FANDA ŽIVĚ #7

zase dneska všem nic novýho pod sluncem. Panda zase dneska všem nic novýho pod sluncem. Ahoj. Ahoj. Tady je Fanda Motílák. Zdravím vešstvo, děvčátka, chlapci. Eh, jak se máte? Hele, už je zase úterý, viď? 20 hodin odbyla nám 20 hod a je tady streameček. A já jsem se na toleto, na tenhleten dnešní večer opravdu hodně těšil, protože já mám takovejch jako, já mám teďka takovejch jako věcí, který vám všechny musím jako říct, jo, to je jako neuvěřitelný. Já jsem si zase tady samozřejmě napsal k tomu jako nějaký takový ty keci, jo? Prostě kec prdy beď, ať bych to tak hlava stará, viď? Co? Takže je potřeba to nějak udělat. Teď mi tady chcípnul prostě trošičku na chviličku monitor, jo, jako nevidím vůbec nic, ale to vůbec nevadí. Eh, já budu pokračovat jako kdyby se nic nedělo a prostě budem se prostě tady říkat, hjte se. Začalo to prostě všechno tak, že minulej tejden v to úterý právě, jestli jste viděli ten minulej díl, tak já jsem si tady stěžoval, jo, že jsem měl, že jsem měl vo víkendu nějaký jako střevní nějaký nějaký problémy, nějaký věcičky tam, že mi tam něco trošku bolí a tak jako, že mě bolí střívka, eh, prostě eh nakonec teda jsem e eh e nakonec jsem jako chce vám to tady vlastně všechno říkat, takže to nebudu opakovat. Že jo? To je jako blbejch. Ale eh co je zajímavý, že hele, já jsem eh ty vole, to je hrozný. Já jsem měl, prosím vás pěkně, v sobotu tu předtím, jo, ještě to, tak jsem měl průjmíček, jo, v úterý jsem měl streamíček, jo, a ve středu jsem měl střevíčko. A teď vám řeknu, co s tím střevíčkem se mi stalo. Prosím vás pěkně, představte si, že já ne, já jsem, já takhle, já jsem slepej. Kamarádi mi říkali, že jsem eh slepý střevo a teď už jsem jenom teda jenom slepej, jo, protože střevo už nemám. Oni mi ho vyndali ve středu na karláku, eh mi ho vyoperovali, abych se vám teďka pochlubil, jak tady mám prostřený to bříško, a jestli se mi to trošičku podaří. A dívej se. Takže já mám tady v pupičku takovej tady mám pupičku takovej jednu ďurku. Tadyhle mám tadyhle jako vlevo dole. Tak já nevím, jestli to je tadyhle. Jo, tady mám další. Tam jsem prostřílenej, ty vole. Kdybych prostě normálně byl ve válce a ještě tam mám třetí díru. Takhle, já nevím, co tím jako myslíte, jo, ale já tím myslím prostě to zraněníčko, jo. Takže mám prostě mám na břiše mám tři díry. Eh, já vím, že některý lidi mají úplně běžně tři díry, jo, ale to o tom teďka nebudem se bavit. Hele, prostě eh, takže oni oni mi to oni mi takhle proděravěli. Já si připadám, jak kdybych přijel ze z fronty, jo, odněkač. A eh a takže to střevo nemám, jo, prostě teďka to slepý, to už mě prostě jako vyndali ven a teď vám musím říct, jak to bylo bylo všechno ohrožený. Samozřejmě my jsme měli před jako ve středu mi vyndali slepý střevo. My jsme v pátek už hráli v Brně a k tomu se taky dostaneme a v sobotu jsme hráli českej Buďovič, že jo, v Budějovicích. Jo a teď jako e já když jsem tam přišel do tě takhle ono to začalo tak jak že mě z měl ten pojmiček jak jsem říkal, pak jsem měl ten streamíček, to bylo v úterý minulej tejden a pak jsem ve středu ráno jsem se probudil, říkám jsem si„Ty vole ono mi to nějak jako proudutí tu žaludečku, jo. Tak já taky samý vrtula a tydlety krávoviny, viď? Eh, takže jsem eh tak já to já to beru strašně rychle, jo, já to teda sekám, ale tak můžu trošku zvolnit, ne? Co? Jo, mimochodem ještě zdravím Ludmilku, jestli se dívá taky samozřejmě Miloše. Jo, Miloši, ahoj, se díváš a tak dále. Samozřejmě taky Romana, jo, a tak, ale tomu se jako