19:00 – REPRÍZA – Studio Kladno – Hynek Beran, kandidát do Senátu za PRO

Šíři světem dál teď přísaháme. Pane Kapále, děkujeme za vaši odvahu. Váš odkaz žije dál v našich srdcích a vaše pravda nikdy neumlkne, ať svobodné rádio hraje dál, ať jeho hlasteru nikdy nezmizí čest vaší památce. Tak zde stojíme v pevné a nezlobné důvěře, v konečné vítězství práva nad násilím a svobody nad podobou. Zůstaneme tam, kde jsme stanuli. Věrni v boji, věrni v utrpení, věrni až do hrobu. Vytrváme, až pozdravíme samostatnost národa svého. Oh oh Na svobodném rádiu posloucháte reprízy. Dobrý večer, vážení a milí posluchači. Ze studia Kladno Svobodného rádia se vám hlásí Soňa Zigmundová a vedle mne jako vždy sedí Martin Dukát. Hezký večer, vážení posluchači. >> Příjemný poslech vám přejeme v dnešním pořadu, ve kterém vystoupí náš milý host, kandidát na senátora Zapro ve volebním okrku Trutnovskou Hnek Beran, expert přes energetiku. O tom. H dobrý večer. Dobrý večer. >> Dobrý večer, milí diváci a dobrý večer, Soňo, Soňa a Martine. Já vás po nějakém čase a těším se na další debatu. >> Dobrý večer. Ano, my vás tady vítáme a jdeme tedy se podívat dál. Jdeme na věc o tom, jak a kam budou jednotlivé země eh postupovat a rozhodují politici. Proto jste koneckonců dnes tady, abyste posluchačům řekl své názory na případná řešení a také to, co budete prosazovat. situace, kterým jsme prakticky každý den vystaveni a který jsme svědky nejenom na domácí, ale hlavně i na celosvětové úrovni, jsou zatím největší energetickou krizí novodobé historie. Zmíním hormuský průliv, průliv BAB al Mandab a válku na Ukrajině, která může přerůst do další světové války. Je to bitva vlastně o zdroje. Ropa se prodává v současné době přes 100 dolarů za barel. Plyn kolem 80 dolarů za megah. Nižší evropské zásoby plynu a tak dále. Já jsem se chtěla zeptat, vážený pane Berane, co vy říkáte na zmíněný globální vývoj, jak se nás dotkne a na co všechno se máme připravit? No, když začnu odzadu, tak jak se nás dotkne tento vývoj, tak na jedné straně si můžeme připravit křišťálovou kouli, protože jako ten vývoj, to jsou vlastně scénáře. Když se podíváte na dostupnost některých energetických komodit, tak vlastně třeba když začneme od toho od toho sousedního Německa, tak to Německo v nějakém takovém svém nadšení, které velmi připomínalo pak Ribrop Molotov, tak si zavřelo jaderné zdroje a počítalo s dostatkem ruského plynu, který teď nemá. Takže Německo jako ze čtyř hlavních energetických surovin u nás, teda když nepočítám ropu, což jsou jádro, uhlí, >> zemní plyn a obnovitelné zdroje, tak chyběj dva, jo. Oni oni prostě oni prostě mají problém, jo, když si vemete, že máte třeba židličku, která má čtyři nohy jako u stolu, tak když vám někdo uřízne jednu nohu, tak to ještě ustojíte a když vám uřízne dvě nohy, tak tak už ne. a nějak divně divně balancujete. Takže jako řekl bych, že celá ta doba není dána úplně nedostatkem těch energetických surovin ve světě. Těch je stále relativně dost a je dána chybnými rozhodnutími a je dána velkým tlakem různých vexláků a překupníků na těchto chybných rozhodnutích vydělat a nebo dokonce ta chybná rozhodnutí si nějakým způsobem vynutit, což je zejména případ České republiky. >> Ano, máte pravdu. Eh, my jsme navázni na naše sousedy a na různá rozhodnutí. Nejsme žádný ostrov někde v Tichém oceánu, ale eh jsme přímo tady navázáni. Takže >> energeticky nejsme. Energeticky máme sobě stačnou soustavu. Jako pozor, >> ale vyvážíme. Ano. >> Pozor na to. energeticky. My máme stále samostatnou