MAINSTREAM DETOX

11:10

WEDNESDAY SEPTEMBER 23SEPTEMBER 23, 2026

19:00 – Studio Kladno - ŽIVĚ - Milan Zadělák - Česko, Rusko a svět: Co se právě děje

Spolek Svobodné rádio

19:00 – Studio Kladno - ŽIVĚ - Milan Zadělák - Česko, Rusko a svět: Co se právě děje

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Pěkný podvečer, vážení a milí posluchači.

Ze studia Kladnoho svobodného rádia vás od mikrofonu zdraví Soňa Zigmundová, samozřejmě i Martin Ducát.

Hezký podvečer ve zvuku, vážení posluchači, na studiu Kladno.

Eh, člověk by řekl, že v tomto letním čase bude spíše okurková sezóna, ale není tomu tak. Těch hraničních novinek, opravdu nebezpečných situacích je tolik, že jsme se rozhodli, že uděláme dnes pořad s naším kamarádem, spolupracovníkem, eh, válečným zpravodajem Milanem Zadělákem, kterého tímto vítám v dnešním pořadu.

Kolego, také díky za pozvání, Sonho. Zdravím tebe Martina a především pak posluchače a všem přeji krásný příjemný podvečer, i když to vypadá na odpoledne, ale už je podvečer, takže příjemný podvečer všem.

Přesně tak, Milane. Eh, děkuji ti za tvoje slova. Martinovi také.

Je to opravdu hodně, jak už jsem nastínila, co se v současné době děje právě v této době prázdnin a dovolených, kdy já si pamatuju, že to vždycky byla taková nuda a že se prostě hledal nějaké kachny, eh novinářské, aby vzbudili veřejnost a pozornost. A teď je toho tolik, že opravdu člověk neví, s čím má dřív začíst.

Jak z domácího ranku, tak prostě ze světa, z Evropy, Ukrajiny, Blízkého východu, z Ameriky. Pořád se něco děje.

Takže my nebudeme hluší a slepí a pustíme se do toho, co říkáš, Milane.

Ano, díky, že jsem tady tak trošku zakachnul, ale to nevadí. Já jsem rád, že jsi trošičku změnila formát vysílání, protože já jsem tady dnes netradičně ne v roli moderátora, ale v roli hosta, což je pro mě taková odpočinková poloha tohoto pořadu a taková docela vítaná změna. Nemusím se připravovat, nemusím hlídat čas, nemusím klást otázky, prostě takové příjemné vysílání.

Super. Jedeš, jedeš takzvaně z oleje, se dá říct.

Ano, do doslova z oleje. Mám před sebou akorát ká. Žádné poznámky. Jasně. To je drahá komodita, vole. No, tak v dnešní době, ale eh jdeme na to.

Podíváme se, eh nejdřív k nám a mě by velice zajímala tvoje reakce a tvůj názor na eh prezidenta Petra Pavla. Jak mnozí říkají, není to můj prezident, ale eh ano, a dokonce složil slib tady tomu eh národu a prezidentský slib, že bude věrný eh našemu národu.

Podíváme se na to, co říká Petr Pavel. Prohlásil, že by neměl nic společného s pro nastolení konstituční monarchie. To znamená, že bychom tady měli eh jako monarchu, krále a tak dále. On přímo řekl, že by s tím neměl eh sebemenší problém. A také mluvil o tom, že mnoho evropských států funguje eh tak, že je v nich monarchie a pokud by byla vůle lidí, tak prý proč ne.

Tak prosím tě, co to tam sedí nahoře?

Já tak, ano, prezident Pavel by s tím možná problém neměl na rozdíl od všech lidí se zdravým rozumem. Ti by s tím možná problém mohli mít, ale především prezident Pavel eh už tím vším, co říká a do jaké role se stylizuje, tak už tím porušuje podle mne tedy eh nějaký volební slib, prezidentský slib, protože on slíbil, že bude prezidentem všech a to podle mne není.

Eh, všichni nebo naprostá většina současných vládních politiků se shoduje na tom, že je to vlastně prezident opozice. On nevynechá žádnou příležitost, jak si lípnout do současné vlády. On se té opozici zastává. Pro opozici je to vlastně jediný člověk na jejich straně, který má ještě nějakou možnost ovlivňovat veřejné mínění, který dostává hodně prostoru v médiích a on toho samozřejmě využívá.

