MAINSTREAM DETOX

10:51

WEDNESDAY NOVEMBER 11NOVEMBER 11, 2026

Česku utekla investice za 43,5 miliardy. Humanoidi míří na burzu | HL Briefing #07

Datarun

Česku utekla investice za 43,5 miliardy. Humanoidi míří na burzu | HL Briefing #07

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Mluvíme o těch montovnách, jak už nechceme montovny a že se ten ekonomickej model transformační ten z 90. let, že už se přežil, že teda už bysme nechtěli být zemí levn levné pracovní síly, levné práce, ale pořád vlastně to potvrzujeme tím, že tam pořád jsme zamrzlí v tomhletom přemejšlení, těma pobídkama a tak dále. >> Vlastně 29. října zasáhli tři námořní drony kontejner kontejnerovou loď Conchip a asi nějakých 16 vlastně mil námořních mil od bulharského pobřeží. Tak ta plula z Haify do rumunské konstance a nemířila ji na Ukrajinu. Přesto se vlastně byla zasažená a do 12 hodin se potopila. Ale ta zpráva teda jako je eh zajímavá tím, že je to první firma, která dělá humanoidní roboty, je zaměřená na humanoidní robotiku, která je na americké burze hrubou barži má jako hrubě hrubě jako zápornou. Zároveň i auditor jako uznal, že jakože je jako možná i pravodně, že to jako vůbec cel jako nepřežijou. Ve složitém dodavatelském řetězci intuice zkrátka nestačí. Vlogio z vašich dat vyčtou, kde přesně ztrácíte peníze. Problém nejenalzují, ale funkční řešení rovnou postaví a nasadí. Od přesného forecastingu po automatizaci skladů. Více na logio.cz. Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu Heavy Load Briefingu. Moje jméno je Andrej Dravecký a se mnou tady opět Tomáš Ladík z Logia. >> Dobrý den. Ahoj, Andre. >> Žíli jsme se neviděli. Bylo to docela hodně podzimy podzimy náročný. Hromada konferencí, hromada schůzek s klienty a tak dále. Co novýho u tebe? >> Je to tak. Já mám děsnej fofr teďka. nestíhám a jen tak tak jsme se domluvili teda na tenhleten termín, že to stihnem natočit a pak zas budou další akce, na kterých budu muset být konference. Jo, já teda lítám pohodně po konferencích, teď jsem se vrátil z Janova, údržba, asset management, no, nějaká mezinárodní spolupráce, vzdělávání v údržbě, velký téma, certifikace je trošku jako nudnější téma pro mě, i když zrovna jsem tam eh se do tohodle trošičku namočil. A čeká mě další tadyhle konference Asset Performance 2026 v Antwerpách příští týden. Přes příští týden, ale teďka ve čtvrtek ještě Smart Industry tady v Brní. >> V Plzni? >> V Plzni. V Plzni. Bývalo to v Brně. >> Plzni. Co bude hlavní téma tam, nevíš? >> Eh, no průmysl. >> A jako co co to hlavní téma, který v rámci jako průmyslu? Jsou to jako energie nebo? >> No, automatizace, roboty, eh AI, digitalizace, takovýhle věci. Takže furt všechno to, co řešíme i my tady, tak prostě je ten prst na tom tepu doby, jelikož to fakt řeší úplně všech >> tam budou zase běhat. >> OK, tak tam jdeš ve čtvrtek a a jinak něco jako zajímavýho, co byly ty poslední konference jako nějaký téma, který tě jako brnklo jako do nosu, který se jako hodně opakuje nebo naopak něco, co >> eh jedno téma mě brnklo do nosu a to je e, že životní cyklus investic je pomalejší než vývoj technologií. >> Rozveď to. No, my se k tomu ještě dostanem potom asi u těch mrazáků třeba, ale my máme si kupujeme, investujeme do zařízení v průmyslu obecně a to zařízení má před sebou nějaký životní cyklus 10 let. Vlaky se kupujou na 20 let plus obce na dalších 10, takže 30 let třeba ten vlak bude jezdit, tramvaje taky, jo, výrobní zařízení, fabriky stavíme, ale mezitím během těch 10, 20, 30 let se stane strašně moc věcí a teď se to hodně