bude muset YouTube vydržet. Já doufám, že vobraz je jako víno a že nás snad i slyšíte a že to, co uslyšíte, bude i jak se říká, přínosné, protože dneska vlastně, že jo, Víťa přišel s tím, že dneska totiž budeme oslavovat. Tak >> dobře hovoříš. Dobře hovoříš. Já vás všecky zdravím a dovolte mi, abych vám popřál vše nejlepší do nového slovanského roku podle slovanského kalendáře. >> Ano. >> A >> všechno nejlepší. A mohu vám říci, že když jsem si říkal, že vám popřeju, tak my jsme s Ivanem Kratochvílem o tom mluvili a chvilku jsme se dohadovali v Polešicích, Polešovicích, jak jsme byli o tom, kterej který vlastně ten den je ten zlomovej, protože já jsem vždycky vycházel z toho, že nový rok vždycky se láme podle Slovan ského kalendáře eh v den denní rovnodennost. Za denní rovnodennost jako takovou tradiční se bere vždycky 21. září. A pak jsem si říkal, no tak ten Ivan mě zpochybil, protože on říká:„Ne, ne, ne, to už jsme prošvihli." Tak jsem si říkal, že se na to musím pořádně podívat. A když jsem se na to pořádně podíval, tak jsem si říkal, že se o to musím s váma i podělit. Tak jsem se začal hádat s umělou inteligencí, protože když jsem jí požádal, aby mi dala nějaké informace ke slovanskému kalendáři, tak nejdřív v podstatě popírala něco takovýho. Potom, když jsem jí začal věci přibližovat jako víc, tak e ta IA inteligence teda tak nějakým způsobem začala se mnou o tom polemizovat a začala přiznávat, že mám asi v něčem pravdu. A tak jsem si říkal, tak takhle ne, protože vím, že náš původní slovanský kalendář, který byl uznáván, zrušil na našich územích jako poslední eh Petr I, takzvaně veliký, jo? A Petr I to vlastně zrušil k datomu 30. 30 prosinci podle našeho letopočtu 1699 a podle tehdejšího letopočtu to bylo 728. A vlastně od 1. ledna 1700 už začal platit v Rusku především nový kalendář, který převzali. A vlastně je tam ale ještě jedna věc, protože v tom momentě ty Rusové měli kratší rok, prože předtím podle byzantské zvyklosti oni používali jako nový nástupní rok 1. září, takže měli vlastně velmi krátkej jeden rok a víceméně tím, že Petr vynesl nebo dal tento výnos toho, on měl dva výnosy 19. září, teda 19. prosince a 20. prosince, já se potom k tomu ještě blíž dostanu. A každopádně přitom ale zrušil právě ten den toho 1. září. A přišlo to. Tak. Nicméně by jsem vám chtěl říci, že prapůvodně staří Slované ještě před eh bych řekl před kristovými lety měli eh vlastní vítání nového roku a protože eh staroslovanský rok je lato, tak oni de facto pojmenovávali to jako nové leto, nový rok jako nové lato a bylo to spojováno právě s jarním měsícem březen, kdy začíná vlastně jakoby eh nový životadárný rok a oni ho vítali a používali především právě tu jarní rovnodennost. To byl takovej ten první moment, kdy eh Slované si jako oslavovali, ale náš historický kalendář slovanský se odvozuje úplně od něčeho jiného. Takže my jsme vstoupili teďko do nového roku, který má pořadí 7535, že? Takže my dneska už máme tento kalendář, ne, tento letopočet. A když si uvědomíte, že tento letopočet žádnej jiný kalendář nemá, tak je to jeden z důkazů staré slovanské kultury, která tady byla už asi před těma 7 a 500 lety, když tento kalendář se začal číslit. Zároveň vám připomínám, připomenu, že jaká událost se stala, když se začal počítat tento letopočet. A bylo to tím, že ono se hodně používá, že letopočet, že byl zájen stvořením světa. Ale tady jsem se zase hádal