Takže už tím, že není prezidentem všech, jak slíbil, už tím porušuje slib. A to, že říká, že by neměl problém s monarchií, tak k tomu můžu dodat, že by možná eh měl omezit prášky nebo naopak se nějaké sehnat, protože eh to není úplně normální.

My máme zdravý systém, máme demokracii, ještě stále máme, jak doufám, a změna systému v nějakou monarchii. E, mně se to zdá naprosto absurdní, eh, že vůbec se tím někdo může zabývat.

Co ty, co si myslíš například ty o tom? Chtěla bys monarchii?

No, tak rozhodně ne. Tak já jsem samozřejmě procela šťastná, že že jsme měli první republiku, že tady vznikla republika, že za ní bojovali naši předkové a já jsem jim nesmírně vděčná. Položilo tady spousta lidí svoje životy, abychom tady dneska mohli být my a mohli by tady být i veškerí pochybovači a hlavně i třeba křivopřísežníčci.

Ano, on už je on už je na tom tak, že se dokáže sám sebe představit s tou korunou na hlavě, s tím žezlem, v tom královském trůnu a možná by chtěl být sám král. Já bych se vůbec nedivil, kdyby on osobně takové ambice měl, ale říká se, že už má nějakého kandidáta. Pokud nemyslí sám sebe, tak to jsem teda zvědavý, koho by chtěl. On prohlásil, že tady máme následníka, eh, s kterým už dokonce i mluvil.

Já tady vidím ten obdiv k těm, k těm té šlechtě, jo. Podívejme se na Liechtensteiny, Lobkovice a tak dále. Myslím, že by určitě rád dostal nějaký ten titul.

Bohužel tady nemáme královnu. Eh, ta ráda odměňovala piráty a takoudle pakáž, tak si myslím, že by určitě mohl, v případě, že bychom ji měli, tak k nějakému titulu šlechtickému přijít, protože k tomu má všechny předpoklady eh hanebného chování.

Ale já se domnívám, že už tady by měl zbystřit i senát. E a mně totiž to přijde, že skutečně je to na hraně velrady, kdy on tady prostě propaguje a obdivuje a tak dále.

A vzpomeňme si i na jeho přístup eh k sudetským Němcům, kdy eh vláda a eh parlament nesouhlasili s akcí sudetněmeckého landmanchaftu a on si představitele pozval na hrad. Tak co to je?

To je jasně vidět ten jeho negativní přístup k demokracii, protože tady prostě je vláda, která vládne a on ji neuznává. To z toho vyplývá.

Já bych jenom k tomu zmínil jednu věc. Samozřejmě víme, že šlechta, všechny tyhlety eh všechny tyhlety rody v evropské a tak dále, že to vlastně jsou liptardi všichni, takže proč by nemohl mít nějaké další kamarády, které by vlastně prosazovali, že jo, ten král, jo, byl by to nějakej úřad, zase by se tam mohl někdo zaměstnat a byly by tam dotace a samozřejmě byl by to tlak, že jo, na vládu.

Tak pojď, bych nech vidím i média. Média, že tady to podporují. Česká televize, modrá krev. Jo, tady ten seriál, nevím, jestli se někdo na to kouká. Já se na to nekoukám, ale mě to tedy docela naštvalo, jo, a popuzuje mě, aby takovýdle seriál, který jasně cílí k tomu eh k té monarchii a k tomu obdivu, k té modré krvi a vidíme záběry z Anglie, z Velké Británie, král Karel I., ta rodinka a tak dále.

Víš co, já zatím vidím určitý účel. Všechno je to účelové a někam to má směřovat. Jo, a teď současná vláda jim do toho teda tady těm zmetkům hodila vidle, což se jim hrubě nelíbí.

Takže tak. Já to vnímám a bohu bohužel tedy tam nahoře sedí člověk, který vlastně dělá všechno proti zájmům našeho státu.

Tak a já mám tady. Já s tebou v tomto s tebou naprosto souhlasím. Já úplně vidím.

Mě by zajímalo totiž, koho myslel tím kandidátem nebo adeptem na krále.

