neKONEČNÁ živě!

Dobrý večer.

Omlouvám se za minutové, dvouminutové zpoždění, protože jsem před chvílí skončila debatu v Kroměříži, která byla dlouhodobě naplánovaná. Počkám, až mi naběhnete.

Dneska to bude hodně, hodně improvizované.

Těším se na vás jako každé úterý už tradičně v 19:00, ale snad to spolu zvládnem takhle improvizovaně.

Už pomalu přibýváte.

Omlouvám se ještě jednou za to malé zpoždění, ale snad to zvládnem.

Děkuju za ta srdíčka, děkuju za to, že mi napíšete, že je všechno vidět a slyšet. Jsem teď uprostřed Kroměříže na náměstí, protože jsem tu měla setkání s občany, bylo to moc fajn, moc milé, a nějak se to prostě protáhlo. Nasmáli jsme se. Byl tady s námi Ivan Vyskočil a Míša Guliáš a další a bylo to super, jak je vždycky.

Kdo z vás ještě nebyli na našem setkání?

Nejde mi zvuk, píše mi někdo. Je vás víc, kterým nejde zvuk? Kdyžtak mi napište, jestli ostatním jde zvuk, protože teď mi psal pan Bob Bobek, že mu nejde, a já nevím, jestli je to problém jenom na jeho přijímači nebo na všech.

Zvuk nejde. Kluci, co to sledujete, mi napište, jestli vám jde.

Funguje všechno. Tak asi to bude spíš u vás problém. Možná zkuste odblokovat zvuk v mobilu nebo něco. Mě se taky stává, že to mám ztlumený.

Super.

Děkuju všem, kteří mi posíláte ty nálepky. Davide, zdravím. Taky se těším na Anín dvůr a myslím, že na Aniněném dvoře musíme v létě udělat něco většího, nějakou pořádnou grilovačku, protože Anín dvůr je srdcovka. Loni tam bylo hezké léto s Katkou, tak pevně věřím, že teď přes léto, i když tady ty politické veselé debaty, které organizuju, teď skončily a budou další po prázdninách, tak ani dvůr nebude výjimka. Sejdeme se tam, ugrilujeme v pohodě a užijeme si to tam spolu.

Tak já ještě jednou začnu s pětiminutovým zpožděním, ale je to proto, že jsem byla dneska na debatě v Kroměříži s Míšou Guliášem a s Ivanem Vyskočilem. Byla tady úžasná atmosféra, skvělí lidé, moc jsme se nasmáli, a já jsem teď asi 2 minuty před vysíláním doběhla do auta. Teď jsem na náměstí v Kroměříži, a moc se omlouvám za to krátké zdržení.

Každopádně děkuju moc, že se připojujete. Děkuju moc, že mě sledujete. Děkuju moc, že ta videa sdílíte, nejenom tahle, ale i další, které přichází, protože jste vy dneska tím prostředníkem mezi námi. Díky moc za to.

Nezapomeňte se ptát na všechno, co vás zajímá. Moc ráda odpovím, aby to nebylo jenom o to, co jsem si pro vás nachystala, ale pevně věřím, že i dneska začneme dvěma tématy. Jedno se bude týkat Evropy, druhé se bude týkat daňového mixu a toho, jak je nespravedlivý, především vůči těm, kteří chodí do práce a mají nějaké menší, střední firmy. Ty platí daně nejvyšší. A pak jsou ti, kteří produkují obrovské zisky a daně neplatí téměř žádné. Je to daňová nespravedlnost, která je nastavená v České republice, a zatím jsme nevěděli, že by se s tím něco dělo i s touto vládou. Tak je to prostě obrovská.

Myslím si, že je to velký problém, protože Česko vybírá podle nových dat Research poměru k HDP o 135 až 198 miliard Kč méně než podobné země, jako je například Slovensko, Polsko, Maďarsko nebo Slovinsko. Dovedete si představit, co by se s takovými penězi dalo dělat?

Kromě toho, že bychom se nemuseli bavit o tom, že zvýšíme rodičovský příspěvek až ve chvíli, kdy se ty děti narodí po novém roce, ale mohli bychom ho zvýšit všem, protože si myslím, že je to trošku nespravedlnost. Ve chvíli, kdy se vám dítě narodí v prosinci, tak vy jako rodič prostě dostanete od státu méně peněz. Myslím si, že by si to zasloužili všichni rodiče, maminky na mateřských dovolených i tatínkové.