zrychlilo ještě s vývojem AI a konkrétní riziko, který z toho eh schází, je eh ky security. Hm. Protože pomocí AI dneska můžu hacknout cokoliv, že jo. Objevují se vlastně hrozby nebo zranitelnosti, o kterých jsme předtím nevěděli, netušili jsme a AI je dovede odhalit. Tak teď všechna ta stará zařízení vlastně nebo stará, ona nejsou stará, oni mají ještě remaining useful life před sebou dostali a a bylo by to neefektivní. Je mění prostě my chceme, aby to zařízení tam jezdilo efektivně, fungovalo e 10, 20, 30 let. Ste dobře vlastně, jo, ale musíme si taky teda dát pozor na to, co se děje kolem, jak se vyvíjí další technologie a jestli nevznikají rizika, o kterých jsme předtím netušili, když jsme to zařízení kupovali. Jsou to vlastně jako tady třeba jako i témata, který řešíte hodně jako v logiu, když máte jako úplně ten podzim jako hodně jako našlapanej nejenom jako u vás, jako i u nás to cejtíme ve firmě, ale jako všeobecně jako hodně se to jako děje, prostě ty lidi jsou jak i z AI, ať co se děje v logistice, kde kde vlastně všechno se jako mění jako na na denní bázi, tak lidi jsou hodně eh jak to říct, no, na špičkách, protože prostě ta doba je jako hodně jako proměnlivá. Tady se hodně věcí prostě jako probírá, řeší se co a jak jak na to reagovat. Jsou tady to vlastně tady ty i témata, který teďkon za váma ty klienti chodí v tuhletu chvíli. >> My jsme taky na špičkách. Tohle asi není zrovna to téma, které by tam nějak to možná je moje téma, jo, že já se u toho >> tak nachomejtnu, ale prolíná se to e všem všemi investicemi. Takže když se staví potom ten automatický sklad, kterej navrhujeme, tak e v tom business caseu nebo v té úvaze o té investici je potřeba zohlednit a i ta rizika, která třeba ještě dneska netušíme, že za pt let budou. Jo, tak musíme přemýšlet už trošku za roh a vědět nebo připustit si, že se může něco takového stát. >> OK, zajímavý. No, su >> dneska budeme mluvit o těch mrazácích, tak tam si to ještě >> tam řekneme, jo? Jo, mrazáky, což eh upřímně nebylo téma, který jsem předpokládal ještě měsíc zpátky, že budeme tady někdy řešit, ale ale budeme muset. Takže na to si na to si chvíli počkejte >> a to budeme řešit. podobná témata nebo podobné problémy budeme řešit častěji a častěji. >> A my vlastně máme dneska několik aktualit. Tohle byla jedna z těch aktualit, kterou jsme chtěli začít a nakonec to předběhla ještě jiná aktualita. >> Pojď na ní. Onemi, onemi >> investice, největší investice do českého průmyslu za v historii, pokud nepočítáme temel indukovany a tyhlety energetiku, >> tak v průmyslu opravdu 43,5 miliardy Kč v Rožnově pod Rhodouštěm se mělo investovat do nové výroby čipů na bázi karbidu, křemíku. >> Křemíku. >> To je takovej ten zlatej. Ta ta ta jestli znáte ty. Já tady mám možná na dalších slidech máme i obrázky těch waferů. Takhle vypadá ta výroba. A možná ještě další slaj. Tohle je ten wafer karbidu. Já vždycky chci říct wolframu, ale to není karbit wolframu. Je ten obráběcí, že jo. Taky je zlatej skudou okolností karbidy jsou takovýhle. >> Ale tohle je karbit e křemíku si, což je materiál, který je eh má řadu výhod pro čipy. Třeba tyhlety čipy se používají pro energetiku a regulaci. Eh, jo, regulační věci v elektrice. Takže třeba pro elektroauta, to tohleto bylo téma pro automobilový průmysl českej, svaz automobilového průmyslu se tam byl podívat a e jako všichni chválili, jaká to bude teda, jak se nám podařilo vlastně tu technologii a tu výrobu tak klíčovou a důležitou pro automobilový průmysl, udržet tady u nás. Ano, tohle jsou další ukázky těch