Já si dokážu představit, jak prezident Pavel jmenuje krále třeba pana Zdechovského. Úplně ho vidím s tou korunou, jo.

A vidím to jako takovou karikaturu trošku, ale teď jsem to trošku odlehčil, ale asi se shodneme na tom, že tady už je trošičku absence zdravého rozumu v tuhle chvíli.

Tak on existuje, že jo, nějaký habsburský potomek, jo, který by se rád pasoval tady do čela českého království a podobně, jo.

Ale víš co, jsou lidi, kteří tady mají monarchistickou stranu třeba, jo, kteří obdivují prostě ty již podle mě přežité způsoby vládnutí tady u nás, jo.

Máme republiku a máme být hrdí na to, ale lidé, pokud nepřijdou o to, co mají, tak vlastně si nikdy neváží toho, co mají. Pokud o to nepřijdou, že jo.

Pak by bylo pozdě. Ale pokud tady otázka směřovala k tomu, co si o tom myslím a jestli chci monarchii, tak samozřejmě monarchii nechci a myslím si, že prezident Pavel, pokud to myslel vážně, tak trošku se pohybuje už mimo realitu a už to opravdu, jak jsem říkal, hraničí s absencí zdravého rozumu.

Tolik k tomu můžu říci.

Nemůžu to brát úplně vážně, protože doufám, že k tomu nikdy opravdu nedojde.

Ano, to máš pravdu. Ale je to hanebnost a tak to vnímám.

No a pak je to, že to jenom řekl veřejně. Ano, to je špatně.

Ano, a on toho ještě řekne, jo, protože ta jeho jednota sedm, to je katastrofa.

On opravdu v něm není nic, co by pasovalo na roli prezidenta.

Možná ještě ten jeho zjev, že někoho oslovil, jo, že vypadá dobře.

To je další zajímavý aspekt celé této věci.

Já jsem slyšel názor, že spousta lidí a především pak žen ho volila kvůli jeho vzhledu, že je hezký, ale já, když jsem se tak ptal lidí a především žen, jsem dostal odpověď, že vůbec není hezký.

To je spíš takové, jak se řekne jinak, slizaké. Tolik mi říkaly ženy z mého okolí. Na moji otázku, jestli se jim opravdu zdá hezký, tak ani ne.

No, víš, v tom pohledu a to myslím, že je hodně vypovídající ten jeho pohled, ty jeho oči, víš, takové prostě zlé, jo. To úplně člověka, jakže nám to můžeš posoudit, že jo.

Ano. Jo, jo, jako já si myslím, že jsem velice empatická a že tyhle věci jsou vypovídající a člověka se už podle toho neposuzuji, protože to je pro mě odpuzující.

Ano.

Já jako muž to nedokážu objektivně posoudit jako bílý heterosexuální muž.

Podle mě je chlap buď dobře nebo špatně dovolholenej. Tím to končí. Jestli je hezký nebo ne, to já usoudit nedokážu.

Jasně. Ono ty dojmy a takovéhle věci, nebudeme si je plést se spojmy a většinou tedy ženy k tomu mají víc nakročeno k tomu posuzování právě z toho hlediska jakéhosi dojmu.

Jo, ale pokud volíme politiky podle toho, jak vypadají, jaký mají účes, jaký má fousy a barvy vlasů, tak to je asi hodně špatně a něco to vypovídá o úrovni naší společnosti.

Jasně. Ale v každém případě ten člověk je narcis.

A já tady mám ještě jednoho narcise, kterého bych řekla, že je trošku již věkem napravený, že už nemá takové ego, ale už to není, víš, je to prostě zmoudřelý člověk. A také je pravda, že prezidenti, kteří přestanou být prezidenty, jsou exprezidenti, mají jakýsi odstup, nemají tam ty správné poradce a tak dále a používají ten svůj rozum, trošku jinýma očima se dívají na situace.

Tak tady bych zmínila Václava Klause staršího, který určitě se choval jako narcista a i jeho chování to dělalo dojem, ale teď myslím, že jeho myšlenky jsou správné, že správně pojmenovává věci a on se vyjádřil a zkritizoval vlastně masovou migraci, ke které došlo před pár dny na africkem kontinentu, vlastně v Španělsku, kde zhruba se mluví asi o 75 000 migrantech, kteří překročili hranice do Španělska a samozřejmě se snaží. Přestože Sanchez prohlásil, že je odvážejí zpátky a tak dále, všechno, co tady ta migrační vlna způsobila, způsobí a co ji vyprovokovalo, to je spousta otázek.