soběstačnou soustavu, které může být to Německo úplně jedno. Na nic navázni nejsme a právě předchozí i tato vláda se pokouší tuto závislost vyvolat, což já považuju za za trestuhodné v tomhle případě. >> Ano. >> Ale po pojďme pokračovat v té v té v této debatě. Je jako velmi velmi zajímavá. Já myslím, že si ji diváci dneska užijou. Diváci, posluchači teda. >> Ano, určitě, určitě, protože se to dotýká to to téma, které probíráme každého z nás. Takže ta, takže ta závislost na německé ekonomice, my jsme zatím takové hloupé rozhodnutí, jo, když si představíte situaci v první Pačesově komisi kolem roku 2009, tak my jsme samozřejmě různými stoupenci těch ekofanatických aktivit byli tlačeni i třeba k zaražení českého jádra, že bude nahrazeno těmi obnovitelnými zdroji energie, k čemuž u nás naštěstí nedošlo. Takže my jsme, pokud redakci posluchači eh dovolí takovéto slovo v seriózním vysílání, tak my jsme takovou pitomost jako Německo neudělali a teď jsme nuceni do nějaké další pitomosti, nebo jako snaží se nám do toho třeba i tím výprodejem jazu a tím omezením našich zdrojů naše minulá i současná vláda manévrovat, aby přesto, že jsme takovouhle pitomost neudělali a přesto, že jsme si ponechali jaderné zdroje, je tak, abychom přesto byli v naší výrobě elektřiny, naším samozásobení teplém a i v naší stabilitě soustavy v těchto třech disciplínách, to znamená elektřina, teplo a dejme tomu odolnost proti blackoutu, tak abysme byli na tom Německu závislí, což já jako inženýr, jako technik považuju za naprosto nepřijatelné a naprosto trestuhodné, aby nás někdo k něčemu takovémudle tlačil a ještě k tomu zevnitř, protože normální země se proti takovéto brutalitě brání. Normálně normální země do toho jako hlavami politiků nestrká hlavu do té oprátky. Tam je hlavní problém. Stále ještě teda opakuju, my vlastně nemusíme, když si představíte ten náš energetický systém jako český nebo dokonce i československý, tak my v dnešní době energetických problémů ve světě, v dnešní době krize na Ukrajině, v dnešní době hormuzu, nemusíme dělat vůbec nic. Jestli to říkám srozumitelně. My nemusíme dělat vůbec nic. My bysme měli akorát vyhodit naše vládní činitele, aby nám nenutili špatná rozhodnutí, aby nám nenutili zavírat věci, které potřebujeme, stavět věci, které nepotřebujeme, někde do zahraničí za to platit a riskovat naší energetickou samostatnost, soběstačnost, ovladatelnost naší soustavy, kterou tady ještě máme. Je to úplně jednoduché, jako když si představíte, že máte nějaký dům třeba ze 70. z 80. let dobře postavený, dobře odizolovaný, s izolovanou střechou, s vyvložkovaným komínem, eh, s dobrou kotelnou nebo s s dobrým zdrojem tepla a někdo vás bude nutit, že musíte nechat zbourat půlku obiváků a postavit si tam nějakej kus paneláků, tak to normální člověk neudělá. A to, aby si nechala takovýmhle způsobem zlikvidovat energetiku, tak to taky normální. Vláda v zemi v takovéto situaci neudělá. V tom je problém. >> Mm. >> Možná je to taková ta servilnost pane inženýre. Třeba paní Nerudová říkala, že ty ETS povolenky prostě musí být, protože my jsme v té Evropské unii a my se prostě musíme podřídit, protože Brusel nás vede a to, že jsme soběstační, to je chyér a my vlastně se musíme podřídit, jak kdyby to bylo špatné a protože to tak to má být, že jo, tak je to správné. No takové to slouhovství, které tedy >> víte co, když se když si někdo myslí, že se musíme podřídit a že si musíme něco zavřít, jo, představte si třeba, že jste někde, já nevím, na večeři, máte tam svíčkovou