Británii zachránily kabely. Náš host se podílel na jejich provozu | VN Briefing #41

Eh, je to samý – ten kabel vystupuje úplně stejně jako generátor, jo. Ať prostě jako teda, že může vyvést, to znamená do záporu, případně prostě může jako tu energii jako dodat, hejbat relativně efektivně.

>> Víš, že ta energetika se mění takovým způsobem, že opravdu musíš krotit čím dál tím divolejší zvíře.

>> Bezpečnost se určitě přednost před tím, co vlastně se za to musí zaplatit.

Británie se z ní stává trošku jak fakt klasický oportunista – když má ten vítr, tak rozdává plnými hrstmi na všechny strany, a naopak, když nefouká a potřebuje elektřinu, tak hodně bere elektřinu odevšad.

Já jsem vlastně působil přímo pro Britnet, kde jsem pracoval jako komerční analytik.

Kov v zásadě aktuálně nemá žádné spojení do kontinentální Evropy, takže by to byl vlastně první a zatím jediný interkonktor.

A teď máme vlastně interkonktor všude.

Tu kabel, tu kabel.

Energetice zdar a vysokému napětí zvláště.

Přátelé, jestli sledujete fotbal – taková ta fotbalová televizní studia – tak je tam pomalu víc hostů, než kolik se tam vejde.

Tak my jdeme stejnou cestou a optimalizujeme briefing, takže jste si určitě všimli, že tady nesedíme s Mirkem. (2. pozn.: v orig. "s Mirkem 2")

Ahoj Mirku.

>> Ahoj Petře.

A vítám diváky.

Mirek vzal posilu Jaroslava Drenčáka, který osobně se zabýval tím, že komerčně řídil provoz interkonktorů, o kterých se tady často bavíme.

Jaro, >> dobrý den.

>> Vítej.

>> Ahoj.

>> A jsme rádi, že jsi přišel.

Tak už jsem předznamenal, o čem to dnes bude.

Bude to samozřejmě o kabelech, ale první věc bude novinka nebo aktualita z Velké Británie.

A já poprosím o první obrázek rovnou.

Přátelé, to byl skandál.

Co padl vyrovnávací – zase jsme u toho fotbalu.

Padl vyrovnávací gól Anglie poté, co míč trefil kabel, a to byl zápas Anglie–Norsko.

Norové ty kabely nebudou mít rádi.

>> Já myslím – já myslím, že vzhledem k tomu, že dneska téma vlastně v té placené části máme právě o kabelech a kvůli tomu jsme si koneckonců pozvali Iera.

Tak já bejt teď Velkou Británií, tak si nebudu jistý, jestli vlastně ty kabely, který jim tam vedou do Norska, tak jim budou co k čemu.

Jaro, kolik tam vlastně je kabelů?

>> Je tam jeden kábel a myslím, že další už nepostaví.

>> Jo.

No tak toleto sice nebyl kabel elektrický, byl to teda ten kameru, ale myslím si, že Norové teď ty kabely nebudou mít rádi, takže uvidíme, jak to dopadne.

>> No nicméně pojďme ještě k jednomu fenoménu, který úplně nesouvisí s tou novinkou.

Pojďme ještě dál o jeden obrázek.

Chci mluvit ještě o takzvaném TV pickupu.

Provozovatel britské sítě NESO dává poměrně často na sociální sítě přehledy z čeho se vyrábí elektřina a tak dále, ale také se hodně věnuje tomu fotbalu a všímá si tam, že vlastně během takových těch přestávek – jako o poločase nebo když je prodloužení – tak před tím prodloužením nastává poměrně zajímavá minišvička v britské síti. Protože zatímco když běží ten fotbal, tak lidi dřepí, fandí, řvou na Harry Hokejina a podobně.

Ale jakmile prostě rozhodčí třikrát pískne do píšťalky, tak vstanou, pustí konvici, pustí mikrovlnku, zapnou sporák, a ono to opravdu udělá poměrně dost.

Dokonce když se hrál zápas s Mexikem, tak někdy ve tři ráno nebo před třetí ráno, tak o tom poločase to poskočilo o 400 MW, přátelé.