s umělou inteligencí, protože vůbec nejde o stvoření světa, protože před těmi před tím rokem, před těmi 7535 lety byla ukončena velká válka, o které se píše ve starých letopisech, která byla vedená mezi árijskoslovanskými nebo eh bílohunskými kmeny proti čínským plemenům. Samozřejmě, že zase umělá inteligence mi bylo zajímavý, že mi rozporovala, že Bílí Hunové nebyli Slovaní, ale asi po hodině práce s umělou inteligencí řekla umělá inteligence už potvrdila, že vlastně Hunové i v indických materiálech, Mahabharátě a dalších jsou popisováni. A vlastně jsou to oni, kteří patřili a byli předky potom i našich skýských a a jiných slovanských kmenů. Takže s tou umělou inteligencí jsem získal novou zkušenost, že se člověk nemá dát a má jít eh nějakým způsobem nekompromisně za svým cílem. A když jsem se s ní hádal ohledně stvoření světa, tak jsme se dostali do staroslovenštiny a tam nakonec velice neradá ta umělá inteligence ustoupila, že vlastně e ty slovní kmy umožňujou i ten můj výklad, že od stvoření světa, teda odvo od vytvoření míru, protože to je prapůvodní eh smysl celé ho toho kalendáře, že se odpoutává od dne, kdy byla podepsána mírová smlouva nebo byla uzavřena mírová dohoda, na základě které přestaly staleté války mezi arici a a bílými, e, a které vedly s těmi čínskými plemeny. A bylo zajímavý, že že sama přiznala ta umělá inteligence, že vlastně ti severní kmeny, které bojovali s těma Čínama, tak se nacházely na sever od čínské zdi. No, ale v době, kdy se ta smlouva podepisovala, tak čínská zeď neexistovala, protože tu právě potom postavili tyto severní kmy proti čínským plemenům, aby nemohly ta čínská plemena se dostat na eh území Áriu. A vlastně i ty střílny byly tak směrovány, takže žádnou čínskou zeď nepostavili Číňani, ale byla postavena právě eh hunskoárijskými kmeny nebo řekněme populací, která v té době tam žila. A byla to obranná zeď proti Číňanům, což dneska už i architekti potvrzujou, že zjistili, že ty původní střílny skutečně nebyly na sever, ale byly na jih. Takže nám vlastně nový rok se přesunul a když jsem hledal příčiny, proč se to přesunulo z jarních měsíců na tu na tu podzimní rovnodennost, tak tam je více vysvětlení, ale každopádně eh to souvisí s tím, že v to v těchto v tom našem letopočtu stávajícím existuje takzvaná eh tradice Je to byzantské, byzantská tradice, která nastavovala svůj letopočet eh od 1. září a tím pádem se nám přesunul vlastně začátek nového roku z jara na podzim. Moc mě to teda neuspokojilo. Tahlecta odpověď se vám přiznám, ještě budu dál pídit a víceméně budu hledat lepší lepší vysvětlení tohoto přesunu, pokud to nebude nějaké znásilnění nějakých slovanských tradic. Takže my jsme se dostali do nového roku a tam je zajímavý, že že existuje výnos Petra I číslo 1735 a 1736. To jsem si zapamatoval. Jsou takový zajímavý číslovky. A ty dva výnosy spolu souují si, protože ten první výnos vlastně ruší ten starý kalendář a ten druhý výnos posouvá i i to i ten začátek roku z 1. září na 1. A je velice jako ten výnos dokonce zachován, jak jsem se dočetl, eh v takzvaném plném změní zákonu e ruské impérie. No, takže jsme si tohlecto probarali a takže to nemá nic s narozením k Krista. Má to vyloženě návaznost na naše tradice jako takové, ale je třeba uznat, že Petr Veliký byl docela moudrý, protože nebo jeho lidi, protože nezakázal hned používání eh starého letopočtu a povolil, že dokumenty od roku 1700 