JSME VE VÁLCE? s Janem Schneiderem

Vyčerpávající války na Ukrajině a nastal nečekaný zvrat.

Já bych poprosila do režie, jestli mi může upravit.

[hudba] To ještě nejde.

[hudba] Tak nevím, co se nám stalo v réžii, abych vám – abych vás, vážení diváci – pořadu jsme ve válce, pořadu s bezpečnostním analytikem Janem Schneiderem, pořadu otázek a odpovědí. Abych vám to, co jsem si připravila jako úvodní slovo, abyste věděli, co vás čeká, za otázky a za témata, která jsme pro vás nachystali – to mi všechno zmizelo a proto vám to přiblížím sama.

Určitě začneme živou aktualitou, kterou bych chtěla říci, a to je dopis, který Volodymyr Zelenskyj poslal Vladimíru Putinovi. Je to dopis, kde ho žádá o schůzku a vzhledem k tomu, že všichni víme, že Volodymyr Zelenskyj a Ukrajina přijali dekret, kde si zakázali mluvit s Vladimírem Putinem, tak o to víc bude zajímavé, když to okomentuje Jan Schneider.

Potom se určitě dotkneme na domácí půdě toho, co se odehrává, jaké apely a výzvy vysílá generál Koudelka směrem k politice a dalo by se říci, že nás přímo straší.

Určitě se budeme bavit o návštěvě prezidenta Pavla na vládě. To nás čeká v pondělí.

Dotkneme se určitě – a to bude pro vás jednoznačně zajímavé – muniční iniciativy a certifikátu, který dostává kupující, a jakým způsobem se zachází se zbraněmi, když je nakoupíte a jak se to u nás dodržuje. Takže muniční iniciativa bude také téma.

Dále vztah Ukrajiny a Polska.

Pak se podíváme do Německa na sabotáže v německém námořnictvu.

A co bude určitě zajímavé, tak to bude povolení, které administrativa Donalda Trumpa chce udělit soukromému sektoru, firmám, které se zabývají energiemi, aby využívaly vojenského plutonia. To si řekneme na závěr, ale pojďme na začátek a to je ta horká aktualita – dopis Volodymyra Zelenského.

Já se přiznám, že jsem ten dopis četla a nevím, jak ho mám označit. Nediplomacií, protože jsem měla pocit, že prezident Zelenskyj Vladimíra Putina žádá o schůzku, ale zároveň mu vyhrožuje.

Vítám se svým kolegou Janem Schneiderem. Honzo, já se ti omlouvám za ten trošku zmatený začátek.

Slyšíme se.

>> Slyšíme se. Já tě obdivuju. Zvládla to výborně. Jsi zaimprovizovala. Já myslím, že to bylo skoro lepší ještě než když to čteš. Takže [smích].

>> Já ti děkuju. Seš gentleman a já ti děkuju. Je to milé a diváci mě snad omluví, ale opravdu jsem to řekla takhle z patra. Takže pojďme k tomu dopisu. Je z toho vidět, že tvoje příprava byla taková, že ani nepotřebuješ tyhle taháky. Takže k tomu dopisu.

Ano, trefila jsi to přesně. On totiž Zelenskyj porušil zákon, že se nemluví s nepřítelem. To je první věc. Druhá věc je, jak jsi to naznačila – ano, je to takový dopis, řekl bych česky, krupana. Navíc je to lešna, ale v podstatě se to dá trošku hodnotit podobným způsobem, jako mluvíme někdy o Trumpovi. Nezabývat se příliš těmi jednotlivými výrazy, co používá, ale spíš se zamyslet nad tím faktem, že se ta událost stala. On ten Putin je dost otužilej, takže nějaké takovéhle drobné náběhy ho nerozhodí.

[povzdech] Tam je důležité, co on říká. Zelenskyj tvrdí, že válka je bez příčiny, což je samozřejmě nesmysl, protože znovu a znovu si to opakujeme, citujeme od pánů Brzezinského přes Kissingera po Jacka Matlocka a další – všichni mluví o tom, že samozřejmě to bylo vyprovokováno rozšiřováním NATO. Rusové ochabují, říká Zelenskyj, a Ukrajinci posilují. Takže zřejmě se dá říci – když tedy Zelenskyj takhle najednou vyskakuje, že by chtěl mluvit, tak se z toho dá vyvodit, že to je naopak.

