MAINSTREAMOVÝ DETOX

04:58

NEDĚLE 14.ČERVNA14.ČERVEN 2026

Může za to: Jak ČSSD, Hamáček, Špidla pomáhali landsmanšaftu

ABJ TV

Může za to: Jak ČSSD, Hamáček, Špidla pomáhali landsmanšaftu

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

[hudba] [hudba] Vítejte u pořadu Může za to.

Víte, proč dnes bývalí lídři sociální demokracie tak zarytě mlčí o své minulosti?

Víte, že muž, který tuto stranu vedl do vlády, svlékl levicový červený svetr a dnes o daně slouží zbrojařům.

Víte, že někdejší ministryně a formální obhájkyně pracujících dnes pracuje pro Institut manželky uhlobarona.

A víte, že zatímco se na venek zaklínají hodnotami, ve skutečnosti si za peníze daňových poplatníků pěstovali sítě politických neziskovek, skrze které potichu ustupovali požadavkům sudetoněmeckého lancu.

Jak tento systém přelévání milionů a vlivu funguje?

Pojďme na to.

[hudba] Dnes se vrátíme opět o pět let zpátky.

Do doby, kdy tehdejší ČSSD seděla ve vládě s Andrejem Babišem a rozhodovala o směřování naší země.

Události z té doby ukazují, komu vládní politici ve skutečnosti předávali moc, peníze a vliv.

Podívejme se na fakta.

Na začátku roku 2021 stála ČSSD na prahu svého politického konce.

Zatímco tehdejší předseda Jan Hamáček a lídři jako Lubomír Zaorálek či Vladimír Špidla hledali pro stranu takzvaně atraktivní kabát.

Miliony korun ze státního rozpočtu plynuly do stranického Masarikovy demokratické akademie.

Ta otevřeně navrhovala spojení s radikálními neparlamentními hnutími.

Útočila na oligarchy a soukromé sociální sítě.

A to přesto, že ČSSD tehdy vládla společně s hnutím ANO.

A kultivovala úzké vazby se sudeckými Němci.

A právě na pozadí tohoto systémového napojení má tehdejší analýza z cyklu Aby bylo jasno neočekávaně přesný rozměr.

Než se k ní ale dostaneme a podíváme se na to, jak přesně tito takzvaní zastánci pracujících skončili, mám pro vás jednu naprosto zásadní novinku.

Milí přátelé, od nynějška nás najdete na nové platformě wox.cz.

Pokud vás už nebaví přeskakovat mezi desítkami různých kanálů, cenzurovaných sociálních sítí a webů, na Veroxu najdete vše podstatné na jednom jediném místě.

Soustředíme zde tvůrce, kteří zásadně odmítají jít s mainstreamovým světem například České televize nebo Českého rozhlasu.

Čeká tam na vás skutečný mainstreamový detox.

Například pravidelné komentáře a ostré analýzy Jindřícha Rajchla, vyjádření předních vládních politiků, kompletní produkce ABJ a XTV, nekompromisní ekonomické pohledy Ilony Švihlíkové a Markéty Šichtařové, ale také břitké zpravodajství pana Vajíčka, pohledy Petra Druláka, hloubkové rozhovory z parlamentních listů nebo přímé přenosy a autentické reportáže od Raptor TV.

Najdete tam zkrátka přední nezávislé autory, kteří odmítají ohýbat hřbet.

To vše na jednom místě, bez reklam, bez algoritmických filtrů a zcela zdarma.

Odkaz na verox.cz najdete přímo pod tímto videem.

[hudba] No a teď se vraťme do naší analýzy.

Tehdy jsme velmi přesně odkrývali, co se dělo pod povrchem vládní strany.

V analýze si připomeneme, zaprvé, jak Lubomír Zaorálek odmítal přijmout realitu vlastní strany přesnými slovy.

[hudba] Nemohu akceptovat to, že sociální demokracie se přežila.

Je to o tom, abychom pouze pro ta témata našli atraktivní kabát.

A jak Vladimír Špidla paralelně plánoval přeměnu politické levice v široké hnutí za využití radikálních neparlamentních prostředků.