můžou uvádět i starý i nový letopočet. Tam bylo zajímavý, že když jsem se díval s tou Byzancí, jak to je, tak tam se mi to ještě komplikovalo jednou věcí. To jsou eh takzvané indicie, které používala používal byzantský kalendář a oni vlastně pracovali s 15 letetými cyklami, jo, a že třeba to byl 15 let a byl to třeba cyklus XT pátého roku daného cyklu, jo. Tak jsem si říkal, tak to už vůbec neumím spočítat, jak to tam oni měli na mysli. A říkal jsem si, jsem rád, že ten indikční rok, že my nemáme, že se s tím nemusíme trápit. A zaplať Pánu, že máme buď ten normální kalendář a nebo náš staroslovanský, který začíná teda toho, jak jsem potom zjistil, Ivanku, že je to toho 21. září a ne jako jsme se dohadovali, jestli to nebylo dřív ještě. Jo, >> tak já se mu zkusím dovolat. Eh, ale ještě všimni si ale, že 15 letetý cykly, k tomu dneska přistupujou geologové, klimatologové a další, eh, že vlastně ten byzantskj kalendář měl něco do sebe, protože planeta eh pořád jakoby tydlety věci dodržuje. Já jsem, já jsem taky právě na to koukal, protože jsem si na to taky vzpomněl, na nějaké takové to, ale protože nejsem tak vzdělanej jako ty, jo, tak jsem nedokázal si to hned propojit, ale každopádně jsem eh si říkal, ano, tady víš, to je to je zajímavý, že v minulosti se ty cykly stvářely. Když si vezmeš eh otázku čaker, jo, tak čakry jedou, máš sedm základních čaker a každá jedna základní čakra má sedm podčaker, že i tady to bylo jakoby fázovitý, jo? To znamená, že seš v první seš třeba v první hlavní čakře na třetí podčakře. To je tříleté dítě třeba, jo, takhle v této fázi. A takže zřejmě v minulosti ten smysl těch, bych řekl, cyklů nebo etap, jo, rozfázovaných na ty drobné, eh, bylo víc. A když jsem vlastně si takhle probíral ten nový rok, tak jsem si nechal porovnat i jazykové mutace a skutečně ať se na mě nezlobí celá umělá inteligence, ale skutečně mi mi vyšlo, že spíš jsme měli asi na mysli právě tu otázku toho klidu a míru, že jo, než vytvoření světa. Protože kdyby to bylo odstvoření světa, nezlobte se na mě, kdyby před 75 lety vznikl teprve svět, tak já potom nechápu, jak tam byly ty jiné starší věci existovaly a tak prostě s tím stvořením světa mi to nedává ani geologicky, ani astronomicky, ani z jiných hledis chronologií mi to nedává logiku, že jo. A tím pádem eh jsem se dostal právě k tomu závěru, že si myslím, že mám pravdu. Jo, velice skromně to přiznávám, že mám pravdu, že se jedná odvozeninou ta těch 735, o vytvoření jako míru. Jo. A jinak, když už jsem v tom hrabal se, prosím vás, my často vzpomínáme árie jo? A protože jsem šel i do těch sanskirtů a tak dále, tak tam jsem si najednou uvědomil, že že v těch sanskrtech Árii nebyla nebyla jakoby eh doslova národnost nebo jo nebo etnikum nějaké, ale v těch sanskrtských spisech se to najednou ukazuje, že se jedná obsahově o označení člověka. ctihodného, jo, Peťo. Jo, nebo kulturně na úrovni nebo urozeného nebo případně i členem nějakého, bych řekl, eh, náboženského řádu a podobně. Takže vlastně i k tomu potom oni přiřazovali to území té těch Ariů jakoby, které bylo na severovýchod od Indie, když vezmeš hinduismus. A vlastně to je právě ta oblast, ze které právě ty světlí lidé přišli do tý Indie a přinesli tu moudrost a znalosti a kterou i starí řekové označovali za hyperboreu. Takže todle jsem vám chtěl k tomu novému roku nějakým způsobem přiblížit, >> popřát, >> popřát a zároveň vám říci