všemu probějeme. To když vydržíte, prosím vás, tak se k tomu všemu dostanem. Já musím nejdřív dořešit to bříško, proto, práč to mě těží e velice a proto já potřebuju to ještě dokončit, jo, takže se vrátíme zpátky ještě na chviličku k tomu střevu. Eh a vy, který mě neznáte, tak já se jmenuju teda Fanda Motílák. Ahoj. No a eh, a vy, který mě znáte, tak to vám se představovat nemusím. A a vy, co mě neznáte, tak si mě buď vypněte a nebo se podívejte třeba do nějaký historie, třeba někde tam na vás vyhupnu, jo? Takže hele, s tím střevem. Takže já jsem se ve středu ráno probudil, protože mě to jako bolelo, tak jsem se, tak jsem zašel, tak jsem si zašel za tou eh, za tou naší eh vvoďačkou. Jo, taková pěkná baba, je to hezká. A tak jsem jí se jako jsem si říkal, dá mi nějaký prášky, asi tam mám nějakýho eh nějakýho toho koka, jo. Eh, tak jsem říkal, tak on mi to nějak jako roz něco mi tam na to dá. No nicméně vzala si krev ode mě, jo? nějakou tu kapku a taky jsem se musel vyčůrat, jo, takže oni mi to sebrali všecko, vrátila se a říkala mi, ale máte tam nějakej zánětík, jo, zánět jako budete muset jako na vyšetření. Říkám, já někam nejdu, já prostě potřebuju tady napište mi tady nějakej balginá domů. Ona ne, ne, ne, to musíte to tak tady běžte na Karlák. Tak jsem šel na Karlák, tam zase čekárna, že jo, tam to bylo. A to ještě vám musím říct. Já jsem byl poprvý v životě v nemocnicě. Jo, já jsem v životě takhle, byl jsem se tam jako kamarádama třeba, ale že bych tam ležel, jsem v životě neležel. Naposledy jsem tam ležel, k jsem se narodil. Jo, jo. Vlastně v 68. Ale eh, takže jsem eh takže jsem jel na ten Karlák teď na tom Karláku. Eh, mě tam takhle zavolali, tak prostě ona tam jedna sestřička vypadala jako když je to ženičku jako sětá. Jo, nakonec ona mi zachránila život, ale eh takže jsem tam jako to, tak jsem si postěžoval, ona todle, tak mě poslali na rentgen a poslali mě na tu, jak se to jmenuje ten eh takovej ten eh ultrazuk, jo, jak tam takhle prostě jezdí takhle. Ona tam má tu mašinu takhle, jo, takhle kouká, budu koukat schválně jako trošku šjrem, tak ona takhle prostě tou mašinkou dívala se do toho monitoru a tím tam jezděl po tom říšku. Prej stáhněte si ty kaloty, jo? To prej to je moc takhle. No to stačí. Tak mi tam takhle je takhle po tom bříšku mi tam takhle sfingovala, jo? A jenom říkal: "Hele, ty se vy máte asi to to vypad to vypadá na slepáček, ale to je slepák. Tady vás to bolí?" No tak to bude to Počkejte, já vám to ještě tak mi prostě to udělala mi to celý kompletu jako mi tam projela a řekla mi, že mám teda nějak, že mám teda asi tak se tak říkal slepák. No tak dřív se to rozhánělo ledem, ne? Tak jako kdyby ono už je zima, tak by se chvilku lehnul prostě před barák někam na podlahu a by to prostdl. Bylo by to dobrý. Jenomže ona mi řekla, tak mě poslala za tou doktorku. Já jsem tam přišel s těma papírama z toho z toho z toho ultrazvuku a a a doktorka mi říkala: "Tak hejte, eh, pane motílak, eh, eh, kde jste jedl naposledy?" Jo, a já a to bylo nějak p:30 půl p:30 už to bylo jako ve středu v0, jo, když jste prej naposled říkám:„ Já už si to nepamatuju, ale tak někdy včera. No, já zas moc nevím. A pilste něco?" si říkám: „No, já vůbec nepiju. Já piju mlíko, to taky tady nemůžu dávat teďka to mlíko. To už jsem vám říkal minule, že to je reklama. A eh říkal jsem:„t já jsem nic neměl ani k pití, ani k jídlu. Tak eh tak co prej budem dělat, jo?" Tak a ona mi říkala: „No, hele se, to je dobře." Takhle si vzala tužku. Říkal: „To je dobře. Sestřička