Pavel Matocha | Xaver s hostem

He.

Krásný dobrý večer, přátelé.

21 h neděle a stream s hostem.

A mně je potěšením, že tady mohu přivítat Pavla Matochu.

Ahoj, Pavle.

Ahoj, boši.

Dobrý večer.

Pavel Matocha, můj kolega ve zbrani. Šest let v radě České televize.

Také nás spojuje to, že jsme oba byli označeni za největší zločince, že nás tam mají nejraději.

A já chci na úvod říct, protože i o těch věcech se chci s tebou bavit, Pavle. Dneska chci na úvod za sebe vyjádřit jako podporu tvém boji ještě společně s Romanem Branáčem a myslím si, že to je do nebe volající nespravedlnost, že nakonec z té volby byli uměle vyšachovaní.

Luboše, děkuju. Eh, všichni lidé, které známám, kteří to slyšeli, tak mi říkali: "To ale není tvůj hlas." A já říkám: "No jo, tak to ale vysvětlujte někde jinde."

Ty mluvíš o té nahrávce už?

A ať je nebo není nahrávka, no tak to je jedno. Platí pro nás všechny stejná pravidla, dokud nejsme odsouzení, ne? V tom vidím tu nespravedlnost hlavně, ale eh třeba se to ještě změní.

Jo, já věřím, že se to změní. Všechno dobře jednou dopadne.

Si říkám, Pavle, jestli za těch šest let, co jsme spolu v té televizní radě seděli, jestli se nám vůbec něco povedlo, člověče, padá na mě taková nálada. Eh, protože jsme o leccos zbojovali.

Já si vzpomínám, kdy jsme spolu mluvili poprvé už jako členové rady, protože my jsme se kdysi potkali, když já jsem připravoval knížku "Jak se těží miliardy". Ty o tom případu hodně víš, tak jsem tě tenkrát požádal o schůzku.

No, ale když jsme se sešli poprvé kolem rady, vzpomeň si na to, tak jsme si říkali, že jediný cíl je, aby ta televize ve zpravodajství a publicistice měřila stejným metrem a aby dobře hospodařila. Taky jsme byli plní ideálů, naivní úplně. My jsme byli úplně naivní, ne?

Snažili jsme se šest let o to, aby televize eh měřila všem stejným metrem, aby byla vyvážená, objektivní. Eh, to se nepodařilo.

Na druhou stranu se nám podařilo za těch šest let na to upozorňovat, a eh hospodaření České televize, eh taky jsme o to bojovali. Eh uvidíme, jak to bude, jak to bude pokračovat dál. Možná eh konečně Česká televize bude nyní eh nucena, nucená šetřit.

Eh nevím, jestli jsi zaznamenal, jak před týdnem nebo kdy už Ignora Friedrichová začala říkat, že je to vlastně jako snadné, že můžou používat AI na šetření.

A to nebyla ironie od té paní Friedrichové?

Hele, zdálo se mi, že naopak se ukazuje, jakože se chce ukázat, že eh to pochopila, a že ona radí lidem z České televize, jak mohou použít AI a jak si mohou stáhnout grafickou aplikaci, aby jim něco hezkého vytvořila a nemuseli v televizi zaměstnávat grafiky, kteří podle paní Nory Friedrichové stejně stáli za starou vačkoru, nebo jak to ona v tom rozhovoru říkala.

Říkala jo, to bačkoru, jo. No, to neříkala, ale ten význam byl stejnej.

Já rozumímu.

No, eh my jsme si říkali, že aby zpravodajství publicistika měřila všem stejným metrem. To se nám nepovedlo vůbec, Pavle, nebo jo?

To, že jsme vykřikovali, to, že jsme jako nakonec aspoň dosáhli toho, že se o tom začalo mluvit veřejně.

No, ale já mám pocit, že to je pořád stejné.

Eh, za mě bylo zklamáním to, že řada těch věcí, eh na které jsme upozornili, eh tak pak jako trošku vyšuměla. Eh a začaly se dít ta neměření stejným metrem znova.

Viděli jsme eh nakonec za loňský rok jednu z posledních věcí, kterých jsem se v radě zúčastnil, bylo připravování výroční zprávy o činnosti za loňský rok. A tam si, Luboši, asi pamatuješ stejně dobře jako já eh diskuzi o kapitole diskuzní pořady.

