Evropa podléhá ohnivým protestům! Co za tím stojí?

Já vás tu všechny vítám u Hlasu Svobody a děkuji všem, kteří nás podporujete na www.vocz. [hudba] V Miláně děti a mladí lidé rabují obchody a Meloniová proti nim posílá vojáky. Ve Francii hoří radnice a policie má problém udržet pořádek. V Berlíně chce Levice převzřít byty v hodnotě 16 miliard eur, ale náklady by si najemníci platili sami. Mé jméno je Dorota Dobiášová a nejen o tom si dnes budu povídat s bývalým ministrem zahraničím, vicepremiérem a diplomatem panem Cyrilem Svobodou. Já vás zdravím. Dobrý večer. >> Dobrý večer. >> Jak se máte dneska? >> Děkuju dobře. Děkuju. >> Máte se dobře. Těšil jste se na náš podcast? jako vždycky, jako vždycky. Ano. >> Tak to je dobře. To je dobře. My se dneska podíváme na téma, který už jsme zde probírali, ale je stále aktuální a to jsou protesty a nepokoje, které se stále ve Francii dějí. Takže jak už jsem teda zmínila, ve Francii se dějí velký nepokoje od roku 2026, od konce září teda 2026. A všeo teda začalo konkrétně přesně od 28. září, kdy policie po zásahu granátometem zranila 14letého studenta, následovaly studentské protesty, ke kterým se předali odbory. Lidé nesouhlasí s vládními škrty ve výši 43 miliard eur a francouzský státní dluh přitom dosahuje 116 %p. O víkendu 17. a 18. října se situace ještě zhoršila. Demonstranti rabovali obchody a škody šéfa obchodní federace Alexandra Bombarda zasáhly až 3 000 obchodů. Policie zatkla přes 2000 lidí a ministr vnitra Něz přiznal, že v některých městech stát ztratil kontrolu nad situací. Úřady proto zavedly noční zákazy vycházení, takže zakázali vycházení v Paříži, Nes Lyonu, samozřejmě večer v noci a na severu země. Prezident Macron obvinil znásilností ultralevicové skupiny, které podle něj chtěly stvrhnout republiku. To vše se děje půl roku před prezidentskými volbami, ke kterých podle průzkumu vede Marlí Lupenová. Takže já se vás zeptám, hoří ulice nebo politický systém? [povzdech] >> Hoří ulice a mohl by hořit politický systém. Doufám, že hořet nebude. Už jsme o tom mluvili. E ano, zrovna to můžeme přiblížit. Na počátku byli studenti >> a ty říkali, je dlouhá výuka, nemáme klimatizaci, e, jsme přeplněné třídy, >> nedostatek učitelů, >> nedostatek učitelů, takže vyšli do ulic. >> Mhm. K nim se přidaly takzvané žluté vesty, které to byli ti, kteří protestovali proti drahotě ve Francii, že že všechno je drahé, zejména pohonné hmoty a byli proti reformě důchodové. Potom do toho vstoupily odbory, které přišly se svými požadavky sociálního státu a do toho všeho vstoupili neorganizovaní násilníci, kteří to využili a rozbíjejí obchody, rabují, zapalují, ničí budovy. Takže skutečně je to vážné. A na teď kdo to iniciuje? Ten eh prezident Macron ve svém projevu vyzval všechny politické strany, aby se sedli za stůl a vedli dialog, což se nepodařilo. A krajní levice nebo levice, kterou vede Jean Le Manson, tak ta tlačí, aby se př dává pod kotel, přikládá, aby protesty byly čím dát tím větší. obvinuje Francii z toho, že není schopna řešit sociální problémy. A kupodivu docela dobře reaguje ta Marine Lepen, tedy co reprezentuje pravici, protože ona říká:„Ne, já chci, aby fungovala republika, já chci, aby fungovali stá, aby fungoval stát. Já chci, aby fungovaly instituce." A zároveň ale slibuje, že dá méně peněz na Evropskou