No, já jsem si k tomu dohledal nějaké informace a mně to připomnělo tohoto samozřejmě – mně to připomnělo toho trampotů nebo jak se to jmenovalo – kočaře Svatopluka.

>> Svatopluk Kuřátko.

No, >> Svatopluk Kuřátko.

A co bylo asi nejzajímavější, tak já jsem tady samozřejmě strčil umělou inteligenci a ta mi řekla, že největší takový pík, tak bylo v Británii – tak bylo v roce 1990, kdy byl rozstřel semifinále Anglie.

Tenkrát ještě bylo vlastně západní Německo – asi v roce 1990, kdy se tam hejblo o 2,8 GW. Jo, 2,8 GW – to už je jako opravdu hodně.

To už jako dneska – pokud si vezmeme, že Temelín má 2000, 2000 MW, 2 GW – tak prostě tohle by bylo víc než celý Temelín, a to jako během pár sekund, jak všichni vlastně během té přestávky přijdou a zapnou nějaký ten spotřebič, který prostě jim dodá tu dobrotu, ať už je to rychlovarná konvice nebo cokoliv.

A je to – je to viditelný.

Tak je to takový zajímavý okamžik.

>> Jaro, slyšel jsi o tom fenoménu TV pickupu?

>> Určitě slyšel, ale právě proto Velká Británie má tu síť interkonektorů.

Je to opravdu velký zdroj na úrovni jaderné elektrárny a ten interkonktor – toho vědí naozaj všichni – jeden má všinou kapacitu 1 GW a Velká Británie jich má několik.

Takže interkonektory vlastně pomáhají balancovat tu síť.

>> Hm.

TV pickup samozřejmě tu síť nezboří pravděpodobně, pokud se Anglie nedostane do finále s Francií. Tam by to jako mohlo.

>> Teď oni budou – teď budou hrát s Argentínou, ne?

>> Vyřadili Norsko.

Budou hrát s Argentínou.

No, >> takže tady máme zpátky takový jako souboj o Malvíny.

Eh, >> bude božská ruka.

>> Britské Malvíny.

To si myslím, že by mohl být takovej vtípek, kterej bysme mohli používat.

Za to by mě pravděpodobně někdo z Británie asi zastřelil.

>> Tak a to, o čem chceme mluvit – ale dneska je situace, která v britské síti nastala na začátku léta, což je docela překvapení.

My to tady probíráme z energetiky už docela často – že z toho léta stává nová zima. Že je to dost často větší výzva než ta zima, protože ty zdroje máte v odstávce, vedení máte v odstávce, to zatížení skokově vyrůstá – nejen kvůli TV pickupům, ale hlavně kvůli klimatizování, chlazení prostor a tak dále – tak vylézá pomalu na ty zimní hodnoty v některých těch špičkách.

Takže samozřejmě ty síčaři se s tím musí vypořádat.

Ta Británie – tím, jak Jaros právě naznačil – tak ona – jak je ten ostrov, to jak vždycky víme, že jo, ze zeměpisu – tak docela dost spoléhá na ty interkonektory.

Budeme tady o nich hovořit dlouho.

A tady v tom jednom případě, který dneska chceme představit, tak vlastně ty interkonektory dost zachránily tu situaci.

Ale nepředbíhejme.

Pojďme na první graf k těm situacím, co tam nastaly.

Tak tady vidíme, že vlastně na sociálních sítích provozovatel soustavy NESO několikrát – dokonce třikrát během dvou týdnů – oznámil, že vlastně vydává takzvanou Electricity Margin Notice – EMN – což je takovej pokyn.

Eh, milí výrobci, dejte laskavě nabídku na vyrovnávací trh, protože nás čeká trošku složitější období a my potřebujeme trošku větší polštář, abysme se s tím nějak dokázali vypořádat.

Pro.

>> Já myslím – já myslím, že oni to tam dokonce snad mají povinně na to EMN nějakým způsobem reagovat.

Takový jako – připravte se, bude to, připravte se, bude to potřeba.

Bude to husté.

No >> ho.

A proč to tady zmiňujeme?

Ono se to ještě nikdy nestalo, že by během léta nebo v průběhu léta během dvou týdnů vydal to EMN vlastně třikrát ten provozovatel.

>> No.

No, tak víceméně ta – to jsme se tady o tom bavili několikrát.