Eh kdy podle dat České televize pořad Interview ČT nesplňoval kodex, prohřešoval se proti kodexu České televize, protože podle kodexu do diskuzních pořadů má Česká televize zvát opozici a koalici zhruba 1:1. A v roce 25 Česká televize do Interview ČT24 zvala zástupce Fialovy tehdejší vládní koalice v poměru 2:1, což je evidentní porušení kodexu.

Eh, většina v radě to eh nechtěla tehdy moc řešit.

A pro mě ten poslední, jeden z posledních zážitků z rady byl šok, kdy radní tuto informaci nechtěli dát ani do výroční zprávy o činnosti.

Já sám jsem zvědavý, jak to tedy na konci dopadne.

Já jsem to tam veřejně zmínil, že je úplně absurdní, aby eh ve zprávě o činnosti eh v části, která se týká diskuzních pořadů, eh nebyla informace o pořadu Interview ČT24, jednom ze stěžejních diskuzních pořadů České televize, a nebyla tam ta informace, že došlo v roce 25 k evidentnímu a výraznému porušení kodexu.

A jestli to tam na konci rada nedá, předkládáte to 31. srpna do parlamentu, tak já bych to skoro hodnotil, že to je jakýsi pokus o podvedení parlamentu jako zatajení důležité informace. Pokus o půjč, jak říká pan Macinka. Pokus o poč. Pokus.

Já vím, já to je jasné.

Eh, já s tímto já souhlasím.

Zarazilo mě, že jsem vlastně až před pár dny zjistil, jak rozdílné my dva máme na některé věci týkající se České televize názory.

Řekej. Že to takys to nevěděl.

No, nevím vůbec, kam míříš.

Já jsem viděl tvůj rozhovor na tomto.

Ano. To je tak blbej název. Na jak se to říká. Na Točku.

Točku.

No, to ještě blbější.

Výborně.

Eh, prostě jsem viděl rozhovor. To byl ten pan šéfredaktor, pan Stoniš. Pan Stoniš to s tebou dělal, a já jsem.

Mám radost, že jsi to sledoval. Díky.

Já jsem to viděl celý.

No, ale v mém úžasu jsem jako sledoval, že ty říkáš, měla by být Česká televize sport, podpořit umění, zrušit zpravodajství a posílit archiv.

Posílit archiv. To posílit archiv je moje, jako to beru.

A já si myslím pravej opak, člověče.

A proč?

No, protože v této zemi je 25 sportovních kanálů, které si můžeš naladit.

Mhm.

Proboha, proč chataš sport?

Nabízí se mi ta odpověď, ale bojím se to říct, protože nechci stát před soudem už tento týden, jako v následujícím, jo.

Eh, já nevím, je tam nějaký pan ředitel? Panikelský nebo jak se jmenuje, je tam ředitel ČT.

Čport.

Teď jsem slyšel, že v minulosti jeho paní pracovala v nějaké firmě, kde se obchodovalo s těma sportovníma právama. Je mi to takový jako nic neříkám, ale někteří lidé by si mohli myslet, že to je takový jak...

A ten sport, co má, počkej, promiň, nech mi to říct. Co má ještě sport? Mistrovství světa, OK. Mhm. Má olympiádu, a když to si naladíme teď, tak tam bude nějaká úplná blbost.

Jak říká pan Holec, fotbalové utkání mezi Sokolem Velemín a Betonem Horažďov, ne?

Mistrovství světa ve fotbale probíhá. To mají taky. Dobře. Celý svět. Ale hele, ale ten, ten. Proč sport? Když je to nejdražší. Zaprvé, ten eh. Eh, mám dva argumenty.

Eh, první, konečně se utkáme pořádně, co?

První argument je, že eh sport a ČT sport, eh na rozdíl od politiky a ČT24, ten národ spojuje a ne rozděluje.

Co to je za argument? Co to je za argument?

Rozumím, že kdo nemá rád sport, tak se mu.

Já mám rád sport.

Ne, to byla podpásová rána.

Pozor, nemám ruce na stole. To nebyla podpásová rána.

Ne, to byl argumentační faul.

Já mám rád sport, ne?

A druhý zásadní argument je: máš rozpočet, který je dedikován na Českou televizi, a máš tedy určit, na co, k čemu bude použit.

