Americké volby. Kdo vyhrál a jak nás to ovlivní? | Adam Šejna #9

Dobrý večer, dámy a pánové. Dneska se vydáme trošku nestandardní cestou vůči mém stream, vůči mým streamům. Normálně se tady díváme na českou politiku, někdy i na evropskou politiku, ale málokdy jsme se podívali čistě jenom na americkou politiku. Důvod, proč se dneska budeme dívat na americkou politiku, je velmi prostý. Tento, tento týden v Americe proběhly midterms. Pro ty z vás, kdo nejsou obeznámení s tímto termínem, znamená to volby v polovině volebního období pana prezidenta a nebo paní prezidentky. Záleží ještě tam prezidentku neměli. A tyto volby byly velice důležité, protože stalo se něco, co se opravdu neočekávalo. A to, že opozice vůči americkýmu prezidentu Donaldu Trumpovi tentokrát vyhrála jak sněmovnu, tak senát, což je opravdu nepříjemná situace pro amerického prezidenta, pro spousty jeho plánů, pro válku v Íránu i pro vnitřní politiku. A bude velmi zajímavé dívat se na to, jak se poslední dva roky volebního období prezidenta Trumpa momentálně budou vyvíjet, protože před volbama řekl, že jestli prohraje nebo prohraje ho republikánská strana, i přesto, že není šéf, tak je všem jasný, že republikánskou stranu prezident Donald Trump de facto vede. Je to prezident, tak řekl, že bude prostě pan veto. Nemá nic jiného na výběr, než vetovat. Protože demokrati, kteří vyhráli, sice mohli říkat smysluplné věci, opravdu některý, některé ty věci, které říkaly, smysluplně i zněly. Nicméně to nemění nic na tom, že zvolili opravdu zajímavou strategii. Já jsem upřímně překvapený, že na ní vsadili. Asi byli opravdu zoufalý, protože já vám řeknu, jak tato strategie vypadala. Doufat, že volič má opravdu krátkou paměť a že to, co jste řekli klidně šest nebo pět let zpátky, volič úplně z hlavy vypustil a uvěří vám, že to, co jste řekli dnes, neznamená, že to znamená, že neuděláte to, co se dělo v demokratické straně předtím. Taková sebevražda taktická. Nicméně tentokrát jim ta taktická sebevražda vyšla, no a získali opravdu zajímavé výsledky, mimo to, že získali skoro všechny swing states. Swing states jsou státy, u kterých není jasné, zda vyhraje republikánská strana nebo demokratická strana, pravice, levice, globalisti versus konzervativci, tak dokázali získat i některé státy, ve kterých se dlouhou dobu neobjevili demokraté u kormidla. Jeden z těch států je například Texas. Největší republikánský stát, který vůbec měli. Já vám brzo vysvětlím, jak funguje volení prezidenta. A ten Texas sám o sebe opravdu důležitej k tomu, aby byl republikánskej prezident, tedy pravicový nebo konzervativní, jak chcete, zvolený. A jestli udrží tento trend a získají Texas i v příštích volbách, znamená to, že pro republikány bude prakticky nemožné vyhrát prezidentské volby. Bude to možné, ale ne nějak jako procentuálně dobře pro ně. Mimo to vyhráli i teďka, jestli se nepletu, já to tady někde mám napsaný, Kansas, který ano, Kansas. A to je hodně zajímavý, protože tam je poprvé od roku 1932 demokrat, nechci říct demokratická, protože demokracie je všude v západním světě, ale oni tam mají demokraty verszus republikáni, takže modrá to je ta dem, to jsou ti demokraté. Tak od roku 1932 demokraté poprvé získali Kansas. Pro upřesnění to byl ještě prezidentem Huvr a v Evropě ani nevládl Hitler. To je opravdu šílené, že takhle dlouhou dobu se udrželi udrželi republikáni u moci v Kansasu a ztratili ho. Jo, neztratili jenom jeden stát, ale ztratili jich hodně. A média od začátku, i ta naše i zahraniční psali, že tato