ta sjetá, tak prej tak si sem pojďte. Ona mi nastříkala takhle prsa, jo, prostě prej já vás podříkám, jo, tak chtěla bejt vtipná, tak jak podříkal dvě cicíky, že jo. Dala mi tam nějaký ty špunty, měřili mi EKG. Prej vy jste sportovec. Říkám:„Ne, ale na chatě e na chatě sekám trávu často v tom kopci, že jo. Ona tak dobrý, to máte dobrý jako EKG máte máte pumpu dobrou." A začalo mi tam tady normálně tak já myslím, že mi zase veme krev a ona mi tam dala ta svině už rovnou kanilu, jo. Tak to prostě mi j tam napálila, že jo. Takže prostě mi tam mi to takhle zavázala todle a teď mi říkala ta doktorka jste tak to je dobř, že jste nic nesvačil, ani neobedval, ani nesnídal, protože pete rovnou prostě eh na operaci. A já jsem říkal, no to nejdu. To jako já by si dělal jako normálně jdete a já říkám, nejdu. Jdete to vám říkám, že jdete říkám já vám říkám, že nejdu, já v pátek hraju a v sobotu taky. A ona říkala: „No to zapomeňte, jo, dneska pete, dneska pjete na sál a pustíme vás možná možná v sobotu odpoledne nebo v neděli ráno." No tak říkám, tak to ne přechází u Bohu? Já už si teďka nebudu otravovat páč. Ono to je hrozná historka, co jsem tam všechno jako začl, když jsem byl poprvý životě v nemocnici. Si to představ, že seš poprvý v životě v nemocnici, že jo. Jo, teďka jako pacient. No, tak e dobře, jak jsem říkal. No, tak když už teda si mě tady musíte nechat, tak si mě tady necháte, že jo. Tak jste mě to nechali. No a večer, eh, asi v30, myslím, že bylo :30, no. Tak prostě pro mě přijeli. Teď mi tam na ten na to lehátko, mi tam vezli někam prostě výtahem někam, nějaký tam na tom Karláku. No a pak mi dali tu masku a pak už úplný Druhej den ve čtvrtek ráno jsem se probudil, přišla ke mně ta doktorka. Jo, já jí říkám, já fakt musím domov, co co je todle. Tak ona teď miund vtáhněte si zase to pyžamko. Já vám teďka ukážu nějaký fotky, že nekecám, jo, prostě tady to vidíte jako jo tady tak každá jsem vypadá. Mezitím co eh mezitím, co budete se na te budu kecat, tak vy se dívejte na ty obrázky. Mám tady asi čtyři nebo něco takovýho. Takže jsem takhle si po stáhnul jsem si ty trenky, že jo. A teď říkám: „Ty vole, já jsem úplně voholenej. Ona mě oni mě voholili prostě normálně od kost dolů úplně až normálně po kolená skoro. Te jsem se prolížel prostě ty záhyby. Oni v to opravdu vzali úplně všechno počtivě, viď. Eh, takže takže mě vyvolili prostě jsem vypadal jak kuna, jako, kterou spařili prostě nějakým, nějakou horkou vodou. No a a bylo to. Takže ona mi to takhle prommatala, říkala dobrý, dobrý. A říkám, paní doktorko se, já zejtra hraju prostě teda respektive to byl čtvrtek, že jo, tak říkám prostě, já ze zítra hraju, nešlo by to, nemohla byste mě pustit, jako já bych potřeboval a tole. A tak se mě ptala a ona měla černý brejle. Já říká: "Vy máte záě spojivek nebo něco?" Ne, nemám. Ale eh já jsem říkal, vypadáte jako rocker. Já to zkrátím prostě ona říkala, že byl na že byla na párplech a tole. A jsme se zeptali, že slovo dalo slovo, viď? Tak jsme si trošku jako po pokecali. No a říkám, panoro, ještě já vám slibuju, že budu hodnej a prostě já potřebuju opravdu jako já to přece nemůžu zrušit. Já jsem kvůli tomu nedělal ani žádný jako obštrukce, abych to hlásil na Facebooku nebo někde na těch socialistickejch sítích, pá, že by jste nepřišli na ten koncert, že jo. To bych třeba, jo, takže a tak to rušit nechtěli, nemohli a tak. Takže oni mě nakonec normálně, představte si to, vážení pánové a dámy, oni mě pustili normálně v pátek ráno, jo, mě