waferů. Uprostřed je ten wafer už s nakreslenými čipy, jo, každý ten čtvereček je jeden ten čip. To se dělá tou fotolitografií, jo, na těch drahých strojích od ASML třeba a na ten wafer. A ten wafer je teda ten plátek toho monokrystalu karbidu křemíku. Tady v tom případě ten oučkej. Vypadá to jako CD a dneska se přechází na větší formát na osmi palce. Takže jestli si vzpomenete ještě někdo na osmipalcové diskety, tak jak se dávali do těch velkejch, tak se to zavřelo. Já si to já pamatuju ty menší diskety. >> Já si to ještě pamatuju, ale už jsme se tomu tehát smáli někde na střední škole a pak si pamatuju ty 5 a čtvrtky a pak ty 3 a půky a No jo, to je historie. Ale teď se vrací zase těch osm palců tady v těch wferech. No a ono to je vlastně jedna z příčin, proč se ta investice takhle zvrtla a zvrátila. Jako já do toho úplně nevidím do těch příčin. To zas musíme říct, že já tady budu vymejšlet trošku nebo můj názor je nějaký nebo dojmy, ale z jedna z jedné strany ta eh vládní pobídka, která tam hrála roli 12 miliard dotace, tak ta najednou se velmi znejistěla, >> protože ono to bylo jako pobídka, ona bylo schválen jako Evropskou komisí, ale nikdy to jako neschválila vláda a vlastně >> neschválila Ano, přesně tak. Česká vláda tedy začla. >> Ano. A vlastně pak jako někdy v roce 2026 přišel vlastně e ministr Havlíček s tím, že firma nenaplňuje jako podmínky ty podpory a tím to asi >> přesně podmínky podpory, protože zdůvodňoval to tím, že on se mi v mezidobí propustí asi 200 lidí nebo už propouští. Mm. >> A že teda firma, která propouští lidi, tak nemá nárok na dotaci, >> protože oni vlastně měli mít nějakých 1700 zaměstnanců a v rámci celýho toho vývoje, investice a tak dále, to mělo navýšit na přibližně 3 000. Takže já jsem měl tam, >> no, ale s tou novou investicí, ale to jako znamená, že zase stará výroba se utlumí a něco a jako je to logický, že ta firma potřebuje ty lidi nějak protočit, jako mohla si je nechat a zainvestovat jako i do těch lidí, že by si je podržela nějakým způsobem a možná, že by to bylo politicky potom průchodnější. No, ale já jsem si říkal, když tohleto teda takhle to ten Havlíček říkal, že teda firma, která propouští, tak my teda ty investice tady takovádle technologická hightech super top level investice, tak je nám užitečná jenom proto, že tam budou zaměstnaný lidi. No a zároveň ale jako ten problém jest jako není i trošku jako jinj, protože ty jako wafery prostě a ta výroba zde asi prostě klasicky jako do Číny, kde prostě je to jenom jako komodita a ta výroba je jako levnější jako >> to souvisí právě s tím přechodem na osmipalcovej formát, protože ten starej formát, ten pětipalcovej nebo kolika, tak najednou je přebytek kapacity, takže to, co vypadalo předtím, že je jako drahý, tak najednou je levný, protože to nikdo už př, no, nikdo přestává být ta poptávka, všichni přecházejí ty velký hráči na tu osmipalcovou technologii. Takže najednou ty pětipalcovky jsou jako levnější a a zahýbalo to s celým tím trhem a cenama a tak to určitě. Ale na druhou stranu pořád ještě se vrátím k tomu zdůvodnění, že teda firma, která propouští, nemá nárok na dotace. >> Tak to potom ale znamená, že my ty dotace tady jako vládní pobídky děláme jenom proto, abysme udrželi zaměstnanost. A v tu chvíli ale neinvestujeme jako do nějakýho jako progresu, do automatizace, do toho, abysme i třeba dělali právě produkty s větší přenou hodnotou, kde ano, nemude potřebovat jako tolik jako lidí, ale je to ta přená hodnota. A ještě bych připomněl, že Česká republika je země s nejmenší nezaměstnaností