Jaký ty máš názor?

Prezident řekl třeba, že ti lidé by měli být doma, měli by si budovat svoji zemi, společnost. Ta společnost by měla prostě k něčemu vést, měla by, jak kvalitativně, tak by měla vlastně po všech stránkách být lepší.

Myslím, že tam se dá udělat spousta věcí, protože Afrika je takové pole neorané.

Ale co je hrozné, je to, že vlastně tito lidé, kteří mají naprosto jiné vyznání, jsou to většinou muslimové, nejsou to křesťané, mají úplně jiný žebříček hodnot, než máme my, tak se snaží v takovýchto kvantech dostat do Evropy.

Sanchez tomu napomohl tím, že migranti, kteří se po moři dostali do Španělska ještě myslím před prvním lednem letošního roku, že všichni dostanou, že budou zlegalizováni a dostanou španělské občanství.

Takže to určitě byl velký popud a hlavně zřejmě pro pašeráky, jo, kteří navnadili ty marockocké, protože se jedná o Maroko. Takže tady ty marockocké muže ve větší části, ale jsou tam i z jiných zemí.

Ano, to samozřejmě, protože ta severní Afrika, tam se přesunula spousta lidí z různých zemí, jo, z Asie, z Afriky prostě.

Oni čekají na svoji příležitost a on jim vlastně tady tu takto podal ruku a v současné době právě u těch 75 000, kteří se snažili a dostali se tedy přes tu hranici, tak jsou záběry, že jim v tom pomáhají a že je povzbuzují k tomu jak marockých policie, tak španělská policie.

Jinak ti lidé nejsou nikterak kamarádsky naladění.

Ti prostě mluví o tom, že převalcují Evropu, že tady nezbyde jediný bílý obyvatel Evropy.

Takhle se o tom mluví a jsou z toho i záběry.

Takže člověku jde hrůza v husí kůži, když se o tom mluví.

Ale to není všechno. Ono je tam připravených dalších 400 000.

Jak se na to, Milane, díváš? Co s tím?

No, tak ty už jsi řekla v podstatě všechno důležité za mě.

A když jsi zmínila prezidenta nebo exprezidenta Václava Klause, tak ne úplně se vším souhlasím, co řekl, ale v tomto bodě a ve spoustě dalších tedy s ním souhlasím, protože ta migrace je opravdu pro Evropu velmi nebezpečná.

A já sám tam mám několik otazníků, pokud jde o tu migraci.

Já bych s dovolením začal příběhem svým vlastním, který se odehrál, když vrcholila migrační krize a to jsme natáčeli s kolegyní, která tehdy působila v České televizi a natáčeli jsme pro mexickou televizi právě tu uprchlickou krizi. Natáčeli jsme ji, to byl nějaký rok 2015, tuším plus mínus a ta situace byla, že migranti převážně ze Sýrie přecházeli srbsko-chorvatskou hranici a my jsme stáli s kamerou na té hranici a ta hranice, jestli si vzpomínáš a posluchači možná také si vzpomenou, tak Srbsko uzavřelo hranice pro všechny, tedy i pro Čechy, i když jsme byli v Evropské unii, oni už myslím taky, a byla zavřena hranice.

Do Chorvatska nikdo nesměl, nikdo nesměl z Chorvatska a my jsme na té hranici byli a migranti tam přijížděli jednak v autobusech a také taxíkách, což bylo už minimálně zajímavé. Zajímavé bylo zejména to, kde brali na taxíky peníze.

Tam vedla taková silnice, já to zkusím popsat, aby posluchači získali nějakou představu. Oni vystoupili na takovém jakoby rozcestí a asi za 100, 150 metrů byla hranice. Tam byla závora, ta závora byla v té době samozřejmě zavřená, hranice zavřená.

Oni tam vystoupili a místo toho, aby se ti migranti ubírali směrem té závoře, tak oni se dali doprava podél té hranice kukuřičným polem a za dalších asi 150 metrů byla další křižovatka, kde jim humanitární organizace rozdávaly pitnou vodu, kočárky a různé věci denní potřeby. A oni odbočili tam doleva směrem k té zelené hranici mimo přechod, mimo oficiální přechod.