pustili domů. Jo, takže já jsem to ukecal. Já jsem teda, já jsem, já bych je stejně trdnul jako jo, ale nebylo to potřeba, protože paní doktorka Rokerka měla pochopení. Doktorek dok doktor Kérka, no to je blbost. No tak prostě eh tak mě pustili domů a já jsem si to konečně e konečně mohl prostě eh dostat se prostě pak jsme byli v tom Brně a a v sobotu jsme hráli na těch Buděovicích. Ale k tomu se ještě ke všemu přátelé dostanu. Ale já mám ještě takovou jako jednu milou povinnost tady prostě vám představit, že proto, že jsme v točku, že jo, tak jako já musím taky udělat nějakou reklamu tady prostě točku, že jo. Takže točko má teďka novej časák, jo, můžete se na to podívat. Hele, podívej se, je tam Andy, jo, to ne Andy Varhol, to je to je tenhleten Andor Šandor. Mně to vždycky jako říká Andorandor, Varhol. Jo, Andor. Takže eh je tam teda eh s ním rozhovor velikánskej eh několik na několik stránek strašně zajímavý. Prej to je. Já teda nečtu, ale říká se to o vo o tom jako tady v točku tady o tom hodně často jako takhle jako diskutujou a tady třeba už ten nadpis, jo, hele, Zelenský nás chce zatáhnout do války, jo, tak to já myslím, že kdekdo už nás chce tá do války a pak co jsem tak jako letmo, tak jsem koukal, já jsem myslel, že jsem tam nejdřív já, jo, jak jsem tady byl minule to a on je tam eh Tomas Pauknerů, jo. Jo, zase je tam rozhovor s ním. Jako musím vám teda prozradit takovou drobůstku, príěž jaká jak náma, jak já tah. Jo, ono to je dlouhej. Hele, ten tam to je to bude dlouhý psaní, jo, jako o tom Pner Tomáš Pauknerovič. Já musím říct teda, že eh díky tomu, že tady prostě se tady ometám v tom točinku, tak se tady potkávám s různejma lidma a právě zrovna s tady tím fantomasem jsem se tady potkal, jo, to je zrovna ten den. A eh dneska, dneska tady byl e pan e bejvalej prezident Václav Václav Klaus, tak to tak jsem tak jsem se s ním taky tady prostě počas tužkoval a odpoledne tady byl počkej, kdo to tady vůbec byl, člověče? Eh, tady byl, já jsem si tu tady Jo, to byl ten, eh, Ladislav Ladislav ten, eh, Jákl, Láďa. Láďa tady byl Jáklu. Jo, prostě to to je zase do rádia to bylo strašně zajímavý, protože já díky tomu, že já nečtu, tak já mám tu výhodu, že já si je poslechnu tady a všechno vlastně jakoby hned z první ruky, jo, takže to abyste jako o tom věděli. Takže tady máme točko. Jsem Takže točko jsme eh toč točinko. Eh takže kdo nemáte, prosím vás, tenhl ten výtisk, jo, e novej, tak si to, eh, utíkejte. Dostanete ho nap těch dobrejch knih kupců, jo, u všech knih kuptů dobrejch jako, jo, ne u těch blbejch, jo. Takže to je toleto. Ještě ještě než začnu mluvit, dneska to bude spíš takový diskotékový jako eh trošku diskotékový eh streameček, protože eh máme tady př já tady mám připravený nějaký vzorky prostě z těch e z toho křtu a tak, takže to vám pustím. Možná jste to už někdo vás někde zachytili, protože Viktor už to vypustil. Jo, ale ale já jsem vlastně taky vypustil, no vypouštíme, to mi teďka připomíná, že mám nafouknutý to břicho, ale vypouštíme občas všichni, co si budem nalhávat, že jo, mládenci a děti a tak. E, takže prostě se to stalo, ale vy to, co jste to neviděli, tak dneska budete mít tady právě na tom streamu budete mít možnost eh nahlídnout spolu s námi jako vlastně trošičku eh jak to tam jak to proběhlo, jo, prostě teďka v tom Brně a taky eh v těch Budějovicích. Jo, to si to si jako řekneme. Já ještě furt teda jako přemýšlím, jestli bych teda ještě neměl jako něco říct k těm poplatkům za tu českou televizi, ale to si asi