Dochází ke změně klimatu, která evidentně bude mít vliv i na tu elektrizační soustavu.

Ta situace se prostě mění a těch situací, která nastala teď v 23. večer, tak prostě bude připívat.

No tak, ovšem, a to je potřeba doplnit – to 23. večer to IMN vydáno nebylo, ale my se k tomu ještě dostaneme.

Poprosím ještě o další obrázek.

Tak vysvětlíme, jak to vlastně trošku funguje. Tam se obrátím na tebe, Jaro.

Jenom stručně uvedu, že vlastně to IMN a vy ten graf uvidíte celý – tak vydávají dispečeři na základě vlastní úvahy, ale jsou tam i další nástroje. Capacity market notice. To už se spouští automaticky a vlastně má to podobný význam.

No a pak jsou tam ještě nějaké další věci, které už souvisí s odepínáním spotřeby, kdyby ten provozovatel měl nějaké další problémy.

Nicméně, Jaro, jak to zhruba funguje tedy?

>> Electricity margin je v zásadě – jak již bylo řečeno – služba výkonové rovnováhy. Je tam nějaký trh s touto výkonovou energií, která pomáhá balancovat tu síť.

A k tomu máme ještě CMN, což je capacity market notice.

V rámci Velké Británie existuje capacity market, což je vlastně trh s dodatečnou výkonovou rovnováhou. Tito provozovatelé těchto zdrojů za to dostávají extra platby a v zásadě jejich úkolem je reagovat na nějaké stress eventy, jako je například tento případ.

Funguje to na základě predikcí a NESO – jako TSO ve Velké Británii – se v zásadě snaží aktivovat to IMN a v případě, že predikce o poptávce v té síti by mohly naznačovat, že ti zdroje nebudou dostatečné, tak aktivuje ještě ten capacity market a vlastně tyto markety slouží k tomu, aby podali nabídky takzvané standby elektrárny. V zásadě se jedná o zdroje, které nejsou vždy v provozu – plynovky hlavně, jak předpokládám.

>> Ano. V zásadě může se jednat o dražší zdroje. Oni za to dostávají nějaké dotace, ale jedná se o to, že musí reagovat na ty stress eventy.

>> Jsou tam nějaké diesly, taky nějaké mazutovky.

>> Teď jsem chtěl říct, že Petr samozřejmě – jak naši diváci vědí – má oblíbené mazutové elektrárny. Tak jenom teďka si nejsem vědom toho, že by tam nějaká byla. Pokud samozřejmě Velká Británie má stále ještě Mazut, tak když tak kolega Petr může přijet prostě navštívit elektrárnu.

>> Děláme reportáž a uděláme, když tak, reportáž.

Dobře. No, takže takhle to zhruba funguje.

Já jenom pro zajímavost ještě uvedu, že ještě je tam nástroj – takzvaný max gen – a to je pokyn. To se málo ví, jo. Každá elektrárna umí vlastně trošku víc, než o ní říká instalovaná kapacita. Takže když má blok třeba 200 MW, tak když by se hodně chtělo, tak ze sebe vymáčkne 210, ale má to háček a síťaři to neradi dělaj, protože když vymáčknete 10 MW, vám samozřejmě moc nepomůže, jo. Ale když to takhle dáte na příštím trhu, tak z každé té elektrárny, z každého toho bloku vymáčknete těch 10 navíc a už to dává dohromady nějaký zajímavý výkon.

Já ještě tě zastavím, >> ale když ti – promiň – já to jenom dokončím. Když ti jeden z těch bloků ksne, což se může stát při takovýmhle týrání té turbíny, tak samozřejmě nemusíš být plus 500, ale můžeš být taky mínus 200 a to není úplně to, co chceš.

>> Já jsem ti do toho chtěl ještě skočit, že vlastně, co je důležitý – a o tom taky právě budeme mluvit v naší placené části za PayPalem – takže si zaplaťte samozřejmě vysoké napětí. Tak ono vlastně tohle nějakým způsobem dokážou ovlivnit ty kabely, viď, Jaro? Jak oni to tam mají? Dají se taky přetížit, kolik ty kabely?