On tam říká jednu zajímavou věc. Je to svět versus Rusko. Postaráme se, aby se svět postaral o slábnutí Ruska. My dostaneme podporu, vy dostanete sankce. Čili Zelenskyj tady dělá, jak je silný v kramflexích. Co se týče těch takových hrubostí, jsou tam chvástavé výhrušky: Nedovolíme, aby uspěli ti, kteří se vás snaží přesvědčit, že sankce proti Rusku budou uvolněny a podpora Ukrajiny bude snížena, aniž byste výrazně změnili svůj postoj k Ukrajině. Orbánův příklad ukazuje. Takže když si to tam dáme dohromady s tím slovem nedovolíme a Orbánův příklad ukazuje, tak on se tam nepřímo přiznává k ovlivňování maďarských voleb.

Maďarův postoj ho ale asi příliš neuspokojí, protože najednou přiznává maďarské národnostní menšině jazyková práva, což znamená, že je předtím neměla. Ale Evropskou unii toto nezajímá, že jsou utlačovány národnostní menšiny, stejně jako ruskojazyčná, stejně jako ten nárůst neonacismu v Pobaltí. Prostě Evropská unie je jako příliš nedá, aby se tímhletím zabývala.

Je tam v tom dopise Zelenského taková zvláštní pomatení.

Jo, mě to dost zaujalo. Existují země, píše Zelenskyj, které tradičně hostí vůdce, aby řešily otázky války a míru. Švýcarsko, Turecko, země arabského světa. Mnohé z nich mohou a chtějí toto setkání hostit. A teď pozor – jsou to vůdci, kteří rozhodují o klíčových otázkách. Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude.

Takže já zopakuju – Švýcarsko, Turecko a země arabského světa jsou podle Zelenského vůdci, kteří rozhodují o klíčových otázkách a vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude. Takže kde je Evropská unie, kde je Čína, kde je Indie, kde jsou Spojené státy? Prostě nevím, jak to – kolik toho nasáli, když psali ten dopis.

Trošku mi to připomíná ten dopis těch kozáků tomu tureckému sultnovi podle toho krásného Repinova obrazu. Jenomže tam to bylo vtipné. Tohle moc vtipné není.

Neuvěřitelná drzost je v tom dopise. Už máme zkušenosti s mnoha dohodami s Ruskem a mínskými dohodami, které nefungovaly. Takovou drzost má Zelenskyj – tohle píše Rusům. Přitom Merkelová prozradila, že to byla právě vina na Rusku. Čili to, že to nefungovalo, byla věc západu a Ukrajiny, ne Rusů.

[povzdech] Zajímavá věc je, že chce měnit zraněné všechny za všechny. To znamená, že takhle se to nabízí v okamžiku, kdy to je výhodné pro tu nabízející stranu. To znamená, že oni tam mají v Rusku zřetelně víc zajatců než Rusové na Ukrajině.

Po z tohodle hlediska je dobré si to uvědomit, když čteme ty různé statistiky o těch ztrátách.

Jo, taky je možné. To nechci zase hned tak z toho vyvozovat, ale člověku to někdy napadne, že možná Rusové berou víc zajatců a Ukrajinci berou míň zajatců, ale to by naznačovalo velmi vážné obvinění z válečného zločinu, což si nedovedu, nedokážu teďka jako nebudu to tvrdit, ale těžko to jaksi vymazat úplně z hlavy.

Ten kontext je důležitý.

V Evropě sílí tlak na odběr ruských energií. Mnoho státníků o tom mluví. Čili tady začíná klouzat Zelenskému půda pod nohama. Polsko začíná být vzteklé kvůli oživlým historickým reminiscencím. K tomu se ještě dostaneme. Maďarské energie naprosto otevřeně a ochrana maďarské menšiny. Slábne maďarská podpora.

Postup ruských vojsk na Forest belt je nepopiratelný. To je to ozbrojené pásmo, o který vlastně jde. To je ta klíčová záležitost celé té války, protože to jsou podzemní instalace dlouhodobě budované od roku 2014, které obsahují i palebné posty na Moskvu.