Nebo že by se konečně mohli začít bavit o snížení věku odchodu do důchodu z těch šílených 67, třeba na 65. Mohli bychom se bavit o tom, jak podporovat například energetiku, abychom neplatili tak šílené ceny. Bavili jsme se o tom. Ne, my opravdu podle těch dat, které máme a které má Research, což je výzkumná agentura, máme dneska 135 až 198 miliard Kč méně, než bychom mít mohli, když vedeme srovnání třeba s průměrem zemí EU. Je to dokonce od 351 až 395 miliard, což jsou prostě obrovské peníze.

Daňový systém u nás totiž ty nerovnosti neřeší, ale naopak je prostě pomáhá prohlubovat. V Česku se pořád mluví o tom, že nejsou peníze. Nejsou na školství, nejsou peníze na zdravotnictví, nejsou peníze na nic, na dostupné bydlení, na důstojné mzdy ve veřejných službách. Ale realita je prostě jinde. Ty peníze existují, jen je neumíme, a nebo, a to tvrdím jako politička, nechceme. Nechcou ti, kteří nám vládnou, spravedlivě vybrat tam, kde opravdu se hromadí to bohatství.

Protože my v Česku jsme si zvykli zatěžovat práci a firmy, to znamená vás jako zaměstnance, firmy, které podnikají na území České republiky. Znovu říkám především ty české firmy, protože ty nemají matky, kde si udělají nějaké transakce, kterými si sníží daňový základ. Ale vůbec a respektive velmi nízké máme zdanění spotřeby a hlavně majetku. To znamená ti, kteří dneska vlastní ty investiční byty a hromadí ten majetek, ti jsou vlastně úplně v pohodě a vysmátí, protože platí kolikrát nižší daně, než je platí třeba ti, kteří zaměstnávají deset lidí v nějaké menší firmě ve stolárně, v nějaké firmě s elektroinstalacemi nebo v nějakém malém obchůdku. A to je prostě úplně šílené.

Pořád se sahá na zaměstnance, ale ne na rentiéry. Úplně jsme na ně zapomněli. Data, která to ukazují, jsou také taková, že třeba 54 % daňových příjmů je právě ze zdanění práce. To je šílené, ale je to tak. Necelou třetinu pak tvoří zdanění spotřeby a zdanění majetku je prostě úplně zanedbatelné. A tohle je prostě klíčové. Pokud to vláda nezmění, tak nejenom, že nebude mít vyšší výběr těch daní, ale v podstatě bude dál šklebat kůži lidem, kteří si to vůbec nezaslouží. Ale bude dál pomáhat těm, kteří mají ten majetek, jsou těmi rentiéry, tak ti se budou smát dál a budou vysmátí.

Zároveň pak Research upozorňuje, že celkový výběr daní v Česku sice vzrostl, protože to bylo v roce 23 na 34 %, ale pořád se nevrátil zpátky na tu předcovidovou úroveň. To znamená, my máme třetí nejnižší daňový výběr, a veřejné zadlužení podle odhadu ministerstva financí přitom vzrostlo z 29,6 % HDP v roce 2019 na 45,6 % HDP v roce 2026.

To znamená, ve chvíli, kdy se říká, že nemáme peníze na investice, že musíme sekat dluhy, že všechno je špatně a na nic není, tak se ukazuje, že je.

A já bych si moc přála, aby došlo k tomu, že tato vláda konečně po těch 30 letech, když se bude chtít šetřit nebo bude chtít investovat, tak nebude ty peníze tahat z kapes důchodců, zaměstnanců nebo rodičů, ale že konečně někdo najde odvahu na to spravedlivě danit i majetek a hlavně spravedlivě zdanit banky a všechny korporátní firmy, které tady na území Čech různě podnikají a pracují, které tady platí minimální daně.

My jsme se o tom bavili už v předvolební kampani. Když se podíváte na daňové odvody obchodních řetězců, tak je to směšné, zcela směšné, protože oni prostě neplatí. Bylo by fajn, aby se na to vláda zaměřila.