porážka nebyla očekávaná, protože většinou to tak bývá, že když prezident vyhraje volby a je prezidentem, tak jeho strana je oslabená v těch midterms, z těch volbách v jeho polovině jeho volebního nebo její volebního termínu. A tohle nebyla klasická porážka, kterou všichni čekali. Tohle byla totální devastace republikánské strany napříč celou Amerikou. A ty výsledky jsou opravdu šílené. Někteří z těch kandidátů, kteří vyhráli, ať už to byli kandidáti na senátory, kandidáti na kongresmany nebo teda ne kongresmany, pardon, na ty na poslance, což oni oni mají house a oni mají senát, k tomu se dostaneme a jejich poslance jsou jako naši poslanci a nebo i kandidáti na guvernéry. Tam bych vám je přirovnal třeba asi nejlíp se to dá přirovnat k našim hejmanům krajským. většinově vyhráli demokrati. No a všichni víme, jaká je levicová politika. Všichni víme, o co se snažej, co se snažej dostat nejen do Ameriky, ale i do zbytku světa. A teď to bude opravdu zajímavý boj mezi opozicí Trumpovou a Trumpem, ale opozice najednou získala dvě zákonodárné moci v Kongresu. No a abyste pochopili, jak vážná tato situace je, protože já si to dovoluji nazvat tragédií nejen pro Ameriku, ale i pro celý svět, tak já vám aspoň zkusím okrajové vysvětlit, jak funguje vlastně americká politika, jo, protože ona je velmi odlišná od té naší. A jestli uděláte chvilku času na to, abyste si poslechli, jak funguje americká politika, tak třeba zjistíte něco nového. Jo, u nás klasicky víte, že máme parlamentní republiku. Někdo by mohl argumentovat, že je polprezidenská, ale v ústavě je parlamentní a zatím to taky funguje. Takže dobře, dejme tomu. No a eh, pardon, tady mi vypla zpráva, za chvilku ji přečteme. V Americe nemají parlamentní republiku. V Americe mají prezidentskou republiku a ta moc, kterou má prezident tady a prezident tam, je opravdu odlišná. U nich prezident má moc, kdy vlastně sestavuje vládu a kdy společně s tou vládou určuje směr Ameriky, ale nemá tu moc, kde se vytvářejí zákony. Tu má právě Kongres, kde je sněmovna a senát. U nich sněmovna a senát navrhují a schvalují zákony a musí projít přes obě dvě komory, jak senát, tak sněmovnu, nebo teda naopak sněmovnu a senát a pak se to dostane k prezidentovi, který má možnost vetovat a nebo podepsat zákon. V momentu, kdy prezident vetuje zákon, tak to není jako u nás, kdy stačí, aby majorita ve sněmovně přehlasovala veto. Tady musí jak ve sněmovně, tak v senátu ústavní většina, což je tuším 60 % v Americe stejně jako u nás, nebo 66, pardon, 2. tř. No a to je prakticky nemožné i přesto, že demokraté teďka opravdu vyhráli většinu jak v senátu, tak i v samotné sněmovně. A bude to zajímavé, protože představte si, že máte levicový senát, levicovou sněmovnu, kteří budou tlačit své agendy, které se úplně odlišují od agent prezidenta Trumpa. No a pak to přijde k Trumpovi a Trump řekne: „No, ale tohle já nechci." A kdy bude dvouletá válka mezi tím, jestli Kongres a senát jsou neschopný a nebo jestli prezident je neschopný a uvidíme, kdo se kde domluví. Bude to opravdu zajímavé, protože vy vlastně uvidíte totální neschodu mezi oběma stranama a pravděpodobně se za ty dva roky nic nestane. Jestli jste slyšeli o trumpových tarifech, pravděpodobně je jim konec. Jestli jste slyšeli o válce v Íránu, nikdo neví, jak to dopadne. Ale Kongres jednoduše sebere Trumpovi peníze a Trump nebude mít z čeho válku financovat. Tam se stane takových věcí a zase kongres bude chtít tlačit LGBT zákony napříč s celými státy. Kongres bude chtít tlačit migraci