třeba na talíři a nějaký blb, aniž bych tím chtěl jmenovat třeba nějakou tuto političku, kterou jste jmenovali nebo jinou, tak nějaký blbec vám bude vykládat, že jako druhou polovičku té svíčkové musíte hodit do koše a musíte zůstat v ohladu nebo musíte musíte čekat, že vám někdo jako zbytek toho jídla přiveze v nižší kvalitě a za troj až desetinásobnou cenu. Jo, tolencto je otázka, jestli my něco doopravdy musíme, jako jak jak se říká třeba v Americe, nebo jak bylo v mém oblíbeném filmu, Seznamte se Joe Black, tak musíte akorát jsou dvě věci, které musíte platit daně a smrt, jak se říká v té Americe. >> Tak todle není ani placení daní, abychom si něco zavírali, ani smrt. Jo, to je něčí hloupost jenom. Takže nemusíme. Budu polemizovat, paní Nerudová, nemusíme. >> Jo, není to, není to pravda. Je to je to výmysl prostě někoho. Nemusíme. >> Ale je tady spousta těch, kteří na tom vydělávají právě na tom, že eh údajně musíme >> No, tak ti, co vydělávají, lépe řečeno ti politici, které oni platí, které oni motivují, tak ti nám pak vykládají v různých médiích, která také dostávají za reklamu, že něco musíme. Ve skutečnosti to není pravda. Takže znova opakuju, vemte si, když půjdeme do minulosti, jo, vemte si solární barony, rok 2010. Museli jsme se tady okrást těma solárníma baronama. Kdo nám to přikazoval? Která evropská legislativa? nebo klidně jestli to tady máme eh na nějakém jako monitoru nebo chatu, tak klidně ať se posluchači přihlásí do vysílání a řekne někdo nebo pojďme s tím polemizovat ve druhé polovině pořadu, jestli teda jsme opravdu museli si tady kvůli Bruselu zavést solární barony. To byla jedna epizoda. Já říkám, že ne, nic takového nemusíme. A druhá věc, kolem roku 22, ta takzvaná energetická krize, o tom taky hovořím často. Tak jak to, že ve Francii měli elektřinu v přepočtu za koru 10 za 42 € jejich jadernou elektřinu podle modelu ARNH na Slovensku měli v přepočtu kor 60, protože tam jejich regulační úřad zareagoval a chránil spotřebitele. U nás jsme měli 12 Kč. >> Mhm. Tak je to, že něco opravdu musíme kvůli tomu, jak jste jmenovala tu paní Nerudovou nebo kohokoliv, Petra Fialu třeba nebo i jiné současné politiky, tak musíme jako něco opravdu nebo nám tady někdo vykládá nějaké pohádky. Jo, dvakrát, dvakrát jsme nemuseli a dvakrát nám lhali. Takže jako chytrý člověk se projeví, že když mu jednou vlžou, takže to přezkoumává a když už mu dvakrát držou a on je tak hloupý, že se nechá obelhat a okrást, tak už jako na potřetí by neměl ty báchorky přijímat. To to je spíš eh takový jako rovnováha meziím eh jakoby já tomu říkám občas srabství, jo, ale nevím, jestli srab je >> eh spisovné slovo, tak ono existuje i staročeské slovo rab, otrok. Jo, tak mezi tím otroctvím, rabským, rabstvím, prostě takovou ponížeností taky jsem našel někde v AI, že to srabství je vlastně takové vědomé eh přijetí toho rabství, toho otroctví jako za svůj koncept. No a samozřejmě druhou částí je ta politická arogance, kterou to tady někdo rozkrádá a to jsou dvě spojené nádoby. >> Kdyby tady nebylo tolik hlupáků, tolik těch hrabů, tak by naše energetika vypadala třeba jako v Polsku nebo jako ve Francii nebo jako někde jinde nebo by byla dále vyprodávaná. >> Takže jako i smyslem tohodlenctoho pořadu je, abysme ty naše posluchače trošku trošku vzdělali, aby zvedli hlavu. >> Todle, co se říká, jsou nesmysly. Pane inženýre, já jsem se tady dočetl, že vlastně ten ty solární barony vznikly kvůli tomu, že se chtěl rychle zvýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů a problém vznikl v konstrukci podpory. Zákon investorům zajišťoval velmi příznivé výkupní ceny a počítal s návratnostní investit přibližně do 15 let. Současně ale stanoval, že výkupní cena pro nové postavené zdroje byly bylo možné meziručně snížit maximálně na 5 %. Pak přišel zásadní zlomkov let 2018 až 2010 prudové zemění fotovoltaických panelů MP uvádělo poklesy jejich ceny o více než 40 %. Zatímco výkupní ceny byly kvůli zákonu možné snížit jen velmi pomalu. Výsledkem bylo, že některým projektům vycházela návratnost nikoliv naplánovaných 1500, ale podle tehdejších MPO dokonce kolem p let. Stát přitom dál garantoval velmi vysoké výkupní ceny. Jo. A právě proto vznikl fenomén označovaný jako solární barony, kdo dokázal včas postavit velkou fotovoltaickou elektrárnu a získat dotace. >> No tak na tom vydělal, že jo. >> A kdo měl ty informace? >> No tak to je právě ta otázka. klidně řek, jo, já to vemu v energetických jednotkách a já to vemu ve finančních jednotkách, abychom to posluchačům trošku přiblížili, jo, >> v těch energetických jednotkách tenkrát jsme byli závislí zhruba ze 30 % na uhlí, >> jo, čímž myslím jako ten náš domácí mix, co potřebujeme, nemyslím tím export export do do Německa. Dneska jsme asi z 25. Hm. >> No a někdo nám tady chodil vykládat nějací ekkofanatici, že tedy tím, že si tady postavíme ty solární barony, takže 30 % eh toho energetického mixu nahradíme těmi solárními barony. Nahradili jsme asi 2 a pů. >> Ano. >> A stálo to. včetně teda těch různých řepek a dalších těch dotovaných záležitostí, tak to stálo ještě jednou tolik, jako nám jako nás stál zbytek elektřiny v celém státě. >> Jo, >> to je potřeba si uvědomit. No a teďka jo, to je v těch energetických jednotkách, takže nic to nenahradilo. >> Hm. Jo, rozdíl mezi teplou a studenou zimou je prosím 1% zatížení na 1 stupeň celia, jo, takže jsme tím nahradili méně než rozdíl mezi teplou a studenou zimou, dejme tomu v celoroční bilanci. Nastálo nás to jednou tolik. >> Hm. >> No a teďka vy říkáte, že jako stát garantoval ty ceny. >> Ale >> Hergot, kdo je ten stát? >> No to jsme my. ty raby, ty otroci těch baronů, kterým nějaký politici řeknou, že vy to těm baronům budete platit. >> Jasně. >> Tak jestli je to takhle, >> tak opravdu to rabství je druhou polovinou té zlodějiny. >> Ať my budeme uznávat, že nám někdo thudlenctu zlodějinu může nařídit >> a my, že ji budeme absolvovat, tak se podívejte do jiných evropských států, jestli tam takovádle zlodějina byla. >> Jasně. Pokud nebyla, tak se pojďme zamyslet sami sami nad sebou, co si tady v týhle zemi necháme líbit. To je ten problém. >> Oni to prostě stanovili, že jo, ty dotace na 15 let. Jenže ona tam vlastně potom, že tam byla ta návratnost, že jo, že že jo, už po pěti letech a ten stát vlastně to nekorigoval. Mimo jiné samozřejmě máte pravdu, že to byla prostě módní módní prostě prasárna. >> Návratnost. Návratnost jako úplně ne. Jo, to bych vás trošku korigoval. ta jako technologie byla tenkrát ještě o něco dražší. >> Hm. >> No, ale eh ten stát měl tak špatně udělanou legislativu, že jako ten stát, ten stát říkal, >> že to může snižovat jenom jako o pt let, vo 5 %. Jo. >> No a teďka si vemte, že vlastně ten stát si vybírá, kdy bude dodržovat zákony a kdy je dodržovat nebude. Takže když na tom vydělává nějakej solární baron, tak ten stát říká, já to udělat nemůžu. Našlo to, aby občané z daní nebo vy spotřebitelé elektřiny, z ceny elektřiny, to budete muset zaplatit, protože jinak to nešlo. A teď se podívejte z druhé strany, jakým