>> V zásadě se jedná o úplně stejný systém. O ty zdroje vlastně mají problém s tím teplem, takže je tam nějaký stabilný level toho, kolik mohou vyrábět. Stabilný maximální level.

Je tam nějaký systém, který predikuje právě to teplo, které bude vznikat a které by mohlo způsobit problémy. To je tehdy, když se začínaj aktivovat ty ochrany nad tím limitem. Úplně stejný mechanizmus.

Mají ty interkonektory, mají nějaké stabilné pásmo a potom ten systém vlastně predikuje na dalších 15 minut, o kolik se dá přetížit ten kábel, dalších 30, 60.

A velmi obdobně fungují zdroje, které produkují vlastně tu elektřinu. Interkonektory jen dovážejí nebo odvážejí zpět.

>> Jasně.

Pojďme přímo na tu událost, které se chceme teďka věnovat.

Poprosím o další obrázek.

A tohle je ten nejdůležitější úplně.

Jak jsem zmínil – 23. června bylo v Británii vedro. Němci by řekli, že byla Hitsen flaute. My jsme to dneska zapomněli. Já se omlouváme divákům, protože my samozřejmě z komentářů na YouTubu víme, že nejoblíbenější část naší edukace není spojená s energetikou samotnou, ale je to část Ales Gute na začátku.

Já nevím, Petře, jestli jsi tam viděl ty komentáře. Vlastně všichni jsou nadšení z toho, že děláme Ales Gute a energetiku nám spíše kritizují. Nezavděčíme se všem.

Slovníček bude zase příště. Dneska tady máme hustu.

>> Jak se to říká – nejsem Nutella, abych se líbil všem.

Dál.

>> Dobře. 23. června, prosím pěkně – frekvence v síti britské se pohybovala docela půl hodin a hodin pod hodnotou 49,8 Hz, což není úplně zdravá záležitost.

A je třeba říct, že v tento den NESO nevydalo tu IMN, takže nepočítalo, že bude nějaký problém. Ale ono bylo pak víc vedro, než bylo, a možná ta spotřeba prostě – k tomu se pak dostaneme – vypadala taky trošku jinak.

Jaro, co tomu říkáš tomudle EKG?

>> No, tohle EKG v zásadě hovorí, že v britské síti něco nebylo v pořádku a že museli aktivovat dokonce dva interkonektory v stejný den, což není úplně běžná záležitost.

A v zásadě na tom EKG je vidno, že to pomohlo. Možná taky zajímavost – ten Britnet je polovina z IFY. Britnet má kapacitu 1 GW, zatímco IFA má 2 GW.

>> Britnet jenom doplním – to je mezi Británií a Nizozemskem – kabel a IFA je do Francie.

Jo, jo, jo, jo, jo.

No, a tady správně naznačuješ, že vlastně to bylo to řešení, které zvolil ten provozovatel, a já si to vykládám tak, že on prostě na tom vlastním trhu neměl dostatek zdrojů a ani nedal tu výzvu, takže je nemohl získat nějak běžným způsobem.

A tak se stalo to, že – a já za mě je to trošku jako nestandardní záležitost, jo. Tak když čelil už té situaci v dané chvíli, tak pro něj bylo vlastně nejjednodušší hýbnout s tím provozem těch kabelů.

Říkám to správně?

>> No, já myslím, že asi by stálo za to možná vysvětlit divákům rozdíl mezi emergency instruction a ještě emergency assistance, protože to bylo – ano, on prostě – těmi kabely hýbat – to je to samé. Ten kabel vystupuje úplně stejně jako generátor, jo, ať prostě – to znamená, že může vyvést do záporu, případně prostě může tu energii dodatečně efektivně.

A Jaro, možná, když to okomentují –

>> Vlastně z pohledu těch provozovatelů přenosových sítí je interkonektory, generátor anebo nějaký velký zdroj, který spotřebovává elektřinu, takže odvezou ji, když jim přebývá.

Ten interkonektor, jeho výhoda je tá, že vlastně je stále připojený k té síti a je velmi jednoduché ho užít.

Je tam velmi rychlá nábehová křivka, takže to není jako jaderka, která nabíhá velmi pomalu.

Je to velmi flexibilní a možná flexibilnější než klasická parní elektrárna, takže to udělá velmi rychle takto křivku.