A my jsme šli s těmi migranty k té hranici a na té hranici si představ, stáli chorvaští policisté a pohraničníci a jenom mlčky jim ukazovali, kudy mají jít dál do toho Chorvatska.

A když jsme přišli my k té hranici, tak oni viděli, že nejsme migranti, protože jsme byli podezřele bílí, tak nás hned zavolali stranou, měli po nás doklady a představ si, že oni nás nepustili do toho Chorvatska. Řekli, že Chorvatsko má zavřené hranice a že nás tam nepustí. Přestože my jsme měli unijní evropské české pasy, tak oni nás s nimi dál nepustili.

Zatímco metr vedle nás procházely stovky a stovky, taková nekonečná kolona emigrantů a těch si nikdo nevšiml, ale nás s unijním pasem legálně tam nepustili a to je mi dodnes záhada a já vůbec netuším dodnes, co se vlastně stalo, proč nás tam nepustili.

Tak to je taková moje osobní příhoda a dodnes mi to, jak se říká, rozum nebere. Proč lidé, kteří jsou naprosto bez jakýchkoliv dokladů, nikdo neví, kdo jsou, mohou jít přes hranici a lidé s pasem nemohou? To bych chtěl, aby mi někdo ještě vysvětlil.

A samozřejmě tady ta situace v té Seutě, tak to považuji za totální a fatální selhání všech evropských mechanismů, které mají za úkol bránit vlastně té migraci. Ten migrační pakt, to je také zlo. Ten bychom měli minimálně opustit, distancovat se od něj.

A to selhání opravdu je velmi fatální, protože když se dostanou do té Seuty, což už je vlastně Evropská unie, tak jim jde o to, nedostat se do toho Španělska, ale oni chtějí dál do toho Schengenského prostoru. A to, že jsou hlasy, které volají o uzavření hranic, o vystoupení ze Schengenského prostoru, tak ty jsou podle mě naprosto legitimní.

Protože jak užci naznačila, tak tady se ano, z části jedná o to, aby se měli lépe, aby dostali ty dávky, ale potom tady může jít o závažnější věc a tomu se říká tuším islamizace Evropy, protože oni, jak jsi řekla, přichází z těch islámských zemí a oni zde chtějí zavádět ten islám a oni vzhledem ke své porodnosti to dokážou, jako už to dokázali například v Anglii nebo v některých částech Německa, takže tam už opravdu jsou islámští starostové, dostávají se do politiky, ovlivňují volby a vlastně ta islamizace vesele pokračuje.

A co na to říká Evropa? Evropa mlčí a čeká prostě, jak se to vyvine. Ale pokud bude mlčet dál, tak je ten výsledek docela předvídatelný. Třeba dříve nebo později a já už toho naštěstí nedožiju. Tady budeme mít normální část islámu, budeme mít islám, budeme tady, nechci říct kamenovat ženy, ale budeme muset se trošičku přizpůsobovat my místo toho, aby se přizpůsobovali oni.

Co si o tom myslím? Je to opravdu docela tragické, protože ta armáda, jak jsem ti říkala, 400 000 mužů, tam nejsou žádné ženy. Mezi těmi uprchlíky jsou sice ženy, ale jsou tam minimálně. Pravidelné štáby, které v těch místech působí, tak vlastně mají za úkol natáčet především ženy a děti. Já jsem to viděl právě, když jsem sám natáčel v těch oblastech, tak všichni vyhledávali, všichni kameramani hledali ženy a děti.

Ale i tak prostě se jim to úplně nedaří, protože když se podíváte na jakoukoliv televizi, na obrázky z té Seuty, tak vidíte, že i přes snahu kameramanů na ty celkové pohledy, na ty celky je vidět, že jsou to vlastně všechno muži v bojovém věku a jsou to navíc muži, kteří se vydávají za děti. Oni nemají vůbec žádné doklady. Já jsem to dneska viděl sám v televizi, kdy tam jeden asi sedmnáctiletý mladík říkal: „Toto mi udělala policie a to jsem dítě." Jo, tak to mě dosela hrozně mrzí. Čili oni se vydávají za děti, i když je jim 18, 19, tak říkají, že jsou děti. Ale u nich doma třeba i v 16 letech už jsou považováni za dospělé, že jo.