způsobem u těch větrných baronů, když se podíváte na eh třeba současnou legislativu, >> zákon 249, kam se mají dávat ty akcelerační zóny, akcelerační oblasti, teda se tomu říká na Slovensku zóny, tak kde mají být? A ono jich tam asi víc jak 90% je na těch oblastech, které v tom zákoně vůbec nejsou a které jsou i v rozporu třeba s evropskou legislativou na ochranu zemědělské půdy. A tady najednou ten stát říká:„My nejsme v Evropě. My nemusíme dodržovat ochranu zemědělské půdy. My nemusíme dodržovat ani vlastní zákon, který jsme si tady dali, že to bude na té nepotřebné půdě. My musíme dodržovat. Takže jsme ve státě, který se vymlouvá a to nemyslím jenom Babišovu nebo Fialovu koalici, jo, v tom roce 2010 tady taky někdo byl, nebo eh i když to začínalo, někdo to zase nastartoval a nějaká jiná koalice to převzala, tak my žijeme ve státě, který si vlastně vybírá, které zákony bude dodržovat a které zákony dodržovat nebude. a vybírá si takovým způsobem, aby na tom vždycky vydělal nějakej baron nebo někdo, kdo nám tady tu energetiku vykládá, aby to odnes spotřebitel. To jako ne, ne, není. Jo, prostě když si srovnáte tydle dva příběhy, tak z jedné strany stát říkal, že my musíme dodržovat tydle zákony, protože je parlament nezměnil. A ještě se teda obtejte, když říkáte správně 15 let, >> tak to bylo v roce 2010. Teď je kolik? Ne, >> 25. Je to 15 let. >> No, já jsem citoval podle toho, co jsem tady našel, že jo. To jako pozor. >> Já se optám, vy jste ty poznámky říkal správně. >> No, >> ze zákona to bylo 15 let. >> Ano. >> Tak se pojďme ptát, proč ministr Havlíček jim to bude dalších pt let platit, když ze zákona to bylo 15 let. >> Jasně. No, tak on >> to je taky to stát. Stát se nepodívá do těch zákonů, pan ministr, >> a neřekme si, že v té době to bylo na 15 let, >> že to bylo uměle změněno vyhlážkou energetického regulačního úřadu, která byla jako úplně mimo zákon. To znamená nějakým nezákonným výnosem ERU to bylo změněno. Takže my budeme platit nějakejch 30 miliard ročně. E, >> proč si myslíte, >> kolik Kolik je to na penze? To by každej penzista mohl dostat za to tisícovku k platu. nás posloucháte penzisti, tak každej penzista místo těhlenctěch 30 miliard, schválně si vemte kalkulačku a internet, jsou to jenom velký čísla. Tisícovku k platu dostanete buďto vy a nebo to dostanou od ministerstva průmyslu solární baroni, kteří to měli dostávat 15 let, ne 20. Takže kde to jsme? Jaké zákony tenhle stát dodržuje? Se ptám. Proč si myslíte, že tady taková nechuť politiků eh dělat nápravu v tomhle směru? Já bych se ptal, proč je tady chuť politiků poslouchat solární a věterné barony a různé vexáky z libské burzy? No tak >> to je druhý druhý dotaz. >> Asi jsou v tom zapojeni a oni vždycky řeknou, no ale my kdybysme to teda změnili, tak by byly soudy a arbitráže a Česká republika tohleto by to projela. A podívejte se na to. My musíme poslouchat. >> Já to řeknu jinak. Jo, takové to české saloní. Já jsem si toho teďka užil jakoby dost, protože mám třeba v souvislosti s těmi pětrnými barony a akceleračními zónami, já mám jako hodně projetej ten terén a ono jak se říká na té smaragdové desce Herma Twismegista, tak jak nahoře, tak i dole, jo, když se setkáte nejenom na úrovni vlády s tím, že se nedodržují třeba české zákony v nějakých akceleračních zónách od paní ministryně Mrázové a setká Áte se i s tím, že se tam nějakými v podstatě až průkaznými korupčními metodami domluví starosta s nějakým větrným developerem, s mafiánem v podstatě >> a nikdo se mu tam ani