nechám na konec, páč eh a nebo já, když už jsem to otevřel, tak já to klidně řeknu, proč bych to neřek vlastně, že jo. Máme ještě čas. Já aspoň vás budu držet trošičiličku v napětí. Staly se neuvěřitelný věci teda jako samozřejmě na těch křtech, jo, ale a ty se dozvíte dneska večer, jako vám to slibuju, jo, já tož tak mám horkou linku, kdyby něco jsem zapomněl, mám nápovědu, ale eh chtěl jsem, já jsem chtěl pročit k těm těm poplatku páči. Minule já jsem tady ještě než mě to než mě než mě než mě prostě e než mě chytnul ten pajšel, tak počkej, hele, tady ještě píše eh k vystoupení a co a co se to zas děje, Fando, buďte zdráv. No ono se neděje nic teďka, jo. To už jsme hráli, takže já už jsem to všechno, ten slepák je venku a já jsem normálně pátek i v sobotu hrál. To jako já už jsem jako rybka, jo, takže už mi nic není, ale střevo nemám. No, to je jednoduchý. Ale já jsem tady minule říkal a mluvil jsem o tom Babišovi, že jsem trošku byl trošku takovej, jste viděli, jsem takovej, já jsem teďka takovej pohublejší, jo, protože jak mi vyndali to střevo, tak ono to je třeba já nevím, 8 deka, jo, tak ono to je znát. A tak takže jsem mluvil tady o tom Babišovi minule, že jsem mu říkal, ty vole, dáváš si sliboval, sliboval slibchna, vole, tolecto. Hele, vzali mi pajšl, vrátím se a už jsou tady demonštrace, jo, už tady nám vyhražujou. A mně se dneska hrozně líbilo, protože jak tady byl tenkr, tak on říkal krásnou větu. On říkal: "Pravda, láska a dlažební kostka." Jo. A to se mi tak strašně zalíbilo, protože pravda, láska, dlažební kostka, oni to viděj v ti Francii, jak se to tam mydlí, že jo, prostě. A a on dneska mluvil o tý český televizi velice fundovaně, takže jsem se spoustu věcí dozvěděl a eh ale na druhou stranu já jsem tady pohrozil tomu Babišovi minule a myslím si, že si to vzal v srdéčku a že nakonec teda e ty televizní poplatky zrušej, že jo. Já tady o tom teďka nebudu tady vykládat nějaký krávoviny od toho tady máte prostě Markat Toniše prostě a všechny ty fondovaný, všechny ty lidi. Dneska o tom mluvil Václav Fluk taky ve videjko. Uvidíte asi zejtra, jo. Eh, to z toho, ale musím teda říct, že to je výborný, protože něco tak úplně úžasnýho, že prostě e, že budeme demonštrovat data, aby nám něco zdražili to nebo abysme něco mohli platit. Já jsem říkal, kdyby třeba nám zdražili e že bysme jako mohli udělat třeba demonstraci, aby nám zdražili prostě naftu, jo, to by bylo úplně pecka, jo, rozumíš, jakože prostě je to za málo peněz, tak že bysme se jako, že bysme chtěli si připlatit nebo za to ještě elektrikou. Uděláme demonstraci na letnej, hele, jestli to slyší zrzun zrzavej, hele, tak ať normálně to svolá, řekněme, hele, my chceme prostě normálně naftu, vole, za 58 Kč, vole, litr, jo. A e a a jestli to jestli to chcete mít levnější, vole, tak to není demokracie, vole, a jděte do vole. Jo, takhle on to má prostě, jo. Eh, ten klouček, jo. Já se tady musím trošičku držet zpátky, prěž, aby mim bylo rozumět. Já jsem si teďka to, já se furt tady k vám takhle hrnou. Já se furt tam takhle blížím, blížím a a až se skoro rozklím. Přátelé, takže tole já tady furt na něco šlapu, hele. Takže necháme ty poplatky prostě fundovanjm lidem. Je to píčovina prostě samozřejmě to proč bysme měli furt něco tady platit. Vždyť to je krávovina, že jo. Ale to oni říkaj, že to je potlačování demokracie. Teď jsem někde zaslech, že zase se k tomu vyjadřoval eh Olda Kaiser, že jo, ten to jako jasně řekl, že to, že se platěj ty poplatky i na Ukrajině. teda respektive, že se