Takže až bude debata k přípravě státního rozpočtu na rok 2025, tak začnou být protivné a nakonec to nějak dotáhnem.

Tak teď já nevím, jestli máme nějaké dotazy, ať nejdu dál. Jenom monolog.

Ahoj, uvidíme se v neděli v 11:00 v Lidicích. Já určitě v Lidicích budu. Budu tam ale v sobotu, ne v neděli.

Pavel Vystrčil píše: Já se chystám do Lidic v sobotu už na ráno na ten oficiální pietní akt. Tam budu určitě. Myslím, že začíná v 10:00 a pak se můžeme vidět ještě odpoledne na konferenci Svatopluka, geniální a skvělé konferenci Svatopluka. Tuším od dvou nebo od tří.

Já vám dám tady ještě letáček. A to je na Novotného lávce v Praze. Budu tam nejenom já, ale bude tam i Ivan David, bude tam Luboš Blaha, budou tam europoslanci. Budeme diskutovat o té společné středoevropské cestě. Určitě tam bude Petr Drulák. Budu tam řada velmi zajímavých podnikatelů, kteří nedaní v Německu nebo neposílají zisky svým matkám do Německa, ale podnikají v České republice, na Slovensku a jsou to opravdoví podnikatelé v tom nejlepším slova smyslu. Starají se o své zaměstnance a jsou skvělí. Pak tam je tuším debata i právě s Ilonkou Švihlíkovou. Já se omlouvám, já teď ten program nemám celý v hlavě, ale určitě vám ho dám tady na sítě.

Takže vy, kteří v Praze hledáte program na sobotní odpoledne, myslím, že má minimálně na Moravě trochu pršet, tak kdyby pršelo i v Praze a chtěli jste se něco dozvědět, tak určitě moc zvu na Novotného lávku na konferenci Svatopluka, kterou pořádá s europoslanci, ale i s podnikateli a s odborníky. Myslím, že to bude super akce. Takže těším se na vás.

Každopádně k těm Lidicím, tam se tedy chystám v sobotu dopoledne na pietní akt, tak jako mnoho let předtím. A myslím, že je to jeden z těch pietních aktů, který nevynechám, ať už budu v jakékoliv funkci nebo budu jenom řadovou občankou České republiky. Jsou prostě místa, která se vám ze srdce nevymažou.

Tak jdeme dál.

Jana Hanklová: Zatím všechny vlády ukázaly, že neumí hospodařit s penězi daňových poplatníků. Vyhazují je tam, kde to vůbec nemá smysl. A hlavně je neumí vybrat od těch, kteří by je platit měli, aby právě na ty školy, zdravotnictví, důchody, ale i třeba na tu podporu bydlení bylo. Ale pořád se sahá v rámci toho zdanění na ty zaměstnance, na lidi pracující, na lidi, kteří prostě nejsou schopni to jakkoliv ovlivnit a jsou rádi, že si vydělají peníze na to, aby uživili své rodiny. A na ty nejbohatší, prostě, jestliže máte miliardové zisky bank, jestliže máte obrovské odvody firem do zahraničí, které různě takzvaně optimalizují, konsolidují a dělají různé účetní mach či čachry. A vlastně ten stát jim v tom není schopen zabránit.

Tak pak je samozřejmě otázka se ptát na to, jestli je to tak v pořádku.

A já bych si moc přála, aby to bylo nejenom o té výdajové stránce, tam si také samozřejmě dovedu představit rezervy, ale aby to bylo i o té příjmové stránce toho rozpočtu, protože bez toho se prostě neobejdeme.

A je velký problém v tom, pokud si to nepohlídáme, protože jak jsem říkala, ty data jsou brutální. Protože nám chybí každoročně od 150 do 200 miliard Kč. Právě jenom tím, že neumíme ten daňový mix nastavit tak, jak ho mají země okolo nás, ať už je to Slovensko, Polsko, Maďarsko. Prostě všechny ty středoevropské země se s tím uměly vyrovnat.