unii. Takže v Evropské unii mu to musí přemýšlet, protože Francie je jedním z největších přispěovatelů. rozpočtu Evropské unie a ale hlavně se vrací k republice, říká Francie Francii, republika musí fungovat. Takže ta volá pořádu a v tom všem se ztrácí Macron uprostřed, který vlastně neví, co s tím má udělat, protože on nemá koho uspokojit. On když uspokojí jenom studenty, tak mu zůstanou ostatní. Nemůže uspokojit všechny. A do toho generálně je velká obava z budoucnosti ve Francii. Mladí lidé mají obavu z budoucnosti. Říkají, tady ti bohatí jsou extrémně bohatí, vydělávají obrovské peníze, budou chtít velké důchody a budou to chtít, abychom to my platili a zároveň nám tu budoucnost nezajišťují. Dokonce ve Francii je to, čem bychom řekli klimatická úzkost, která u nás vůbec není. Jo, mají obavu tedy z klimatických změn. Takže ve Francii to je vážné a Francie nakazila zbytek Evropy. Teď to najednou máme v Itálii a možná to půjde ještě dál. A svědčí to o tom, že se klima v Evropě změní a je potřeba také vyměnit politickou reprezentaci v celé Evropě, protože se Evropa opravdu zásadně mění. Eh, tvářit se, že sedí s liděje, že se pokračuje dál, je hrubá chyba. A myslíte si, že je ještě vůbec možné rozlišovat demonstranty? >> No, je to je to to si tě musím poradit policie. Přes 2000 lidí bylo začlo, bylo zajímavé. Jsem někde četl rozhovor na francouzských stránkách na francouz, tak tam nějaký mladí byl zadržen s věcmi z obchodu. Říkal: „Vo to je krádež." On si myslel, že když je rozbitá, vykladní skříně, jde kolem a vidí tam něco v té vykladní, takže si to vezme. Co by si to nevzal? [smích] rozbitá výkladní skříň, tak si to vezme. A divil se, že začen za krádež, když to bylo u rozbité výkladní skříně. No, eh, je tam všechno, ale je to vážné, protože protože je to vážní protest v celé společnosti. A já si myslím, že samozřejmě ta, e, Marine Le Pen se stane prezidentkou Francie. Zatím všechny průzkumy jí naznačujou jako favorita číslo jedna. Takže si myslíte, že mohou nepokoje pomoct Marín Lupenová? >> Určitě, jsem si o tom jist. Jsem si to jist. >> A tak se vás zept, >> ale pozor, protože ona je neinicuje. Já si myslím, že na to ztratí ta levice, která vlastně pořád je podněcuje. Ona velmi inteligentně a dobře mluví jenom o tom, že má být pořádek a že mají být potrestaní. Ona dokonce říká, ti, co způsobí škodu, mají platit. Na teď říká na kongresu a kdyby měli platit doživotně, tak budou platit doživotně a lidi tam tleskají, říkají„o ať plat doživotně. >> No a myslíte si, že stát ztrácí celkově už kontrolu jako nad těma demonstrancema? >> To si myslím, že zase stát. To ne >> vzhledem k tomu, že zhořela už ta radnice. >> Jasně, to já si myslím, že hele, ve Francii bylo těch demonstrací víc a prostě 1968 byly velké demonstrace. Té přeznamenaly také změny v Evropě. Eh, to už bylo několikrát. To Francie se nehroutí, to ne. Francie funguje jako stát, ale ale je tam je tam nepokoj ty protestující nějak uspokojit a zpacifikovat radikály. >> A nemyslíte si, že před volbami 2027 hoří Franci, teda hoří hrozí Francii e občanská válka? To ne, občanská válka to nehrozí, ale ale evidentně ta reprezentace středová, kterou reprezentoval právě Macron, ta prohrála definitivně. To je jako jasné. Už to Francie nebude taková, jaká byla v minulosti. A já si myslím, že Marin Lipan