nepostaví před volbama a oni ho tam půjdou ze slušnosti dál dál eh volit třeba >> jo. těch obcí, které ve skutečnosti se postavily třeba této této z vůli vlády, je jako relativně málo. >> Jo, vemte si, vemte si, že máme my máme 6 000 města obcí. To nebyla paní Mrázová, ta to dotáhla, jo, ale pánové Lukáš Vlček a Petr Hladík se svými podatci prostě různými, tak si vybrali opravdu ty menší obce, který se nemůžou bránit, jo, nebo který mají těžko těžko se bránit. Prostě jsou malinkatý nebo chudý. Je jich zhruba z těch 6400, takže ani ne 10% těch postižených. Na vlastně je to v podstatě jako kdybyste v Brazílii přikácení dnešních pralesů srovnávali Rio de Janero a nějaký kmen prostě žijící žijící v tom amazonském pralese, >> jo. >> Tak to to to bude jakoby daleko míň, jo. Takže tito byli vybráni. A přesto, že tito byli vybráni, že jako jim tam ty větráky víceméně postaví v rozporu s českou a evropskou legislativou a zničí lesy, zničí hornou půdu, tak i tito domorodci, málokterý z těch 400 se brání. Kolik víte z médií nebo i z těch alternativních médií, z té alternativní scény, jo? Tak kolik kolik víme obcí, že se skutečně bráněj proti tomudlenctomu? 5 400 to není ani 10 %. Jom >> to není ani 10 %. Takže ten problém ve skutečnosti, jo, my prostě rádi rádi jako sedíme někde u televize nebo někde u piva, jo? Ne, že by mi pivo nechutnalo. Občas si ho rád dám taky. A nadáváme na tu vládu, že za to eh může vláda a že přijde buďto z Vídně, jo, nebo pak z Berlína, nebo pak z Moskvy, nebo dneska z Bruselu, jo, nebo dneska dneska pošilhávají po Alici Vajdely, takže zase třeba z Berlína, že přijde novej spasitel. A ty lidi nejsou schopni ani se postavit za to, že by bránili třeba vlastní vlastní vesnici, jako že by opravdu si stoupli, že by byli vidět a že by že by to tam nechtěli. Já občas, když jsme měli, my jsme měli s kolegou na Veskem, jsme měli několik desítek jako opravdu vystoupení většinou před plnými sály. jsem jim říkal, kdo jste viděli sedm statečných, tak většina z nich jo. Já říkám a představte si, že jako by ten film byl jinak, že by polovina té vesnice, co měla bojovat s tím kalvérou, tak polovina té vesnice byla na dovoleném mexickém zálivu >> a ta druhá se po večere chválila někde u televize nebo u Facebooku. >> Říkám, to by úplně jinej film, na kterejch by se nikdo nekoukal. prostě to by byl totální propadák >> a my prostě v tomhle totálním propadáku žijeme. Takže dokud se ti lidé neprobudí, >> z hlediska té energetické chudoby říkáme, že tento společenský řád, dejme tomu energetický, není spravedlivý. Jo, není spravedlivý, je okrádací. Tak dokud si ty lidi Unison neřeknou, že tento energetický řád je okrádací, není spravedlivý, jo, že nás o něco obírají, že to není jenom to, že oberou pár z nás o jejich domovy a že je to i to, že ten zbytek země to zaplatí tuhlenctu politiku, tak v podstatě nemáme šanci. A není to kvůli tomu, že máme jako, že bysme neměli z toho cestu. >> Pouze jsme lín. >> Ano. Chce říct pohodlně čas chtít po našich politicích třeba dodržovali svůj volební program. >> Úplně jednoduchý. Ale já si myslím, že spousta lidí je i opravdu pohodlná se nějak zaktivovat a prostě eh jít domluvit se starostou, pardon, eh zaktivovat nějaké lidi, udělat pro to úplně minimum. Ono je to opravdu hodně pohodlné, když prostě ten zadek nezvednete a jenom čekáte, že to někdo udělá za vás a pak být velmi překvapen, že vlastně jako už se nedá nic dělat a že prostě vám to proteklo mezi prsty ta šance, jo, a pak kritizovat to pro to jako lidem jde hodně, ale