Naše vlády se tváří, že jsou ti drábové jenom vůči těm zaměstnancům, ale všichni ostatní jsou jim ukradeni. Je to velká škoda, protože pak bychom možná neslyšeli, že na nic nemáme a že musíme šetřit a jaké máme státní dluhy, protože kdyby tyhle peníze šly každoročně do rozpočtu, tak žádné státní dluhy v podstatě nemusíte za chvíli ani vytvářet.

Tak teď jdeme na další.

Mám strach, že to zlo je v našem státě tak rozlezlé, že to už nezvládáme. Vše pošleme na Ukrajinu. Občan Čeho se stane druhou kategorií.

No, mít strach je jedna věc, ale umět se tomu strachu postavit je druhá. Pojďme se tomu společně postavit.

Já také nesouhlasím s tím, že tato vláda pokračuje v muniční iniciativě. Musím říct, že mi je to velmi negativní a teď prosím nepište, že někoho kritizuju, ale já bych ho kritizovala, kdybych i seděla v té sněmovně nebo kdekoli a budu ho kritizovat.

Já si prostě myslím, že prodloužení té dočasné ochrany Ukrajinců, které navrhla Česká republika na radě ministrů vnitra, byť s tou výjimkou těch bojeschopných, je prostě chyba. Jsem přesvědčená o tom, že žádná výjimka už se prodlužovat nemá.

Dobře, lidé, kteří tady pracují, kteří odvádí daně, kteří se chovají slušně v České republice, tak ty tady nikdo nevyhání, ať jsou to Ukrajinci nebo kdokoliv další. Ale pak na území Evropy jsou miliony lidí, kteří žijí ze sociálních dávek. Občas si vlastně zajedou domů na dovolenou a tváří se, že bez těch sociálních dávek nepřežijí. A těch 8,6 miliardy, které nás stojí každoročně, tak je přesně to, co bychom třeba na tu mateřskou mohli využít.

A já si prostě myslím, že ta dočasná ochrana je špatně a žádat o její prodloužení je taktéž špatně. Nepochopila jsem, proč to vláda České republiky iniciovala. To mě na tom vlastně překvapilo nejvíc.

Já bych od ní podle volebních programů a podle toho, co jsem slyšela v předvolebních debatách, čekala, že se bude snažit tomu prodloužení zabránit. Tak ne. Tak my jsme iniciátoři minulý týden. A zatím to vlastně nikdo kloudně nevysvětlil, nebo pokud jste slyšeli nějaké vysvětlení, tak mi ho sem hoďte. Ale já jsem žádné kloudné vysvětlení neslyšela, kromě toho, že se to má ta výjimka. Nebo že to má být výjimka pro ty bojeschopné muže, což je mezi námi přesně to, co Zelenský po Evropské unii celou dobu chce i po České republice.

A chce to Zelenský. Chce, ať prodloužíme ochranu všem a ať mu pošleme zpátky ty kluky, kteří tam za něj, za jeho korupční chobotnici, za jeho kamoše oligarchy, kteří si staví paláce, budou pokládat životy.

Každý z vás ať si odpoví na otázku, jestli s tím souhlasí či ne, ale to je to, co chce Zelenský.

Česká vláda v podstatě navrhla, nebo český ministr vnitra navrhl něco, co tady pan Zelenský celou dobu propaguje a co požaduje po státech Evropské unie.

Tak já už tomu taky úplně nerozumím a mrzí mě to, protože si myslím, že je to prostě špatně.

Tak dobrý den, paní Kateřino.

Ti, co vydělávají mnoho pronájmy a neplatí s nimi něco.

Tady je to směšné úplně ve všem.

Jo, souhlas.

To je přesně to, o čem mluvím.

Tady je prostě skupina lidí, kteří si různě pořídili řadu nemovitostí. Říkají tomu dneska investiční byty v podstatě, protože ano, dneska jsme viděli, ty data jsou zcela jasné, na hypotéku dosáhne míň a míň lidí.

To znamená vlastně ty super drahé nové byty, co se staví, tak ty jsou přesně pro tyhle lidi, kteří už dneska mají hromadu peněz.

A místo toho, aby se to danilo, místo toho, aby se ty věci prostě říkaly tak, jak jsou, tak se na to zapomíná a vlastně se tenhle způsob života úplně ignoruje a ty daně platí ta paní uklízečka ve škole, která má minimální mzdu, tak kolikrát daleko vyšší než lidé, kteří vlastní několik bytů a kteří z toho prostě profitují a občas je mají i navíc jako prázdné, protože se jim to vlastně vyplatí, protože je to pohodlné.

