Na ☕️ s Vojtěchem 07. 07. 2026 www.doktorvajicko.cz

Krásné odpoledne, vážení přátelé, vážení spoluobčané, mí drazí vlastenci.

Já vás všechny vítám u vašeho oblíbeného pořadu Na kávě s Vojtěchem.

Přátelé, pevně věřím, že máte čas si udělat dobrou kávu a že se společně zamyslíme na témata, která vás zajímají, která vás trápí, o která se píšete denního dění a tak dále.

Dobrou chuť, přátelé.

Asi se divujete, že jsem jako včera večer venku a že natáčím kávu u potůčku v přírodě. Máme léto, je to příjemné.

I když musím říci, že jsem čekal trošku větší teplo, ale nebojte se, přátelé, tepelná kopule nás čeká už o víkendu a zase budou venku 40 stupňů, tak se na to všichni musíme připravit.

Každopádně je to příjemné být venku, tak doufám, že také máte příjemné prostředí a že nejste všichni jen v práci, ale že máte také volno a že na mě koukáte, na dovolených mi píšete z celého světa.

Já vám za to chci moc poděkovat.

Včera mi jedna paní napsala, že vůbec nechápe, jak to všechno stíhám.

No, stíhám to mnohdy blbě, ale zatím se to dá zvládnout, takže vám za to děkuji.

A každopádně, přátelé, dnešní téma nebude nějaké systematické, tak jak jste možná zvyklí u kávy s Vojtěchem, ale spíše k zamyšlení, tak jako bývají sobotní kávy. Ty se mi teďko k zamyšlení nedaří, protože je těch událostí tolik, že se vždycky věnujeme něčemu, co zrovna probíhá.

Dneska bychom se měli věnovat Ankaře, ale té se chci věnovat zítra na kávě a také ve zprávách, protože toho máme takovoudle přehršel.

Já se chci zaměřit dnes na jednoho člena vlády, takového otloukánka, bych to řekl správně, který je jak s vesničkou středisková. Otík.

Ano, jde o Otu Klempíře.

Ota Klempíř nepatří zrovna mezi mé oblíbené politiky, ale patří mezi mé velmi oblíbené scénáristy, protože napsal film Checkmate Man s Budařem.

A já vím, že spoustu lidí, třeba Vašek, ten film úplně nesnáší, protože nemá rád jeho hlavního protagonistu. To znamená, nemá rád pana Budaře.

Já naopak pana Budaře rád mám, takže s tím problém nemám.

Ovšem na spoustu filmů už se také nemohu dívat a nedívám se na ně z důvodu politického přesvědčení. To mi nevadí, ale to, jak si myslí, že jsou něco víc než my, že nám mají právo diktovat, co si máme myslet, koho máme volit, co máme jíst, v čem máme jezdit, jestli máme cestovat na dovolenou nebo nikoliv, uhlíková stopa a tak dále.

Zkrátka a dobře – morální majáci.

A morální majáci mi vadí tedy velmi.

A protože kolem Oty Klempíře je poslední týden velmi rušno. Začalo to ve Strážnici, na tom festivalu folklórním.

Já to řeknu sám za sebe, jsem asi kulturní barbar, ale já jsem vůbec nevěděl, že něco takového existuje, takže se k tomu bez mučení přiznávám.

V životě jsem o tom neslyšel a je to asi dáno tím, že mám rád jiný žánr.

A to mnozí se vždycky diví, když zjistí, co já poslouchám třeba za muziku.

Tak není to jen Karel Kryl, kterého miluji, ale je to třeba Marylin Manson, jsou to Rammstein a tak dále.

A no jo, je to tu, přátelé. Tak si počkáme.

A jo, je to blízko, jak zpívá Michal David. To je pražák.

Todleto má dokonce i jídelní vůz. Teď je tady jídelní vůz.

To jezdí až k Nejštalu. To je do Nového údolí, přátelé.

Vždyť to můžete sednout v Praze pěkně ráno a když budete mít štěstí, tak se tam v poledne dostanete.

No, spíš v odpoledni.

Takže tak.

Takže kde jsme to skončili?

Skončili jsme u toho, že ti morální majáci nám tady říkají, co máme a nemáme dělat, na co se máme koukat.

Jo, a u té hudby.