se stane prezidentkou Francie. No a uvidíme, co s Francií udělá potom jako nová osoba. E, >> bylo by správné zakázat demonstrace s výjimkou těch, které organizují odbory? Tak právo demonstrovat musí být zachováno a je jedno, kdo to organizuje si odbory. Jde o to, aby demonstrace byla pokojná, aby se nerabovalo, nezabíjelo nebo nezraňovali, neničilo, nezapalovalo. Ale jinak, když jdou lidi do ulic a říkají svůj názor, na to mají svaté právo a to mi je jedno, jestli to organizujou odbory nebo někdo jiný, to je úplně jedno. >> A proč se k protestům předává tolik skupin? Právě proto, že všichni využívají momentální nálady a vidí, že ta síla je, že ta vlna je silná, takže říká, tak já chci být v té vlně taky, protože když tam budu v té vlně, tak si taky možná něčeho domůžu. >> A jak si myslíte, že Francie může snížit svůj vysoký dluh a proč se lidé bohří kvůli úsporám? >> No tak ano, to je ono. Eh, Francie musí začít šetřit a šetřit znamená, že někde musíte vzít. >> Mhm. Tak jedna z variant, kterou říká Marine Lepen, je, že bude přispívat méně na na Evropskou unii. Dále Marine Lepen říká, že přestane ekonomická podpora Ukrajiny, tak jak je dosud. Ona říká vojensky, ano, ale pokud jde o tu ekonomickou podporu, takže ona už naznačuje, že tady se bude škrtat, tady se bude vydávat méně. No a potom samozřejmě se bude muset podívat možná i na to, co tam mají ti nejbohatší ve Francii. možná, že eh sáhne pro nějaké řešení tohoto typu, protože jestli to bude nějaká sektorová daň nebo já nevím nějaká eh nějaká speciální daň a samozřejmě, že se bude muset uvažovat o tom, co stojí celý sociální systém ve Francii, jestli všechny jistoty, které mají Francouzi, jestli mají být zachovány, no to je velký úkol, ale někde se vzít musí. A když se vezme, tak to bolí. Nikdo nechce, aby se bralo z jeho. Každý říká:„Musíme šetřit, ale ne u mě. U vás jo, u mě ne." >> Eh, myslíte si, že jde hlavně o nespokojenost s životními podmínkami nebo lidé přestávají věřit samotnému státu a jeho institucím? >> Je to kombinace všeho, ale oni eh možná nevěří tomu, že stát je schopen něco řešit. To asi ano. Ale mají obecně obavu z budoucnosti. Říkají, tak eh kdo to bude platit všechno? Kdo ponese odpovědnost za budoucnost Francie? Takže ta odpovědnost budoucnosti je tam silnější. Dokonce myslím, že silnější než u nás. U nás se ty otázky téměř nediskutují, ale Francouze zajímají velmi výrazně, jaká by Francie, ještě za 10, za 15, za 20 let, protože Francie je klíčová země Evropské unie nebo Evropy jako takové. >> Jak mohou násilnosti ovlivnit rozhodování volečů v prezidentských volbách? >> No zásadně, protože oni řeknou a tedž konečně pořádek. To řeknou všichni. Řeknou ano, názor, ty demonstranti, jejich jejich požadavky jsou legitimní, ale ať to dělaj, ať to dělají pokojně. A na ulicích samozřejmě s transparenty a s nějakými bubínky a jo, to klidně to ano, ale ne rabovat, ničit, zapalovat, to v žádným případě ne. Takže v tomhleom má ta Marine Lepen peme bude mít čím dál tím širší podporu, že i ti, kteří nevolili, řekně, tak konečně potřebujeme hlavu státu, která opravdu tady radikálně zavede pořádek. >> Tak my se přesuneme na další téma, i když furt zůstaneme zčásti u Francii a u jejich protestů, eh prezident Macron obvinil organizované ultralevicové skupiny ze snahy svrhnout republiku. Příčiny