No nevím, no.

Já si nemyslím, že tohle je cesta a myslím si, že by se na to vláda opravdu měla podívat, včetně těch korporací a různých obchodních řetězců ze zahraničí a různých energetických firem a podobně, protože tam podle mě uniká neskutečné množství peněz.

Můžem se bavit o sektorové daně pro zbrojeře, pro energetiku, právě pro ty banky a další.

Jenom, že to chce tu politickou odvahu.

To už není jenom o tom mluvit, ale udělat to.

Není problém to udělat, ale musíte mít tu politickou odvahu to udělat.

Tak já se dívám, jestli je tady nějaký další dotaz.

Jakou hodnotu?

Tady je hezký dotaz.

Michal Milan Rus píše: Jakou hodnotu má dnes slovo politika strany?

A já jsem vždycky říkala, že a myslím, že se mi to dařilo, byť jsem v politice dlouho, že jsem to, co jsem lidem slíbila, jsem se snažila dodržet.

A neříkám, že to vždy šlo.

Někdy jsem to třeba navrhla a neprošlo to, ale vždy jsem s těmi lidmi komunikovala přímo v tom, proč to nešlo.

Každopádně nikdy jsem nebyla ta, která by zradila ten svůj volební program, ten, za který kandidovala, a to ani ve volbách do Evropského parlamentu, nebo kdysi do parlamentu České republiky, do poslanecké sněmovny.

Jakou má hodnotu?

No, každý si tu hodnotu vytváří sám.

Moje hodnota je, že se umím podívat do zrcadla.

Umím se vám podívat do očí.

Dál jsem mezi vámi.

Dál se nebojím chodit na ulici, nemusím mít ochranku.

Dál organizuju debaty, kam chodíte, navštěvujete, a je to skvělé.

A to je pro mě vlastně ta největší hodnota, že se vám mohu podívat do očí, že mě zastavíte na ulici a i mě třeba zkritizujete za něco.

Řeknete mi: „Hele, toto se mi nelíbí, nebo toto bych potřeboval."

Ale přesně to je ta hodnota, že si stojím za svým a nevyměním to, ať už za nějakou politickou funkci a věřte mi, že jsem těch nabídek dostala v životě hodně, nebo za to, že se prostě budu mít dobře.

Vždycky jsem říkala, že taková nikdy nebudu a ani nechci být.

Proto říkám, že si dovolím kritizovat i to, že například česká vláda Andreje Babiše podpořila prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců, podpořila muniční iniciativu nebo dál podporuje nákup zcela zbytečných F35, které nám přijdou za deset let.

Tady jenom zamávám – tady účastníci besedy jsou tady, protože já opravdu vysílám z Říčanského náměstí, tak se tady na mě ještě mávali, takže se omlouvám, já jsem mávala.

Tak jak bylo možné odejít z Evropské unie a být znovu suverénní Českou republikou?

Tak buď to politickým rozhodnutím, nebo protože jsme do Evropské unie vstupovali referendem, tak za mě by to měl být referendem, kdy se občané České republiky rozhodnou, že většinou chtějí odejít z Evropské unie, a je to nejčistší způsob, protože když jsme vstupovali referendem lidí, tak bychom měli mít i možnost vystoupit.

Bohužel tato vláda sice chystá zákon o referendu, ale SPD ustoupilo z toho požadavku, aby se vztahoval i k mezinárodním otázkám.

A to znamená podle mých informací, že tam tato možnost hlasovat o vystoupení z EU tam nebude dána.

Ani ta možnost – teď se vůbec nebavím o výsledku, jak by to dopadlo – ale ani ta možnost tam nebude dána.

My jsme měli možnost, nebo občané měli možnost se vyjádřit, jestli chtějí vstoupit.

Až jsme vstoupili, tak už nemáme možnost se vyjádřit, jestli chceme vystoupit, nebo setrvat, nebo říkejme tomu jakkoliv.