na světě. Snad asi jo. Kromě Antarktidy. >> Ano. A to je jako otázka přesně jako jestli jako Česko jako umí jako přitahovat tu práci s vysokou přenou hodnotou nebo jenom tu jako levnou levnou kapacitu, že jako ta přímá vazba, kterou máme na kterou tady jako řešíme haly, dodavatele, dopravce, celá ta jako logistika, je to prostě je to o tom teda jako budeme jako levná jako pracovní síla nebo jako hodnota mluvíme o těch montovnách, jak už nechceme montovny a že se ten ekonomickej model transformační ten z 90. že už se přežil, že teda už bysme nechtěli být zemí levn levné pracovní síly, levné práce, ale pořád vlastně to potvrzujeme tím, že tam pořád jsme zamrzlí v tomhletom přemejšlení, těma pobídkama a tak dále. A nakonec ono se nám to i trošku jako vyplácí. Zase teď se teď v tom v tý dnešní době, jak všichni stojí na špičkách, jak jsi říkal, tak najednou se to zase mele a firmy vrací výrobu z Asie blíž k zákazníkům třeba do Evropy. A když německá firma se rozhoduje, kam dá, kam tu výrobu umístí, tak v Německo už je drahý. A zase Česká republika je první na seznamu. Takže první, co zkusí, je Česká republika. Druhá, druhý na řadě jsou země jako Rumunsko, Bulharsko a pak třeba okolí, blízký okolí Evropy, jako je Turecko, Marokol dneska populární, jo. A takže zase jako se to k nám vrací a trošku nás to zase zamrazuje nás to v tom pořád tom low labor cost economy modelu. >> Jo. vidět, že Česká republika nemá nějakou jako shodu na tom, jak máme vypadat za těch 10 20 let. Byla to jako nějaká jako vlastně e >> vize v rámci druhý ekonomický transformace, pokud se nepletu, že jmenoval správně, kdy to vlastně jako kluci nebo eh >> Honza Bárta, eh pan Vohánka z Eurovagu a Radek Špicar například, další dávali jako dohromady a je to vlastně byl to jako nějakej, jak to říct, push do toho do toho trhu směr na tu vládu, na ty politiky. Todle je vlastně nějakej směr, kterým chceme jako jít. Pojďme se jako o tom bavit. Ale co cejtím jako vlastně poslední jako měsíce, tak vlastně to to vyčpelo a a je to pryč. >> Takže tohle mohla být ta druhá ekonomická transformace, ale není. Takže tahle investice je zrušená. Utekla nám ta čipová fabrika TSMC. Jo, říkám to správně. Ta firma, ty zkratky vždycky si popletu, taiwanská, tak ta je teď teda v Drážďanech, aspoň je to blízko. >> A co ještě? Giga factory v Lutini a takovýhle projekty. >> Všechno je pryč. No, >> to je pryč. Jo, jako samozřejmě jsou tam nějaký objektivní důvody, proč to a to se nemůže někde postavit třeba, jo, ale >> a to se souvisí s tím, že prostě nemáme jako řečeno nebo neřekli jsme si, nebyla tady ta pořádná debata a není ta debata, co teda vlastně jako chceme mít za 20 let, protože bysme si řekli a teď dám jako směr, prostě chceme mít tady akorát data centra a neví neříká mi to dobře nebo správně, v tu chvíli, ale pak ten stát může říct, ano, budou tata centra, v tu chvíli není tady Nimby, protože prostě rozhodli jsme se pro data centra, je to součást nějaký jako strategie český republiky, je to součástí toho, co chcem jako dělat. dělat a v tu chvíli prostě chápu, nechcete mít jako za dvorem jako eh nechcete mít za za dvorkem datový centrum, ale je to součást jako strategie, to nějak jako vyšší vyšší level toho jako rozhodování a v tu chvíli tam prostě jako bude. >> Přesně tak. Jo. A když to jako domyslím nebo pře přemyslím až, tak možná, že v budoucnosti nebude dobře, že tady bude vysoká zaměstnanost v průmyslu. Možná, že průmyslu bude úplně pryč a budeme tady dělat digitální AI. Jo, to vlastně je podobný model v Americe. Když v Americe