Evropa zažila své poslední mírové léto?!

Vítám vás u Hlasu Svobody a děkuji všem, kteří nás podporujete na www.vocz. Mé jméno je Doreta Dobiášová a vítám tu také bývalého ministra zahraničí, vicepremiéra a diplomata pana Cyrila Svobodu. Já vás zdravím. Dobrý večer. >> Dobrý večer. >> Bezpečnost Evropy je stále větším tématem. Francie nabízí evropským spojencům zapojení do svého jaderného odstrašení a zájem o tuto spolupráci projevilo i Česko. Zároveň sílí obavy z Ruska a jeho možného vojenského ohrožení Evropy. Jak reálná tato hrozba je a je Evropa připravená se jí bránit? Dostaneme se tedy k tomu, co se momentálně odehrává ve Francii, protože francouzský prezident Macron od března 2026 nabízí evropským spojencům zapojení do francouzského jaderného odstrašení. Francie chce do iniciativy zapojit zhruba 10 zemí, například rozmístěním jaderných letounů, rafle a sdílením informací o bezpečnostních hrozbách. Jaderné zbraně i rozhodnutí o jejich použití by ale zůstaly pod kontrolou Francie. Premiér Andrej Babiš 30. září projevil zájem o zapojení Česka dopisem Macronovi. Podle ministra zahraničí Macinky reagoval francouzský prezident pozitivně. Odborníci ale upozorňují, že nejde o automatickou bezpečnostní zároku jako v případě USA. Konečné rozhodnutí o použití zbraní by závislo na Macronovi a případné rozmístění letonu by bylo navíc nákladné. Byl by francouzský jaderný deštník pro českou e pro českosprávným krokem? Tak Evropa se staví na vlastní nohy. Na vlastní nohy tím, že také zbrojí a vytváří systémy ochrany proti jakémukoliv možnému útoku, včetně útoku jadernému. Nicméně pořád existuje Severoatlantická aliance >> a Severoatlantická aliance má být základním naším pilířem eh obrany, protože jakmile budeme vybudovat systémy mimo Severoatlantickou alianci, tak se dostáváme do situace, že to nebude pokryto mezinárodními smlouvami. >> Mhm. To bude založeno na takzvaně eh koalici ochotných a potom nastává problém, kdyby došlo k napadení. Já doufám, že k tomu nedojde, a kdyby došlo k napadení, jak rozhodnout a jak se zachovat, protože nebudou platit mechanismy, který které máme ve smlouvách. Teď myslím washingtonskou smlouvum >> Severoatlantické aliance. Takže určitě vítám schopnost a vůli spolupracovat v Evropě na budování robustní silné obrany. To určitě ano, ale vytvořit systém, kde bude nakonec rozhodovat francouzský prezident nebo francouzská politická reprezentace a my budeme muset čekat, jak rozhodne a kdy rozhodne. Se mně zdá, že není dobré pro naši bezpečnost, že pořád je lepší mít multilaterální smlouvu, kde se musíme dohodnout všichni, kde mohou taky zatlačit někdo na Francii, aby se konalo. Takže eh tím uzavírám svůj svoji odpověď. Podporovat, opakuji znovu podporovat evropskou snahu dobře, ale já jsem zastánce spíše fungování smluv, které máme podepsány. >> Takže myslíte si, že by hrozilo, že budeme pouze hostitelským státem bez vlivu na důležitá rozhodnutí? >> No, já myslím si, že tomu nedojde, že nakonec bude hrát roli hlavně Severoatlantická aliance. A samozřejmě proti masivnímu jadernému útoku ze strany Ruska, pokud by k němu došlo, tak bez Spojených států to možné není, protože protože schopnosti Evropy nejsou dostatečné proti schopnostem a možnostem Ruské federace. E Ruská federace bude vždycky zastrašena silou Spojených států amerických. >> E posílalo by evropské