Mě to mrzí, štve mě to, protože si myslím, že občané nejsou ti, kteří by měli jednou za čtyři roky rozhodovat ve volbách, ale mají právo rozhodnout o těch zásadních věcech.

Já se jejich názoru nebojím, ale je evidentní, že se jich někdo bojí a že prostě o těchto věcech se podle vlády Andreje Babiše, SPD pro motoristy, Trikolóry a dalších prostě rozhodovat nemá.

Štve mě to.

Je to to jediné, co s tím můžu v tuhle chvíli dělat.

Nejsem v poslanecké sněmovně, ale budu dál bojovat za to, abyste tu možnost vystoupit a říct svůj názor v rámci referenda ke všem otázkám prostě ještě měli šanci dostat.

Budu se o to snažit.

Budu na to upozorňovat ty politiky a v rámci toho projednávání se určitě bude chystat nějaká akce, kde jim připomeneme, že občané tady nejsou jenom proto, aby jednou za čtyři roky je šli zvolit, ale měly by mít možnost a právo se také k těm věcem, které přichází, vyjadřovat.

Tak co říkáte na Sáru Wagenknecht, její odchod z Die Linke a založení vlastní strany?

Já Sáru znám a byla to její cesta.

Oni teď se snaží v rámci toho hnutí Sáry Wagenknecht se prosadit.

My jsme velmi úzce spolupracujeme, nebo s těmi šesti jejími kolegy spolupracujeme.

V Evropském parlamentu máme velmi podobné názory na řadu otázek.

Určitě v zahraniční politických otázkách.

Určitě třeba právě v otázkách toho zdanění a dalších, protože tam mají různé ekonomické experty.

Takže to je.

Jí to také uniklo do toho Bundestagu o pár desetin procenta, ale ty cesty jsou jaké jsou.

Myslím si, že ona neutekla, že ona vysvětlila, proč musí odejít z Die Linke, a šla si prostě vlastní cestou a já fandím každému politikovi, který tu odvahu najde, aby tou vlastní cestou šel.

Tak Josef Šich píše: „Podle ekonomky Švihríkové jsou ty odklady miliardy roční až 500 miliard Kč na dividendách korporací, takže ty schodky státního rozpočtu jsou v tomto kontextu marginální. Souhlas?"

Ilona to má spočítáno, Ilona to má dáno do kupy, a je to určitě tak.

Já jsem se bavila, Ilona se baví o tom odchodu v rámci nebo o těch firmách v rámci optimalizace dividend.

Já se v tuhle chvíli bavím především o tom velmi nevýhodném zdanění, kdy prostě ty daně platí ti zaměstnanci, ti normální lidi, a ty, které by platit měly, a třeba ty majetkové daně jsou tak minimální.

Tam je dalších, dneska jsme si řekli skoro 200 miliard, to znamená, kdyby se to dalo dohromady, tak vlastně žádný schodek nemáme, nemusíme vypisovat státní dluhopisy, nemusíme si půjčovat.

Je to prostě vlastně strašně fajn.

No, ale říkám znovu, je to o té odvahy politiků.

Já vím, že Ilonka Švihlíková měla dělat i poradkyní premiéra. Bohužel nakonec po velké mediální masáži pan premiér z toho utekl, ustoupil. Mě to velmi mrzí, protože si myslím a považuji ji za jednu ze skvělých a nejlepších ekonomek, které Česká republika má. Právě ne pro ty nejbohatší, ale pro to, aby se například i ty daně dostaly do systému tak, aby to bylo alespoň trošku spravedlivé.

Proslýchalo se, že mají Ukrajinci zbraně. Nijak se tím netají. Neplatí ta sama povinnost mít zbraně a mít zbrojní pas, jako mají naši občané? Určitě platí na všechny, kteří žijí v České republice. Tahle povinnost. Je samozřejmě otázka, jak je vymáhána. Protože oni velmi často i mění různě pobyty a podobně, což jsme všichni zažívali.

Takže, ale mohu se vás na to zeptat schválně, jaká ta statistika je? Zajímavý dotaz ministru vnitř. Napíšu a dám vám příště. Má 30 dnů na odpověď. Ale vidíte, to mě nikdy nenapadlo. Vím, že se řešily ta auta, která nám tu jezdí bez technických, ale zbraně mi nikdy nenapadly.