Ten interkonektor dokáže v zásadě úplně stejné věci i z pohledu frekvenčních služeb.

Takže to spustit nějaké AFRR, MFR, to vie reagovat velmi svižně na ty změny frekvence v síti.

Takže to je to, že ten interconnector vlastně pomáhá balancovat tu síť.

>> Mhm.

Poprosím ještě o další obrázek.

Jenom abysme viděli, jak se pohybovala výroba v den D v ten večer.

Vidíme, že tam běželo hodně plynu, sluníčko už šlo spát.

Větru docela dost, si myslím, že bylo jako necelých 6 GW.

To není úplně zanedbatelné.

Nicméně, jestli dobře koukám, tak importy byly přes 4 GW dohromady, ale v té chvíli vlastně předtím, než začaly hýbat těmi kabely, tak je třeba říct, že Británie vyvážela do Francie i do Nizozemska a proto si vlastně mohla dovolit to obrácení těch toků.

Ještě poprosím o jeden obrázek dál.

Tady jenom dokumentuji vlastně tu situaci, že cena na vyrovnávacím trhu britském se dostala někam na úroveň 800 liber za MW, což je něco jako 936 € — asi docela vysoká cena.

A ten objem vlastně té regulační energie — nejen toho 23 — ale v podstatě celý týden to bylo divoké poměrně.

Jo.

Takže to jenom na doplnění.

No a teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu.

Poprosím ještě posunout o jeden dál.

To je ten důvod.

To definovala Katherine Porterová, naše oblíbená whistleblowerka, britská expertka.

Řekl bych, že provozovatel soustavy se jí moc nemusí, ale nicméně ona upozorňuje dlouhodobě na to, čeho si moc experti ani moc nevšímají.

A to je chyba predikce — a teď ne predikce na počasí závislých zdrojů, i když to je samozřejmě taky důležité — ale predikce spotřeby. Což zejména u těch Hitsen Flautů může být opravdu problém.

A toho 23 je vidět, že spotřeba byla o několik GW vyšší, než se předpokládalo.

>> Tady je vidět — vlastně já nevím, jestli potom naši diváci, když budou chtít, tak se vlastně můžou podívat jakoby zpátky na ten graf, jo.

Ona je tady jako zajímavá jedna věc, protože dneska my jsme schopni přesně predikovat prostě ty situace, které v té síti jako nastávají.

Nicméně, co se ukazuje, tak s tím, jak dochází k té změně klimatu — to znamená, jak se nám objevují vlny veder — tak je prostě vidět, že vedle výroby a řekněme té stabilní spotřeby, která je očekávatelná, tak se nám začne čím dál tím víc objevovat horší predikovatelnost na úrovni demandu, jo, protože když se prostě sepne hromada těch klimatizací a dalších věcí, tak to může dělat evidentně — nebo zatím to vypadá — že ta predikce v tomhletom dělá chyby.

>> To není jenom o domácnostech, ale také obecně obchody — prostě klimatizace evidentně začínají penetrovat trh.

Já jsem teďkon viděl nedávno někde nějaká čísla, že se značně víc klimatizací prodávají, tak prostě se dá očekávat, že se to nějak spojí.

>> Ty sis koupil klimatizaci.

To s tím trhem taky zahálo.

Samozřejmě zásadním způsobem.

Takže tady musím teďkon svému dodavateli dát vědět.

Tady se mnou počítá, upraví si TDD.

Protože samozřejmě budu mít zásadní vliv zejména v noci, když budu spát.

>> TDD jsou diagramy nějaký?

>> Ano, TDD je typizovaný diagram dodávky, myslím, že se to jmenuje.

Vydává to…

>> Nebo to vydává, dá se to stáhnout.

>> Tak takže samozřejmě ta predikce je čím dál složitější.

Není to prostě tak, že bychom se teď dělali legraci z provozovatele soustavy.

To ani náhodou — v tom máme hlubokou úctu.

Ale spíš to, že energetika se mění takovým způsobem, že opravdu musí čelit čím dál divoženějším výzvám a jednotlivé prvky jsou čím dál větší výzvou.

Tak bych to asi uzavřel.

No a teď to hlavní, teď to úplně nejdůležitější.