teďka stavíte fabriku, kde chcete nabrat lidi, který budou něco dělat, tak zjistíte, že ta kvalifikace těch lidí, že ta dovednost pracovat v průmyslu se vytrácí. Takže někde nás je to věc vytrácí a hlavně jsou i ty lidi tam jako nejsou. Když se jako teďkom podíváš na velice dobře placený jako lidi, co se shání, tak jsou vlastně jako elektrikáři a nebo jako lidi, který jako rozumí tý stavbě v rámci datových center, protože prostě potřebuješ tu elektřinu jako pořádně jako napojit a to vlastně Facebook nebo respektive Meta a další jako velký hráči, tak hodně vlastně jako incentivizují e ty pobídky na tydle lidi, dávají jim vlastně jako velice dobrý ohodnocení, dávaj jim i stock options. Eh e jak se řekne česky stock options, pomůžeš mi? E obce na na akcie. Děkuju. a jako součást vlastně jako nějaký nějakýho odměňování, protože zde je vlastně jako nějakej ten problém v tom, že ty lidi prostě jako nejsou a jsou potřebí. >> Hm. >> No a pořád to ty humanoidi ještě nepřevzali. K tomu se taky dostanu. A já jsem chtěl ještě říct teda poslední dvě věci k oncemi, >> že jednak je to taky teda vlastně ten posun k AI. Původně to měly měly být čipy pro e energetiku a e regulaci a takovýhle věci, ale najednou se objevila e větší příležitost v AI, takže to znamená taky jako posun na tom trhu a taky je to jedna z příčin, proč ta investice se přehodnotila. >> No a ještě poslední věc vlastně tohleto těch 43 miliard Kč, který se měly utratit na tom čtverečku 100x 100 m asi to je ten barák, tak to je jak já jsem počítal hustotu peněz na metrč. Ono to vlastně není až tolik. je to asi 4 miliony nebo kolik 4 miliony na metč, tak to zas není taková jako závratný číslo, ale eh stejně tak tahleta investice vlastně znamenala, že by tady byl kompletní výrobní proces od začátku do konce a nic by se nedělalo někde jinde. Od materiálu až po hotovou výrobu by to bylo tady na tom jednom čtverečku prakticky nebo v tom Rožnově. A takže celj ten supply chain, který dneska je v Asii, v Americe, vlastně dneska se to vozí ty čipy přes celou planetu, aby se ten výrobní proces dokončil, tak pro tu SIC technologii on se mi to mohlo být tady. Tak to je škoda. Na druhou stranu ta logisky logistika těch čipů není tak náročná, protože jsou to opravdu ty CDčka jako nebo ty >> CDčka. >> Eh, kdo ví, co je CDčko. Takže když si představíte krabičku s CDčkama, tak to je jako lehký. dáte to, naložíte to, můžete letadlem. To je to >> primárně jako letadla. To vlastně třeba vidí jako na mau na další, který to jako převáží vlastně vzhledem k ceně ten e wafer nepopsanej, ten může stát třeba 100 dolarů a ten popsanej už stojí 1000 dolarů nebo takovýhle ceny jsou tam. Tak tak to nějakou hodnotu má. Jo, tu hodnotu to má a jako určitě spíš jako převážně se primárně jako přes letadla, což ale zároveň jako zase ukazuje jenom jako tu, už jsme tady trošku jako probírali a vlastně jako jak je to celý jako křehký a furt to závisí jako na těch lidech. Když si vzmete ten příklad, co se stalo měsíc, dva měsíce zpátky, kdy vlastně jako Američani z Austrálie posílali eh součástky na výrobu stíhaček F35 a stalo se to, že eh vlastně tyto věci, který se jako posílají, mají jako nějaký vlastně jako jsou v nějakým režimu utajení a mají jako speciální režim, kde se jako můžou přepravovat přes jaký země a tak dále. A v rámci toho vlastně klasicky přibylalo UPS, mi se to posílalo, přijalo objednávku na na převoz toho zboží, ale nicméně ten člověk, který to jako zadával, si nevšiml emailu, kterej přišel jako za tou objednávkou, že se jedná o zboží, který musí bejt