A já říkám, že pro společnost je důležitý sport a kultura a že když máme Českou televizi mít a povinně financovat, tak je dobré, aby Česká televize podporovala sport a kulturu.

Když se budeš bavit s lidmi ze sportovního prostředí, z Českou unií sportu třeba, tak ti řeknou, jak je pro ně důležitý kanál ČT Sport pro pořádání různých akcí.

To věřím.

A stejně tak ti řeknou divadla nebo já nevím, výstavní síně, že považují za důležitý kanál ČT Art.

Tak pro mě jsou tady ty kanály důležité a já bych je posílil a naopak si myslím, že je zbytečný, nebo ne zbytečný, ale máme-li škrtat, tak bych škrtal kanál ČT24.

Ty bys kanál ČT24 nechal?

Já bych ho nechal. Naštěstí o tom nerozhoduješ ty ani já.

To můžeme říct.

Ty jsi ještě mladý chlapec, ale já už se blížím k 60 a říkal jsem si jenom, že nebudu sprostý, ale budu říkat, co chci. Už mi je všechno jedno. Proč bych nějak taktizoval?

Polož mi otázku: jestli mám důvěru v management kanálu ČT Sport.

Ne, si ji polož a sám si odpověz. Já ti řeknu, že nemám. Já si myslím, že to prostě není v pořádku.

Ale počkej, to můžeš položit na jednání rady. Na jednání rady máš všechny tyto kritické otázky na ČT sport položit generálnímu řediteli, ne?

To jsou věci, které můžeš vytáhnout, když pro ně máš důkaz.

Ale někdy můžeš hlasovat i podle toho, jaký máš dojem a můžeš říkat: já si mohu myslet, že... nebo někteří občané by si mohli myslet. A dokud nemáš důkaz, tak ho nemůžeš omlátit nikomu na hlavu.

Dokud máš seznam pasažérů, lidí, kteří jeli na cenu Eurovize, a můžeš si jenom odhadovat, jestli tam byly tři dny nebo tam byly 14 dnů, jestli tam byl syn nějakého bývalého vrcholového manažera třeba jménem Krištof. Kolik se za hotel platilo — milion 200 tisíc jenom za hotel?

Já jenom doplňuji, ale Eurovize nemá s ČT Sport nic společného.

Já to dám jako příklad hospodaření, jo?

Tak dokud to nemáš v ruce a nemůžeš to takhle předložit a říct „já chci vědět, co to je", tak můžeš říkat, že by si někdo mohl myslet, nebo že to na tebe nějak působí.

Tak na mě to nějak působí.

Ale Pavle, přece je tady ČT2, kam by se ty sportovní věci, které ještě zbyly České televizi, mohly dát.

Ty vole, jakou ostrou debatu jsme ještě neměli.

To já nevím, co to je za argument, že lidi z divadel by řekli... Proboha, ať si lidi z divadel říkají, co chtějí. Oni nejsou management České televize a můžou si dneska založit svůj kanál na YouTube.

Pro mě zásadní otázka je ten ČT24 a víš, která televize veřejnoprávní v Evropě má nejvyšší míru důvěry občanů v té své zemi?

BBC?

Ne, ne, ne. Finská ILE.

Finská ILE. S velkým odstupem.

A víš, čím je finská ILE zajímavá?

Mimo jiné nedělají zpravodajství.

Do roku 2007, jestli si ten rok pamatuju dobře, měli taky zpravodajský kanál a v roce 2007 ho zrušili. Mají zpravodajství, stejně jako by ho měla Česká televize na ČT1. Mají zpravodajství, mají publicistiku, ale samostatný zpravodajský kanál nemají.

A druhé, čím pro nás může být finská ILE inspirativní, je, že v roce 2012 finský parlament změnil financování. Do té doby byla finská ILE financována skrze poplatky, stejně jako je tomu u nás. A od roku 2013, tou změnou z roku 2012, to skončilo a je financována v podstatě přes státní rozpočet — je to speciální přímová příjmová daň. A co bylo zajímavé, když jsme tam byli, tak celý ten management finské televize, se kterým jsme se bavili, říkali: „My jsme hrozně rádi, že k té změně došlo. Pro nás to bylo požehnání, vysvobození, bylo to správné rozhodnutí."

A já se domnívám, že oba dva ty aspekty — jednak zrušení poplatku, ale i ukončení ČT24 — zpravodajství a publicistika jsou velmi důležité a mají své místo na ČT1, ale nemusí mít za mě samostatný kanál.

