Na ☕️ s Vojtěchem 03. 06. 2026 www.doktorvajicko.com

Krásné leč velmi deštivé odpoledne.

Vážení přátelé, vážení chcimíři, výraznì slované i vlastenci.

Já vás všechny moc vítám u vašeho oblíbeného pořadu Na kávě s Vojtěchem.

Přátelé, pevně věřím, že máte čas si udělat dobrou kávu a že se společně zamyslíme na témata, která vás zajímají, která vás trápí, o která si píšete, denně a tak dále.

Dobrou chuť, přátelé.

Dnešní téma je velmi naléhavé, potřebné a důležité a já budu rád za jeho šíření a zároveň za vaše názory, přátelé, protože před dvěma dny – já jsem to okomentoval už v několika zprávách – tady proběhla informace, že Spojené státy americké mají zájem o rozšíření jaderných zbraní v Evropě.

To znamená něco obdobného, co bylo v době železné opony a čeho jsme se těžce zbavovali po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy roku 1991 a o čem hodně také hovořil a psal Henry Kissinger a naléhal, že po rozpadu Varšavské smlouvy v podstatě Severoatlantická aliance pozbývá významu, protože šlo původně o obrannou alianci od roku 1991.

Ukažte mi jediný příklad obrany.

Spíše šlo v 99,8 % o útok Spojenými státy americkými, když hledali demokracii v zemích, kde se objevila ropa, tak ji tam potřebovali zasít.

A kromě konfliktu v Jugoslávii, který byl velmi specifický a ani tam vlastně Severoatlantická aliance neplnila v těch prvních několika letech tu svojí funkci, protože to nahradilo OSN a velmi dobře.

Umprofor například UN.

A já si myslím, že toto je opravdu zpráva roku, velmi důležitá a nevšiml jsem si, že až na pár úplných výjimek by se tomu někdo věnoval.

Takže jdeme na to, přátelé.

Jaderné zbraně v Evropě, článek pět a účet za válku.

Dělají z nás terč.

Přátelé, dneska žádná pohádka pro děti.

Dneska si řekneme, co znamená, když se zase mluví o amerických jaderných zbraních v Evropě, protože to není žádná hra, to není tiskovat s vlečky.

To je otázka, jestli se z České republiky může stát legitimní vojenský cíl.

Reuters 2. června 2026 informoval, že Spojené státy podle Financial Times jednou o možnosti rozšířit evropské rozmístění jaderných kapacit.

Neznamená to, že už jsou bomby v České republice, ale znamená to, že téma je otevřené.

Vzpomínáte na téma radarů v Brdech.

Já jsem tenkrát proti tomu velmi ostře vystupoval.

Dokonce jsme v Českém Krumově na to měli galerii a pořádali jsme happeningy proti tomu, takže velmi dobře si vzpomínám, jak to jiskřilo mezi odpůrci a podporovateli.

Co je fakt a co je spekulace?

Fakt.

Spojené státy, pardon, už jaderné zbraně v Evropě mají.

To je prostě holý fakt.

Další fakt.

Severoatlantická aliance mluví o odstrašení.

V Evropě sílí tlak na zbrojení.

Další fakt.

Severoatlantická aliance se v roce 2025 dohodla na síle 5 % hrubého domácího produktu do roku 2035, že se bude věnovat na armádu, z toho 3,5 % na takzvanou klasickou obranu a 1,5 % bodů na infrastrukturu, odolnost, civilní připravenost a samozřejmě s tím ruku v ruce průmysl.

Spekulace.

Česká republika už je vybraná jako hostitelská země.

To zatím potvrzené není.

Ovšem když se podíváme na geografii, geopolitiku, tak je to přece jasné.

Jsme srdcem Evropy v podstatě.

Takže je to logické.

Napadají mě místa, kde bylo možné tyto zbraně okamžitě instalovat bez nějakého většího povšimnutí.

Politická otázka zní: kdyby se to otevřelo, má o tom rozhodnout veřejná debata nebo pár lidí za zavřenými dveřmi?

Přátelé, do komentářů.

Jaderná zbraň není ochrana zdarma.

Jaderná zbraň na území státu znamená dvě věci.

Za prvé odstrašení, za druhé jasný terč, legitimní terč.

Kdo hostí strategickou infrastrukturu, sklady, letiště nebo odpalovací kapacity, ten se v krizovém scénáři automaticky zapisuje do plánů protivníka na první místo.

Tady je jádro věci.

Česká republika není oceánská velmoc.

Jsme středem Evropy.

Kdyby sem někdo chtěl tlačit jaderné kapacity, musí občan slyšet pravdu.

Ano, zvyšuje to bezpečnostní význam země, ale také samozřejmě její rizikovost.

K tomu propojím další záležitosti.

Drony Rumunsko, Polsko a článek pět.

Po roce 2022 opakovaně padají drony nebo raketové trosky na území států Severoatlantické aliance.