jederné odstrašení naší bezpečnost? Víte, naší bezpečnost paradoxně posiluje politika víc než ty systémy. Já, prosím vás jsem zastáncem toho, ať se budují, ať se budují tady eh ochranné štíty a deštníky a tak, ať se budí to určitě ano. Ale nesmím podcenit politiku, protože nakonec o použití zbraní, o použití ozbrojených sil, o použití vojáků, o použití armády nakonec rozhodnou politici >> a my potřebujeme mít jistotu, že když by bylo zlé, že Francie rozhodne v náš prospěch. A jako Francie má mít jistotu, že kdyby bylo někde u francouzských zájmů zlé, takže Česká republika pomůže také. Takže vidíte, že nakonec je to politické rozhodnutí. Tak si to představte. Kdyby, já doufám opět, že se to nestane, nech si to ani přivolat. Kdyby, já nevím, Rusko napadlo Estonsko nebo Litvu, tak my musíme mít jistotu, že i Portugalci řekneme jdeme do toho, >> jdeme do toho a bráníme našeho spojence. bráníme jako aliance. To je totiž to, o co se máme starat teď velmi výrazně, abychom měli jistotu toto přátelství a spojenectví, protože kdyby došlo k tomu útoku, tak budem potřebovat jejich souhlas, jejich individuální souhlas. Takže já jsem zastáncem toho, že se máme starat o to, aby dobře fungovaly vztahy i v alianci. Proto jsem třeba odpůlce toho, že se e konají nějaké konference o budoucnosti Severatnutické aliance, na které mají být pozvá jenom někteří členové aliance, protože to znamená, že někteří ano, někteří ne. A to to je velké riziko. Já jsem zastánce, opakuji znovu toho, co údajně řekl Svatopluk, než zemřel. jestli pravda nebo ne, to nevíme. Protože podle historických análů Svatopluk měl dva syny, ale legenda říká, že Svatopluk měl tři synym >> a legenda říká, že na smrtelné posteli každému tomu synovi dal do ruky prut, aby ho zlomil. On ho zlomil a potom ty pruty svatopulk nechal svázat do jednoho pletence a říkal: „Tak to zlomte, ať ti synové nebyli schopni ty tři pruty zlomit." A on říká, když budete sjednoceni a spojeni, tak vás nikdo neporazí. Tak říkám, je to legenda, protože historici tvrdí, že Slatoplk měl dva syny a ne tři. Ale ta legenda je vlastně hezká. Říká nám, že to spojenectví je víc. >> No a nemůže tím utrpět důvěra právě v Nato? No může, když já jsem dlouhodobý odpůrce všech koalicí koalic ochotných a mimo jiné proto, že naše ústava říká, že my můžeme vyhlásit válečný stav jenom když jsme napadeni nebo pokud máme plnit závazky vyplývající ze smlouvy o kolektivní obraně a koalice koalice ochotných to nahodilo. To se tři státy najednou dají dohromady. Ano, možné to je a nikdo nemůže zabraň českému parlamentu, aby vyhlásil válku. To to ano, ale narazí to na to, že naše ústava předpokládá, že to možné není, že se takhle válka nedá vyhlásit. Takže eh koalice ochotných je nejistota. >> Dneska máte vládu, která je ochotná nám pomoci, já nevím, v Německu, ve Francii, v v Polsku jsme si tím myslí, že totéž bude za 15 let. Máme tu jistotu? Nemáme. Víme, co bude za pt let? Nikdo neví. Takže smlouva je víc. Ta smlouva říká zavázáni jste, smlouvu jste ratifikovali, máte ji součásti vašeho právního řádu. Smlouvu jste nevypověděli, tak koukejte plně závazky, které vyplývají ze smlouvy. Když se bude spoléhat pouze na koalici ochotných, tak sázíme vždycky na momentální politickou náladu v době té krize. Když řek nějaké krizi, tak zavoláme do těch ostatních států, říkám:„Ty jsme