Za druhé, jak klíčový partner Masarikovy demokratické akademie, takzvaná Seligerova obec, spolu s Bernem Poseltem ztotožňovali poválečný odsun s etnickou čistkou.

Vytvářeli tak nebezpečné rovnítko mezi druhou světovou válkou rozpoutanou německými nacisty a odsunem sudeckých Němců, který schválili vítězné mocnosti.

Za třetí, jak někdejší místopředsedkyně ČSSD a tehdejší náměstkyně ministra zahraničních věcí Marxová s úsměvem přebírala cenu této Seligerovy obce a to rovnou s rukou šéfa pražské sudetoněmecké kanceláře.

Podívejte se na to, co se v naší zemi dělo.

Pochopíte, jak se státní peníze organizovaně přelévaly do sítí zpřátelených organizací a kdo tak reálně vydláždil cestu k odcizení politiky od vlastních občanů.

Právě tak jako ostatní strany mají své myšlenkové zázemí, chcete-li politický institut, i socialisté.

A věřte nebo ne, právě ten je spojnicí mezi špičkami ČSSD a sudetoněmeckým lansmanshaftem.

ČSSD, které průzkumy veřejného mínění šanci na úspěch v parlamentních volbách nedávají, zoufale zbrojí a shání voliče.

Mimo jiné i prostřednictvím burcujících výzev na stránkách svého myšlenkového thinktanku Masarikovy Demokratické akademie.

Na její provoz dostali socialisté v posledních třech letech od státu víc než 20 milionů korun.

V čele politického thinktanku stojí Lubomír Zaorálek a Vladimír Špidla.

A když jsem řekla slovo zbrojí, myslela jsem to takřka doslova.

Nemohu akceptovat to, že sociální demokracie se přežila, že svou historickou roli splnila a že na české politické scéně už nemá místo.

Je to o tom, abychom pouze pro ta témata našli atraktivní kabát a abychom se uměli porvat za naše voliče.

Ovšem rvát za voliče se nechce jen současný předseda Hamáček, ale také expremiér Vladimír Špidla.

Bývalý premiér a eurokomisař Burcu je k mocenskému zápasu s tím, že politická levice se musí stát širokým hnutím, které využívá celou řadu někdy i velmi radikálních neparlamentních prostředků.

Podle Špidly mají být spojenci ČSSD, ekologové, liberálové, levicoví křesťané a nejrůznější sociální hnutí.

Hlavním protivníkem pak jsou podle bývalého eurokomisaře globální korporace a konzervativci.

Myšlenkový thinktank ČSSD nabízí i vzdělávání a vydělává na něm.

V současné době například probíhá online kurz mezinárodní migrace do šířky, do dálky a do hloubky.

Cena: zaplaťte 300 korun a můžete se zúčastnit.

Ve své poslední výroční zprávě uvádějí socialisté řadu akcí s řečníky.

Ty dokonale ilustrují jejich myšlenkové pochody.

Například se jim nelíbí, že sociální platformy jsou v rukách soukromých firem a volají po diskuzní platformě veřejné.

Nebo o britské elitě tvrdí, že se není schopna na ničem dohodnout a že ničí vlastní strany a parlament.

Levicoví intelektuálové znají také protijed na oligarchii.

Kupodivu tím protijedem není odchod z vlády Andreje Babiše, ale co nejnižší koncentrace bohatství na jednom místě.

No a v bytové politice považují socialisté za inspirativní Německo.

Líbí se jim zásada, že pronájem bytu déle než na prázdniny je možný jen s úředním povolením.

Pokud razítko nemáte, zaplatíte pokutu až 50 000 eur.

Ale pojďme od progresivistických plánů evropských levičáků k partnerům České ČSSD.

Významným spolupracovníkem mozkového thinktanku socialistů je takzvaná Seligerova obec, tedy zájmové sdružení sudetoněmeckých sociálních demokratů.

Ti stejně jako Bern Poselt hovoří o poválečném odsunu jako o etnické čistce a kladou rovnítko mezi druhou světovou válku, kterou rozpoutali německí nacisté, a odsun sudeckých Němců, který schválili vítězné mocnosti na postupimské konferenci.