Takže já jsem tady o tom festivalu vůbec nevěděl.

Tak pro mě to byla novinka.

Myslím si, že politik na festival tímto způsobem jezdit nemá. A když už tam přijde, tak to má udělat jako Andrej Babiš, že má jít mezi ty lidi. Určitě tam nikdo není zvědavý na nějaké proslovy, proklamace a prohlášení.

Na druhou stranu, jestliže je to placeno z ministerstva kultury, tak by tam ten ministr kultury asi měl být.

Ale znovu opakuji, je to taková ta neohrabanost, nezkušenost, absence politického citu. Bych to nazval.

Jo, absence politického citu.

To si myslím, že je přesný terminus technicus pro to, co předvádí někteří politici.

A Klempíř za sebou má minulost, jakou má.

Každý máme nějakou minulost.

Já bych teda na své kamarády za 500 nestokrát nedonášel, ale zase na druhou stranu já jsem také nemusel jít nikdy na výslech StB, takže ono se to lehce kecá, když celkem nic nehrozí.

Jo a byli tací, co prostě neuhli, pak skončili v kriminále.

Každý tak odvážný není, takže já mu to nevyčítám.

Mě zajímá, co ten člověk dělá teď.

Ale já jsem si Klempíře vždycky spojoval právě s kapelou Jar a s Romanem Holým. Se Holým se malinko znám.

To byla úplná náhoda.

To tady nebudu vyprávět, bylo by to moc dlouho, ale není to můj šálek kávy.

Já to řekl úplně na rovinu, jak to je.

Mně se ta muzika nelíbí, já ji neposlouchám a věřím, že spousta lidí tu kapelu ani nezná.

Partagon se rozpadla díky tomu, že Klempíř, který byl politickým komentátorem, vynikajícím prostě a to prosím pěkně napříč politickými stranami – něco jako Marek Prchal – si to chtěl vyzkoušet, takže do politiky šel.

A já si vzpomínám, když napsal ten tweet na X, tak to byla obrovská bouře, protože on vlastně den předtím byl jako komentátor na Primě.

Tím pádem samozřejmě logicky musel skončit, protože to je neslučitelné.

To nemůžete někam kandidovat a zároveň jít politicky komentovat rádoby neutrálně do televize, byť to není veřejnoprávní televize, ale jde o soukromou televizi.

To zkrátka dobře, nepůsobí dobře.

To je jako nechápu třeba, co tam dělá pan Šmarc.

Jo, to je mě úplně záhadou.

No, ale asi jim zvedá sledovanost tím, jak je bizarní.

Každopádně o Klempíři, znovu opakuji, je vynikající textař a vynikající scénárista.

A když se tedy vrhl na to, čemu by měl rozumět – to znamená ministerstvo kultury – tak jsem trošku očekával, že tomu fakt rozumět bude.

Nehledě na to, že on v roce 2019, 2020 a hlavně v roce 2021 velmi velmi usiloval o to, aby se dostal do týmu admirálního generála. Do volby, přímé prezidentské volby.

Já myslím, přátelé, že se jasně ukazuje – já vím, že mi to mnozí z vás vyčítáte – že říkám, že prezidentská volba by neměla být přímá, pokud tady nemáme přímou demokracii.

Ona se vždycky to stane a je potřeba říct to správně.

A čím dál tím více se ukazuje, že bohužel jsem v tomhleom měl pravdu.

Když nemáte přímou demokracii – to znamená, nemůžete si přímo volit starosty, župany a tak dále, jako to mají na Slovensku – proto používám tento výraz.

Tak je to paskvil totální, protože pak se právě stane, že se tam dosadí takovýhle člověk, taková figurka.

Kde mu nastřelí vlasy, udělají fousky, trošek jako Masaryk, malinko.

Pak takové určité ustálená spojení.

Všimněte si toho, která používal váš Gablík, tak to on používá.

Už tam chybí jen to „ě" a trošku ho ještě mohli naučit ráčkovat a bylo by to úplně dokonalé.

Tak právě Klempíř chtěl být prostě admirálního generála a strašně o to stál, ale opravdu strašně.

Točil taková srandovní videa, kde trhal ústavu například kvůli Miloši Zemanovi, také mimo jiné, jako s takovým papírem, potom jak se musí bojovat proti Babišovi a tak.