napříč celými státy a Trump jim to bude vetovat. Nic se nestane, nic se neudělá. Bude tam totální chaos teďka ty dva roky a uvidíme, kdo z toho chaosu dokáže vytěžit dřív, protože těmito volby, volbami okamžitě obě dvě strany začly koukat už do roku 2028, kde bude další prezidentská volba. Pokud vyhrajou demokraté, získají nejen a vyhrají i v kongres, protože se kongres volí na dva roky vždycky a celej kongres, celá ta sně ne kongres, pardon, sněmovna, ta celá sněmovna se volí na dva roky a pokud vyhrají jak prezidenta, tak i sněmovnu a část senátu, protože se vždycky volují třetina senátu, tak Amerika, jakou známe, západní svět, jaký známe, je úplně u konce. Vysvětlíme si proč. Vysvětlíme si, co mají v plánu a jak to plánujou udělat. Ale teďka v roce 2028 za dva roky nás čeká něco, co možná ovlivní celej svět. A já tady přečtu první zprávu od Martina Osvalda. Děkuju moc za příspěvek. Ahoj, Adame. Škoda, že už máš kol za sebou. Mohl jsi mít omluvenku a jít si kam chceš. My bychom řekli, že jdeme demonstrovat a zmizeli bychom do hospody. Tenkrát jsou ale hospody ten dnes jsou ale z hospody večerky. Já jsem rád, že mám školu za sebou. Pro mě to byla zajímavá část mého života, ale také musím podotknout, že škola ve většině případech mi spíš ubírala, než přidávala. A teď to nemyslím špatně, ale beru to z toho pohledu, kdy já jsem si zvolil gymnázium a asi to byla chyba, protože na gymnáziu jsme to prostě brali celé všeobecně a museli jsme se tam prostě učit dopodrobna chemii, museli jsme se tam učit fyziku, museli jsme se tam učit vlastně všechny předměty, které já vím, že bude, že na cokoliv já se budu chtít zeptat, mi řekne AI a nebudu fyzik, já si chci a orientuji se v životě na něco úplně jiného a akorát jsem to tam prostě zbytečně musela na té střední škole tři rok nebo na tom gymnáziu budu tři roky trpět, než byl maturitní ročník, kde už jsme si mohli ty předměty líp vybírat. Takže já jsem rád, že to mám za sebou. Co se týče omluvenek, já jsem v tý škole prakticky nebyl. Někdo mi teďka řekne z opozice a mých hajterů, že no to je na tobě vidět, seš úplně debil hloupej. No tak pardon, já jsem prostě trénoval, lyžoval jsem a nabíral jsem zkušenosti a znalosti, kteří jiní lidé třeba nabírat nemohli a mohl jsem si víc zvolit, co se mi bude dostávat do hlavy, protože mi neustále nikdo nevymýval hlavu levicovou politikou, jako se to na gymnáziích v České republice děje. Je to tak. A ještě jeden tady máme. Pardon, mně to nejde. Kde? Mně nefunguje myš. Aha, to je blbé. Mně nefunguje. No tak počkejte, máme problém, protože já nemůžu číst ty dotazy. Já tady nemám čím tam zaskrollovat. A jestli mi nebude fungovat myš, pane černý, nefunguje mi myš. Něco s tím musíme udělat. Nemůžu scrollat k dalším dotazům. Martinovi se omlouvám. Koukám, že tam je ještě jeden. Já ho za chviličku přečtu, ale nejdřív musím vyřešit problém s myší. Takže pojďme pokračovat dál. Jak vlastně funguje americký prezident? A pojďme si ho zkusit přehnovat k českému premiérovi. U nás vládu řídí premiér. Teď je to Andrej Babiš. To tam myš nefunguje. Já nemůžu zaskrollovat. Děkuju. U nás vlastně tu vládu řídí Andrej Babiš. Ten si skládal vládu a ta vláda byla schválená. Sněmovna schválila vyjádřila důvěru a v momentu, kdy sněmovna vyjádřila důvěru, tak vláda mohla dělat svoji agendu. Tady je to jinak, protože poslanci v České republice mohou být i ministři. V to v Americe nefunguje. V Americe máte možnost buď být ministrem, neboli v tamto mají název sekretary, takže tady v Česku sekretář