když mají zvednout se a opravdu něco udělat, tak věřte tomu, že i my jsme tady měli takovou situaci, kdy jsme eh dali šanci určitým vesnicím, aby něco udělali v projektu, e, kterej eh by znemožnil prostě určitou velkou lokalitu. Je tady na Křivokládzku řeknu a oni víte, že eh to má nebo měl být národní park, ale ti lidé, kteří konkrétní lidé, kteří mohli se zvednout, mohli něco pro to udělat, tak to dali ruce pryč. Přesně jak jste říkal, kamarádka je teďka na dovolený. No já bez ní nic dělat nebudu. Jo. Oni jenom čekají, že někdo za něco udělá, >> že se zvedne a že půjde říct svůj názor. Oni se bojí. Ono je to pohodlné se bát. >> No oni se takhle oni oni se bojí a oni oni jsou pohodlní. Jo. >> Těch motivací je celá řada. Buď to jsou v těch e třeba menších obcích nějaké letité nebo i příbuzenské vztahy. >> Ano. >> Jo, že třeba jsme potkali nějakou vesnici, kde víceméně starosta tam dával souhlasy na pozemky jako od obce, na pozemky eh své rodiny, jo, i i nějakých jako privilegovaných zastupitelů. víceméně to bylo na trestní oznámení, tak my jsme nabízeli, my vám jako s právníkama to jako zpracujeme nebo pomůžeme jako abyste se proti tomu ozvali. No ne, to jako starosta, on je to nějakej můj bratranec, já ho já ho nechci naštvat. Jo, >> nebo další další zase bylo v jiném v jiném regionu republiky, kde starosta měl za úkol protestovat proti akceleračním zónám. Bylo i takové usnesení zastupitelstva, bylo někdy z února, takže on měl jako opravdu tu povinnost todlencto udělat. On to neudělal. >> Ano. >> A když jsme zase třeba nabízeli těm občanům nebo nějaká tam vznikla lokální iniciát, jsme nabízeli dobře, no, tak my to třeba i někde můžeme zveřejnit nebo ten starosta bude mít určitě radost, když se před valvama dozví, jak se jak se teda zachoval ke svým občanům. No tak to ne, jako oni tam mají nějakou koalici, my je nechceme naštvat, jo. >> Tak ono ono je to pak těžký, no. Buď to buď to nechcete někoho naštvát na nebo chcete žít třeba v nějaké přírodě a v domě s s neznehodnocenou cenou. >> Ano. >> Si jedno jedno musíte musíte vybrat. A určitě tak takovými těmi salonními řečmi o špatné politice vlády ta jako politika vlády špatná je. Mhm. >> Jo, to já o ní neřeknu taky nic dobrýho, jako odbornými slovy. >> Ano, >> ale prostě tu špatnou politiku vlády si někdo nechá líbit. >> Ano. >> Když vám tady budou vyprodávat státní firmu Čez distribuci, jako vám vyprodali Velo nebo plynáenství nebo teplárenství, tak my tomu budeme kývat, že je to zestátnění té firmy nebo co budeme dělat. No tak když si to ty lidi chtějí nechat líbit, no tak si to prostě nechají líbit. To je ten problém hlavní, kterj tady máme. >> Ano. Ano. Pasivita a koneckonců i u voleb, že jo. Bolí se prostě jako ty lidi u toho třeba vůbec nepřemýšlej, ale dělají to automaticky. Já volím tyhle, tak vždycky je budu volit, protože jako já nevím, se vzhlídli asi v někde v nějakým pocitu někdy z minula, že eh někdo něco sliboval a a ty lidi jedou pořád tady v těch kolejích. Ono, víte co, být dobrým hospodářem, ono to chce kus odvahy a já vidím, že lidem chybí, já nevím, jestli je to degenerace, že je to tak jako pohodlý, pohodlnej život, kterej opravdu eh ty lidi eh ty občany, že že to opravdu e působí tak, že oni upadají do nějaké letargie a a to je vlastně to je to špatný, to je Ta to je degenerace toho a ta společnost kam bude pak směřovat, když eh všichni budou se chovat takovýmhle způsobem. Kam to povede? K tomu, že jí někdo chytede, že jo. Ono vede k té energetické chudově, o které se dneska