Čili to prostě Rusko dobít musí, aby ta válka mohla skončit, aby Rusové prostě toto nebezpečí, akutní nebezpečí zlikvidovali.

Ukrajincům prostě teče do bodu. Západ nedodává útočné zbraně. Teda ty obranné zbraně. Útočné možná jo, aby mohli zlobit v tom Rusku, ale ty obranné ne. Čili oni jsou prostě v kritické situaci.

Proto ten Zelenský píše ten dopis. Čili ta situace je pro něj jedna taková z posledních možností uzavřít smír aniž by to byla bezpodmínečná kapitulace. Já si myslím, že ta situace prostě o tom svědčí.

A ještě mě zaujala jedna věc. Ta Ukrajina má takovou zvláštní schopnost naštvat si všechny kolem. Rusy počínaje, přes Poláky, Maďary, prostě nevím, jak jsou na tom s Rumunami, ale v podstatě celý svět si dokážou naštvat. Ale i celý kulturní svět, protože dneska jsem ve zprávách zahlídl, že Bulgakov byl odstraněn jako symbol ruského imperialismu.

Plus teda ten nárůst toho neonacismu, což je zdokumentovaný i západním tiskem, kterej je nepopiratný. Čili ta Ukrajina se skutečně teďka ocitla v určité vývrtce a na kraji té vývrtky Zelenský píše dopis, kterým v podstatě bych řekl, že volá trochu o pomoc.

Bav se se mnou, jinak prostě my jako padáme, začíná to nabírat gravitační zrychlení.

No, já jsem hrozně ráda, že jsi zmínil to Maďarsko, protože co mě v tom dopise naprosto šokovalo, bylo to, že on tam přímo zmiňuje i to, že ví, kde Vladimír Putin bydlí. A když si zmínil to Maďarsko, tak jsem si okamžitě vzpomněla na to, jak vlastně vyhrožoval rodině, dětem, vnoučatům Viktora Orbána jakoby z té pozice síly, protože věděli, jak Evropská unie je vlastně v Maďarsku a k Orbánovi přistupuje. To mi přišlo neuvěřitelné.

Ale já se tě chci zeptat na jinou věc. Když Evropská unie dbá neustále na to právní řád a na to, jak se musí naplňovat a vyhrožuje státům, které neposlouchají v jakékoliv oblasti, tak co má znamenat to, že vlastně Ukrajina přijela dekret o tom, že nesmí mluvit s Vladimírem Putinem? Tak jak to teďka budou dělat? Budou rušit ten dekret? Má si sejít parlament? Jak si to máme představit?

Nijak. Oni jednou věc řeknou a druhým slovem to popřou. To je u nich celkem běžné, takže si myslím, že tady se tímhletím nějak zabývat prostě nebudou. Když by to šlo využít proti Zelenského nepřátelům, tak by možná potom sáhnul, kdyby se mu to hodilo, ale v tomhletom případě je on autokrat.

To, že tam i patriotičtí Ukrajinci naříkají nad tím, jak vlastně kam ta krajina směřuje, do jaké bereické rysy, to se tady tímto se to potvrzuje, protože je to něco podobného jako nedotčenost Uršuly von der Leyen. Prostě to je kriminálnice, která by měla sedět nebo by měla stát před soudem, a ona si hraje, ona hodnotí svět. Takže ten člověk taky prostě má pokoutníky a přitom kolem něj, co se děje, to je dost něco neuvěřitelného.

Já jsem si zahlídl Václava Klause, který mluvil o tom, že někde v Tichomoří na nějakých ostrovech se objevují množství ukrajinských rekreantů, ale nikoli emigrovavších z Ukrajiny, ale přímo z Ukrajiny, který tam přijížději.

Takže to, co se tam děje s těma penězi, to je prostě jeden velký zločin. A samozřejmě někdo bude muset zaplatit, ale já se obávám, že ty podmínky k tomu, aby se to aspoň férově nějak vyřešilo, aby aspoň ty největší zločinci byli potrestáni, že takové podmínky tady nebudou.