v krizi, pomůžete nám." A oni možná řeknou: "Ano, pomůžeme a pomohou." Dobře. A co řeknou nepomohou? Nepomůžeme, protože není to náš zájem. Tak co si na nich vezmete? Nic. >> Hm. Co by znamenalo dočasné rozmístění francouzských jaderných letounů? >> Já teda jsem zastáncem toho, že to, že to není dobrý nápad. A proč? Protože kdyby ta síla těch letonů byla tak mohutná, že by zastavila útok třeba ze strany Ruska, tak tomu rozumím, ale to je jenom spojené letectvo všech Spojených států amerických, Velké Británie, Německa, Francie. To je síla, kterou respektuje respektuje Rusko. Jenom rozmístit někam francouzské letectvo je jenom, že rozmítíte pouze část té síly, ne sílu jako takovou. A a víme, že je jedna z příčin eh války na Ukrajině a opakuji znovu, že Rusko nemělo právo napadnout Ukrajinu. To bylo porušení všech to byla agrese samozřejmě, ale jedna z příčin byla v tom, že se rozměsťovaly nebo bylo nebezpečně se rozměstí strategické zbraně až na samé hranice Ruska. A my říkáme Rusům, prosím vás, nemějte z toho obavy, protože my jsme aliance obranná. A my nikdy nezaútočíme, protože to ani ve smlouvě nemáme. My dokonce nemůžeme se dohodnout na společném útoku. Nemůžeme. My se budem pouze společně bránit. Budeme-li my napadeni a Rusové říkají: "My vám to nevěříme." A řeknou: "My vám to nevěříme, protože vy přibližujete ty zbraně až na samou hranici s Ruskem." Takže eh takže otázka je, co vlastně v Evropě chceme a čím si svoji bezpečnost zajistíme. Opakuji znovu, že nesmíme zapomenout na politiku, protože politika pro bezpečnost je velmi důležitá. >> A nestali bychom se tím možným cílem útoku? >> Eh, no stali a nestali. Eh, já nevím, co by bylo rozmístněno a jak, ale jak možná diváci si vzpomínají, v roce 2009 se u nás měla ratifikovat smlouva o eh protiraketové obraně Spojených států amerických a v Brdech, v České republice, měl být e radar a polovací zařízení měl být někde v Polsku na rakety, eh, které byly obrané, ale Rusko se kategoricky postavilo proti a tehdejší vláda ve Spojených státech amerických Baracka Obamy nebo Barack Obama se rozhodl, že stáhne eh tento štít a ustoupil od toho. Takže v tomto ohledu on Ruské federaci v této věci ustoupil. M. >> Takže eh takže ano, tím chci říci, že rozmysňování těto zařízení nějakých základen, radarů, eh, tak to samozřejmě zvyšuje riziko, ale tak budeme svojí obranu, tak samozřejmě jsme součást evroatlantické aliance a myslím si, že kdyby došlo k útoku jakože doufám, že k němu nedojde a nechci, aby k němu došlo, tak nebude vyloučen nikdo. E v čem by bylo umístění francouzských jednotek jiné než v minulosti? >> Já nevím. Zjte se spekulujeme. Já nevím, co to přesně bude. To my nevíme. Jo, je ta otázka položená správně, ale my nevíme, kdo rozmístí, co, kde, za jakých podmínek. To ono to není, vo to je vo to je složité, protože představte si, máme smlouvu o spolupráci v oblasti obrany mezi Spojenými státy americkými a Českou republikou. A to je důležité, protože Spojen stát je potřební jistotu, z jakých podmínek mohou být vojáci na našem území. Mají výjimku z cel. Můžou si dovést, co chtějí. Můžou za nimi přijít rodinní příslušníci, nejsou podřízeni jurisdikci české justice. Česká republika nemůže ovlivnit, kdo ze Spojených států přijede. Takže to se musí smlouvně zajistit, aby vůbec taková základna mohla existovat. Musíte zajistit