bavíme. Takže ano, ne, kam to povede. Ono už to tam vede. >> Jo, máme nej, měli jsme nejdražší elektřinu na světě. V podstatě tam to vede. A když se bavíme o energetice, tak jsme měli nejdražší elektřinu na světě. Vážení posluchači, tam to vede, ne? Povede. Už bylo, už to bylo tady >> a bude zas. >> Pokud si to ti lidé nechají líbit, bude zas. >> Co vy byste navrhoval, pane Berane, co lidem doporučíte? A říkám, eh, na co se mají připravit v případě? že si zvolí zástupce, kteří budou mít svůj vlastní prospěch nadeevše, jo, nad zájmy prostě tady toho státu. >> No, podívejte, já to já to spíš se pokusím trošku trošku shrnout jakoby historicky, jo, abysme si řekli, kde jsme. Takže eh začnu od Benešových dekretů, což jsou taky věci, které se málo vědí. Benešovy dekrety začaly v roce 1940 v Londýně, jo. Přičemž východní fronta jako operace Barbarosa je o rok později, než byly Benešovy dekrety. A Benešovy dekrety začaly z jednoho prostého důvodu, tože to byla exilová vláda a Hitler a protektorátní vláda rozpustili český parlament, takže neměl kdo dělat československé zákony v té době, takže ona ona tam byla nějaká taková národní národní rada, jo? Ona to nebyla úplně jakoby záležitost jednoho jedince, jednoho prezidenta, ale měl kolem sebe ten Edward Meneš nějakou alternativu, kde se vydávaly teda ty dekrety namísto demokratických zákonů, protože tady žádná demokracie nebyla. A těch dekretů bylo 143 >> a trvaly vlastně až do 28. října roku '5, jo, kdy se kdy se zase dalo tady po osvobození se tady dalo dohromady nějaké provizorní národní shromáždění. >> No, ale dekret číslo 100, eh, nebo bylo asi tři dekrety. Ty vyvlastňovací jako na tu na tu německou populaci nebo ty vystěhovávací, ty byly dva. Tři jiné byly o znárodnění. Jeden byl o bankovnictví, finanční, ale jeden dekret číslo 100 byl, že v jednom odstavci se znárodňovaly doly, ve druhém energetika a ve třetím teprve eh nějaký strojírenský a kovodělný průmysl. A tenhle dekret byl z 27. října roku 45 a platí dodnes. Když se podíváte nebo když by někdo z posluchačů se chtěl podívat na >> eh stránky poslanecké sněmovny a tam Benešovy dekrety, tak část, zhruba polovina těch Benešových dekretů >> jsou součástí ještě našeho právního řádu a todle je zrovna jeden z nich, >> ano. >> Podle kterého byla znárodněná energetika, těžký těžký průmysl a doly. No, takže to je jakoby 45. Co se potom stalo v roce 90 eh nebo po roce 89 konkrétně byl restituční zákon. A ten restituční zákon říkal co? že z těch neznárodněných podniků, protože jako třeba ty doly, ty ta energetika a všecko, co teda potom ty vlády vyprodávaly v té opoziční smlouvě a vlastně to byl národní majetek, který vyprodávali od roku 45 narodněný, >> tak že ještě ten zbytek ty menší podniky, že se taky nebudou vracet ty nespravedlivě ukradené prostě buďto Hitlerem nebo komunisty, že se nebudou vracet a že si je nechají a že rozkradou. >> Hm. >> No a teď se teď se rozprodávaly ty velké podniky, které byly znárodněny a rozprodávaly se vlastně i ty podniky. E prostě prodali vám, zprivatizovali vám v pohodě nějaký podnik, když patřil babičce a ta někde prolétla v Auschvicu Komínem nebo dědečkovi, který seděl 10 let v Jáchimově, tak to jim bylo jedno. Prostě všecko, všecko todlencto brutálně vyprodali. Takže tím bych začal. Jo, tím pádem se stal tenhlencten výprodej naším takovým národním koloritem, který byl kodifikován v roce 98 v opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS. A vlastně v tom v tom vyrostla celá jedna generace a tenhlencten výprodej