a nebo můžete být poslanec, ale nemůžete být vobr. Což znamená, že ta vláda samotná i toho prezidenta Trumpa je úplně odloučená od toho kongresu. Kongres jsou ty dvě komory, jo? Máte tam senát, máte tam sněmovnu. No a v České republice musí vyjádřit sněmovna důvěru vládě. V Americe je to senát. A pak tady koukám, že máme další zprávy. Já se všem omlouvám, za chviličku budeme mít zpátky myšku a s myškou už si všechno přečteme spolu. No a jak to vysvětlit nejlíp? Představte si, kdyby Babiš ztratil většinu ve sněmovně, někteří poslanci si řeknou,"Mě už tohle nebaví, já chci asi pomáhat spíš druhý straně." A odejdou na druhou stranu a nebo jenom budou nezávislí a nebo třeba prostě nebudou mít Babiše rádi a budou chtít proti němu hlasovat. Tak v Amerý republice Babiš ztratí většinu, tudíž nemůže pokračovat dál ve vládnutí. V Americe jistě můžete vidět, že Trump teďka ztratil eh zákonodárnou většinu a stejně může pokračovat dál ve vládnutí. jestli to bude vládnutí, to už je takové jako diskutabilní, protože teďka to bude tak, že se budou dvě dvě strany hádat o moc víc než kdykoli dřív. A kongres dostal nebo tedé levičáci, globalisté dostali v kongresu opravdu zajímavou možnost. Oni teďka můžou stopnout peníze vládě a říkám stopnout peníze vládě. To se u nás děje trošku jinak. U nás si ta vláda ty peníze naopak ministerstvo financí, což je v tý vládě, kdyby Andrej Babiš neměl ministerstvo financí, nemůže ani ostatní ministerstva provozovat, tak ministerstvo financí tady v České republice rozdělil peníze mezi ostatní ministerstva a vládnu si. V Americe to dělá Kongres. Když kongres řekne, že vláda nebude dostávat peníze, když kongres řekne, že úřady nebudou dostávat peníze, stopnou vládu a státní zaměstnanci najednou nebudou mít peníze, což znamená, že fungujou bez peněz, tudíž se nepracuje a vláda je zastavená a i úřady taky. A tam se dostáváme do problému, o kterém jste jistě četli. V Americe to nazývají government shutdown. V České republice prostě tomu říkáme zavření, kdy vlastně celá Amerika, co se týče té veřejné správy, funguje bez peněz. A ty dvě strany se musej dohodnout, jak to bude. A jestli tady budete mít zákonodárnou moc, která bude dávat zákony, ale prezidenta, který bude neustále vetovat, tak si myslím, že velmi rychle se dostaneme do bodu, kdy si kongres řekne, nemáme co jiného na práci, protože nemůžem nic prosadit, takže uzavřeme vládu. A teď bude kdo povolí první. Kdo povolí první, bude pravděpodobně rozhodovat o tom, jak ta politika bude poslední dva roky fungovat. A nebo se taky stane, že dva roky prostě budou všichni bez peněz. To by taky byla co? No a co v Americe může prezident sám a co nemůže? Je toho opravdu hodně. Já mám něco pro vás připravené tady takhle napsané, tak když mi odpustíte, čas od času se podívám. Jo, prezent sám může opravdu hodně. Je to vrchní ředitel nebo velitel armády. Vede zahraniční politiku, vydává takzvané exekutivní příkazy. Jo, ty exekutivní příkazy jste mohli vidět v momentu, kdy Trump vlastně nastoupil do svého prezidentství a podepsal opravdu velké množství papírů a takhle vždycky ukázal to, co podepsal. Řeklo se, co to bylo a šlo se dál. To jsou, to je něco, co vlastně není zákon a je to nějaké nařízení, který musí být okamžitě provedeno, protože je potřeba něco zrovna udělat. Může to být nouzové, může to být i normální, záleží podle potřeby. Mohli jste třeba vědět, že napsal exekutivní příkaz k tomu, aby byly v Americe jenom dvě pohlaví uznávaný a najednou prostě už nic jinýho nefungovalo. Takže