CNN Prima NEWS (3.9. 2026)

Ve vysílání vítám mé dva hosty, poslankyni Lenku Martínkovou Španěhelovou.

Hezký den.

>> Krásný dobrý den.

>> A se mnou ve studiu je také poslanec strany Svoboda a přímá demokracie Zvolen za SPD Jindřich Rajchl.

Hezký den i vám.

>> Děkuji za pozvání a přeji hezký den všem divákům CNN Prima News.

>> Paní poslankyně, za vás jsou tady stále pochybnosti o tom, že by za útokem na letišti v Lipsku mohlo být Rusko?

Jak víme, německý ministr vnitra Alexander Dobrindt to oznámil oficiálně.

Nicméně například i od členů SPD včera v našem pořadu České zájmy v Evropě Ivana Davida zaznělo, že podle něj by to tak jasné být nemuselo.

>> Tak já si myslím, že ty ruské útoky jsou stále častější a že není pochyb o tom, kdo za tím stojí.

My se na to musíme samozřejmě připravit a podpořit Ukrajinu, aby mohla proti Rusku bojovat.

Současně se jako Evropa musíme sjednotit a vystupovat proti Rusku jako jasnému agresorovi.

>> Hm.

Říkáte, musíme se na to připravit.

Andrej Babiš mluví o tom, že ta situace je skutečně velmi vážná.

Tak jaká by měla být ta reakce?

Ta reakce ve chvíli, kdy jsme tady měli mluvit o tom migračním paktu, tak v té souvislosti já prostě jsem si připravila to, že my jako Česko a Evropa musíme dát Ukrajině dostatek vojenské techniky, munice, protivzdušné obrany a to je to, jak my jako Česká republika bychom do toho měli vstoupit.

>> Eh, děkuju.

Eh, pane poslanče, pochybujete o tom, že by za tím útokem mohlo být Rusko?

>> Tak ta otázka zněla, jestli je to nepochybné.

Já si myslím, že já jsem právník.

To znamená, já bych rád viděl opravdu tvrdé důkazy, jasné důkazy.

To, že jsou identifikováni dva podezřelí, z nichž jeden byl z Běloruska a druhý měl lotyšský pas, tak jaksi ta linka k Rusku bych chtěl, aby byla výrazně přímnější.

Už jsme tady zažili útoky do Przewodowa, kde jsme slyšeli v Polsku, že to byla ruská raketa, aby se nakonec ukázalo, že to byla raketa ukrajinská.

Dokonce to měly být dvě ruské rakety.

Najednou to byla jedna ukrajinská.

Slyšeli jsme, že plynovod Nord Stream vyhodili do vzduchu Rusové, abychom zjistili nakonec, že to byli Ukrajinci.

Takže já bych byl v tom výrazně zdrženlivější.

To cenění zubů vždycky jenom zvyšuje eskalaci a je potřeba si říct, že v momentě, kdy fakticky jsme ve studené válce s Ruskem, kdy v podstatě dodáváme zbraně na Ukrajinu, tak asi nelze čekat, že to Rusko na to nebude recipročně reagovat.

Já jsem přesvědčen, že v zájmu občanů České republiky je uklidnění celé té situace, deeskalace toho konfliktu, protože jakékoliv ukvapené reakce či dokonce nějaké tvrdé zásahy mohou vést opravdu k daleko vyšší eskalaci toho konfliktu.

To není v zájmu občanů naší země.

Opravdu ne.

Já prostě trvale říkám, že jít do války s Ruskem je naše sebevražda.

>> Rozumím.

Tedy říkáte, že nereagovat, počkat na výsledek nějakého vyšetřování.

Jak víme, ministr zahraničí Petr Macinka si chce předvolat ruskou velvyslankyni v České republice.

Tak co by jí podle vás měl sdělit, aby ta reakce nebyla unáhlena?

>> Eh, já doufám, že se bude jednat o konzultaci.

Eh, včera jsem viděl rozhovor, kde tento krok kritizoval člen institutu Václava Klause Ivo Strejček.

Já skutečně jsem vždycky příznivcem jednání, abychom si vyjasnili ty postoje a abychom prostě dokázali domluvit daleko rozumnější iniciativu a daleko rozumnější přístup než v současné době, protože sledujeme, že neustále ty zbraně se k sobě přibližují a byli jsme svědky toho, že v rámci studené války v roce 1962, kdy nastala karibská krize, jsme byli opravdu 5 minut od třetí světové války a já prostě budu vždy reagovat racionálnějším a zdrženlivějším způsobem, než abych tyto tendence podporoval a nakonec se ocitl někde uprostřed jaderného konfliktu.

To je něco, co si snad nikdo rozumný nemůže přát.

>> Paní poslankyně, za vás je to chyba, tento zdrženlivý přístup, který tady představuje pan poslanec?

>> Tak jedna otázka je, co znamená zdrženlivý přístup, jo?

Protože ve chvíli, kdy my se jednoznačně nevymezíme a neoznačíme toho, kdo je agresor, což je Rusko, které napadlo Ukrajinu, to je to, co je potřeba, aby tady zaznělo a být zdrženlivý a být opatrný a říkat, že Rusko vlastně to možná to nebyli oni a kdoví, jestli vůbec oni na Ukrajině útočí a my nechceme eskalovat konflikt.

To samozřejmě nechce nikdo, ani my nechceme, aby ten konflikt pokračoval, ale jednoznačně říkáme, že musíme posílit Ukrajinu, ukrajinské vojáky, výzbroj, vojenskou techniku, munici, protivzdušnou obranu a to je to, co má Česká republika dělat, aby pomohla Ukrajině a tím samozřejmě dát Rusku jasně najevo, na čí straně stojíme a to neznamená, že bychom podporovali válku v Rusku.