Děkuju za něj. Určitě se na to zeptáme ministra vnitru a uvidíme, co nám společně odpoví.

Tak, já se dívám, jestli tu mám ještě nějaký dotaz. Já jsem to měla ještě dvě krásná témata, ale můžeme je probrat i příště. Týkají se především výjimek bruselských, nebo vám k tomu natočím nějaký krátký report z Bruselu, protože je zajímavé, že když Evropská unie chce, tak si výjimky na různá rozpočtová pravidla dělá, například na výdaje, na zbrojení, teď nově i na energetiku. Ale když chcete výjimku na větší podporu sociálních služeb nebo výstavbu bytů, tak ji jako členský stát nedostanete.

To je taky docela mazec, protože když Brusel prostě chce a o něco mu jde, ať mu šlo o nákup předražených vakcín nebo teď mu jde o nákup předražených zbraní, tak výjimky existují. Ale pokud jde o byty domácností, tak tam neexistují. Ale k tomu vám možná udělám krátký report během týdne, protože to je fakt strašně zajímavé téma.

Týká se především Itálie, která to celé spustila, protože právě chce na tu energetiku využít také výjimky. Je zvláštní, že první máme výjimky na zbraně a pak třeba až na energetiku. A to u té energetiky samozřejmě musí být ty zelené investice, ty správné, protože tak to je.

Kačko, jak se stavíte ke genocidě Izraele?

Já o ní mluvím úplně od začátku. Je tristní. A je ostuda české vlády, že se k tomu neumí postavit. Česká vláda měla pod problém odsoudit i útok USA, agresivní útok USA na Irán, protože to je ten dvojí metr. Někdo útočit může, nikdo nemůže. U někoho to vymlčíme, u někoho budeme kritizovat.

To, co se děje v Palestině, to, co se dnes děje v jižním Libanonu, je šílenost. Je to genocida. Genocida, která je přehlížená celým světem nebo minimálně Evropskou unií. To jsou desítky dětí, které tam padnou každý den v rámci celého toho území.

Já se stydím za českou vládu, že se k tomu neumí postavit čelem, že neumí říct, a neumí, protože my jsme velmi významným partnerem Izraele. Všichni čeští ministři – a bylo jedno, z jaké jsou strany – ho nosili tím, jak do Izraele mohou jezdit a jak nás bude podporovat. A nějak jsem si nevšimla, že když tam byl naposled Macinka, tuším už dvakrát během té genocidy, kterou tam Izraelci provádí, takže by se jim minimálně snažil naznačit, že jako chlapci, a dost, protože tohle je fakt špatně.

Víte o tom, že jsem o tom protestovala od začátku. Hlasuju takto i v Evropském parlamentu. Všechny rezoluce, které to odsuzují, které přichází s nějakým návrhem řešení, se snažím vždy podporovat, aktivně do nich vstupovat.

Takže jo, to, co páchá Izrael na území Palestiny a jižního Libanonu, je genocida. To, co páchají Spojené státy na území Iránu, je agresivní válka. Nic víc, nic míň. I podle mezinárodního práva. Já pevně věřím, že ti, kteří to způsobili, za to budou jednou souzeni.

Tak teď se dívám, ale já to ještě ověřím. Jestli kluci, nebyl byste pro zrušení přímé volby prezidenta? Ušetřilo by to za PR divadlo a zaměřovala by se pozornost na skutečné problémy?

Já jsem přímou volbu prezidenta nepodporovala, přiznám se, protože si myslím, že prostě jsme parlamentní republika. My nejsme prezidentskou republikou, ani poloprezidentským systémem, byť by si to asi někteří strašně přáli, hlavně poradci pana prezidenta, aby měli ještě větší moc. My jsme pořád parlamentním státem, kde rozhodují poslanci, senátoři, vláda, a tak je to správně.

Já jsem to tak dneska komentovala i na CNN Prima News, protože mě už fakt štve, jak se čtyři roky, čtyři měsíce bavíme o tom, jestli pan prezident jede někam na kafe nebo nejede a jestli je to Ankara nebo je to něco jiného. To, jak to změní život lidí v naší zemi, když se tam prostě pojede jenom dál dojednávat kšefty, protože to tam jezdí všichni, od zbrojařů, které potom likvidují lidské životy.