neplatí, že to jde z toho rozpočtu, tak proč by to nemohlo být u nás, jo, na to hned napadnul hřebejk, jo, on má asi prostě jako to je hřebko se uhoudil prostě kladívkem na hlavičku, jo, tady tím těch hřebejků. Takže, ale já to nechám bejt. Říkám, tole mě se jako, já to nechci moc komentovat, ale toho Jákla, to jsem si řekl prostě pravda a láska, pravda, láska a dlažební kostka, to je úžasný, ne? Jako jo, prostě když prostě nezdražíte plyn nebo elektriku, tak dostanete dlažební kostkou, vole. Tak a to a takovýhle době si my teďka tady žijeme, tak to je pecka, vole. To mi přijde úplně jako to je jako já jsem si myslel, že prostě bizar roku je úplně něco jinýho a todle je bizarr. Bizar jako úplně úžasnej a eh mohli bysme nějak já bych je chtěl nějak podpořit, ale sice nevím jak, ale já bych je podpořil prostě, protože todleto jako todle je prostě normálně úžasný. To nemá nikdo. To jsme jenom té v České republice my takhle. Tak kamarádi, drahí, takže pokročíme teda dál. Eh, já teďka než začneme mluvit nebo já začneme, já se budu ještě vykat, ne? než začnu mluvit prostě o tom Brně a o těch českých, tak vám nejdřív pustím z toho Brna takovou malou malikatou ukázku, jak jsme tam šmrdlali, jo? A pak pak si o tom něco řekneme. Jé, jem. Mám jednoho kámoše. Všichni vo něm říkaj, že jelenevej, >> není vůbec blbej. Tak proč všichni říkaj, že >> jelej má všude samý sticky, ale všichni říkaj, že jelej. >> Dělá trochu do politiky, ale všichni říkají, že je >> je levej. Je levej. >> Ten hlad snad není ani člověk. Je levej. Má na to ten levá dokonci volek. Je levej. Všechno, co umí, že na všecko jenom čumí. Je levej, kejvá hlavou a dělá, že všemu rozumí. Hej. je levej. Mám jednoho kámoše. Všichni o něm říkaj, že >> je levej. >> Není vůbec blbej. Tak proč všichni říkaj, že je >> je levej. >> Ou, jé. Má všude samý stiky, ale všichni říkaj, že je levej. dělá trochu do politiky, ale všichni říkaj, že lej, >> je levej. >> Ten chlad snad není ani člověk je levej. >> Má na to ten levá dokonce i oblek je levej. >> Všechno, co umíš, na všecko jenom čumí. je lejvou a dělá, že všemu rozumí. Ten kámožná vzal všechny nahůl. Levej, >> vyluxoval všechny účty. Fakt je levej ten vůl. >> Je levej. Ou jéj. Myslel jsem, že je pravej a on měl levej. Je levej. Ten kreten je levičák. Je to levák v opičák. Je levej. Je levej. >> Ten chlap snad není ani člověk. Je levej. >> Má na to ten levá. Dokonce i voblé. Je levej. Všechno, co umí, že na všecko jenom čumí. Je levej, >> kjvá hlavou a dělá, že všemu rozumí. Je levej. Hej, hej, jé. No takže Takže hele, na tom eh v tom Brně v klubu M13 my musíme poděkovat pochopitelně eh tě klukům, který to tam prostě nás tam pozvali. My jsme za to strašně šťastný. Eh prostě vlastně ono to ještě bylo tak, že eh on tam on se se mnou spojil eh Míra Axman, když se kouká, tak ho zdravím. Ahoj Míro. A prostě ten nám zprostředkoval vlastně vlastně křtitele, jo? A já teďka to nebudu prozrazovat a já vám toho křtitele tam, já to rovnou pustím, ať podívejte se, jak to tam proběhlo, protože to nemá smysl to o tom jako diskutovat. Jo, pustíme >> přátelé, přátelé, já bych řekl akorát jednu věc jako. Jo, e, já tuhletu partičku slumň tu muziku. Já tuhleu partičku sleduju už docela dlouho. >> Nekecej mi tak dlouho ne >> a můžu říct jako, že je to naprostá nádhera. Co k tomu říct? Jako jsou to nádherný aranže, skvělá kytara, zazpívaný je to jak hovado, jako úžasný texty jako. A já si myslím, že já, kterej já jsem DBCčka předtím jako co byla, že jo, tak dezoláta