Seligerova obec je také pravidelným účastníkem sudetoněmeckých dnů.

Ty několikrát navštívila někdejší místopředsedkyně ČSSD a současná náměstkyně ministra zahraničních věcí Petříčka Michaela Marxová, jinak též laureátka ceny Seligerovy obce.

Toto ocenění bývalé sociálně demokratické ministryně předal šéf pražské sudetoněmecké kanceláře osobně a kruh se uzavírá.

Co myslíte, že má Michaela Marxová na ministerstvu zahraničí v gesci ČSSD na starosti?

No přeci zodpovídá za podporu krajanů.

Dlouhá léta hovořili o podpoře zaměstnanců a národních zájmech. Jan Hamáček, Lubomír Zaorálek, Vladimír Špidla, Michaela Marxová.

Z pozice vládní moci ale dotovali vlastní myšlenkové instituty a pěstovali vazby se sudetoněmeckým landsmanschaftem.

Podívejme se, kde se tito lidé, kteří se prý chtěli porvat za své voliče, nacházejí dnes v polovině roku 2026.

Jan Hamáček, bývalý předseda, který historicky nejstarší stranu dovedl až k potupnému vyhazovu ze sněmovny.

Dnes už ho levicoví voliči ani státní dotace pro akademie nezajímají. Našel si výnosnější místo. Pohodlně zakotvil ve zbrojařském byznysu jako viceprezident asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Červený svetr definitivně vyměnil za zbrojní zakázky.

Lubomír Zaorálek, ten, který sliboval pro stranu atraktivní kabát. Strana si skutečně kabát převlékla, přejmenovala se na Socdem, ale k ničemu to nebylo. V evropských volbách stranu dovedl k marginálnímu výsledku hluboko pod 2 %. Zůstal jen jako neúspěšný volební lídr a komentátor minulosti.

Vladimír Špidla. Neúspěchy ho nezastavily. Odmítl se smířit s politickým koncem starých pořádků a i dnes se zarputile drží politického řemesla. Svůj někdejší vliv se momentálně pokouší vzkřísit zakládáním dalšího politického projektu, tzv. nové sociální demokracie. Stále stejné tváře, jen pod jinou značkou.

A Marxová, někdejší oceněná prominentka sudetoněmeckých sjezdů a formální obhájkyně pracujících po odchodu z vládních funkcí rozhodně nezahálela. Od ideálů sociální demokracie se pohodlně přesunula do zázemí velkého byznysu a dnes pracuje pro institut miliardářky Ivany Tykač.

Dnes jsou tito politici pryč z vrcholných funkcí a jejich kdysi mocná strana stojí na okraji politické propasti.

Jenže systém, který zde budovali, zůstal. Systém, ve kterém se skrze takzvané vzdělávací akademie tahají miliony z kapes daňových poplatníků a propojují se zájmy s pochybnými zahraničními spolky.

Proto dnes není nejdůležitější otázkou, co tehdy přesně říkal Zaorálek nebo Špidla.

Mnohem důležitější je něco jiného. Kdo funguje tímto způsobem dnes? Jaké politické neziskovky platíme ze svých daní? A na jaké zahraniční zájmy jsou napojeni dnešní ministři a jejich náměstci?

No a právě proto vznikl Verox. Nemainstreamové názory, informace, analýzy a souvislosti přehledně na jednom místě. To, co dnes musíte složitě hledat po desítkách webů, sociálních sítí a videoplatforem, najdete na Veropu pohromadě. Zdarma, bez reklam a bez algoritmů.

Verox rovná se mainstreamový detox.

A dnes mám pro vás, vážení přátelé, ještě jedno pozvání. Zvu vás na dnešní nepohodlné pravdy. Budou mimořádně významné. Budou o bílých místech útoku a nečinnosti policie při řádění vraha Kozáka na filozofické fakultě. Budou o tom, co se snaží jak bývalá, tak i současná moc skrýt. Budou o tom, že se nesmí dokument, který objevil nová fakta o tomto útoku, vůbec vysílat.

Nenechte si to ujít.

Hezký večer.