A tím bych navrhoval, aby se Česká republika inspirovala od Finska, když tou Skandinávií a skandinávskými veřejnoprávními televizemi se tady kdekdo pořád zaklíná.

Ještě jednou teda podotknu, aby bylo úplně jasno: ani já, ani ty o tom nerozhodujeme. To jenom říkám pro diváky. My tady o tom vedeme debatu.

Zaprvé vůbec jsem nevěděl, že BBC... Skáču si někam jinam. Že BBC je vlastně společnost, která má smlouvu se státem. Tos věděl?

Ano, ano, ano, věděl. Že to takhle...

Jo, jo. Vždycky uzavírají na několik let — já nevím, na pět let — smlouvu se státem.

Protože BBC se lidé z České televize často velmi zaklínají. A tak to byla inspirace toho memoranda, které loni uzavírala Česká televize s ministerstvem kultury.

Za jednu věc v tom rozhovoru tě musím teda vrcholně pochválit. Mě potěšila a přišla mi navíc ještě velmi vtipná — že si tam použil ten příměr k těm stávkujícím zaměstnancům České televize: „Půda patří tomu, kdo na ní pracuje."

Jo, ale nezapomeň, že kdysi jistý pán Schwarzenberg řekl — vzpomínáš si?

Ne, ne, ne, připomení si to. On to říkal, že ta televize patří těm lidem, co tam pracujou.

To říkal.

Hm.

Tak to si nepamatuju.

No, tak to mě zase na druhou stranu potěšilo, ale kdybysme dneska se kolem toho spolu měli nějak bavit, tak bysme se asi úplně neshodli.

Já bych nechal ČT24 a jenom by musela být řízená nějak dlouhodobě trošku jinak. Protože víš co, dojde-li ke schválení toho zákona, který navrhla vláda a který prošel vládu, tak bude muset dojít k významným úsporám a na to bude muset být.

No tak tam je škrt — kolik, 20 %?

No tak jaké úspory? Vždyť pán ředitel Friedrich říkal, že miliardu už rozpustili v platech.

No, jaký proč by spořili? Když ty peníze...

Budou míň rozpouštět.

Je to — když ty co budou mít rozpouštět?

On to řekl Friedrich, že miliardu, to navýšení, už jsme rozpustili v platech. Já ti najdu ten titulek klidně.

Dobrý, ale teď máš počítaj s rozpočtem a s nějakým příjmem z poplatku. Pokud to bude překlopeno do příjmu ze státního rozpočtu a bude to o miliardu, nebo dokonce o miliardu a kus méně, než mají nyní, no tak budou muset něco škrtnout. Protože prostě nebudou peníze, za které by si to mohli koupit.

Pojede míň lidí na Eurovizi třeba.

To je určitě jako nadějný začátek, ale nedostaneš se nedostaneš se k těm dvěma miliardám.

Já se domnívám, že tam budeš muset sáhnout výrazněji na personální náklady. Čemuž nerozumím — proč se všichni, nebo všichni, proč se management České televize tváří, že to je něco hrozného, nepředstavitelného?

Někoho propustit.

Někoho propustit.

Eh, já připomenu, určitě si ho budeš pamatovat taky, když jsme přišli v roce 2020 do rady, měli jsme první pracovní jednání k dlouhodobým plánům a k rozpočtu, tak nám tam finanční ředitel prezentoval i výhled, jak očekává vývoj z hlediska počtu zaměstnanců. Bylo tam, proč pro Českou televizi pracuje téměř 3 000 lidí.

Eh, příští rok to bude o 50 lidí méně, ale další rok už to bude výrazná úspora. To už bude o několik set méně.

A když jsme za rok nebo za dva měli aktualizaci dlouhodobých plánů, tak jsme byli stále na téměř 3 000 zaměstnancích. A vlastně tady ten výhled se posunul. Zase bylo tak: příští rok bude o 50 méně, ale ten další rok už se opravdu začne šetřit. A teď se to posouvá a pořád je tam těch skoro 3 000.

A pak se dozvíš, že ještě před třemi lety v České televizi pracovali spojovatelky telefonních hovorů. Před třemi lety, kdy byla ještě automatická digitální ústředna, tam pracovali – nevím, jestli tři – určitě svědomité, zodpovědné, pracovité dámy. Ale dostala se ke mně informace, že na telefonu spojovatelky telefonních hovorů byly denně průměrně několik minut. Tak asi je Česká televize už nepotřebovala. Dřív byly důležité, technologie se posunula.