Trump má opravdu velkou moc, ale nemůže sám navrhovat zákony. A to je právě ten problém, protože když nemůže navrhovat zákony, nemůže prosazovat například to, jak se snažil, aby všichni voliči v Americe se museli prokázat občankou. Naprosto logické. Představte si, jdete na poštu, musíte ukázat občanku. Jdete k volbám, musíte ukázat občanku. Všude, kam jdete a musíte něco někde prokázat, tak vždycky dáváte občanku. V Americe, když chcete volit, tak vůbec občanku dávat nemusíte. Představte si, že vy tam prostě můžete přijít a bydlíte v tom státě, protože jste tam přišli nelegálně. Nebo teoreticky, pokud jste v modrým státě, tak stačí být na dovolený. Přijdete tam, ukážete, že tam No asi ne, sta musíte tam bydlet. Musíte tam mít někde to trvalý bydliště napsaný, ale ukážete, že vlastně jste odsaď, j nemusíte vůbec dát tu občanku a už můžete odvolit. A to je úplně šílený, protože najednou ve vaší zemi volejí lidé, kteří tam vůbec nepatřej. Ano, teďka mluvím o migrantech, jak z Mexika, tak odkudkoli vinut. Jakm může ve vaší zemi volit někdo, kdo není občan, tak je něco špatně. To se Trumpova administrativa snažila napravit. Zajímalo by mě, jak by vypadaly volby v Kalifornii, jak by vypadaly volby v jakékoli jiné, v jakýmkoli jiném státě v Americe, kde mají hromadu migrantů, protože ty tvořej velký počet hlasů, které se dávají právě těm kandidátům v těchto státech. No a samozřejmě senát a sněmovna a prezidentství není všechno, co v Americe je. Vy tam máte ještě jednu věc a ta je opravdu důležitá. Tam máte nejvyšší soud. Nejvyšší soud je něco jako náš ústavní soud. No a jedinej rozdíl nebo ten nejdůležitější, jediný to určitě nebude, je ten, kdy vy máte ty nejvyšší soudce volený na doživotí. Jakmile tam jednoho dáte, dokud neumře a nebo sám neodstoupí, tak nezmizí. A proto se vždycky obě dvě strany hádají, kdo zrovna může navrhnout nejvyšší soudce a jestli mu je někdo schválí. V tomto případě prezident navrhuje a senát schvaluje. Jestli senát ovládá opačná strana prezidenta, je opravdu velká šance, že mu nejvyšší soudce neschválí. No a zatímco republikáni jsou konzervativní a držej to, jak to bylo nastavený, tak oni nemají důvod jmenovat další, protože jich tam mají šest z devíti. Tam je devět nejvyšších soudců. republikáni ovládají těch e šest, tudíž tam mají tu většinu a bohužel to tak funguje v každým systému a tomu se nevyhneme. Ti nejvyšší soudci nebo ústavní soudci jsou vždycky v nějaké jakoby dobré vůli vůči těm, kteří je tam dosadili, takže je mnohem větší šance, že jim půjdou na ruku. No a v momentu, kdy teda demokraté zjistili, že to prostě jinak nepůjde a že něco přes ty nejvyšší soudce vůbec neprosaděj, tak začli mluvit o tom, že chtějí těch nejvyšších soudců mít ještě víc. Funguje to? Nefunguje to. Ajajaj. Ale je připojená, má 3% a nefunguje. Tady testujem myš, pardon. Jo, už funguje. Super. >> 3% jenom. >> No, tak uvidíme, jak dlouho nám to vydrží s těmi 3%. To tady kdyžtak dám do nabíječky. Je to cčko nebo a je to lightning? No tak to bude blbý. No tak pojďme rychle přečíst tady dotazy. Jo, děkuju. Od Martina Osváda tady máme ještě jeden, jak jsem říkal, že ho chci přečíst. Co se týče voleb v Americe, tak aspoň nějaká dobrá zpráva pro ČT. Hned se jim zase moderoval s větší radostí, když mají chudáčci ten smutek. PS: jaký je nejoblíbenější pořad na ČT u tvých kamarádů? Tipuji, že ČT ani neznají. No možná, když jsme byli malí, tak by řekli ČTD, ale nepředpokládal bych, že moji vrstevníci a moji kamarádi obzvlášt ne, protože moji kamarádi