Nejnověji v rumunském Galati – to bylo 29. května tohoto roku – dopadl dron identifikovaný jako ruský Geran 2 do obytného domu.

Dva lidé byli lehce zraněni.

Rumunsko samo uvedlo, že to nemá být bráno jako přímý útok na Rumunsko, ale jako důsledek války na Ukrajině.

To znamená došlo k odklonění takzvaně ze strany speciálních sil Ukrajiny a padá to na členský stát.

Není to poprvé, není to naposledy.

Hovoříme tady o tom velmi často.

Jde o, z mého pohledu, Glivice 2.0.

Chtějí zkrátka vyvolat konflikt.

Samozřejmě to chápu ze strany Ukrajiny.

Ukrajina chce, aby se tam zapojila Severoatlantická aliance a aby vlastně v jednotném šiku jsme skončili až za Uralem.

To tady už několikrát v minulosti bylo.

A teď opatrně.

Tvrzení, že Ukrajina záměrně provokuje článek pět, je závažné a veřejný potvrzený důkaz proto není.

To znamená, to je ta hra samozřejmě, ale riziko omylu, manipulace, špatné identifikace, elektronického boje nebo politického zneužití incidentu jasně existuje.

A přesně proto mají politici brzdit jazyk, ne hrát si na churchilianství, což teda velmi často dělá admirální generál, který opět prohlásil, jak důležité je, abychom měli evropské Spojené státy.

Znova to prohlásil na diskusi se studenty.

Článek pět ovšem není automatické tlačítko válka.

Článek pět neznamená, že druhý den všichni pochodují na Moskvu.

Znamená, že útok na jednoho může být považován za útok na všechny a státy zvolí opatření, která považují v danou dobu za nutná.

Ale cesta k eskalaci může být velmi rychlá, když se do toho přidají média, hysterie politiků, kteří chtějí vypadat tvrdě.

Odbojně vzpomeňme na paní Černochovou, co tady předváděla, nebo Danuše Netolického a mnozí další, Fiala a tak dále.

Teď přátelé, já tady dlouhodobě říkám, že 2 % jsou až až z hrubého domácího produktu.

Pro vaši představu je to zhruba 166 až 172 miliard ročně, ale není to každý rok stejný, jo?

Není to konstanta, nedá se to prostě počítat pořád stejně.

Záleží na tom, jak ten fiskální rok je, s jakými penězi pracujeme.

Ale dá se to zprůměrovat.

Bere se to samozřejmě z toho celkového počtu HDP, což je v našem případě 9,4 bilionu Kč ročně.

Pokud by šlo o obranu, vy dobře víte, že já nejsem pacifista.

Navíc jsem z vojenské rodiny, do toho mám čestnou hodnost, takže těžko ode mě očekávat, že budu plivat na armádu.

To já nikdy dělat nebudu.

Na druhou stranu jsem si plně vědom rizik a zaženutí jiskry a to může být otázka několika vteřin.

Viděli jsme to v Jugoslávii.

To byla prostě naprostá hrůza.

Něco takového bychom rozhodně neměli opakovat.

A protože už jsme jednou Rubikon překročili a průmyslově jsme vraždili lidi, tak se k tomu klidně můžeme vrátit.

Kdo tvrdí, že to tak nemůže být, že jsme se poučili, tak nečte, nezná historii, neumí ty věci pospojovat.

To není otázka názoru, to je opravdu otázka inteligence a dání si dohromady všech těch faktorů, které k tomu jsou.

5 % – 5 %, přátelé, není otázka obrany.

Takže znova říkám 2 % na obranu.

Ano, protivzdušná obrana, protože budeme s největší pravděpodobností legitimním cílem.

A teď já netvrdím, že to musí být nutně Rusko, může být taky klidně Čína.

Nejvíce se tedy já osobně obávám návratu všeho z Ukrajiny, až tam bude mír, protože rozhodně to nedopadne tak, jak dneska opět tvrdí média, že Ukrajina drtivě vyhrává, protože získala v rozdílu 220 km².

To je opravdu k smíchu. Nezlobte se.

To vlastně už nemá ani smysl komentovat něco takového, protože 27 % jejich území je Ruska dlouhodobě a s největší pravděpodobností to číslo bude vyšší. Bude to někde mezi – pardon, někdo mi volá – někde mezi 35 %.

Takže tak to je. To je prostě holý fakt.

Ve chvíli, kdy budete dávat 5 %, tak jde o útok, protože v našem státě to znamená zhruba nějakých 420 až 460 miliard Kč ročně. Ročně – když si vezmete čistě fiskální rok a rozpočet České republiky – se bavíme o 20 %.

20 % našeho rozpočtu.

5 % hrubého domácího produktu je 20 % rozpočtu České republiky.

To je šílenost. To nebylo ani v roce 1936–37. Tam, pokud se nemýlím, šlo o 16 nebo 17 % tehdejšího hrubého domácího produktu.