nepokojů jsou ale stále širší. Patří mezi ně také vysoké životní náklady, nespokojenost s veřejnými službami a politická krize. V Berlíně se strany Dinke, zelení a SPD dohodli, že chtějí řešit dostupnost bydlení především velkých soukromých bytových portfolií do společné správy. Náhrady vlastníkům mají být zastropovány na 16 miliard eur. Sporné je, jak by se tento plán financoval a jaké by měl dopady na nájemníky a trh s bydlením. Americký prezident Donald Trump mezitím vyzval evropské státy, aby uzavřeli hranice a hranice a deportovali lidi, které označuje za nepřátele vlastních zemí. Varoval také, že pokud Evropa situaci nezvládne, Spojené státy mohou přehodnotit svou další angažovanost. A já se vás ptám, vrací se do Evropy krajní levice a jak byste vysvětlil pojem krajní levice a krajní pravice? >> Tak nejprve začnu tomu doporučení Trumpa. Ono velk lhá, jo, protože Trump tedy sám nedeportuje, ty, kteří už jsou ve Spojých státech a jsou tam migranti, tak je taky nedeportuje. Moje teorie a předtím pořád eh varuji, je to, že vždycky migrace má vlny. Ta první vlna jsou ti, kteří migrují, protože musí vyháněje buď válka nebo něco podobného. Ty se většinou adaptují. A potom je druhá, třetí a další vlna a tou jsou lidi, kteří nemusejí migrovat a ty s nimi přichází všechny potíže, včetně neschopnost se integrovat, e, ohrožení vnitřního pořádku a tomu se máme bránit. A teď někdo řekne:„No, ale tady máme smlouvy a máme tady úmluvy z těch 60. let. E, ty musíme dodržovat. No, jenže tady platí zásada, eh, která platí už v římském právu, která říkám rebusibus, jenom říkám ten pojem pro právníky totiž, že když se podstatně změní okolnosti, jo, tak závazek zaniká. Jo, když uzavřete smlouvu a teď se ukáže, že najednou je to pro jednoho pro někoho opravdu dramaticky nevýhodné, tak ten závazek zaniká. A já si myslím, že toho se máme dovolat a říct, my ty smlouvy nezměníme, protože bychom se museli dohodnout i s těmi zeměmi. Odtu ty migranti přicházejí, protože ty smlouvy jsou globální, jsou celosvětové a ty nám nikdy tu změnu neodsouhlasí. Takže my musíme mít odvahu říci, že ti, co jsou migranti v druhé, třetí a dalších vlnách, tak ty ne. Ty skáka nemají nárok k nám přijít v žádném případě ani ve jménu slučování rodin. Tohleto je potřeba říct jasně. To je reálné. Není reálné to, že teď vezmeme ty, kteří žijí už za dvou let někde v Evropě, že bychom je transportovali někam. To není reálné, to se nestane. Takže v tomhleom se myslím Trump výrazně mírí. Ale to, že má být zásadní obrana Evropy proti těm druhým, třetím, čtvrtým vlnám, to je jasné. Takže to je ta první věc, co to ještě zapomněl jsem tř >> já na to já na to ještě navážu. >> Eh, řekli byste tím pádem, že migrace je příčinou násilných nepokojů nebo jen jedním z mnoha faktorů? >> Je je jedním z z ne z mnoha, jedním z klíčových faktorů. Jo, těch faktorů není moc a jeden z nich je tam je migrace, protože mimo jiné zaprvé odtud přichází v ty, co jsou ty v druhý a třetí vlně, tak ti potom se někdy chovají eh tak, že ohroží vnitřní pořádek, ale v každém případě eh žijí na úkor sociálního standardu v Evropě, který my máme. vybudovali vaše rodiče, prarodiče, budovali naši zem a nějaký naše zem je bohatá e je kvetoucí a teď přijde někdo z jiné země a říká: „T já se na tom chci podílet, protože vy jste bohatí." No tak