Ostatně nemusíme chodit daleko. Tady jeden z největších mýtů je o denacifikaci po druhé světové válce a přitom prostě nic není vzdálenější od pravdy. Ty maličké byly pochytáni, potrestáni, ty veliké mouchy vždycky těma pavučinami proletí.

Hele, já jsem moc ráda, že jsi zmínil Ursulu von der Leyen a vůbec jsi se nebál správně pojmenovat kriminálnici, kterou ovšem volili všichni poslanci, europoslanci bývalé vlády, kromě jednoho disident z povolání, který se v uvozovkách chytře zdržel.

Ale já od té Ukrajiny se nevzdálím od tohoto tématu příliš daleko, protože my se dostaneme na domácí půdu a k tomu, co sledujeme prakticky čtyři roky a jak je vidět, tak to nepřestává. A to je vystupování šéfa BIS, generála Koudelky, který nás zase obšťastnil takovými výroky, že se máme připravit na to, že Rusko by mohlo zaútočit na některý z pobaltských států a my musíme být na to připraveni.

A já kromě toho, že to ještě umocnil prezident Pavel a zmínil to nedávno, den nebo dva zpátky, na nějaké škole, kdy tohleto vykládal dětem, že budou nám Rusko vést hybridní válku a že musíme být připraveni, tak se tě chci zeptat na jednu věc. Protože ty jsi vlastně nejpovolenější člověk, který nám může vysvětlit to, kam až může zajít šéf BIS. Může komentovat geopolitickou situaci? Nebo on ingeruje nám prakticky do politiky? Nestává se on politikem takovýmito vyjádřeními?

No, naprosto jednoznačně. Ten člověk nemá vůbec právo, neboli pravomoc, veřejně vystupovat. Nikde v zákoně to není, že by bezpečnostní informační služba poskytovala veřejnosti. Ta má jednoznačně v zákoně okruh adresátů. Veřejnost tam není. Čili on se pohybuje v mimozákonném prostoru.

Tím, že říká některé věci, které se dozvěděl za svého služebního působení, prostě tím vyzrazuje určité věci, které by mohly být klasifikované neboli utajené. Čili tím by mohl dále porušit zákon.

Dále, co se týče působnosti bezpečnostní informační služby, tam vůbec nic není o zahraničí, o tom, co by se mohlo odehrávat v zahraničí mezi státy, což se netýká České republiky. To, jestli Rusko napadne Pobaltí, skutečně je úplně mimo působnost bezpečnostní informační služby. O tom může mluvit šéf vojenského zpravodajství nebo šéf civilní rozvědky, nikoli Koudelka.

Čili Koudelka si tady možná hraje jako na šéfa národního zpravodajství, jako byla Tulsigabartová, která vlastně teďka bohužel končí. Takže on vlastně si bere pravomoc mluvit za celou bezpečnostní komunitu. Prostě ten člověk dělá věci, které jsou několikanásobně špatně proti zákonu.

A nevím, jakými složitými cestami se ubírají myšlenky premiéra Babiše, ale skutečně tady si pěstuje hada, kterej ho jednou může prostě celého omotat a zadousit.

Mimochodem ta věc, co se týče vztahu Ruska k Pobaltí, může být definována jako dezinformace, jako poplašná zpráva. A naopak bezpečnostní informační služba by měla být tou službou, která by odhalila, že jde o šíření poplašné zprávy.

Ale jelikož tuto zprávu šíří ten, kdo by tu zprávu měl dešifrovat, kdo by měl odhalit, že jde o dezinformaci, tak to je skutečně něco jako, já nevím, mě napadlo takové přirovnání k tomu heparinovému vrahovi. Prostě to je člověk, který měl sloužit lidem a přitom je mordoval.

Takže opravdu nechápu, proč tam ten Koudelka je, protože prostě co každý jeho vystoupení je jednak proti zákonu a jednak velmi škodí bezpečnosti této země.