právním postavení, aby to mohli udělat, aby tady mohli být, aby mohli se volně pohybovat, aby eh, jak říkám, mohli si tady přivážet svoje potraviny, zboží, aby tady s Kácha mohli být jako byy byly ve Spojených státech amerických. >> A my takové smlouvy s Francií nemáme. >> Mhm. H, >> takže otázka je, z jakých podmínek, jak by to bylo a jaká smlouva by to zajistila. Protože i kdyby měli být Francouzi na území České republiky, no, tak teď i kdyby Francouz tady se opil a jel eh zavě nahodu, tak podlehá české justici samozřejmě, kdežto pode smlouvy o spolupráci v oblasti obrany, kdyby toto jež kdyby tu byli Američani a kdyby toto spáchal americký voják, tak spodléhá pod jurisdikci Spojátů amerických, ne českou instituci. Takže tím si říci našim e posluchačům a divákům, že ještě ani neznáme tyto podmínky, takže zatím je to plán. Dobře >> a uvidíme, jak se bude jak se bude vyvíjet. >> Dobrá. Tak se můžem přesunout rovnou na další téma, ať tady jenom nespekulujeme a to je, že jestli je Rusko připraveno na válku s Evropou. Vladimír Putin e 29. října 2026 po sumitu Rusko-Afrika prohlásil, že Rusko je na válku připravené, ale samo ji nechce. Zároveň varoval, že pokud by Evropa válku chtěla, měla by se na ní připravit. Podle něj by takový konflikt neměl žádného vítěze. Podle společného hodnocení NATO eh by Rusko mohlo být schopné zaútočit do roku 2029. Německý ministr obrany dokonce varoval, že Evropa možná prožila své poslední mírové léto. Názory odborníků se ale liší. Šéfka americké rozvědky upozorňuje, že Rusko zatím nedokázalo dobít a ovládnout ani celou Ukrajinu. Evropské rady pro zahraniční vztahy, eh jejich analytici zase dohadují, že po skončení války by Rusko potřebovalo dalších p až 10 let na přezbrojení, než by mohlo zaútočit na NATO. Zatím tedy není jasné, zda a kdy by Ruska mohla na Evropu skutečně vojensky zaútočit. Může to být za p let, za 10 nebo také nikdy. Evropa ale podle zastánců této opatrnosti nemůže spoléhat na to, že k tomu nedojde. Je Putin skutečně připraven na válku s Evropou? >> Tak to je to je zajímavé téma. Komu adresuje svoji řeč Putin? Rusum a tak jim říkám, my jsme připraveni, my to zvládnem. Ať se Evropa připraví, my jsme silní, my to zvládnem. Eh, on nemá co přesvědčovat Evropany. To jako nebo říkám možná Evropanům, my to zvládnem. To je to. On říká. Je to tak nebo není reálně? Kdo ví. Stejně tak. Myslíte si teda, že jede jenom absol >> stejně tak to, co říká druhá strana, to, co říká německý ministr obrany a že možná teď zažíváme poslední mírové eh léto. No, tak to zase svědčí o tom, že potřebujem válku vyřešit politicky, ne vojensky. Tak je to tak nebo není? Eh, Berber vždycky s jistou opatrností všechny ty výroky, protože oni jsou tyto výroky jsou někomu adresovány a jsou zabarveny tak, aby zacílili tak, jak si říká ten autor. Takže mně jde o to, jestli to reálně je nebo není, to musí vědět i vláda, aby to měla vědět a ministerstvu obrany z toho, co ví od sparajských služeb, co ví z komunity, která není veřejně, která nekomunikuje veřejně, tam řekne reálně, jak asi to vypadá, jaké jsou síly. Dokonce zřejmě jsou to jenom spravodalici, kteří přesně vědí, jaká je situace na frontě ukrajinskoruské, jaká je skutečná nálada na Ukrajině. V této vypjaté válce. Eh, všechny informace jsou nějak >> zabarvenym >> a nemůžete se spolnout na to, že vám říkají