v tomto režimu >> a poslal to normálně. >> Vlastně chyba jako lidská >> a vlastně poslal vlastně ty součástky super tajný přes Čínu. No, Čína to zjistila. součástky se se ztratily samozřejmě a je z toho jako problém, co vlastně jako ukazuje vlastně jako i tu křehkost toho vlastně všeho. Máme tady jako super high tech věci, ale stojí to prostě jako na tý logistice, kde jako jeden ztracenej email ti vlastně jako dokáže jako ovlivnit jako celej svět, protože najednou vlastně třeba Čína má přístup k nějakým technologiím, který předtím jako neměla, protože byly samozřejmě jako velice jako utajovaný. Jo a to jsou vlastně tady ty jako malý nuance, ten efekt jako motýlých křídel, který v tý logistice a v tom, co jako my řešíme, je jako neuvěřitelný, protože je to furt jako velice vlastně křehký a přitom je to ten ta páteř celýho toho, co tady jako my máme celý cit. Možná když poprosím reži, ještě kdybyste nám pustili ty dva slajy dozadu. Tady tady jsou vlevo vidět ty regálky tamhle, tak tam jsou ty krabičky s CD, jo, ono se to pak zabalí do antistatický fólie, ale v podstatě tohle takhle vypadá podobně. Ten finální produkt, ta logistika není moc náročná. >> Eh, tedy fyzicky. >> Jo. Jo. >> A eh, já jsem ještě chtěl dodatnu věc přeci jenom, že jak to vlastně co to znamená pro tu českou ekonomiku? Tady asi jako dodavatelsky, že v tom supply chainu by tady byly nějaký dodavatelé, který by dodávali do té výroby. Ano, samozřejmě, ale není to asi tak rozhodující. Teď tady byla ohromná ale příležitost, že čas české firmy se mohly podílet na té investici, postavit ten barák, čistý prostory a ta klimatizace, heafiltry, laminární proudění, ta podlaha, vidíte, že je děravá, protože tamtudy prochází ten vzduch, aby se tam nevířil, jo, nevířil vzduch, tak to je laminární proudění odzora a dolů, eh, je to prostě super hightech e barák, kterej stojí spoustu peněz a dodavatelé těch technologií i stavební firmy eh by mohly být z České republiky nebo z blízkého okolí. Třeba příště. No, když jsme u toho, tak jd jdeme možná na na další věc, což jsou což jsou mrazáky. Jelikož vlastně v noci v pondělí jako na 2. listopadu eh byl hackerský útok, kdy vlastně se přepnulo chlazení v supermarketech napříč Evropou. Byly to země Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Irsko, Finsko a myslím, že ještě Estonsko, kdy více jak 40 obchodů s potravinami, tak vlastně bylo jako napadeno a vlastně všechny jako mrazáky byly přetnuty místo toho, aby chlady, tak se vytopily na víc jak 50°, eh, kde vlastně jako najednou bylo zničený samozřejmě zboží a tak dále, což samozřejmě je to ta ten problém nebo ta hodnota toho problému. jako není jako některá velká, ale spíš to jako ukazuje jako tu potenciální hrozbu. a už to zovali jak do budoucna jako víc a víc napadnutelnými a tím pádem jako celá vlastně i ta ekonomika celý to fungování jako nás všech je jako víc jako rizikový a ta doba, kdy jsme byli vlastně v klidu, všechno šlapalo, jak jako mělo, e si myslím, že jako minimálně jako na nějakou jako dobu jako nenávratně pryč, jelikož se tady ty věci se jako budou dít a dít a jenom to vlastně jako ukazuje jako ty problémy, který jsme an nečekali, že můžou bejt něémy. Ale jako můžou bejt právě se to vlastně rozešlo z toho, že tady máme potraviny, ale krok další vlastně byl útok na e na chladící vlastně jako zařízení, kde byla krev a plazma a tak dále, což prostě už jsou věci, který jako ohrožujou životy. >> No, já jsem netušil třeba, že mrazák se může vyhřát na 50°, >> protože to by to je, protože ono se to přepne do odmrazovacího