A především jsou to také lidé, kteří mají tam problémy se zákony, kteří tam mají nějaký delikt a bojí se nějakých trestů. Proto se v té migraci také, nebo ti, kteří k nám přicházejí, to jsou ty nejhorší z nejhorších, ti, kteří tam opravdu něco dokázali, kteří tam něco vybudovali, tak nemají tak akutní potřebu dostat se do Evropy nebo vlastně z toho Maroka nebo z té Afriky.

Pro každou zemi je obrovský problém vězeňství, protože je to zátěž pro státní rozpočet, je to náročná záležitost a každý se zločinců rád zbaví. No a kam s nimi? Takže když oni řeknou, že chtějí emigrovat do Evropy, tak je pustěj, zbavěj se jich a ať si v té Evropě dělají, co chtějí, protože čím hůře se chovají, tím vlastně pro ty muslimské státy je to lepší, protože to odnesou křesťané a zabíjejí křesťany a tak dále, že jo.

Ano, také, ale zde nejde ještě opomenout jedna věc, že to vlastně také způsobil rozsudek soudu ve Španělsku, který vlastně v tom rozsudku uvádí, že migranti, kteří přijedou po moři, takto vlastně nemohou být vráceni. To se týká nezletilců, kteří nemohou být vráceni a oni to dělají i tak, že si sami vlastně ty gumové čluny propichují, aby museli být zachráněni, protože v tomto případě také musejí být odvezeni na břeh Evropské unie a dělají to právě ty neziskovky, které financuje evropská vláda, především potom Německo.

Ty neziskovky jsou přímo financovány německou vládou a vozí sem migranty. A kdyby německá vláda především přestala tyto neziskovky, takzvané neziskovky, podporovat, tak by rázem zmizely i ty převaděči a tak dále, protože už by neměli důvod to dál dělat.

No samozřejmě, za vším taky je důležité toto zmínit, že především Německo to podporuje tu migraci.

Ano, jistě. No, já si pamatuji, že jsme tady s Monikou probírali případ Mattea Salviniho, který bránil přistání migrantů, nelegálních migrantů v době, kdy byl ministr vnitra, takže do Itálie silně omeził právě příliv migrantů. Nikomu jinému se to nepodařilo tak jako jemu. A samozřejmě, že byl za to souzen, jo.

To bylo ještě v tom období, kdy opravdu ten globalismus, ty levicové síly, to bylo v době Merkelové a tak dále, že jo, kdy Merkelová říkala: „My to zvládneme, zvládneme to všechno."

A také se domlouvala tehdy zrádci, aby Salvini se nemohl být nadále tady na tom postu, ale chtěla jsem říct, že to byly, že to byly španělská aktivistka a dokonce teda to byla snad nějaká osoba na nějakém politickém postu, která svědčila proti Salvinimu, Španělka a také potom byla u soudu, svědčila proti němu, jo.

Takže jako to Španělsko tam prostě je ta tendence k tomu u těch levičáků a vidíme to právě teď, jak se to projevilo ve velkém, jo, to je jenom důsledek.

Když na území Itálie přistála loď s migranty, právě nějaká ta neziskovka, tak Itálie naprosto rozumně řekla, ne, musejí se vrátit.

Bylo z toho velké halo a vlastně Evropský soud rozhodl, že je musejí přijmout a ještě dostali nějaký peněžitý trest dokonce.

Tak to jde taky proti zdravému rozumu, proti migrantům a Itálii.

No, čtyřicet tisíc takovéhle armáda, která jsou lidé, kteří umějí bojovat, my jsme to viděli prostě jakým způsobem podříznou člověka, problém s tím někoho zabít, že jo, ještě navíc.

Protože oni si to zdůvodní Alahem. Alah to tak chtěl, že jo. Nemají žádné svědomí, že někoho zabili, naopak. Oni se cítí a považují za čest.

Ano, přesně tak.

To je zabít bílého bezvěrce, to je nejvyšší meta pro ně.

Co si myslíš, že tady jejich svaté války?

Ano.

Co impotentní Evropa, čeho je schopná?