úplnou pravdu. Jeden nebo druhý. Každý vám to nějak přibarvuje. Takže závěr. Určitě se musíme připravit na to, že nás Rusko může napadnout. Určitě ano. Určitě musíme být připravený na to, že to může kdykoliv. Určitě ano. Ale jestli tak je nebo není, to vám já teď neřeknu. A a správně by vám to neměl říct. Neví to nikdo, ani žádný poslanec, ani žádný ministr. To vlastně, když vám to někde říká na tisku na konferenci, tak vám něco říká to, co vám chce říct, co říká svým voličům, nebo aby odradil lidi, aby nevolili druhou stranu. Takže všechno bych to bral s velkou rezervou. >> Máte pocit teda, že jde spíš jenom o psychologický nátlak ze strany Putina? >> Protože ta válka je válka je eh jak říká náčin generálního štábu Ruské federace Gerasimov. Je to vlastně eh válka hybridní v tom smyslu, že se vede všemi prostředky. nejenom to hrubou síou to, že se někde střílí a zabíjejí lidé, ale používají se samozřejmě moderní technologie, jako jsou drony a tak, ale také se použije právě eh právě bedání prostředí, sankce, eh vydírání, jo, eh diplomatie, jo, využívá se, všechno se využívá. A no a právě ten Gerasimov ve své doktríně říká, že lidé by si neměli být jistí, jestli úplný mír nebo jestli je válka. Neměli by si být úplně jistí. To je ten zájem Ruska. Rusko také chce, aby >> se přesně nevědělo, kde je linie toho střetu. Jestli to je hranice 300 km od mého domova, nebo jestli dron může zasáhnout i můj dům. Takže to samo vo sobě znamená jisté znejštění. eh znejistění obyvatelstva. Takže eh proto volám potom a je to potřeba zastavit tuto válku politicky, protože ta se vlastně na na bojiště se zastavit nedá. Ta už se nedá zastavit na Bojiši, protože jak vidíte, se boje tolika prostředky na různých místech, takže nezbývá nic jiného, než jí zastavit politicky. A to je to je úkol pro ty, co mají odvahu k tomuto kroku. >> Eh, má Rusko skutečně dost sil na další válečný konflikt. >> Jak to mám vidě? Eh, řada lidí vám řekne, že ne na západě, že už je vlastně Rusko na kolenou, že ne. A na druhé straně vidíte, že Rusko jestli na koleno nebo není, nevím, protože zatím necouvá v ničem. Kdyby bylo úplně na kolenou, tak asi už se nějaké mírové rozhovory někde vedou a ono asi úplně na kolenou není. A teď kde je pravda? Kdo to, kdo to přesně ví, kde ta pravda je? To, že se fronta za cenu umírání tisíců lidí nehýbe dopředu ani dozadu, svědčí obojím. Za prvé, že Rusko nemá sílu dorazit Ukrajinu. Za druhé, že Rus, že Ukrajina má dostatek sil zastavit Rusko, aby pokračovalo dál. To samozřejmě to je jasné. >> A a ta fronta se vlastně nehýbe, možná tři roky už se vlastně nehýbe. Ty pohyby jsou eh pár kilometrů sem, pár kilometrů tam. Eh to není zásadní pohyb, to není. Ano, jsou tam některé strategická místa, která jsou důležitá pro obranu Ukrajiny. Určitě ano, ale zásadní posun žádný není. Takže se nám válka rozmísťuje za ty hranice fronty. Vidíme, že drony se dá zasáhnout infrastruktura, nemocnice, školy. A teď víte, že Donald Trump říká prezidentu Zelenskému, že nemá útočit na infrastrukturu energetickou, protože tam mu se ukazuje, že i nějaký americký zájem dohodnutý dohodnutý s Ruskem. Takže eh jak to všechno je, to uvidíme, ale opět to jenom směřuje k tomu, že je potřeba hledat řešení politické, protože jak chcete tuhletu válku vojensky vyhrát z jedné nebo z druhé strany. >> E a na co Rusko vůbec čeká?