Už nebyly. Teď před pár měsíci, když jsem ještě byl v radě, tak jsem slyšel, že jsou tam zaměstnány rychlopísařky. Dnes, co si tady povídáme, tak AI zadarmo rychle a velmi dobře přepíše do textu. Takže nepotřebuješ domluveného slova.

>> Předpokládám, že tady na FTV nemáte rychlopísařku zaměstnanou.

>> Mám odposlechy, tady vše.

>> A takže se to rovnou přepisuje.

>> Nám to nám to posílají vždycky jednou za 14 dnů.

Jo.

>> Ale hloupý žert.

E, Pavle, přece si každý z nás klade otázku: proč se neodkazují těch zbytečných lidí?

A někteří lidé by si mohli myslet, že to je rada od právníků. Někteří lidé by si mohli myslet, že to je proto, že to jsou rodinné party.

>> To by si někdo mohl myslet.

Byť si někteří lidé mohli myslet.

A ono je to těžké říct. Eh, možná ty, který nemají ty korigované informace, tak příští týden už nechoď, protože my snižujeme stav.

No, tak ta jiná tetička.

No, ale to je zas tetička od někoho jiného. To je hrozně těžké. A já nevím, jestli generální ředitel má tu sílu na to říznout takhle do těch věcí.

Ale zajímá mě tvůj názor ještě na jednu věc. Určitě sleduješ, co se děje kolem toho nového zákona. A určitě jsi viděl show pana generálního ředitele třeba na České televizi společně s panem ředitelem Českého rozhlasu.

>> Viděl jsem to v tom interview na ČT24.

Ano, vím, o čem mluvíš.

Viděl.

>> A komentoval to tam nějaký pan, eh, bývalý poslanec Lacina?

Lacina nebo jak se jmenuje. Bývalý poslanec z Lacina. A já jsem si říkal: „Z jakého titulu?" A pak jsem si uvědomil, že to je ten pan Lacina, co nám tak dával za uši. Ten pan Lacina, co býval dramaturgem České televize, viděl se nějak podíl na pořadu Krásné ztráty. A pak si eh založil tu kavárnu a kšeftoval s Českou televizí.

>> No, tak to víme, to jsou fakta, že?

A tenhleten pan Lacina to tam komentuje na ČT24. A ještě k tomu taková – já se ptám na tvůj názor – ale ještě takovej dodatek.

Nabízím sázku, že pan generální ředitel Českého rozhlasu někam bude kandidovat.

>> Kam?

Abysme se mohli vsadit, tak řekni kam.

Ne, buď to na prezidenta, do senátu nebo někam. Protože vidím, jak objíždí republiku s panem Cibulkou do těch sálů.

>> S panem Cibulkou, co dělal ty seznamy?

>> Viděl. Ne, ne, to je jiný pan Cibulka.

Nějaká show. Prostě generální ředitel jede jakože odpovídat na dotazy posluchačů, jo? A není to nic jiného než PR.

Tak to si myslím.

Ale co ty si myslíš o show generálního ředitele? Já si totiž myslím, že to na obrazovku České televize prostě nepatří.

>> Hele, já se domnívám, že to, jak Česká televize a Český rozhlas informují o připravované změně financování České televize a Českého rozhlasu, tak jak informují o stávce nebo co to bylo svých zaměstnanců – to je přesný případ toho, co jim Kodex zakazuje. Že nesmějí zneužívat prostoru ve vysílání pro obhajobu svých institucionálních zájmů.

Mm.

>> A takže já bych se vlastně zeptal naopak tebe: proč s tím na té radě něco neděláte?

A kvůli tomu jsem tě sem nepozval.

>> Ale to byste měli, Lib, ne?

My to máme. My to teď tam je nějaké téma na další radu, která bude v Ostravě teď ve středu.

>> Tady to téma.

>> Jo, kolega Šafařík.

>> Eh, tak já ho v tomto podpořím.

Já jsem ho nemohl podpořit teď na té mimořádné radě, protože mně přišla celá postavená na hlavu. A tak jsem hlasoval jako jediný – podotýkám – proti programu a proti usnesení. Takže jsem nemohl podpořit nic. Protože jsem, eh, abych byl konzistentní – ta rada neměla být teďka. Ale teď ho samozřejmě podpořím.