důchodce, tak to jsem v podstatě já, že jo, jako. Takže já si myslím, že nikdo nikdo lepší by to nemal pochí než já, protože já jsem >> Mysme ti to nechtěli říct, že to je o tobě. Nezolá >> důchod se nezvolá. Takže přátelé, přeju tady v týdletý desce, aby se dostal mezi spoustu lidí a a hlavně aby se dostali i k muzikantům, protože protože takovýhle takhle to zahraný krásně, to je prostě masakr naprostej pro mě, pro starýho rockera jako. Takže ať žije tahleta úžasná a ať žije tadleta skvělá, hezká a přední. Dobrý se smá a my tě máme strašně rádi a my se tě budeště víc. Díky moc až je to dojímná chvíle, děkujeme za to. A Bajaga si toho velmi váží. Díky Roman důchodce Romanňura. >> Já si myslím, že to takhle hodím do do davu jako jo. Vypíkne ucho. Kdo jí, tak jí zaplatí. Teď to nebyla poslední. Samozřejmě. Yeah. Ootevřu voči a všude kolem noc. Je jich tu plno, je jich tady moc. Říkám si nahlas, to si uvědom. Liptardní planeta je jich milion. Nemá smysl tady říkat věci. všechny ty idiotský dekro a kecy. Neptejte se, co je kolář za zvíře. Septejte se macinky nebo klempíře. Když to mám srovnávat, tak není s čím. Liptardí planéta je velkej off. To vím. Jé, jé. Á, když se chceš odpárat, milej hochu, tak se pak připrav, že skončíš v lochu. Jsou tam kluci, herci, ministři a poslanci. Planetu litardů říděj borci. Když to mám srovnávat, tak není s čím. Hm. Liptardí planéta je velkej fak. To vím. Jé. Yeah. Otevřu voči a všude kolem noc. Je jich tu plno, je jich tady moc. Říkám si nahlas, to si uvědom. Liptardní planeta je jich milion. Nemá smysl tady říkat věci. Všechny ty idiotský dekrová kec. Neptejte se, co je kolář za zvíře. Septejte se macinky nebo klempíře. Když to mám srovnávat, tak není s čím. Liptardí planéta je velkej off. To vím. Jé, jé. No tak ty vidíš, jo. Tak takhle to takhle to tam jako proběhlo a já musím teda pozdravit toudhle tou cestou Romana Dragona. Se koukáš, Romane, díky ještě jednou za všechno. Eh, opravdu jsme si to užívali. No na druhou pak ještě pro vás jako pro diváci, pro diváky, tak my jsme tam ještě potom ještě jako dlouho ještě o tom jako debatovali a diskutovali, poropil se ty CRDčka prostě a a a ty tričánka se tam prodávali a k tomu eshopu, e, přátelé, se ještě dostaneme potom jako zpátky. Já tady mám ještě mám jeden takový dotázíček. Tady píše: "Já jsem asi taky debil, ale v sobotu na tom koncertu ten chlápek, co si říkal, že je fanda motýlek ti, tedy nebyl podobnej ani z ponorky. Vysvětli mi to. Já teda nevidím to jméno, ale to budu ti říkat hele." Eh, tak podívejš, já nevím, jestli jsi tam byl jako od začátku. Eh, měl by si možná jako trošku zašát paměti a trošku možná já jsem slepej, jo, jako to jakoby o tom žádná, proto nosím ty čočky, ale eh já jsem tam byl jako, jo, takže jako já se jako musíš se prostě jako na líp dívat prostě jenom to je celý, jo. Eh, takže to je tadleta věc. Každopádně eh ten křest tam proběhnul úplně skvěle a pozdrav celou Moravu, protože já mám ještě informace, že tam přijeli nějaký lidi z Kanady a ze Slovenska, takže prostě zdravím eh speciálně ještě tydlety lidi, který tam takhle docestovali, takovou dálku za náma, to nám dělá dobře. A musím teda říct, že ta Morava byla v tomhleom teda úplně úžasná a a my jsme si to fakt jako eh my jsme my jsme si to jako užili, protože bylo to prostě jako fakt super a tak vlastně nevím, co k tomu ještě víc říct. Vy jste to viděli, jenom tak prostě takhle to proběhlo. Eh, pak jsme měli pak ještě druhej koncert hned druhej den, takže jsme pak jako