Můžu tě ještě se tě zeptat na takovou věc, protože když se bavíme o tom, že on se nemá vůbec co vyjadřovat ke geopolitickým věcem, ale i on v podstatě se v rámci nějaké zahraniční spolupráce podílel a považuje to za svůj velký úspěch na tom, jakým způsobem se zabývali kauzou Voice of Europe. A vlastně do dneška nebylo nic europoslancimu, německému europoslancu Petrovi Bystroňovi nic dokázáno. A on to bral jako svůj velký úspěch.

Tak já jsem se tě právě v souvislosti, když se teďka bavíme o tom, jaké prohlášení má směrem k válce v Rusku, tak co dělal vnitřně spolu s německými zpravodajskými službami před eurovolbami.

To jsou takovéhle ty zpravodajské kecy, které si prostě navzájem vyměňují, které vůbec nemají se dostat na světlo světa. Mají zůstat prostě v tom utajení a v tom utajení mají být důslednou analytickou činností eliminovány, protože se vůbec nemají dostat mimo.

No, protože jak je vidět, před soudem to neskončilo. Oni zřejmě uvážili, že žádný soud by to vlastně nevzal. A tady působí prostě jenom to plování, ta jedovatá slina, která se prostě vyplivne. Tato činnost tajných služeb degradovala prostě do takovéhle pavlačových půtek, kdy někoho označí. Média zajistí, že ten dotyčný se nemá šanci adekvátně ubránit, nemá prostě přístup do toho a skutečně ta jedovatá slina zapůsobí.

Já si myslím, že to je právě případ Pavla Matochy a toho jeho kolegy, kteří nebyli zvoleni do té rady České televize, protože byli poplováni. Vůbec jsem neslyšel jejich vyjádření. Prostě to média nesprostředkovala, ale zapůsobilo to tak, že nebyli zvoleni.

Čili tam je možné, že byli poškozeni a na jejich místě bych docela i zvažoval nějakou soudní obranu, protože todleto je skutečně způsob, že se na někoho vytasí informace, rozmázne se tiskem a pak když to vyvane, když se zjistí vlastně, že to bylo celý lež, tak už to nikoho nezajímá. Prostě už škoda byla způsobena, účelů bylo dosaženo a jede se dál.

A to tomu době.

Pak se tady někdo diví, že ta společnost je rozdělená, že neexistují žádná pravidla, že ty lidi jsou čím dál naštvanější a že možná se ta situace, prostě ty vztahy budou dál zvostřovat, protože tady upřímně řečeno někomu prdnou nervy, protože nemá, když nemá legální možnost obrany, když mu ten stát neposkytne možnost se bránit, tak pak ty lidi jsou hnáni do kouta. A může skutečně nastat situace, kterou bych si nepřál, ale která může být jaksi bezpečnostně docela ostrá. A nezbývá prostě než říci dopředu, že ten stát za to bude vinný. Za to, že prostě těm lidem neposkytne adekvátní možnost obrany.

Já jsem moc ráda a děkuju ti, opravdu ti děkuju za to, že jsi to doplnil, protože o Pavlu Matochu a dalším nezvoleném radním, kteří byli takto osočeni, nejsou žádné důkazy. A to je moc dobře.

Já doufám, že nás třeba poslouchá někdo, kde je v blízkosti hnutí ANO, poslanců a tak dále, aby o tom začali přemýšlet, hlavně aby začali nějakým způsobem jednat, protože ten stav může být neudržitelný.

A já si myslím, že se dostaneme k tématu, které je už velmi dlouho ve veřejném prostoru, které vlastně už to snad bude několik měsíců, co se neustále v každé diskuzi začínáme zabývat tématem evergreen. Jestli pojede prezident Petr Pavel na summit NATO, protože máme novou informaci. Prezident se ohlásil, že pojede v pondělí na zasedání vlády, kde by chtěl a teď je to zabaleno do takové všeobjímající otázky, zabývat se nebo naslouchat na vládě tomu, jakým způsobem bude vláda postupovat v případě reprezentace ústavními činiteli naší země v zahraničí.

Tak jestli bys mohl říct, co od toho máme my očekávat, a nebo co od toho očekává Petr Pavel, protože ta jeho vyjádření si myslím v posledních dnech vůbec nenasvědčují tomu, že by mělo dojít k nějakému posunu v jeho prospěch.