e nějaké ty po bych řekl souvislosti s tím naším novým rokem >> jako ten Já si z toho já si z toho odnáším teda to ten takovej jeden shrnující slogan, na kterej jsi mě teďka jako tady navnadil. Chceš líbí ti chytřejší než Víťa Pilmajer? Sleduj. Petr Budeš TV. >> Já já už jsem že poraď se s umělou inteligencí. >> To nikdy. Teď tady vyšly ty testy, jak umělá inteligence lže a podvádí. A eh tak to AI už radši moc nevěřit, ale zkoušelo to, zkoušelo to ten Palantýr, eh zkoušeli to na několika různých modelech a všechny k výsledku došly pod vodem, protože to byla nejrychlejší, nejméně náročná cesta. A a srdnatě tvrdili, že to děl poctivě a moc hezký, moc hezký. Takže AI už prostě podvádí všechny a všude. Ale co tady to život? Tak >> co jí, co jí dali do programu, to ona dělá, viď? To co si budem povídat. Prostě asi asi je to jenom prostě algoritmus a čím ho nakrmili, tak to dělá to prostě. Přesně tak, jako nejsnaší nejsnaší cestu jako k výsledku >> a prostě všechny ty e modely prostě zjistily, že nejsnaší cesta je prostě si to vycucat z palce. Oni počítali nějaký, já nevím, něco jako takový korporátní věci, jo, jako a nějaký hospodaření atd a prostě chat GPT normálně na tvrdo falšoval účetnictví, jo, že prostě je to takhle a černá je bílá a nazdar, jako kreativně to tam spackal jako a byl hotovej raz, dva. Jo a ty další prostě se s tím jako crcaly dýl, ale stejně prostě všichni vždycky si tam upravovali ty data pro to, aby vyšly vyšly nejlíp, jo. No a moc hezkej moc hezkej ten to mainstream to psal teďka moc hezký věci z toho. Je to kreativní eh hezky jako to se to takhle e se to učí, no, takovýhle věci, ale to není podstatný teďka. Ale když jsme u těch Slovanů, jo, jednak tak trošku udělám malou odbočku a vrátím se ke Slovanům. Víš, ty jsi mně teďko eh dal do hlavy brouka ohledně Polešovic, jo, protože by jsem chtěl všem říci, že že bych chtěl touto cestou poděkovat organizátorům, jo, ať to byl eh Vláděa Štěpán Béďa, Béďa Šmudla nebo to je přijmení, to není přezdívka Šmudla, abyste věděli. Tak ale velkej poz. To chci teďko říct. Velkej kus tam právě odvodili domorodci jako Zdenka, Niklová a Pavel, >> kteří to vodřeli a byl jsem rád, že se tam eh nachomejtli i po takový nenápadní pomocníci, který aspoň na chvilku přiložili tu ruku k dílu, ať to když si vezmu, že i ta Monika s tou Světlanou tam běhali, jo, a pomáhali a nějakým způsobem. Ale to, co odvedla Zdenka a Pavel, já jsem nestíhal prostě se divit, že kolik ona má v sobě energie páru a měla úplně zamotanou hlavu z tý organizace a z toho, jak tam běžela. Pokud jste zvědaví, tak ty to Petře natočil, viď? Takže Takže ty lidi můžou si jí poslechnout, co tam bylo. Hlejte se, byl to nultej ročník. Snaha je, abyme nějakým způsobem udělali alternativu z hlediska programového, bych řekl, eh, nastavení, co by se dalo v této republice dělat a tímto způsobem e v budoucnosti i s vámi diskutovat právě eh na této veřejné, na tom takovémto veřejném prostranství. Teď to byly jako bloky přednášek, ale pokud jsem dobře byl informován, tak vedení Jasanu přemýšlí a to byla další věc, že to nebylo jenom pro Jasan, jo, že tam byli i z jiných, bych řekl, eh, politických hnutí a to bylo dobrý, že to otevřeli prostě i těm odb odborníkům, že jo. Tam byla Redová, že jo, byla tam ta Tarabová a podobně. To byli jsou lidi z jiných z jiných oblastí. Žák tam byl, že jo, do bejvalej ministr dopravy, který to tam taky jako