Může za to: Kdo dorazil české školství?

Dobrý den, je úterý 2. červen a my měníme hru.

V čase, na který jste si zvykli, u Jasných zpráv startujeme nový formát, který jde mnohem dál. Každý den vám přinášíme exkluzivní investigativní speciál pod názvem Může za to.

Proč tento název? Protože v české politice už není čas na politicky korektní mlžení. Každý den v tomto čase se podíváme na konkrétní horké téma, které hýbe naší zemí a bez obalu pojmenujeme viníky. Ukážeme vám řetěz rozhodnutí, který vedl k dnešní realitě. Ukážeme vám fakta, která jinde neuslyšíte.

A i dnes náš premiérový speciál přináší téma mrazivě aktuální: Úpadek českého školství.

To, co ještě před pár lety působilo jako varovní signál, je dnes realitou. Firmy zoufale hledají kvalifikované lidi, ale ze škol vycházejí absolventi, kteří mají problém s elementární logikou. Vládní garnitury se léta tvářily, že problém vyřeší další a další miliardy. Jenže peníze daňových poplatníků mizely v černých dírách absurdních experimentů a metodik.

Cestu k dnešnímu rozkladu nám roky systematicky a drobnourostkou modernizace dláždil někdo úplně jiný.

Ano, současná vláda dnes řeší důsledky, které už nelze přehlížet. Jenže stav našeho školství v roce 2026 je přímým toxickým dědictvím předchozích politických garnitur. Od roku 2021 jsme byli svědky řízeného úpadku, od snah o zrušení klasického známkování až po neustálé snižování nároků na výkon a disciplínu.

Robert Plaga a jeho nástupci vytvořili systém, kde se pod vlajkou pozitivního přístupu rezignovalo na to naučit děti základy. Účet za jejich politický hazard dnes platíme všichni přímo v propadu naší ekonomické konkurenceschopnosti.

A právě na pozadí tohoto systémového selhání získává pět let stará analýza z cyklu Aby bylo jasno opět přesný rozměr. Ovšem předtím ještě jedna krátká novinka.

Ode dneška nás najdete také na verox.cz. Pokud vás nebaví přeskakovat mezi různými kanály, hledat mezi weby a podcasty, tak na Veroxu najdete Aby bylo jasno i další zajímavé autory a streamy na jednom místě, a to bez reklam a zdarma. Odkaz vidíte pod videem.

No, ale teď se vraťme do ledna roku 2021.

Tehdy se školské reformy tvářily jako nezbytný krok k digitální a moderní budoucnosti. My jsme už tehdy odkrývali, co se doopravdy peče v zákulisí. Sledujte Neúprosná fakta.

V analýze si natvrdo připomeneme: Zaprvé, jak ministerstva pod rouškou humanizace vytvořila generaci, která v mezinárodních srovnáních propadá. Za druhé, jak se stovky miliard korun utracely za absurdní metodiky, jako byly písničky o vrabčicích místo, aby se posílila výuka základů matematiky a čtení s porozuměním. A za třetí, hluboký cynický rozpor mezi tím, co tehdejší politici slibovali rodičům, a tím, jak reálně hazardovali s budoucností celých ročníků dětí.

Podívejte se na to, co se v českém školství dělo před pěti lety. Pochopíte, kdo, kdy a jakými konkrétními kroky reálně dláždil cestu k dnešní krizi vzdělanosti. Sledujte fakta a sledujte Může za to.

Ministerstvo školství vydalo doporučení pro školy, jak má vypadat vysvědčení v lednu 2021. Ministr Robert Plagas z hnutí ANO doporučuje hodnocení spíš slovní a já dodávám raději žádné známky.

Jak na tom tedy české děti jsou? Z relevantních mezinárodních srovnění jasně vyplývá, že dlouhodobě klesá znalost matematiky i přírodních věd. Pokud jde o matematiku, znalosti žáků čtvrtých tříd byly v roce 1995 vyšší než v roce 2019. Jistě si umíme představit, jak budou jejich znalosti vypadat po distanční covidové výuce, ale zpět k lednovému vysvědčení.

Kromě doporučení hodnotit spíš slovně ministerstvo také doporučuje, jak konkrétně slovní hodnocení žáka vypracovat. Ponechme stranou, že materiál doporučený ministerstvem obsahuje i pravopisnou chybu. Pojďme si nyní společně představit, co se může skrývat pod některými slovními hodnoceními.