A teď to působí samozřejmě komicky, když on je ve vládě Andreje Babiše a Andrej Babiš je vlastně jakoby jeho nadřízeným.

Ono to není nadřízený ve smyslu toho, že by mohl diktovat, protože je z jiné politické strany, ale jako premiér vede vládu. To je prostě dané ústavou a zvyklostmi.

A on tam opravdu působí jako slon v porcelánu.

A to, co se děje poslední tři dny kolem jeho osoby, tak to teda musím říci, že je něco, co jsem si nemyslel, že ještě se toho dožijeme.

To znamená, máme tady tu část, jako je štít demagogie, milion bublinek pro demokracii a různé ty rádoby chytré osobnosti, které si hrají na to, že bohužel chodí do těch škol a tam těm dětem blbnou hlavy. Kartous.

Jo, já řeknu jméno, nebudu slušný. Bob Kartous, tělocvikář, jo, který prostě si někde udělal PhD v roce 2011 a od té doby je to jako vědec, jo. Všimněte si, jo, je to to samé jako Ludvík, jo, taky nějaký vědec. To není žádný vědec. Jako to jsou páše a spol., to je k smíchu.

Mně jsou ti lidé normálně k smíchu. Já vždycky, když se chci pobavit a zasmát, tak se jdu podívat, co píší na X, jo, protože oni tam opravdu tvoří neuvěřitelné věci.

Teďka třeba tam vystartovali proti ministru červenému a bylo to úplně tak nechutné, že mě normálně z toho bylo na zvracení, jo. Jsem si říkal: To prostě není možné, že toto fakt máchá, jo, někdo vymyslí.

A oni si tito čtyři lidé o sobě myslí, že jsou strašně chytří a ještě navíc, že jsou jako na výši, ne? Nejsou.

Jo, všichni jsou to pitomci a na výši tedy rozhodně nejsou. To by všechno vypadalo úplně jinak.

A oni se teď opřeli do Česťmíra Strakatého. Nevím, jestli ho znáte, ale Česťa má podcast, který je velmi sledovaný. Byl to jeden z prvních podcasterů, který přesáhl určité hranice na YouTube a je to takový šikovný kluk. Dělá to předtím pro Reflex.

Nemusí to být váš šálek kávy. Já na některé ty jeho pořady koukám, protože taky potřebuji vědět, co dělá konkurence a tak.

Milý kluk prostě, no, ale rozhodně není na naší straně barikády, jo.

No a ten si dovolil vzít právě Otka do svého podcastu přímo na karlovarském festivalu. No a oheň na střeše.

Ty se můžou zbláznit ti liberálové, jo? Nebo jak oni říkají, že jsou liberálové. Oni liberálové nejsou.

Ten paradox je, že třeba já jsem velmi liberální člověk. I když jsem konzervativní v mnoha věcech, jako v majetku, v rodině a tak, ale já říkám, že lidé si skutečně mají právo říkat, co chtějí, bavit se s kým chtějí.

A já se taky bavím s lidmi, kteří nesdílí můj politický pohled na svět, ale to neznamená, že se budeme střílet. Jo, takže v tomhletom jsem liberální.

A přesně jsem čekal, že to skončí tak, že se teď všichni omlouvají. Kempíř se omlouvá, Česťa se vlastně taky omlouvá. Všichni se omlouvají kvůli jedné fotce z toho Karlovarského festivalu. Ještě blbé, jako jo, tzv. selfie. Že vlastně točíte ten telefon a teď se tam jako fotíte jako pitomci a pozdvižení kolem toho je jak blázen.

Jak sis to, Česťa, vůbec mohl dovolit takhle přejít na ten druhý břeh?

To jsou přesně ty vykopané příkopy, tady na jeden takový koukám zažilý, které tady vybudovaly svině typu Foltýna a spol. Jo, tvrdili je zasypávat, zahrabávat příkopy a přitom dělají pravý opak.

A právě ten Ota jim strašně na tom nabíhá a je to postavička, jak se říká moje babička vždycky, postavička do jazzu. Tak je to přesně takováhle postavička, která je vhodná k tomu, aby jste jí tímto způsobem zesměšňovali vlastně.