Já se přiznám, že už vlastně nerozumím tomu, proč mu Babiš před měsícem neřekl „jedeš nikam", protože jsem přesvědčená o tom, že oni nechtějí, aby jel. A myslím si, že by bylo odvážné a fér to říct, protože bychom se o tom další čtyři týdny prostě nebavili. Nezajímá, kam chce prezidentna na kafe.

Ale je pořád pravda, že z ústavy České republiky vyplývá, že za zahraniční politiku České republiky zodpovídá vláda, tudíž vláda má právo tam vysílat nebo nevysílat. A pořád jsme ještě parlamentní demokracií a ne prezidentským či poloprezidentským systémem.

Proto si myslím, že ta přímá volba prezidenta byla chyba, protože my jsme mu, vlastně každému tomu prezidentovi, který byl takto zvolen, dali obrovský mandát od lidí, ale žádné kompetence. A teď se to takhle melou.

Protože když tam máte prezidenty jako byl Miloš Zeman, který byl dlouholetým politikem, státníkem – já musím za sebe říct, že bych si přála, aby Pavel dostal, byť tomu moc nevěřím, rozum na chvíli a dal mu to vyznamenání – ale byl to předseda sněmovny, byl to předseda vlády, byl to ministr, pak byl prezidentem. On věděl, jak funguje ústava České republiky, jaké jsou ústavní pravidla a pořádky.

U prezidenta Pavla se ukázalo, jak je ta přímá volba nebezpečná v tom, že si možná ještě ani nepřečetl ústavu, ale má pocit, že může v té zemi všechno, protože ho ti lidé zvolili. Ale tak to není a tohle prostě zůstalo nedořešeno ve chvíli, kdy se ta přímá volba v Poslanecké sněmovně odhlasovala.

Já jsem tuším pro ni ani nehlasovala tehdy, když se to schvalovat, protože jsem ještě tehdy seděla v Poslanecké sněmovně, a myslím si, že to prostě byla chyba a je to špatně.

A PR divadlo – no počkejte, to začne.

Volby prezidenta jsou 28. ledna, takže za rok v tuhle dobu bude paráda. To bude boží.

To začne být divadlo teprv pořádně.

Já pevně věřím, že by pan prezident Petr Pavel mohl začít tím, že vyúčtuje svoji poslední volební kampaň, protože ještě ani to nestihl. To by bylo hezké, ne? Než začne novou, vyúčtoval by tu starou. Protože zase jsou někteří, u kterých to vadí, a pak jsou někteří, kteří na dopisy úřadu neodpovídají, a je to vlastně jedno. Protože to možná sponzoruje a platí ti správní dobroušti Lukačovičové a nevím kdo, tak pak je všechno v pořádku. Pak se na to ani seznam zprávy nezaměří a novinky a další. Ale to, že nemá do dneška vyúčtovanou svoji volební kampaň, to si myslím, že by vlastně nikomu jinému v té zemi neprošlo. Takže paráda.

Teď mi to kupují svačinu, ne? Nechci svačinu. Já už končím.

Ty jsou takové zlatičky tady moje. Určitě nejedla, ne?

Dobré, dobré. Tak takže tady Martin, živáku, dej svačinu. Já se stavím na polívku, na držkovku se těším na dálnici.

Tak a já myslím, že je to dneska tak nějak všechno. Máme za sebou 40 minut. Já jdu směr Praha, protože zítra jedu do Bruselu. Večer si mě můžete видet v evropských zájmech na CNN Prima News společně s kolegy z Evropského parlamentu. Takže si to ujasníme zítra večer v televizi.

V sobotu mě můžete vidět v Lidicích. Potom odpoledne na debatě Svatopulkovské na Novotného lávce společně s kolegy europoslanci.

Další týden máme Štrasburg, takže bude vysílání ze Štrasburgu. No a pořád bude příležitost se potkávat. Tomu věřte.

Takže já se na vás moc těším a pište mi, ptejte se. Ten dopis na toho ministra vnitra pošlu. Kolik tedy máme těch ukrajinských zbrojních průkazů tady? Nebo jak to je s těmi Ukrajinci? Slibuju.