Poprosím o další graf.

Tam máme přímo průběh…

>> Kabely?

>> Těch kabelů.

Přesně tak.

Tak ten modrý, jestli dobře koukám, tak to je ten BritNed — to znamená Nizozemsko, Británie — a ten červený, to je IFA, Francie, Velká Británie.

Takže začínáme v 18:00.

Myslím si, že je to UTC, aby vás to nemátlo, jo? Takže musíte si pak přičíst hodinu, když to budete chtít srovnávat s těmi předchozími grafy.

Ale tak tady je jasně vidět, že provozovatel zaříz ten BritNed — ono to nepomohlo — a potom to samé udělal i s tou IFA.

Jaro, tvůj komentář mě zajímá.

>> No, komentář — v zásadě to NESO nemůže nakupovat komerčně na trhu energii ze zahraničí.

Využívá na to ostatních obchodníků, který obchodují vlastně na jeho konto. Takže je vlastně instruuje, kolik potřebuje export, případně import.

A tu se vlastně stalo to, že to NESO — což je provozovatel přenosové sítě na britské straně — potřeboval obrátit export import ze své sítě. Takže za tímto účelem vlastně pověřila ty typické komerční subjekty na trhu, aby obrátily ten tok.

To udělali, to znamená…

>> To udělali pozici v opačném směru a vybalancovali to.

>> A vlastně vidíme v té dolné části, jak to postupně šlo k té nule a potom na chvílku se to obrátilo.

Takže NESO potřebovalo zastavit ten import do své sítě.

>> Protože logicky potřebovalo víc energie a tím se mu podařilo stabilizovat i tu frekvenci v té síti a podařilo se mu vypořádat s tou situací.

Já jenom možná ještě doplním, že ta věc, co se stala toho 23, tak dost rezonuje v britské politice a řekl bych i v médiích.

Na půdě sněmovny se to docela řešilo.

A myslím si, že to bude mít i nějaké ještě konsekvence.

Je to zajímavá diskuze, sledovat to určitě budeme.

Každopádně pojďme ještě to posunout o jedno dál.

NESO si 14. května vydalo vlastně takovou restrikci, která říká — a kdyžtak mě opravujte — že toto otočení proti Day Ahead Marketu v rámci jednoho dne má být povoleno jenom do úrovně 1500 MW, ale v rámci celé Británie, všech těch kabelů, co jsou tady vypsané, a na jednom kabelu, v rámci jednoho kabelu, pouze o 300 MW.

Tak to tady zcela jednoznačně bylo porušeno. Ale vlastně to NESO o to požádalo, jestli to může porušit.

Je to tak?

>> Přesně tak.

A ono vlastně jde o to — a jak už mi řekl jeden — interkonektor je relativně velký zdroj z pohledu toho provozovatele a zásadně ovlivňuje vlastně tie trhy — to jest imbalance market a imbalance price. Takže ten day a intraday market pokud nakupuje tu elektřinu vo velkém — už těch 1500 MW je to několik bloků jaderné elektr — tak ta imbalance price zahýbe relativně dost.

Takže vlastně proto přišla i ta restrikce a právě restrikce i per interkonnektor těch 300 MW, protože to strašně zahýbe tou cenou a regulátor by nemusel být šťastný úplně.

No, ale pak po pár měsících to sami museli vlastně porušit, takže je to docela zajímavý, že v určitou chvíli ti to může připadat, že tedy uděláš nějakou restrikci a ono je to dobrý nápad, a pak bezpečnost té sítě má určitě přednost před tím, co se za to musí zaplatit.

No, to my tady opakujeme vytrvale, že primární je stabilita a bezpečnost, až tak teprve někde jako komerční efektivita.

A teď já budu advokát a nebudete mě mít rádi.

Ještě poprosím o jednu mapku.

Tady to je ta IFA, že jo, z Francie do Velké Británie.

Nejenom IFA, ale já koukám hlavně na tu IFU, protože ta to vlastně zachránila.

Jo, když to jenom shrnu, tak vlastně dohromady s tím Britnedem NESO vlastně vyškemralo tímhletím způsobem přes 2000 MW, což je opravdu jako — jak říkal Jaro — třeba dva bloky jako jaderné elektrárny.