Otázka je, jestli to projde.

A eh, ještě bych řekl, že ten pán z Českého rozhlasu je radikálnější než ředitel České televize. Ten se v té věci mírně radikalizoval.

>> Jo.

>> No, ale taky.

A ty máš nějakou informaci, kam bude kandidovat, abysme to nezabloudili?

Já to tipuju. Já to tipuju z toho chování. Protože se přestává chovat jako ředitel veřejnoprávní instituce. Eh, je v tom velmi radikální a už jde proti Babišově vládě a proti tomu rozhodnutí naprosto tvrdě.

>> Což bych tak tipoval, že za ODS nebo TOP 09 bude někam kandidovat.

A ještě objíždí tu republiku.

Řekni, kterej generální ředitel objíždí okresní estrády, aby si ho lidé zapamatovali.

Saď si.

Ale to je jedno. To nám může být jedno. Nás zajímá Česká televize. A my tedy jsme v té jedné věci – jako co by měla a neměla ve sporu. A tak mi řekni: jestli tě nezamrzelo včera, když ses chtěl dívat na tenis, hrály tam dvě dámy Češky, že to neměla Česká televize?

Není to ten případ, po kterém by Česká televize měla skočit.

Tak já jsem se samozřejmě díval na ten tenis. Byl to mimořádně silný, eh, emocionální zážitek. Krásné finále v Imledonu.

Jo.

E, že je třeba ještě jednou upozornit na tom, že za poslední čtyři roky v singlu žen Česká republika třikrát vyhrála.

>> Jo, 2023 Vondroušová, 2024 Krejčíková. A eh, včera Linda. Včera Linda Nosková.

A Kuittová nevyhrála, ne?

Za poslední čtyři roky Kuittová vyhrála někdy v roce 2010, 2012, nevím. To je to už výrazně zpátky.

Ale eh, a sledoval jsem to na placené televizi. Tam kde sleduju všechny grandslamy, které Česká televize nemá. Že na to nemá peníze.

Eh, a jestli Česká televize to měla koupit nebo neměla – znám argumenty obou stran.

Osobně se domnívám, že to koupit měla, že když máme kanál ČT Sport a je a profiluje se ten kanál jako, že ukazuje reprezentanty českého sportu, proto je tam mistrovství světa v hokeji, reprezentace mistrovství světa a Evropy ve fotbale, reprezentace, biatlonové sjezdové lyžování, olympiády.

Tak když se ukazuje všechno, co má česká sportovní... eh to nevím, nevím, kdo to má, Luboši?

Já se teď zajímám.

Nevím, Luboši. To mě moc baví, ale tak to je správně, jak to jako zveřejní, tak by určitě spousta diváků České televize byla ráda, kdyby se tam mohla kouknout na tenis.

Ale teď říkám, na druhou stranu, pokud to koupila Prima a mohli se na to koukat diváci volně stejně, jako kdyby to bylo na České televizi, tak pak je možná správně, že Česká televize nešponovala cenu za to vysílání proti komerčnímu subjektu, ne?

Nevím, vidím to jinak.

Vidím to jinak, protože toto je mimořádná věc. Jak často se tohle stane?

Jsou dvě Češky ve finále v Wimbledonu.

Eh, to se stalo, myslím, že asi po 40 letech, když budeme počítat Martinu Navrátilovou, když hrála tehdy s Hanou Mandlíkovou, že?

Ano, ale Martina – když mě chceš poučovat – já nejsem úplně neinformovaný, tak já ti řeknu, že Martina Navrátilová v té době už byla občankou Spojených států amerických.

No, ale bereme ji jako českou tenistku, která emigrovala před komunisty a proto hrála za zemi, kam emigrovala.

Nevím, jak to berete vy ve své rodině, ale hrála prostě Američanka proti Češce.

Teď to je jedno, to je úplně jedno.

I kdyby to bylo jednou za deset let nebo za pět, tak to je přece mimořádný okamžik a od toho je přece mediální služba veřejná.

No, ale tak, ale jo, rozumím.

Já se o to s tebou nepřu.