režimu. Navíc ty hackři ještě změnili ten timing toho odmrazování na 8 hodin nebo prodloužili, protože ono po tom odmrazení to začne pípat ten mrazák, jo, ale aby to pípalo až co nejpozdějic, tak oni prodloužili ten odmrazovací cyklus, takže to byl opravdu zamyšlený útok >> a eh je, já jsem tady říkal to moudro, že ty life cycly těch technologií, že jsou delší než vývoj těch ostatních technologií, jako je AI, i když možná, že tohleto není úplně úplně ten případ, protože tohle zařízení prostě pokud má tu řídící jednotku, na dalším slaidu, myslím, že ji máme na obrázku, jednu z těch řídících jednotek od DFOSu, jo? >> A vy ji vystavíte do internetu a což může jako mít nějaký účel, že teda komunikace s techniky, já nevím, s dodavatelem kontroluješ. >> Jo, ale když cokoliv vystavíte do internetu, tak bez ohledu na to, jaký je dneska stav vývoje AI, tak vám to někdo může napadnout. To jsme věděli a víme. A pokud bysme řídili rizika správným způsobem, a to není tedy zodpovědnostu, ale těch provozovatelů, majitelů těch těch obchodů vlastně, tak e ti jsou povinni řídit rizika a eh vyhodnocovat hrozby, když známe normy NIS 2, že jo, máme i za 27 000, takže vy tam máte zapominnost identifikovat všechna aktiva essets, která mají nějakou možnost být napadena. identifikovat všechny zranitelnosti a identifikovat všechny hrozby a když to všechno pronásobíte dohromady, tak vám vyjdou ta rizika, jo? A kdyby se tohleto dělalo správně, poctivě, tak přece to opatření je zřejmý. prostě vypnu ten přístup a myslím, že ty ses chtěl zeptat e na to, jestli je, co bych jako doporučoval, že jestli jako to okamžitě vypnout, jo. No jasně, že okamžitě vypnout, protože tady eh co tady jako ztratím u nějakýho mrazáku, nějaký servisní podporu, ta tam to není žádný velkej dopaduru. No >> jo. E, ale horší to je potom u nějakýho výrobního zařízení typu, já nevím, pec někde na někde máte něco rozstavenýho, že jo. A teďka, když vám tu pec někdo zvenku vypne a vám to tam zatrdne, tak tu pec můžete rozbombardovat eh sbíječkama a už ji nikdo nikdy nepostaví. >> Já schodou okolností jsem teďkom koukal na seriál, jsme dokoukali seženou o víkendu, seriál Undeclared War, e, nevyhlášená válka v češtině. Vlastně je to seriál >> o právě IT kybernetických útocích. Eh, je to zasazený do Velký Británie vlastně jako do týmu vlastně jako vládního týmu, e, nebo týmu IT Velké Británie, kterej se stará jako o kyberbezpečnost a vlastně vo útocích a jak to vlastně může jako zasáhnout, co se jako může dít a tak dále. Je to velice jako hezkej seriál, kterej zapadá do tohodle tématu a zároveň vlastně docela jako otevírá jako oči v tom, jak jako můžeme bejt jako náchylní jako víc a víc jako do budoucna, protože prostě >> jsme v hybridní válce. Musíme připustit a připustit to je to slovo, že my vlastně o těch to to přece není nic neznámýho tyhlety rizika, ale my si my o tom víme, ale my si je nepřipouštíme, jo. >> Takže si musíme připouštět ty věci. >> Musíme si víc a víc připouštět, protože jako prostě je to všechno křehký, jo, ale najednou tomu může bejt kaskáda. Přesně jako ty to začne to tady eh mrazákama nebude jídlo, rozšíří to jako dál a dál. Pak to může bejt doprava naborání semaforu, e, zácpy a už to jako jede, už to jako kaskáda, která tě může jako jet a dál. Železnice a tak dále, ohromně ohromení infrastruktury. Přesně letadla. To už vidíme teď jenom nahlášením jako >> bomb. Teď to je ano. A no je to tak. Chtěl jsem něco dodat, vypadlo mě to. >> No, ale s tím jako souvisí souvisí jako už ty wifi routery, že jo, co máme doma. Jo, to