Českou televizi nemají rádi stejně tak jako já, tak tam nebude žádný, protože nikdo neví, co se tam doopravdy kromě zpráv vysílá. Jestli to můžem říkat zprávy objektivní, jestli to náhodou nejsou aktivistický zprávy. No a pak tady máme od Jiřiny Ledvinkové. Však se prezident s kongresem dohodnou. Vždycky je to něco, na co peníze vždy vždy vedou. Pardon, já tady ještě jednou myšku napojím, aby se nabíjela dál a mohli jsme dále číst komentáře. Jo, super. Je to pravda. Můžou se domluvit. Nicméně demokraté se dostali do pozice, kdy opravdu dokázali Trumpa nebo Trumpovu stranu republikánskou vystrnadit a oni teďka budou chtít využít toho, že oni jsou ti umírnější a oni teda p budou víc klidnější a třeba půjdou Trumpově na ruku, aby právě si udrželi to, co získali. tím, jak se spousta kandidátů umírnila. Já vám velmi brzo ukážu, co kteří kandidáti říkali dřív a co říkali teď. A řeknu vám doopravdy, že já si myslím, že teďka dokud nebudou další prezidentské volby, tak ti kandidáti zůstanou umírněni a možná třeba nebudou dělat ani takové problémy. To může mít paní Jiřena pravdu. Ale v momentu, kdy se toho chytne zbytek Ameriky, že teda demokrati se vrátili zpátky k té umírněnosti, k té středovosti, tak velmi rychle se pochopí, jakmile vyhrajou prezidentské volby, pokud se jim to povede, že už to tak dál nebude. A tady mám ještě zkusíme s tou myškou. Jo, dobrý. A pak tady má od Tiger Edixe. Ahoj, chci se tě zeptat, tobě smazali i Instagram Adam Shina oficiál. Jo, smazali. Víte co? dáme si malou kulturní vložku do české na český trh sociálních sítí. Já se napiju. Bude to asi minutka, takže za chvilku se vrátíme k tomuto zajímavému tématu. Ano, smazali mi ho a smazali mi ho zase ze stejného důvodu jako Facebook. My jsme o tom spolu nemluvili, já jsem vám to neříkal, ale zjistil jsem z jakého důvodu mi smazali Facebook. Představte si, že ten důvod byl, že jsem moje videa natočená na můj telefon ukradl někomu neznámému a ten někdo neznámý má stejný email jako já. Adam nebo takhle, ne stejný email jako já, ale má tam moje jméno. Má tam teda křesní jméno a mojí přezdívku z mého přijmení. Adam.sejnicza. post.cz. No a tento email mi dokázal sundat Facebook na základě asi pěti copyright claimů, který vyšly přesto, že to byl můj obsah. Stejně tak, jako mi teďka dokázali sundat Instagram. Já jsem slíbil jednu věc a to, že i když mě smažou z internetu a moje účty zmizej, já se vrátím a vrátím se v silnější podobě. A já jsem chlap svého slova. Já když řeknu, že se něco stane, tak se to stane, ale všechno má posloupnost. A věřte mi, že v nedaleké době se vrátím na sociální sítě v takové síle, která nepůjde kontrolovat a my ten českej trh na sociálních sítích ovládneme znovu. A když říkám my, tak já společně s mým týmem, protože jakmile se dostanete do bodu, kde už jsem byl já, tak potřebujete mít lidi kolem sebe, potřebujete mít lidi, který s váma pracují a potřebujete to tahat dohromady, protože když nespolupracujeme a to spousta pravičáků má problém umět spolupracovat, chtěj být samostatní, chtějí všechno dokázat sami kvůli egu velkýmu, tak se nedostanete daleko. Představte si, kdyby dokázali pravý čáci spolupracovat jako levičáci, kdyby konzervativci dokázali spolupracovat jako globalisti, kam bychom se dokázali asi dostat? To by bylo šílený, co? No, pokračujme. V Americe máte tři pilíře brzd. Já vám vysvětlím, co jsou ty brzdy. V momentu, kdy vznikla Amerika, kdy byla podepsána deklarace nezávislosti, tak se otci zakladatelé Ameriky nebo Spojených států