říkal. Takže jako myslím si, že bylo to asi dlouhý, ale každopádně víme, že v budoucnosti to se udělá spíš těma panelovejma diskuzema, že nějakým způsobem ke konkrétním věcem, abyste se mohli do toho tam napojit, když tam budete a nebude to v době vinobraní. Pť. Jo. >> Ano, to doufám. >> Jsme se jsme se dohodli, protože tam přišlo sice 150 lidí, ale tím, že ten areál je velkej, jo, tak to vypadalo takový poloprázdný. Když si vezmeš eh jak jsou kompaktní, tak tam těch 150 lidí by vypadalo jako, že tam je hodně lidí a >> tam spousta spousta lidí upozorňuje na to, že by se teda e příště měla uvíst adresa, kde to teda je. Přesně. Což si myslím, že by věci mohlo dalšímu ročníku pomoct. >> Eh, jsou tam prostě porodní bolesti, který je potřeba vychytat, ale eh každopádně ten počin byl zajímavej a myslím si, že eh proč ne, proč by neměly bejt jakoby příčovy i na Moravě. Já si myslím, že takovýhle setkání může být klidně čtyři, pět do roka, jo. Prostě je potřeba, abysme se scházeli, abysme se viděli, abysme si povídali, sdělovali informace, prostě měli takovýhle kempy. Eh, a eh čím méně formální, tím líp si myslím, aby se prostě navazovaly ty vztahy. a příštířicjinář bude v něakém takovém areálu. To los bude samozřejmě v uzavřeném prostředí, protože bude zima, že jo. Nebude žádný teplo. Ono už teď to jako stojí za třa, víš. Tak jsem si říkal, >> ale jo. Tak můžeme za zařadit los do tohodle toho cyklu. Takhle to řeknu. Proč ne? >> A trakovice jako druhý, viď? >> Nevím. To teď nepředbíhejme. >> Já vymejšlím >> o Trokovicích. Otrokovice budou někdy v listopadu, ale to budeš to bude >> Já jsem tady. >> Já tě mám. Kde seš, Péťo? >> Já jsem ve Štětí. Ty seš kde? Já >> že se ztratil se mi zvuk tvůj, víš. >> Aha. H. Tak si pořádně připni sluchátka. Ale no předbíhám, ale otrokovice budou někdy. To bude hlavně samozřejmě pana profesora Staňka ten to odpoledne, ale když už teda si to nakous, jakože za to můžeš ty, >> já >> tak já upozorním na tu akci, která přibě bude už 1710. 1710, přátelé, ve městě Holíč na Slovensku. Soukromné divadlo. Beseda 1710 ve 1400 bude autogramiáda s panem profesorem Staňkem a jeho nová knížka, která se jmenuje Svět současnosti a obrazy budoucnosti. A to se máte na co těšit. To bude veliký. Takže naši slovenští kolegové budou vlastně první, který dostanou tu knížku do ruky, protože jí teďka rotačky jedou, tiskárna tiskne, doufám, a všechno doufám dobře dopadne. Takže e to bude to bude vlastně nová knížka profesora Staňka, která je už v přípravě a eh bude to stát za to. >> To je takový to, ale ono vůbec spousta akcí teďka. Podívejte se na kalendář alternativy, tam si myslím, že je toho eh spousta. Nebo se podívejte na náš web a tam je kalendář. A když se klikne na kalendář, tak ono vás to ono vás to přehodí. 28. září v 11:00 Jaroslav Honz. Pijetní akt Jaroslav ucění štábního strážmistra Jaroslava Honzátka, zavražděného příslužníka sboru národní bezpečnosti, strážního strážmistra. Eh, myslím, že ho zavraždili mašinové, že jo, nebo kdo? >> Tak to bude 28 září. No, jukněte. Každopádně tady máte teďka ten křest. To je tak jako k tomu. Eh, a >> a teď já jdu pokračovat. >> Pokračuj. >> Jo, já jsem >> Jo, ještě promiň, ještě jednu věc to musím říct. To je důležitý. U příležitosti tohodle toho odvějatí nebo předtím než to bude, tak vám musím to tady ukázat ještě. Když kliknete na eshop a tady se mi zase nenačítají obrázky, to nevadí. Tak