Takže to je už jako signifikantní záležitost.

Ale teď já se zeptám obráceně, jo?

Představme si, že bude zima, zamrzne brutálně a naopak Británie bude prostě dovážet z Francie. Běžně se to děje, jo, protože třeba jim nebude zrovna foukat a tak dále, ale ten Francouz najednou bude mít taky málo.

Co když udělá to samé? A v tom nejméně vhodném momentě — že hele, musíme obrátit tok nebo dát ho na nulu — a Britové řeknou: „No jo, ale my s tím počítáme a my budeme mít málo. Co se bude dít?"

No, tak vypne se Irsko.

Budou se přetahovat. Vypne se Irsko.

Ne.

No, tak samozřejmě ta situace, pokud by tak Velká Británie není synchronně připojená prostě k sítí. Tam jako není ani ta možnost si jako v uvozovkách cuknout, pokud prostě tam pokud by to nešlo ke kontinentální Evropě, ke kontinentální Evropě a ani k Irsku.

Ty jsou vlastně samostatně, museli by se prostě nějakým způsobem domluvit.

Ale Jaro, jestli to okomentujete.

No, ta podstata je, že Evropa, kontinentální Evropa je synchroně propojena. Když by Francouzi neměli elektřinu, tak ji dovezou odkud jinud.

Ještě předtím, než začala masivní výstavba interkonektorů, tak levná elektřina z Německa se právě přenášela přes Britnet. To jsou ti obchodníci, kteří měli nějaké větrníky v Německu, tak si nakoupili kapacitu na profilu DNL a potom ji dál exportovali do Velké Británie právě přes Britnet.

A právě něco podobného se děje teď. Jen těch interkonektorů je už více. Je tam interkonnektor z Belgie do Velké Británie. Na profilu Francie, Velká Británie jsou najednou už tři interkonektory.

Takže takto vlastně ty interkonektory přispívají k tomu, že ta elektřina může procházet vlastně z celé Evropy a těch cest je tam více, ne jen Britnet.

Takže vlastně když Britnet vypadne, tak stále těch cest je tam mnohem více, než si dokážeme představit.

Francie asi problém si nějak zařídí těch kabelů a to pak se budeme bavit o placené části, jo?

Tak se tam pořádá — zaplaťte si prémium.

Přesně tak. Zaplaťte si prémium.

Tak a pojďme ještě dál, protože samozřejmě, když někde kapnete export nebo zahýbete prostě tím přeshraničním tokem, no tak ta elektřina pochopitelně někde bude chybět.

Tak já jsem se podíval i na vyrovnávací trh Francie v inkriminovanou dobu a tady vidíte — je to samozřejmě spekulace, mohlo to tak být i bez toho — ale tím, že došlo opravdu k obrácení kolik? 1600 MW v rámci té Francie, tak bych si tipnul, že to bude ten důvod, proč vlastně cena na vyrovnávacím trhu ve Francii vyskočila nad 800 €.

A vlastně i ta imbalance — musíte to číst jako čtvrthodinový graf — tak když je to skoro 500 MWh za čtvrt hodiny, no tak to jsme doma, že jo. To jsou v podstatě 2000 MW výkonu.

No, já jsem tady, já jsem tedy použil, Petře, samozřejmě umělou inteligenci, takže jsem spotřeboval tokeny a zase jsem zvednul tu spotřebu, a tam mě to uvádí, že ty jakoby ceny vlastně za tu odchylku, tak v okolních státech tak jako vyskákaly prostě relativně vysoko.

Já tady vidím nějaké informace z Nizozemska, kde mi to píše 4000 MW, nevím, jestli 4000 €. Nevím, jestli je to pravda, ale vypadá to, že to byl celej kontinent v tu chvíli prostě krátký.

Panečku, takže skutečně to byla Dunkle Flauté.

No, myslíš, že to byla Dunkle Flauté?

Mně tady mi to píše chytrá inteligence, takže to musíme se na to podívat.

To myslím, že kecá, protože to byla klasická Hitson Flauté.

Tak Hitson Flauté, nebo neumí německy. Jenom ji musíme naučit.

No a poslední věc — ještě poprosím o další mapku. Jenom na dokreslení té situace.