Eh, no, nikdy nebyla ničeho, Evropa nikdy nebyla ničeho pořádného schopná.

Jo, kdyby nebylo, kdyby nebyl Sovětský svaz, který porazil Němce, no tak prostě tady máme tu třetí říši až do dneška, protože Evropa by s tím neudělala nic jiného, než že by s nimi kolaborovala.

To je to, co dokáže, a to je zajímavé, že my jsme toliko těm Němcům dokázali nějak moc rychle odpustit, protože co oni s námi chtěli udělat? Oni vlastně chtěli, abychom přestali existovat. Oni nás jako slova nechtěli vyhladit. Případně ten zbytek přeživších by jim měl sloužit, že jo. Tak takoví nějaký otroci bychom byli pro ně.

A to jsme jim hrozně rychle odpustili.

Ale to, že tady byl nějaký rok 68 a jakási pseudo okupace, tak to vlastně Rusku vyčítáme dodnes.

Jo, tak tady mi to taky úplně nesedí s tím odpuštěním. Měli bychom odpustit komu a co a za jak dlouho.

To je taky otázka, viď?

Víš, všichni teď zdůvodňují naše kroky tím, že jsme v militárním uskupení NATO, obranném uskupení.

Já na tom teda nic obrannýho nevidím.

Hodně obranné.

Ano, ano.

Ale tehdy jsme byli v obranném uskupení Varšavské smlouvy, takže my jsme byli vlastně povinni jim poskytnout.

Já si myslím, že oni byli docela vůči nám benevolentní už jenom vzhledem k tomu, že my jsme byli součástí třetí říše. My jsme se nějak nebránili.

Nebyla svobodová armáda.

No, tak jsme byli poražená země. Nebýt anglických letců, nebýt Lidic a tak dále, odvážných mužů, tak jsme opravdu tam stáli jako poražená země, součást třetí říše.

A co když by se tam rozpracovával nějaký odboj, že jo, to byl, my jsme se dokonce chtěli bránit, ale z politického rozhodnutí vlastně to nešlo, takže jsme vlastně složili zbraně a vdali jsme se tomu Německu a přesto všechno tady nějaký odboj po celou tu dobu působil.

Ale máš pravdu v tom, že ten odboj by asi nezmohl prostě tehdejšího Sovětského svazu, tak bychom opravdu tady dodnes mluvili německy.

Pokud bychom vůbec tedy mluvili takhle.

Ono v minulosti ty tendence tady byly. Německo je náš, jak bych to řekl, nás provází celými dějinami. Je to náš soused a problematický soused.

A my nikdy jsme vůči němu neuplatňovali nějaké velké represe nebo něco. Vždycky jsme byli takoví podajní a vždycky nás vlastně dá se říct se na nás dívali očima kolonizátorů a oni mají ty tendence kolonizovat, že jo.

Podívejme se, spoustu Slovanů, o kterých jsi mluvil, tak prostě je pohltili. Teď tam jsou lužičtí Srbové a tak dále.

No, ale všechno to mluví německy a jenom otázka času, kdy prostě úplně zanikne ten jejich původ, to slovanství, protože lidi formuje řeč a ta řeč tam se snad nějak dědí, nebo vedou k tomu prostě ty potomky, ale co to je, kdo to je? Lužické Srbsko, že jo.

To jako: No, když už jsi zmínila to Německo a tu historii toho Německa, tak dalo by se říci, co bylo, to bylo, dejme tomu.

Ale mě teďka děsí trošičku jiná věc, protože Německo začalo zbrojit a vlastně by z něj měla být vlastně největší armáda v celé Evropě.

A já se trošku bojím, že to už tady jednou bylo, protože přezbrojené Německo podle mě představuje pro nás, pro Slovany docela velkou hrozbu, protože ta zkušenost, co Německo dokáže, když se vyzbrojí, eh tak mě to trošku děsí.

Oni nám sice evropští lídři a naši politici, někteří nás straší tím, že nás Rusko do pěti let napadne.

Ale já bych se spíše bál toho Německa, než toho Ruska, upřímně řečeno.

Už to tady bylo několikrát.

Jo a ne poprvé, ale podívej se na první světovou válku a tam taky bylo propojení trojkoalice, že takže se svými spojenci prostě Německo dokáže hrůzné věci a tady by nějaké spojence určitě měl.