uvidíte, že knihy profesora Staňka jsme slevnili na 290 Kč. To znamená, že do vyprodání zásob, abysme měli na skladu místo pro novej titul, tak tady máte ty třio. Eh, digitální svět, lidské tělo, e, dilema civilizací a podivná odsea života. Tak všechny tři jsou k dispozici po 290 kačkách. Takhle to je. Já nevím, proč se to nenačítá, ale to už je jedno. Dobrý. Máte to. Píťo, je to tvoje. Pojď, >> když když si tam kousnu do těch civilizací, já si myslím, že máme jako Slované co dělat, protože když jsem projel ten kalendář, tak jsem narazil na jednu věc. Víte velice dobře, že eh vysvětluju e původ našich eh našich předků, kudy se pohybovali, jak se pohybovali, že byli už dávno v Evropě, jo, že už před 5 000 lety tady byli na v Evropě a že se spiralovitě potom někteří vraceli na východ a zase přišli znova. Takže ty pohádky, jo, co nám píšou, že právě otec Šech a já nevím, Češi přišli do do Evropy v 6. století, to je prostě e nesmysl, eh proti kterýmu je zajímavý, že vždycky jsem hledal argumentaci eh trošku z hlediska e prací, které by to mohly dokázat. A teď se podržte. Já jsem našel autorku několika prací o Slovanech a a předcích Slovanů v Evropě, která se odvolává na západní kroniky, kteří o Slovanech psali, potvrzovali a vysvětlovali. Ta autorka napsala knihy, které jsou ona žije v Holandsku, jmenuje se Olga Simionová a v podstatě třeba jedna kniha se týká jejího pod takovým tím všeobecným názvem, že že slovanští skýtové od břehu Atlantického oceánu. A už tenhlecten název eh, když si vezmete, to vás úplně zarazí. A tak jsem byl velice zvědavej, co tam píše a o čem tam hovoří. A samozřejmě, že ona tam především se pouští do těch takzvaných historiků. To už jsme pomlouvali minule, když jsme se bavili o nesmyslnosti některých vyjádření takzvaných odborníků na historii, jo. A ona se tam do nich pouští a prostě říká, že bohužel řada věcí je tady psána na základě pravidla, jo, dějiny píše vítězové a píše se to pro nás, abychom nevěděli. Jo, to to prostě se táhne tou knihou a je to velice pěkné. Přitom ona tam vysvětluje v tý knize právě ten pohyb skýtů jako našich předků a ona právě hovoří o tom, že že Slované, ona tam píše o tom, že Slované žili daleko za hranicemi nebo na západ od Labe a nebo dokonce od Rýna. Vzpomeňte si, vždycky jsem vám říkal, že Rý byla hraniční řeka, jo, kde vlastně od Rýna na východ jsou zvýšené zástup, jako bych řekl, zastoupení R1A a směrem eh na západ je tam větší zastoupení R1B. A ona nepolemizuje s Kliosovem, abych pravdu řekl, ale ona vychází ze starých kronik a a zápisu v těch troch kronikách, ale ona vychází i ze zápisů římských historiků a římských cestovatelů a nebo římských eh vládců, jo. A v podstatě ona tady v této knize dokazuje, že Slované eh obývali i ostrov Albion, neboli eh ostrov, kterému oficiálně podle knih a ne podle mého výkladu, podle knih nakonec dal Brutus, který utekl z Říma, tak eh vlastně Dali dostal název Británie a teď ona tam popisuje i to osídlování tý Británie, ty názvy a podobně. Nejvíc teda, co se týče této knihy, se týkalo především eh studie Slovanů v Holandsku, že jo, kde eh byly Slované kde ona popisuje jejich život eh na základě kronik z 15. století a ze 14. století a podobně, jo? Eh, je to třeba kronika eh decki, tak se jmenoval ten mnich deckví tady to napsal, že jo, nebo ke da, takovej ten významnější, který ho více potom citovala v materiálech. A bylo zajímavý, že ona tam