Ta Británie už se nám vlastně dostává do takové pozice druhého největšího importéra v Evropě. Bavíme se o fyzikálních tocích v roce 26. Takhle to zatím teď vypadá. I když Belgie ji stíhá docela zdatně.

Itálie je nedostižná, ale Jaro, co si o tom myslíš?

Já mám pocit, že ta Británie se z ní stává trošku fakt klasický oportunista, že když má ten vítr, tak rozdává plnými hrstmi na všechny strany a naopak, když nefouká a potřebuje elektřinu, tak hodně bere elektřinu odevšad.

Těch faktorů je tam určitě více.

Začal bys asi tím, že vlastně asi tak 10–15 roků zpátky začali odstavovat staré uhelné elektrárny, protože jejich plánované pokrytí bylo vlastně c interkonektory. To je ten výpadek v těch zdrojích, který se pokryje právě tím, že z Nizozemí se něco doveze, z Francie se něco doveze a tak dále, a ono ty interkonektory začali expandovat.

Hm.

Nevím, jak je na tom Británie teď, jestli už začali stavět nové zdroje. Každopádně Británie je ostrov a na Británii ještě nějaké Irsko, takže vlastně dva ostrovy a Irsko vlastně má těžké zastoupení těch RES a občas jich mají hodně, občas málo.

A teď vysvětlíme jenom obnovitelné zdroje. Tedy obnovitelné zdroje.

Velké Británii to může do určité chvíle asi vyhovovat. Každopádně teď k těm cestám na kontinentální Evropu má více, protože těch interkonektorů za posledních 10 roků vystavělo něco jako — nemám to úplně v hlavě spočítané.

Plus ještě pomáhá Irsku, tak asi pochybuji o tom, jestli se jim oplatí něco nového stavět.

Každopádně ty interkonektory zabezpečují to, že v případě výpadku nějakého většího zdroje ta elektřina může být dovezená.

Hm.

Správně ji upozornil na to uhlí. Oni se snaží uhelné zdroje nahradit zejména biomasou, což z ekologického hlediska může být taky docela problém, protože dost často je to prostě dřevní hmota dovezená ze Severní Ameriky a můžeme se bavit o tom, jak moc je to dobrý nápad.

Na druhou stranu alespoň je to nějaký tepelný výkon jako náhrada — není plnohodnotná, rozhodně ne.

Pak tam mají hodně plynovek. To jsme tam koneckonců viděli na tom výrobním grafu.

No a pak stavěj ten Hinkley Point.

No, případně další Sizewell.

A to jsou prostě projekty na celý semestr, jak by řekl Mireček z básníků.

Jo, ale jak jsi použijal slovo Mireček, tak jsem se zasekl.

Nicméně, nicméně, prostě jako Velká Británie stále investuje a plánuje dále investovat prostě do těch podmoořských spojení, jo.

Jsem tady v rychlosti našel jeden interkonektor, kde pracuje kamarád a to je Xlinks, který prostě plánují, že by si udělali do Maroka okolo prostě opravdu celého toho francouzského pobřeží až někam jako dolů.

A těch projektů je, jako je Icelink na Island, by prostě měl vést.

Jak vím, můj známý, kterej prostě se zabývá investicemi do těch interkonektorů, tak má vymyšlený i nějaký další, ale o tom si můžeme asi za chvilku popovídat tady a ještě víc.

Já jenom, když už jsme zabředli do téhleté debaty a máme ještě trošku času, si nemůžu pomoct, že interkonektory jsou dobrá věc, ale vlastně neměly by sloužit jako takový samospásný prostředek náhrady těch výrobních zdrojů, jo, že to přece není dobrá myšlenka ve smyslu nevyrobím, dovezu, protože vždycky bude odkud dovézt.

Nebo se mnou třeba nemusíte souhlasit?

No, já s tebou souhlasím, protože si myslím, že tam samozřejmě se může nastat situace, kde nebude odkaď dovézt, jo?

A na druhou stranu Velká Británie, tím, jak říkal Jaro, že je ona propojená k té obrovské prostě propojené synchronní soustavě Evropy, tak přece jenom ta Evropa je na tom líp a ta Británie se potřebuje propojit, jo, ale pořád je to ostrov, jo, je to ostrůvek.