Takže ten zdrženlivý přístup, o kterém mluvil pan právník Rajchl a to, že počkáme, jak dopadne vyšetřování, určitě v pořádku.

Současně ještě důležité říct, že tady určitě budou probíhat útoky pod falešnou vlajkou, takže to je taky věc, na kterou je potřeba se připravit a o které se v té bezpečnostní situaci nyní často mluví.

>> Pane Rajchle, tak prosím už jenom stručnou reakci.

Vy jste se pousmíval.

Tak k čemu?

>> Ano, protože paní kolegyně má možná lepší informace než německé tajné služby, ale každopádně já prostě nechci předčasně na někoho ukazovat prstem, protože jsme si to opravdu zažili v Przewodowie.

Já doufám, že si to ještě tady všichni pamatují, kdy údajně dvě ruské rakety.

Poláci svolávali bezpečnostní radu.

Paní Černochová tady na Twitteru psala, že je třeba aktivovat na to a že bychom měli zvážit i aktivaci článku pět na to.

A za 24 hodin přišel pan Joe Biden, tehdy prezident Spojených států amerických, a oznámil nám, že to nebyly dvě ruské rakety, ale jedna ukrajinská.

A následně prezident Duda, polský prezident Duda v rozhovoru na podcastu řekl, že Volodimír Zelenský věděl dopředu, že ta raketa je ukrajinská, že mu volal, aby ten útok svalili na Rusko a tím zapojili západní státy do vojenského konfliktu.

Takže tady vyzýváte ke zdrženlivosti.

Pojďme se zaměřit ještě na jedno téma.

>> Racionalitě.

>> Od 5. srpna začalo platit omezení pro ukrajinské muže uprchlíky v bojeschopném věku, tedy od 23 do 60 let.

Nově už se jim nebude udělovat dočasná ochrana, pokud neprokáží, že splnili své vojenské povinnosti v rodné zemi.

Podrobnosti k tomu teď přidá kolega Matyáš Bubeník.

>> Povinná mobilizace na Ukrajině se vztahuje na muže ve věku od 25 do 60 let.

Mladší 25 let mohou do armády vstoupit dobrovolně a to od 18 let.

Loni zároveň ukrajinské úřady snížily minimální věk pro mobilizaci z 27 na 25 let.

Ve složení nově příchozích uprchlíků z Ukrajiny nastal loni obrat.

Zatímco v roce 2024 převažovaly ženy, konkrétně 56 % ku 44 %, tak loni už poprvé tvořili většinu muži, skoro 52 %.

Podle ministerstva vnitra k tomu přispěla změna ukrajinských pravidel, která od loňského srpna umožnila vycestovat i mužům ve věku od 18 do 22 let.

Povinná mobilizace, jak už jsme říkali, se totiž na Ukrajině vztahuje až na muže od 25 let.

>> Paní poslankyně, tak co podle vás, o čem vypovídají tato čísla, která teď jmenoval kolega Matyáš, že se skutečně razantně snížil ten počet příchozích mužů v bojeschopném věku?

>> Hm.

Tak my samozřejmě rozumíme té potřebě Ukrajiny bránit svoje území před ruskou agresí. Rozumíme tomu, že mají právo ve chvíli, kdy je ta země ohrožená, povolat lidi, mít povinnost a vyzývat je k tomu, aby šly do války.

Současně se ukazuje, že ten migrační pakt, který platí tady v České republice, naráží na svoje limity, naráží na to, že i ve chvíli, kdy ten ukrajinský muž tady může být, například je to otec samoživitel, tak my ho posíláme do války, i když na to Česká republika nemá právo, což je něco, co teďka půjde k soudu a uvidíme, jak to ty soudy rozhodnou.

Takže Česká republika je papeštější než papež a to je určitě věc, kterou bychom také měli řešit.

>> Dobře, děkuju, pane Richle.

Poslední minuta nám zbývá taky vaše reakce na to, co způsobilo toto nové nařízení.

>> No, tak je to dobře, ale je to málo. My musíme rozlišovat mezi uprchlíky a mezi migranty. To jsme nedělali od začátku války a je to obrovská chyba.

Uprchlík je člověk, který skutečně prchá z místa, kde mu hrozí reálné nebezpečí na jeho životě, na jeho zdraví. Migrant je člověk, který sem přichází proto, aby si zlepšil svoji životní úroveň.

A my jsme to měli udělat od začátku. Dánsko už teď identifikovalo 14 bezpečných zón, odkud nepřijímá vůbec žádné migranty z Ukrajiny. A podle mého názoru Česká republika by k tomu měla přistoupit.

Polská strana Právo a spravedlnost dokonce navrhla to, že by měli být deportováni muži v odvodovém věku, kteří jsou nezaměstnaní. I tím bychom se měli inspirovat a Česká republika by přesně tento krok měla zavést, protože ta migrace v tuto chvíli už nepředstavuje vůbec žádný přínos, ale zátěž.

Je na nás, abychom pomohli těm, kteří pomoci potřebují, kteří skutečně prchají z místa toho konfliktu – ženy a děti – ale abychom tady nedělali nějaký sociální stát pro lidi, kteří jenom zneužívají institutu dočasné ochrany a jdou sem proto, aby si zlepšili svou životní úroveň. To je naše povinnost.

>> Poslanci Jindřích Chrichl a Lenka Martínková Španěhlová teď byly našimi hosty. Děkuju za to. Hezký den.

>> Děkuji mockrát. Hezký den i vám.