přejížděli ještě do Českejch Budějovic. v těch českých Budějovicích to to prostě do klubu Brooklyn, kde zasme měli jako v pořadí druhej koncert, nás teda čeká ještě třetí, jo, jako tenhle poslední, co bude e vlastně příští tejden, tenhle tejden vlastně v sobotu, tak hrajeme v Dobroměřících u Loun. Takže vy, kdo jste e to trošku jako ještě prokaučovali, tak máte ještě možnost, ky byste nás chtěli vidět, teda samozřejmě, když ne, no tak tam nejeděte, co by tam by tam dělal, že jo. To je kravina. Ale kdyby náhodou vás to prostě nějak popadlo, řekli si, ty vole, ona už je Sichra, bude listopad. Jo. A my do konce roku už neplánujem teda moc moc velký koncerty. Musím teda ještě se vrátit k tomu Romanovi Dragonovi, protože on mi včera volal a říkám, hele, Fando, člověče, já posílám ti telefonní číslo. Mám kámoše eh Dušana prostě ten je z Olomouce, má tam e klub jako takovej nějakej rokaf RCF klub, nevím, jestli to Bauty nebo Bouty klub nebo co něco takovýho. A viděl jsem ty fotky. nádhernej kloubeček teda. Takže kouká Dušík jako tak zdravím Dušíka a eh tak jsem dneska volal, tak mi dal teda ten kontakt na tla tu produkci, tak jsem tam dneska volal a on mi ten Dušan to zvednul, říkal mi: "He, Fando jo, jo, já jako Roman mi o tebe vyprávěl, tak prostě hele uděláme nějakej koncert příští rok nějak třeba z krajého roku. Uvidíme." Takže teďka to je teda po mailech jako, že si teda vyměníme nějaký eh nějaký prostě věci a eh možná to něco vznikne a my na tom třeba budem hrát. Jo, ale každopádně my do konce roku eh už hrát asi nebudem, protože eh máme několik tomu důvodů. Každopádně máme, my jsme teďka zanedbávali ty klipy, máme prostě ještě nějaký věci, který bysme potřebovali vyprodukovat a dodělat, takže nás čeká spoustu práce. My nebudem jako ležet, jako to v žádným případě. A eh a ty a to živý vystoupení jako vystoupení jako před veřejný, tak eh bude až příští rok někdy třeba v lednu, v únoru. Uvidíme, jak se nám to tam zadaří, protože nějaký jako věci předdomluvený máme, ještě to není potvrzený a protože už je konec října, no, tak eh musíme s sebou švihnout, abysme to všechno neprosrali, jak se říká, jo. Takže to e takže to je tady k tomu. No a teď už jsme teda v k tý, teď už jsme teda jako v těch Budějovicích, jo, takže my jsme ten druhej den přijeli do Budějovic, do toho Brooklynu, jako e tam je skvělej kluk, kterej to tam řídí celý. Ono to je takovej hiphopovej prostě eh klubík. Ale eh, ale fakt tam bylo jako výborný taky. A hlavně tady tuhletu celou věc proředkovala eh Ludmilka Pechová. Taky jako já jí zdravím, Ludmilku a za toleto moc děkujeme, žees nám to tam takhle hezky dohodila. udělala tam nám tam jako výborný promo prostě v různejch novinách vycházely nějaký prostě inzerce, jo. Eh, takže ona nám vlastně udělala takovou produkci tam vlastně celou a mimo to ještě e udělala to, že nám tam připravila úplně skvělej catering, jo. Takže prostě my jsme ještě Ludmilko, jestli se díváš, prosím tě, tak my jsme ještě druhej den jako eh v neděli jsme to sní snídali, jo, my jsme to tam nenechali, něco jsme jim dali na bar, to zase neřeknu, ale ale to my jsme tam přijeli do tý šatny a tam to bylo úplně úplně, ty vole normálně jako maximálně prostě úplně neuvěřitelný. Takže jsme to, takže jsme si tam zahráli a já než ještě teď pustíme to videjko prostě vlastně, který je vlastně z těch čežkejch bujovejch, tak musím říct dvě věci. Jedna věc je, že teda eh ty videa prostě my jsme tam nikoho neměli, kdo by nám to natáčelo, takže jsou to střižený videa různě tak