amerických řekli, že ale co kdyby se ten král mohl někdy vrátit? Co kdyby někdo přišel a tu vládu si uzurpoval a zase tady byl prostě novodobě tomu budem říkat diktátor nebo říkáme tomu diktátor. No a tak nastavili tři pilíře brzd a to je právě sněmovna, senát a k tomu samozřejmě i prezidentství. >> A nebo jestli počkejte. Jo >> a všichni se navzájem můžou brzdit. Každý může brzdit toho druhýho, protože pokud nikdo nemá úplně všechny s ústavní většinou a prezidentstvím, tak se diktátorství v Americe nestane. Samozřejmě je tady ale možnost, že se to stát může a teď záleží, kdo zrovna bude u moci. Jo, to je fakt jako člověk od člověka. To vy nevíte. Ale právě jak jsem vám vysvětloval, že senát může brzdit prezidenta, že sněmovna může brzdit prezidenta a že prezident může brzdit je a třeba prezidenta můžou brzdit asi tím nejhorším a to je impeachment. U nás by to bylo vyslovení nedůvěry vládě. U nich je to impeachment, co se tomu říká. No a tam je to mnohem těžší než u nás. Tady by se muselo, tady se vládě prostě vysloví nedůvěra tím, že většina nebude hlasovat pro vládu. Tam musí jak u sněmovny vyhrát ústavní většinu, ne klasickou většinu, ale ústavní většinu a potom to půjde do senátu, kde i senát musí získat 60 nebo teď jestli to není náhodou víc než 60, možná to je přes 60, teď si nepamatuju přesný číslo, ale také nestačí ta pohodlná většina, kterou teďka demokraté mají, což znamená, že to je způsob, jaký můžou furt brzdit prezidenta, dělat obstrukce a čeká se do dalších volev. No, jen jsem vám chtěl říct, že tam mají nějaký pilíře, brzdy, protože dlouhou dobu se americký systém nazýval jako jedním z těch nejlepších a oni do určitý míry ho mají dobrej, ale já vám řeknu, proč s tím nesouhlasím, protože k tomu jdem teďka. Ale ještě předtím tady máme od Dmita 10, my jsme tady včera měli svoje midterms, jo? My jsme tady včera měli svoje midterms a jejich výsledky mě také znepokojují. jestli myslíme midterm stick, jak se mu říká, komunální volby. Ano, výsledky komunálních voleb jsou strašný. Jo, všichni víme, že je hlaváček v Praze. Já se teda všem omlouvám, protože někdo mi tady říkal, že se nemá mluvit ten o Praze. Já neznám tolik mimo pražský komunální kandidáty, protože to je, já řeším politiku ve svým městě, tam kde žiju. To je ta komunální politika, stejně tak jako někdo řeší ve svým jiným městě. Ale kdekoli, kde vyhráli starostové, tak všichni víme, co je to za svo, co je to za hovada. Ty tam vůbec nemají co dělat a stejně tak jejich spojenci, ale demokraticky na to mají právo a demokraticky si získali svoje, což znamená, že my se o to musíme víc snažit, abychom získali zpátky to, co nám bylo sebráno. A nemyslím těmahle volbama, ale už třeba například od první republiky, kde Maserik tu republiku zamýšlel úplně jinak a založil ji na úplně jiných hodnotách, tak to bychom měli držet v paměti. Ano, také mě nepokojí hodně. No, já vám teďka chci říct, proč se mi úplně nelíbí americký politický systém. Vy tam máte totiž jenom dvě strany. Vy máte republikány a máte demokraty. Když se řekne, že tam máte dvě strany, jako jsem vám to teďka řekl já, to je takovej ten laďsky řečenej termín. Ono to vlastně tak je a jsou to koaliční strany. Jenomže v médiích na veřejnosti je to prezentovaný jako byy byly jenom dvě strany a rozdělujete lidi na dva póly a nic jinýho. Není nic mezi, není není žádná středová strana. V České republice máte ODSU, Pirátis, máte tam topku, máte tady KDU a nebudu vám vyjmenovat prostě všechny strany, ale rozumíme si. Prostě jich máme