Já jsem ti říkal, že tady vidím argumenty obou stran, ale rozumím tomu a zase říkám, budete teď ve středu, myslím ne, mít jednání v Ostravě, tak je správné to tam zvednout toto téma, jo?

Tak řekni, proč jsem se na ČT Sport na to nemohl dívat?

No a já, abych nebyl úplně – já jsem se na to taky díval, jo.

I když na mě je tenis hrozně pomalý sport, a já se dívám na sport pomalého sportu.

Pomalý sport.

Víš, jak rychle lítá to podání?

115 km/h, chceš mě poučovat?

To jsem tam včera viděl na té cedulce, ne?

To vidím, že ses nekoukal přesně, protože to lítá samozřejmě mnohem rychleji.

Ještě mnohem rychleji, no.

Ale pořád se na něco čeká.

Pořád je to takové – teď ona to vyhodí ten míček, nechá ho spadnout, zase dělá to napínavé auto, úplně to rostu.

A vlastně jsem se díval proto, abych viděl, jestli v publiku bude někdo z královské rodiny a kdo tam bude zajímavý.

Měl jsem tam paní Navrátilovou, pana Kodeše a pak jsem spoustu lidí neznal a viděl jsem tam Kate.

No tak to – to jsem byl spokojen.

Jinak se dívám na sport jenom tehdy, když tam hraje Jirka Šléger, což je málokdy. Poslední deset let to už jen repríz, jen na kanálu ČT3.

No a ty si prostě myslíš, že celá věc by se nevyřešila tím, kdyby se ty dva kanály zrušily, vrazilo se to na ČT2 a najednou by miliarda 200 milionů byly ušetřené?

Ne, ne, ty prostě na toto nejdeš, ne?

Eh, a je to takhle a navíc je evidentní, že ty peníze, pokud současná koalice schválí to, co tvrdí, že schválí a tak, jak to tvrdí, že schválí – což se ještě může změnit, to se může snad změnit.

Ale pokud by k tomu došlo a Česká televize tu miliardu a kus třeba musela ušetřit už příští rok – nebo já myslím, že spíš až ten další, ale to je vlastně jedno – tak ty kontrakty, smlouvy na ČT Sport, jak víme, jsou dlouhodobého rázu, to znamená a většinou jsou nevypověditelné. Tak tam bys to neuspořil.

To znamená stejně bys to musel nějaký – nějaký...

No, ale se zeptej, jestli mám důvěru v management.

No prostě – počkej – argument, že jsou smlouvy nevypověditelné, je prostě problém.

Počkej, ale u toho hospodaření bych chtěl připomenout jednu důležitou věc, která se nám společně podařila prosadit někdy loni v létě.

Eh, a to, aby Česká televize začala hodnotit, analyzovat, posuzovat ekonomickou stránku výroby jednotlivých pořadů v parametru náklady na minutu jednoho diváka – divákovy minuty.

Tak eh a jak víme, rada přijala usnesení v listopadu nebo v prosinci, kdy to bylo. Měli jsme dostat letos v létě nějaký ten materiál, prvních 50 pořadů, které budou spočítány tady ty člověkominy.

Mě by to myslím, že to je velmi důležitý parametr. Bylo zajímavé to vědět a podpořil jsem to já.

A do dnešního dne – do dnešního dne. Já jsem byl členem rady do 27. května, tak do té doby rada to nedostala.

Dostala nějaký návrh metodičky, jak to budou počítat.

A já jsem tehdy říkal: „No tak už to spočítejte," ale nic jsme nedostali. Tak se ptám, jestli jste od 27. května dostali tady ten materiál?

Nevím, myslím, že ne.

Ale víš co? Ani nevím, jestli jsem to podpořil.

Já myslím, že když jsme se o tom bavili, tak jsi říkal, že s tím souhlasíš, jo?

Eh, no tak, eh, víš jak to je. Jako, to je vlastně situace, kterou nikdo nezná, dokud nesedí v nějakém kolektivním orgánu. Někdy musí podpořit něco, o čem si říká, „ty jo, je to dobré, není to dobré," ale někam se musíš přiklonit nebo se zdržet.

Zdržet se znamená hlasovat proti de facto.

Tak jenom to jsem rád, že tady máme takhle prostor ty věci vysvětlovat.

Tady ti jeden posluchač píše, jak to bylo s tou 115.

115 plus – to jsem tam viděl na ceduli.

Ne, ne.