Například Ondra, žák první třídy, udělal podle paní učitelky v matematice velký pokrok. Ovšem při sčítání a odčítání ještě nepoužívá prstíky správně. Obávám se, že překlad tohoto slovního hodnocení je, že Ondra neumí počítat do 10.

To druhačka Karla zase počítá pomalu. Podle paní učitelky tak k matematice přistupuje uvážlivě a pečlivě. Tak nevím, je to dobré, chvalitebné nebo dostatečné.

A čtvrtačka Berta slovně vyjádřeno pracovala spíše pasivně. Římská čísla nečte ani nezapisuje správně a neumí je převést na arabská. Čísla do milionů zapisuje a čte s chybami. Tak nevím, zda Bertina pasivní práce v matematice je na nedostatečnou nebo třeba na dobrou.

Neznám vládu ani politickou stranu, která by netvrdila, že školství a vzdělanost nejsou jejími prioritami. V uplynulých 10 letech, ve kterých vzdělanost spíše klesala, politici nalili do českého školství z peněz daňových poplatníků téměř 2 biliony Kč a výdaje na školství postupně rostly. Výsledkem ale není zlepšení. Je jím chmurná tendence, kterou popisuje Jednotka českých matematiků a fyziků.

Počet nadaných žáků klesá. Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy dětí se zdravotním postižením, dětí s poruchami učení a chování a dětí se sociálním znevýhodněním, těch přibývá.

Takže nevěřme politikům, kteří teď slibují hospodářský rozkvět České republiky, pokud si nepřiznáme, že jsme rezignovali na vzdělanost, na nároky, na disciplínu, na výkon a na odpovědnost. A pokud si nepřiznáme, že jsme vysvědčení maturity, přijímací zkoušky nebo státnice degradovali na kabaretní frašku, k žádné tuzemské obnově a rozkvětu nedojde.

A pokud snad nevěříte, zelená perla současné vlády na závěr.

Ministerstvo životního prostředí za peníze daňových poplatníků vypracovalo příručku Jak učit o suchu. Autorky jsou vysokoškolské pedagožky a jedna z nich, jak se v příručce svěřila, dokonce ve volném čase zpívá dvojhlasně s ochočenou vrabčicí Františkou. Publikaci doporučuje pedagogům ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO jako spojení aktuálního učebního tématu a aktivní pedagogické formy.

No a když sucho, tak se podíváme na poušť. Podívejte, proč je život na poušti těžký pro čtrnáctiletého Adama. Potřebujeme snad další důkaz o úrovni našeho školství.

Často jsem z politiky slyšela hovořit o tom, zda si uvědomují, že klesající úroveň školství je výsledkem práce dospělých, tedy nás rodičů. Odpověď jednoho z nich, který se profiluje jako velký školský odborník, byla naprosto lakonická: To jim říkat nemohu. Pak by mě nikdo nezvolil.

Viděli jste to sami. Rok 2021 nebyl jen začátkem experimentů s naší školní docházkou. Byl to začátek konce standardů, na kterých stála vzdělanost této země. Písničky o vrabčicích místo matematiky a ideologické experimenty na místo faktů nás dovedly přesně tam, kde jsme dnes.

Do situace, kdy mladá generace na trhu práce naráží na vlastní limity. Tehdejší politici nás přesvědčovali o modernizaci, zatímco reálně budovali systém, který nás o budoucnost připravuje.

Otázka, zda takto nastavený systém může dlouhodobě přežít bez fatálních následků pro celou společnost, je dnes víc než kdy dřív zodpovězená tristními výsledky našich dětí.

Přátelé, pokud vás zajímají další fakta, která zůstávají skrytá pod nánosem politického marketingu a chcete mít přehled o tom, kdo skutečně nese zodpovědnost za rozklad našich institucí, sledujte berox.cz.

Najdete tam nejen aby bylo jasno, ale vše podstatné od kolegů tvůrců na jednom místě bez cenzury a bez jakýchkoliv algoritmických filtrů.

My se na vás těšíme opět zítra u dalšího dílu Může za to, protože pravda přece není věc názoru, ale důkazů.