A já teď úplně nevím, jestli to tomu Otovi dochází nebo ne.

A ještě navíc tam je jedna věc, a to je jeho manželka, protože jeho manželka je totiž Palestinka. No a to je úplně masakr, že jo, když si to uvědomíte, ne? Ještě jako navíc.

Takže on, ten Ota, nemá snadné. Myslím si, že nevydrží celé čtyři roky jako ministr kultury. Hodně bych se divil, kdyby to vydržel, protože navíc on ještě si tak blbě naběhl, protože tvrdil během volební kampaně, že nechce zrušení televizních poplatků.

A to si myslím, že to je věc, která mu sejmula vás v podstatě.

A ve chvíli, kdy to měl připravit, si vemte, že máte připravovat něco, s čím vůbec nesouhlasíte. Že jste člověk, který je vlastně z té druhé strany barikády. Teďka nevím, dostanete nějaké vnuknutí, přeplavete ten styl, padnete sem ke mně na ten druhý břeh a teď máte zastávat hodnoty, které třeba mám já, ale já jim věřím těm hodnotám.

Já si na ně nemusím hrát. Já to nedělám z vypočítavosti, ale protože tomu opravdu věřím.

A i to je třeba důvod, proč mě lidé mají rádi.

Ale on na ně – já mu to nevěřím. Prostě ty věci, které on dělá.

Takže to nemá být o tom, že bych ho litoval. Já ho nelituji. Ale krásně, on je pro mě lakmusovým papírkem toho druhého břehu. Těch lidí, kteří nám tvrdí, jak jsou lepší, hodnější a jak jsou vlastně na piedestálu slušnosti a morálky a těch správných hodnot havlovských.

A přitom vlastně vidíte, jaký jsou to špíny, který se tam vyžerou, střískají se jak prasata, močí tam potom do květináčů na promenádě a tak. Jako kdo se nikdy nestřískal tímhle způsobem.

Já jsem určitě taky močil náměstí a já si taky nehraju na žádný morální maják, jo.

A to je právě ten rozdíl.

Takže přátelé, tady koukám, jak mi tady létají ty komentáře teď na TikToku.

Takže já vám všem přeji, ať máte krásný den. Napište mi do komentářů, co vy si o tom myslíte, jaký na to máte názor.

No a poprosím vás o sdílení, zviditelňování, lajkování. Už to znáte.

A vidíme se u večerních zpráv. Na viděnou.

Krásný den, vážení přátelé.

A teďka jenom v rychlosti se věnujeme tomu, co to je český dům.

Vy tady vidíte velmi často transparentní účet Regionálního rozvojového fondu 333 889 9002/5500, což je transparentní účet Regionálního rozvojového fondu, kde pomáháme znevýhodněným osobám, samoživitelkám, lidem, co se ocitnou v akutní sociální nouzi a tak dále.

Protože budeme slavit s Vaškem pětileté výročí – my jsme to zakládali za tvrdého covidismu – tak jsme se rozhodli, že potřebujeme mít nějakou budovu, aby jsme se mohli setkávat, abychom mohli více pomáhat.

A na rozdíl od některých neziskovek, které tady nebudu jmenovat, když se podíváte do našich výročních zpráv, tak my darujeme 85 % a 15 % jde na provoz. My to s Vaškem děláme zdarma. Nemáme žádné výplaty, nic. Nepotřebujeme, aby nám někdo posílal peníze pro nás na provoz.

Ale rozhodli jsme se, že také by fond měl něco vlastnit, abychom nemuseli platit nájem, protože ty nájmy jdou pořád nahoru, a abychom se mohli setkávat.

Tak proto je tady nahoře vždycky to číslo. Pokud nechcete být vidět, tak to číslo je 333 889 0010/5500, což je ze zákona povinný provozní účet.

A mnozí lidé nechtějí být vidět, takže my to samozřejmě respektujeme a chceme vám za to s Vaškem moc poděkovat, protože když se podíváte na transparentní účet, tak se opravdu daří pomáhat lidem.

Takže děkuji vám, přátelé. Kdo budete chtít, můžete přispět.

My potom chceme udělat takovou desku, kde budou ti největší přispěvovatelé vytesáni do kamene.

Děkujeme.

Na shledanou.