je tím to začíná. >> No jasně. Jo, prostě je to je to je to asi nějaký důležitý téma, nějaká důležitá hrozba, která tady je. a se dostáváme jako dál, jo, což jsou vlastně jako černomořská válka se přesunula k přístavům jako k nám k NATO, jelikož vlastně 29. říd zasáhly tři námořní drony, kontejner kontejnerovou loď Conchip a asi nějakých 16 vlastně milmořních mil od bulharského pobřeží. Tak ta plula z Haify do rumunské konstance a nemířela ji na Ukrajinu. Přesto se vlastně byla zasažená a do 12 hodin se potopila, což vlastně vede k tomu, že najednou máme tady obchodní lodě, který jsou prostě zasahovaný vojenskou technikou >> u přístavu jako NATO a což ohrožuje asi jako všechno, proto jako najednou vlastně jako ty kam to jako máš jet? Bojíš se jako víc přístavu? budeš jako směřovat možná jako víc do těch jako víc bezpečnějších, ale dokud jsou jako bezpečnější, jako je to Rotterdam v tutu chvíli, je to Hamburg a bude to jako do budoucna, ale se ti ty nemůžeš jako vést všechno do Rotterdamu Hamburgu, protože prostě má nějakou kapacitu, nějak přetíženej. Zároveň vidíme, že ty lodi prostě už jako stojí teďkon zácpy vlastně na to, aby byly vlastně jako vyloděný a naopak zase jako naloděný tím zboží. Takže jako je to vlastně jako další a další jako problém, který nám jako přidává do tý komplexnosti celýho toho, co vlastně jako řešíme. A celý se jako může jako víc a víc jako sypat, což se jako sype, to vidíme prostě ta ta logistika, která šlapala p 10 let zpátky, just in time vlastně všechno prostě běželo jako jak na drátkách neběží vůbec. Ty firmy řeší jako víc a víc jako náhodilý globalizace >> náhodilý problémy, zpoždění, chybí materiál, potřebujou ho teď, ne? e, objednávky se prodloužily, e, mám máme odvolávky naopak a celý ten vlastně ten organismus, kterej šlapal víceméně jak hodinky, tak vlastně najednou se jako rozbil a je to celý jako vlastně rozpohybovaný a ty lidi musí jako víc a víc jako reagovat na ty problémy a potřeb >> a ta štíhlá globální logistika už pro ní vlastně není místo, jo, tenhleten svět není pro štíhlou >> logistiku jak a to bylo, vyladěli jsme to vlastně před nějakým tom období a před časem prostě, že už opravdu ty zásoby nikde nebyly. Pak třeba přišel Hurikan, Katrína a celá Amerika byla měsíce bez e dílů a materiálů pro výrobu. Jo, takže i >> nejenom války a >> jo, >> eh, bezpečnostní situace. >> Asi vlastně souvisí jako i to, co řeším jako v Hormuze a tak dále, jo, pr jako jenom jako pro diváky taková zajímavá jako věc. Vlastně přeprava tankerem nestvoří cca 30% hodnoty toho barelu tý ropy. To znamená jako převážím ropu, ta stojí milion dolarů a já zaplatím 300 000 za tu její přepravu. Před tou krizí v Hormuzu ta cena byla jako méně než 5 %. Tak jako vidíme najednou tu jako inflaci v v rámci jako toho převozu tý logistiky tý ropy, která je jako neuvěřitelná. E a což zase další prostě ten dílek do tý skládánky toho problému, který jako tady máme a ten problém se nám akorát jako zvětšuje a zhoršuje. >> No ta cena za tu dopravu teda vyskočila až já nevím kolika stisícinásobí, něco takovýho kvůli tomu pojištění, že jo. Tam hraje tu roli pojištění, který samozřejmě jako všich nikdo nechce pojišťovat, protože tam jako další problém a a tak dále. Jo, >> to je zase řízení rizik, jo. Riziko můžu eliminovat, snížit, přesunout nebo tolerovat, jo. A přesunout riziko znamená zaplatit pojišťovně, že mě to riziko tu škodu potom bude sanovat. >> A to je věc, která se nám přesouvá jako k námi sem, protože pro dopravce, když

Zobrazena první část přepisu (28 000 z 49 895 znaků).