A to jsme se chystali na válku.

Takže na co se chystáme nyní?

Tak to prostě je.

To znamená 2 % HDP na obranu jsou pro Českou republiku rozumný strop. Pokud se bavíme o obraně vlastního území, protivzdušné obraně, dronech, municích, logistice, zálohách, civilní ochraně a kybernetice.

Civilní ochrana u nás je nulová, připravenost lidí nulová.

5 % je úplně jiná liga.

To už není jen armáda. To je přestavba státu kolem bezpečnostně-průmyslového komplexu.

Severoatlantická aliance to oficiálně vysvětluje obranou a odolností. Ale politicky je jasné, že takový objem peněz posouvá Evropu do válečné ekonomiky.

Tak kolik dává NATO a kolik dává Rusko?

To je důležitá otázka, přátelé, protože to mnozí lidé neví a mají nějakou představu. Vy dobře víte, že já nemám rád dojmologii, ale mám rád tvrdá čísla.

A pokud se díváte na pana inženýra Kolera, což je vojenský analytik, podplukovník ve výslužbě, člověk, který se v tom opravdu vyzná a jeden z mála se nebojí říkat pravdu, tak tento říká také celkem jasně. Mnozí lidé mu nemohou přijít na jméno kvůli jeho arogantnímu vystupování.

Já jsem ochoten to kousnout, protože mě na tom zajímá, co říká a ne jak to říká.

Podle Severoatlantické aliance činily odhadované obranné výdaje Severoatlantické aliance v roce 2025 zhruba – podržte se, jo – 1,58 bilionů amerických dolarů v běžných cenách.

Samotná Evropa a Kanada zhruba 608 miliard amerických dolarů.

Pro vaši představu, to je momentálně částka, kolik stojí Írán a íránská krize.

Jo, tak podle teď – teď jsou instituce různé, ty se tomu vyjadřují.

Rusko v roce 2025 vydalo na armádu zhruba 190 miliard amerických dolarů, což je 7,5 % hrubého domácího produktu a zhruba plus mínus 20 % vládních výdajů.

Takže je to jednoduché srovnání.

Severoatlantická aliance jako celek utrácí přibližně osmkrát – 8x, dvakrát potrhuju – více než celé Rusko.

Osmkrát více už nyní. Ne při 5 %.

Evropa a Kanada sami utrácejí zhruba třikrát víc než Rusko. Třikrát víc.

Takže dohromady osmkrát. Čistě Evropa třikrát víc HDP a peněz na takzvanou obranu než Ruská federace.

A přesto slyšíme, že to pořád nestačí.

No tak se ptejme: nestačí to na obranu nebo nestačí na geopolitické ambice?

Já vám to přeložím na útok.

Co by Česká republika opravdu potřebovala?

Nejenergyické bomby, ne velkohubé řeči a prohlášení, ne 5 % hrubého domácího produktu bez jakékoliv debaty.

Česká republika potřebuje protivzdušnou obranu, ochranu kritické infrastruktury – to vůbec nemáme – jaderné elektrárny a tak dále, levné systémy proti dronům, muniční zásoby, civilní ochranu, energetickou bezpečnost, záložní komunikaci, funkční armádu doma a politiky, kteří nebudou šťouchat do jaderných velmocí kvůli potlesku na síti X.

To je prostě holý fakt.

Pointa: jaderné zbraně v České republice za mě – ne. Bez referenda nebo minimálně brutálně otevřené parlamentní a veřejné debaty.

Já jsem absolutně zásadně proti.

5 % HDP za mě v žádném případě. To je Biankošek. Článek pět.

Ano, jsme v NATO, ale článek pět nesmí být nástroj pro hysterii, provokace nebo cizí válku bez jakékoliv kontroly.

Hlavní věta na závěr, přátelé: bezpečnost není v tom, že budeme nejhlasitější ratlík u americké nohy.

Bezpečnost je v tom, že budeme silní, rozumní a budeme připravení a nebudeme ze sebe dobrovolně dělat jaderný terč.

Takhle to vidím já, přátelé. Vy to samozřejmě můžete vidět úplně jinak, takže pište do komentářů vaše názory, postřehy.

Já se budu moc těšit.

Poprosím vás o sdílení, lajkování, zviditelnování – pokud to půjde – protože 90 % pořadu zviditelnit u mě nejde už poslední pět týdnů až do konce.

Ale stačí, když dáte tečku nebo srdíčko nebo vlaječku českou, slovenskou – nemám s tím nejmenší problém.

I to paradoxně pomáhá v algoritmu.

Já vám, přátelé, přeji krásný zbytek dne, ať se vám daří a držte dneska palce, protože nebudou jenom večerní zprávy, ale pokusíme se s Vaškem s vámi spojit na kanálu Vojta a Vašek, kde vás, přátelé, je přes 15 000, což je také super.

Děkuji, mějte se krásně.

M.