právě hovoří, že se vzpomíná v těch kronikách, jak Slované vyhnali římské legionáře z města Viltu. Jo, některý to mé mé město nazývali Wittenberg, některý Olrecht, takže že odsud, že to tam se píše, že ty římany nebyli vyhnáni z této pevnosti. A vlastně eh tam i popisujou to ty způsoby života, které tam byly. A já vám řeknu, že já když jsem to si pro jako se s tím seznamoval, tak mě to velice, jak říkají Slováci, nadchýňalo, protože jsem si říkal, konečně eh někdo šáhnul po literatuře, která dokazuje naši přítomnost dávno před těma ostatníma tady. Já se potom dostanu ještě k jedné její knize, ale tady jako se se bavíme o tý Belgii a o severní Florencii a a tak dále. A dá se říci, že eh ona hovoří o tom a to říká i v té druhé knize, že odkud se vzaly ty neslované, jo? A jestliže Slované obsazovali Evropu jak kontinentálně, tak někteří Slované šli i tou cestou severní Afrikou. Ale ona zdůrazňuje jednu věc. Severní Afrikou šly části skýtů, jo, kteří dokonce i popisovali ty své zážitky v Egyptě a eh postupně ona použila tentokrát výraz toho Kliosova, že postupně zřejmě zmutovali do tý R1B, která byla eh jakoby příbuzná Ale tyhlecty erbíni nejsou ti, kteří nám škodí. tyhlecty herbíni pouze přišli přes ten žibraltar a přes ten pirenickj poloostrov a postupně zaosidlovali jako bývalí skýtové skýti osidlovali tento prostor, jo. A oni dokonce se dostali i přes ten průprav Lamanch, jo, a potom založili město Slavberg, jo, jako tak to pojmenovali, tak to pojmenoval Ricky Ren. Jo. A víceméně eh sami se se i nazývali jako Slovady, když tam žili. Toto všecko, co vám říkám, to jsou věci a pohyby, které jsou popisovány římskými eh historiky a a spisovateli a filozofy, že jo. A v podstatě třeba i součastníci Jiluje a Czara popisovali, jak Julius Céar musel bojovat jak e s se Slovadii na Rýnu. Jo. A zároveň se vlastně Julius Cesar se Sasi dostával přes ti přes ten Lamač i do Británie. No a právě od toho tohlecto zmiňuje i ta kronika, myslím, Katendaja, která byla napsána někdy trošku později, jo, hodně později, ale vycházela z ústního podání, které na tom území Holandska a byla. Jo. Velice cit tam vzpomíná ten Katendel, že že velice významné město, jo, založili Slované, které se i pojmenovalo Slaven, jo, jakoby slovenský břeh. Ale to vám zase ta autorka vysvětluje v jiný knize, že pozor, tak jak se používá to slovo slávení, takže vůbec tohlecto výraz nebyl nikdy vázanej na slovo, které se používá dneska jako otrok. Jo, že to je výraz otrok. Původně tento výraz, který byl pouze foneticky příbuzný, obsahoval obsahoval jako význam zajatec. Jo. A ona právě jak se tím zabývala, tak se dostala i k těm dokumentům, kteře, kteří hovořili o těchto zajacích. A tak jsem se dozvoděl takovou zajímavou věc, lidičky zlatí, že ještě v 15. století jsou francké záznamy o otrocích na území Evropě. Takže ne, že to bylo mimo Evropu, ale to nám křesťané jako bohužel už do historie nepíšou, že my jsme tady měli otrokářskej systém, kterej eh kterej tady údajně byl feudální. Takže to jenom, abych trošku se strefil do něčeho. Jo. A eh hodně tam píše o tom, že existovala i pověst o eh skýských eh děvčatech, kteřély, které byly za trest, jo, eh vyslány ze Sýrie nebo respektive z Asýrie. Ne ze Sýrie, ale z Assírie. A eh oni těmi lodmi to se dostali právě na ty ostrovy a jedna z nich, z těch děvčat se jmenovala právě Albia a podle ní byly ty ostrovy pojmenovány Albion. Takže vysrsáme