Nicméně i Francie a Polsko se děsí toho, že Německo by mělo opravdu tu největší armádu a tím pádem bylo velmi, velmi nebezpečné.

No, Poláci mají s nima zkušenost, ale na druhé straně, pakliže vyšli proti Rusku, tak máme také a oni mají také zkušenost, že se spolčí s Němci.

Je to zajímavé, že Poláci, kteří mají takové ty hegemonistické sklony, mají stále v sobě tu nenávist z minulosti vůči Rusku kvůli území. Požadavkům a tak dále.

Teďka ano, pak tam byla Katyň, že jo, katynský masakr a tak dále.

To jsou všechno věci, které do dneška ovlivňují tu polskou společnost.

Jako Duda, ten prohlásil, že budou dále podporovat Ukrajinu a když půjdou proti Rusům, tak jedině dobře, když je budou bít.

To jsou slova polského prezidenta.

Pozor, ano, to je alarmující.

Ano, ale my se vrátíme k Německu a k tomu vlastně, jak je v současné době zapojené do Evropy do konfliktu na Ukrajině.

Co vlastně se děje? Přesouvá se a nebo přesune se válka z Ukrajiny do Německa.

Viděli jsme, že tady pokusy napadnout iránské lodě, jakože tedy napadli a dokonce Íránci už měli v hledáčku dvě města, kam by zaútočili na Ukrajině.

Nakonec Zelenský stáhl ocasil je, aby prostě aby se dohodli, jo, že nebudou teda v těch útocích pokračovat.

Omluvil se za to, že v Kaspickém moři tam napadli loď.

No, ale tak viděli jsme, že prostě ta Ukrajina, to neříkám Ukrajina, ale myslím, to jsou ty obrovské ambice člověka, který vlastně je v pozici, že musí poslouchat, protože kdyby skončila válka, jo, já teď mluvím o tom Pravém sektoru a tady o tom, který na Zelenského bude vždycky tlačet, aby dál pokračoval.

No, jakmile by přestal, tak je to jeho konec.

On tam, on tam – ano – je jenom tady zůstává, eh, vůbec ten ruskoukrajinský konflikt, on má vůbec docela velký potenciál přerůst v nějaký větší konflikt, který by se týkal celé Evropy, než že by se jí už netýkal, ale ten potenciál já tam vidím, eh, protože to Německo a potom Francie, Anglie, eh, mají velké choutky zapojit se co v co největší míře do toho eh ukrajinského konfliktu.

Eh, oni Ukrajinci pořád stále věří, nevím proč tomu věří, ale stále věří, že mohou za pomocí Evropy nebo Západu kolektivního nad tím Ruskem zvítězit.

Já úplně nevím, co je k té víře vede, ale je to tak. Ono už to teda neplatí úplně eh většinově na té Ukrajině, ale stále je tam hodně lidí, především potom politických špičky, kteří tomu věří, protože Ukrajina podle mě tak trošku Západu sedla na lep, neboli skočila na špek.

Oni jim řekli: "Bojujte s Ruskem, my vám pomůžeme a vy to vyhrajete." Jenomže jak jim chce Evropa teďka pomáhat?

Chce jim posílat zbraně, které Evropa už nemá?

Chce jim posílat peníze, které už nemá?

Eh, nebo jim budeme posílat naše islamizované vojáky, nebo já nevím, jak jim chce Evropa pomoct.

A teďka si vezmi, že už poklesla podpora Ukrajiny, co vím, o nějakých 30 procent.

A raketové systémy – kdo je má, tak je nedá Ukrajině.

Ale za momentální velmi napjaté mezinárodní situace si je každý stát nechá pro svoji vlastní obranu.

Takže kam to chce ta Ukrajina až dotáhnout?

No, to je strašně – to je strašně zajímavá otázka, na kterou eh se podíváme po písničce, kterou tady má Martin připravenou.

Protože vážení posluchači, dnešní formát tím, že jsou prázdniny, je léto, je pátek, je trošku takový uvolněnější a je, ale i hodně horký.

A tak vydržte jednu písničku a dozvíte se, co vlastně, jak to s těma raketama je.

Zobrazena první část přepisu (27 988 z 84 633 znaků).