hodně. Máme si z čeho vybrat. V Americe de facto jenom volíte pravici nebo levici, modrý nebo teda červený nebo modrý. Je to prostě jedno nebo to druhé a nic mezi. Všichni vědí, že kdokoli bude kandidovat mezi, nemá šanci, protože nesežene peníze, nesežene dostatečné mediální pokrytí a nikdo pro ně nebude hlasovat, protože by to znamenalo, že hlasy propadnou a tak radši budou hlasovat pro někoho z jedné nebo druhé strany. No a vy máte tu obrovskou koalici, republikány nebo demokraty složený z několika vrstev typů té pravicové nebo levicové politiky. Vy tam máte klasickou konzervativní politiku, máte tam magapolitiku, máte tam extrémistickou pravicovou politiku, kde samozřejmě všichni si vykládají špatně, že nacismus je extrémní pravice. To je totální lež, totální výmysl. Vy tam máte prostě pomalu, můžete tam mít i anarchisty, jo? To je prostě ta extrémistická strana na té pravici u těch konzervativců a pak tam máte globalisty, což je extrémní strana té levicové politiky. Vy tam můžete mít umírněný sociální politiky, můžete tam mít umírněný levicový politiky a pak tam máte i ty mnohem víc retardovaný, když to řeknu takhle, jo, ale retardovaný jsou extrémy na obou stranách, abychom byli férový. Podívejte se třeba u nás. Vy tady máte prostě ODSka, dřív pravicová, ta klausová ODSka. Teď je to, teď je to prostě levicová hovadina totální. A možná nejsou ve všem extrémistický, proto bych mohl říct, že třeba je to prostě umírnější levice. A pak tady máte stan nebo piráty nebo nedejtj bože zelený. Představte si, kdyby zelený zelení skládali vládu. Jo, to je asi tak stejný jako ta nejvíc radikální muslimská strana, kdyby teďka řekla:„No, tak v Americe já chci mít svýho prezidenta a šli by kandidovat. Takhle bizární to je." No a vy tam máte právě tu velkou koalici, která vlastně řídí všechny ostatní a největší spory často bývají uvnitř té strany, protože vy máte, to se stalo třeba teďka, určitě se na to podíváme, kde jedna kandidátka v těch midterms podpořila na druhé straně kandidáta, protože se jí nelíbil extrémistický kandidát na její straně a tak radši řekla, ať prostě eh hlasujou pro ty pro druhou stranu. Také je to možnost, také se to tam někdy děje. To je to úplně šílenej volební systém. Doufám, že jsme si trošku porozuměli, jak tam vlastně ty voleby fungují. A my bychom se teďka, jo, my jsme my tam, jak funguje politika, jak fungují volby, jsme si ještě neřekli, omlouvám se vám. A to je důležitý, protože vy v Americe máte několik typů voleb. Máte tam midterms a máte tam eh ty prezidentský volby. Ty prezidentský volby jsou nejdůležitější. Ty jsou jednou za čtyři roky. Není to u nás jednou za pt let. Je to jako vláda na čtyři roky a volí se to tak, že tam máte hodně hodně států. Máte jich tam 50 a každej stát je jinak velkej. A v momentu, kdy Kalifornie, která má momentálně asi největší populaci, pokud se nepletu, řekne, že my chcem demokratického kandidáta, tak ten jejich hlas bude mnohem větší než třeba hlas ve Wyomingu. A to, jakým způsobem se to rozděluje, je podle populace. Vždycky tam máte a teď já nevím, jak často to, jestli je to jednou za pt nebo za 10 leto třeba i menší čas. Vy máte sčítání lidu, to je teďka v roce 2030, kdy se sečte sečte lid v každé zemi a podle toho, kolik mají lidí, se jim dá hlasu do sněmovny. Do senátu mají všechny státy stejně, protože to je kompromis, kdy se malé státy v USA začly bát, že je ty větší přehlasují. Stejně jako my se bojíme, že Německo rozhoduje o naší politice v Evropské unii, tak se bojí třeba právě ten