zase zpátky ještě do nějaké předchozí, bych řekl, eh, historie. Já když jsem se díval na proudy proudy eh starých slovanských kmenů, tak i v té Asyrii byli původně eh skytové, kteří se tam pohybovali. No a právě tohlecto tohlecto osidlování tý Evropy, když to takhle vezmete, jak ona to popisuje podle těch kronik, tak najednou zjišťujete, že de facto my jsme jako Slované tady byli po celý Evropě a ty ostatní kmeny, které vznikaly, ať to byli Britové, ať to byli například, on tam píše, že výraz germáni je umělý novotvar. že jo, respektive nemá nic společného s eh jako s s etnikem, s národností nebo něco takové. Ona upozorňuje na to, že třeba i staří eh i římští, řečtí jako cestovatelé řadili eh ty skupiny lidí v té západní Evropě podle toho, co jedli a jak jedli, jo, že a právě třeba podle toho rozlišovali gály a Kelty, jo, i když pro mě je to dost blízké, jako bych řekl, souzvučně. Eh, takže tohlecto jsem vám jako chtěl jako víceméně naladit u této knihy. Já když jsem e říkám, že těch, já asi kvůli tomu udělám asi možná podrobnější nějaký vyprávění, protože tam se hovoří i o takzvané piktské kroniky. A pikti to byli potomci skýtu, kteří psali a ta kronika je z 10. toho století, jo, protože kteří se a ty piktové se právě i hlásili těm eh těm skýtům, že jo. A co mě ale víc zaujalo, potom abych pravdu řekl, e v těch dalších materiálech, to je otázka, jak to bylo. Teda mnozí se ptají na etrusky, jo, a na tyhlecty věci. A když jsem se prostě podíval na tu druhou knihu, která eh která pojednává právě o o tom o té otázce Slovanů jako eh v tom evropském západoevropském pojetí jako na natvrdo. Tak ona prostě navazuje na tu první knihu a hovoří o takzvané, ona jí i pojmenovala Runan Rusi, jo, a ona tam ukazuje, že vlastně ty Slovansky, ti, kteří tam žili i v tom Holandsku a v těch dalších místech, že o nich psali kronikáři, historici, dokonce i básníci o Rus jako o Rusínech, jo. A eh ona v té knize vysvětluje, že vlastně docházelo eh k zaplavení Evropy. A teď se podržte i na základě eh trojské války, kdy eh jedna vlna byla teda těch Rusínů, který přišli jako tací. A tou druhou vlnou byli právě ti trojané, kteří utekli po tom, co Troja byla zničená a postupně se dostali právě do Evropy. A teď si představte, že eh když e si položíte otázku, proč o tom nevíme, jo, tak ona tam vysvětluje v tý knížce, že že dneska už Belgičané ví o tom, že mají skýckoslovanský původ, jo, že že Rusini, že byli de facto eh, že Rusini byli dokonce i Belg jako Belgičané, že jsou původně Rusíni, jo? Eh, protože Belgičané tím pádem jsou potomky Rus Enikeltu a nebo germánů. A germáni jsem vám vzpomínal, že by existovala germánská Rus, která byla slovanská. Jo, takže to to ten germánský název dokonce ty Slované dostali jakoby od řeckořímských historiků, kteří tehdy neuměli nějak prostě se si zařadit ty severní lidi a eh vlastně eh nezohledňovali ani tak pořádně tu realitu, která tam e byla. eh jakými jazyky, jakou měli kulturu, jakj měli jako bych řekl svoje tradice a zvyklosti. Ale tak, jak jsem vám už jednou vzpomínal, že třeba i Tacitus, ten ve své práci píše o tom, že eh pozoroval rozdíly mezi kelty a germány a konstatoval, že kelti kelti a germáni, že že teda pijou více teda germáni pijou více mléka a kelti zase více masa. a takhle to rozdělili, jo, podle jaké měli eh gastronomické zvyklosti. Takže a na ta moderní věda to do dneška ještě nedokázala zpracovat a víte velice