to úplně sám o sobě důvod není, protože eh jenom to důvod, že my jsme bohatí, není důvod pro to, aby někdo přišel a říkal: "Já tady chci žít." Tak takhle to fungovat nemůže. To ne. A jaké jsou takový důvody adekvátní pro to, abysme ty lidi sem přijmuli, když to řeknu takhle blbě? >> Tak já jsem říkal ten jenom ta první vlna, když jedou opravdu třeba, když byly ta první náraz války na Ukrajině a utíkaly matky s dětmi nebo tak, tak samozřejmě u nás doma bydlela babička, maminka, tři děti. Jedině se tady narodil v Čechách, bydleli v našem domě rok. Ano, ale to je podobu toho konfliktu. Ale ve chvíli, kdy přišel manžel, tak jsme řekli a že tady chtějí zůstat, tak jsme říkali, tak u nás už ta pomoc tímto končí, protože to už je jiný příběh. To už není příběh toho, že potřebujete utéct před válkou. Takže a opakuji znovu, ti, co utrkli první, protože museli, tak ty se integrují. A ti, kteří už se při budou přijíždět v budoucnu jako jako ve jmenu slučování rodin, řeknu, že jdu za svojí manželku, partnerku se svým se svými dětmi, tak tyhleti všichni znamenají velké nebezpečí v Evropě, politické i bezpečnostní. A to je jedno, odkud ty migranti přicházejí. To není tak, že že nějaká migrace je horší a nějaká je vstřícnější. Zkrátka tomu se musíme bránit. >> A co by se stalo, kdyby státy skutečně masově deportovaly a uzavřely hranice? >> Tak e já říkám, deportace není v zásadě možná. To to to se to se nepodaří, ale ale uzavřít hranice. Možné je skákat těm lidem nedat nic, nedat tím žádnou sociální podporu, nic. Otočit je a poslat zpátky. To to možné je. To si to si myslím, že je právně možné a je to možné i fyzicky udělat. Takže tomu, ale tomu musíme shoda v celé Evropské unii. V tom musí být shoda. >> Tak já se vrátím k naší první otázce teda a to je jestli se do Evropy vrací krajní levice a jak byste vysvětlil rozdíl nebo pojmy krajní levice a krajní pravice. >> Ano. Takže krajní levice nebo pravice, jakmile je krajní, tak je krajní a to vždycky není dobře. Není extrémní nebo extrémistická, to ještě víc než krajní. Mhm. >> Já nejsem přízívec žádného krajního řešení, ale [odkašlání] nemyslím si, že by se vracela krajní levice. To ne. Ale vrací se strany, které volají po pořádku. Volají volají po společnosti, kde budou platit pravidla. Budou se pravda vynucovat. Demokracie musí být silná, takže se musí trestat to, když někdo porušuje pravidla. To je to je to to je pravidlo, které musí platit. A [odkašlání] potom se volá, takže ti, kteří volí třeba alternativu pro Německu v Německu nebo možná volí Marine Lepen a její to národní sdružení nebo tak, tak samozřejmě tihleti lidé eh nejsou žádný fašisti nebo nacisti nebo nacionalisti. Ty jenom říkejí, myy volíme ty, kteří chtějí zavést pořádek. A je to proto, že čím je ve společnosti hlubší krize, tím radikálnější řešení lidé chtějí. Takže problém je v tom, že Evropa řadu problémů včetně té migrace neřeší teď, dokud můžete řešit salóně a hezky. A když to bude ta krize hlubší a hlubší, tak se dostanou k moci a ke sluchu větší radikálové. No a to by potom velký problém byl. Takže eh Evropě tik a má jednat velmi rychle a my se potve. U nás se tím nad tím jako mává rukou a tě se to neřeší. No >> a vnímáte dnešní krajní levici jako srovnatelné riziko s krajní pravicí, které se věnuje a které se věnuje více pozornosti? [hudba]