No, ale v mílích, víš, ne v kilometrech. To musíš vynásobit 1,6 mílí.

Hm.

Takže ono je to přes 200.

Ty jo, ono to lítá rychle.

Jo, ale já nerozporuju rychlost lítání míčku.

Já rozporuju rychlost průběhu toho utkání, že tam je spousta času, kdy se vlastně díváš, jak ona jde tam a pak jde zase zpátky a pak je jedno podání, to nevyjde, tak druhé podání.

Není to prostě – ale to je asi věc gustu.

Tak někoho to baví třeba.

Jo, jo, mě to baví hrát i sledovat.

A mě ještě navíc někteří hráči bavili tím, jak hráli.

Nevím, jestli si vzpomeneš.

Ty seš na to. Kolik ti, Pavle?

53.

Ještě, děcko.

Pamatuješ si, když hrávali s tím eh McEneroejem?

John McEnroe samozřejmě.

Jo, byla radost se na nich dívat.

To byl takovej – jak se hádal – takovej konfliktní. Bylo to napůl divadelní představení.

Proti němu ten kamenný obličej Ivana Lendla.

No, Ivana Lendla nebo Tomáše Šmída.

A ten byl takovej kudrnatej, ten McEnroe, jestli si vzpomínáš.

A nebo se mně velmi líbilo, jak hrál nějak elegantně.

Když říkají o nějakém fotbalovém, že to je bílý balet.

Jo, přehnaný – Real Madrid.

Real Madrid.

Já jsem to věděl.

Já jsem ti chtěl nahrát, abys mě mohl zase poučit.

Ale eh, víš, kdo ještě?

Ten Boris Becker strašně dobře hrál, když se na něj dobře dívalo, ale hlavně jistý Mečíř.

>> Ano.

>> Tomáš Mečíř.

>> Miroslav Mečíř.

Tomáš Šmít.

>> Tomáš Šmít byl Miroslav Mečíř.

>> Hm.

Stop, pro.

Hm.

>> Promiň.

Jako víš, co říkal Lenin?

>> Učit se.

Učit se. Učit.

>> Říkal důvěřovi.

On byl totiž Miloslav.

Miloslav. On byl olympijským vítězem, dokonce.

Ne, Mečíř.

Nebyl.

A on hrál, myslím, že to byl ten jediný případ, kdy Československo mělo zástupce v... eh, ve finále singlu mužů na Grenlandu a že to byl Mečíř s Landlem, že hráli nějaký dual.

>> Jo.

Ho.

A ještě strašně dobře se díval na paní Navrátilovou, když hrála.

Bylo to takové... jako plynulé, mně to nějak přišlo. Takové hladké, celé.

No, když mě to teď, když jsem se díval včera, přišla mi zejména ta paní Nosková — říkám to jméno dobře? — eh, v té druhé části utkání, abych mohl být komentátor, mně přišla v takové křeči, víš? Že to bylo takové jako... no, to jen tak.

Odborník na tenis prostě nejsem.

No, to je jako... tak co nám píšou lidi?

Babiš bude z řešení poplatku venku, pokud dojde k hloubkové kontrole ČT, píše Jindřích Čipera.

My víme, že záleží na tom, kdo tu hloubkovou kontrolu bude dělat, >> a to bude velký průser.

E, proto tak kopou.

Vím, o čem mluvím.

No, tak se mi to tady nechce říkat.

No, tak pan Čipera je opravdu zasvěcený člověk.

Víš, kdo to je?

>> Nevím.

>> Když tady budu říkat, tak mu ještě vykopu kus hrobu.

No, >> tak už to načel.

Velmi zasvěcený člověk, který se eh angažuje. >> Nebuď slušný, řekni jméno.

>> Řekni jméno.

Čipera, jméno.

E, angažuje se do techniky.

>> Mhm.

>> Rozumí té nejmodernější technice?

Má na to asi nějakou půjčovnu a tak, a ví, o čem mluví.

No, tak tomu bych zrovna jako naslouchal, co říká pan Čipera.

Petici proti zrušení poplatků, píše LP, tedy podepsalo přes 1600 zaměstnanců.

Eh, to byla, panečku, to by byla panečku úspora, a máte to tam jmenovitě.

Hele, a co ty, co ti zbývající těch 1400 nepodepsali?

>> Já nevím, já ani nevím, jestli jich bylo opravdu 1600.