Pan Jiří Šedivý není ten bývalý Engš, ale je to syn Jaroslava Šedivého, bývalý ministr obrany. Já ho znám, vím o kominíkovi.

Ano. Tak on je zkušený, taky byl v Bruselu a taky toho hodně má zažito a říká, že by neměli jezdit oba. Tady jsem si napsal jeho vyjádření, že byl v různých funkcích asi na osmi summitech NATO a třeba v roce 2009 tam byl Klaus a Topolánek a bylo to zvláštní a ostatní nechápali, proč tam jsou za Česko dva lidé a ještě tam nebyla úplně shoda, kdo bude mluvit první nebo druhý. Topolánek byl trochu takovýhle asertivní, čili neměli by tam jezdit dva, nějak to půlit a tak dál, protože to vydává zvláštní signál o naší jednotě zahraniční a obranné politiky.

Nemůže to vydávat žádný signál. Prostě jednoznačně vláda je za to odpovědná. Prezident, ať si říká cokoli, není za své slova a činy odpovědný. Takže musí být ticho. Měl by si nechat schvalovat od vlády, co by tam chtěl říct. Z tohoto důvodu je tam úplně zbytečný.

Mě docela rozesmál ten Babišův taktický úkrok stranou. Takže on tam v pondělí se tam narvne na vládu a vláda bude jednat úplně o jiné věci. Tento bod tam prostě nebude.

Já bych se docela těšil z toho, kdyby to rozhodnutí tam jet udělali v podstatě, já nevím, týden před tou Ankarou. To znamená, že on by sotva mohl podat kompetenční žalobu na Ústavní soud. Já myslím, že by to za ten týden prostě neprojednal. Takže oni ho mají takhle na háku.

Myslím si, že by to prostě časově mohli takhle zahrát, že by řekli: "Nezlobte se. Teďka tady máme pana ministra obrany, Donata jede, že jo, takže to je důvod, proč se to neodehrává teďka."

No a pak zase něco najdou prostě.

Takže takhle by ho mohli tahat za kšíry, což si myslím, že by bylo docela hezké, protože on jim dělá takovéhle naschvály a mluví i takovým způsobem jako naposledy v Estonsku. Prostě pomlouvá vládu. On mluví skutečně subverzivně proti vládě, podvratně.

To je podvratný živel, když se to vezme z hlediska vlády, která má mandát od voličů, aby stanovila zahraniční politiku. A prezident prostě není odpovědný za zahraniční politikou, pouze zemi reprezentuje či měl by respektovat to, co říká vláda. Ale on ne, on jde proti vládě. Čili jednoznačně do té Ankary prostě by neměl jet.

A co se týče těch Taiwanců a podobných věcí, no, tak ono zakázat se mu to nedá. Jedině, že by mu odebrali pas diplomatický i soukromý, to nevím. Ale ty škody, které nadělá, jsou vyčíslitelné.

Dokonce by byla i dobrá trestněprávní úvaha, jestli ten člověk prostě vůbec nekoná, jestli se ho netýkají, to byly ty bývalé prvohlavové paragrafy v trestním zákoně, takže asi by měla i vůči němu postupovat trošku jinak.

Prostě možná bez toho diplomatického pasu. Kdyžtak ať si tam jede na ten soukromý pas. Jestli tam chce odblízt baťůžek k tomu jejich prezidentovi, prostě ať si ho odveze.

Já jsem tam viděl, že když dostával ten řád toho dobrého větru, nebo jak se to jmenovalo, tak ten dobrých oblaků nebo dobrých mraků, příznivých mraků.

Tak ten tchajvanec měl taky popruhy, takže zřejmě si navlékl ten darovaný baťůžek. Tak bych řekl: hoši, vemte si baťůžky, spakujte si to prostě a jděte si někam k táboráku.

Hlavně vypadněte. Vy v téhle politice nemáte co dělat, jo. Takže asi tolik.

No, já jsem moc ráda, že jsi zmínil to, že může nastat situace opravdu, kdy prostě o tom bodu nebudou jednat, protože ve veřejném prostoru několikrát jasně zaznělo z ministra zahraničních věcí Petra Kačíka, že to datum toho 8. června je předčasné, protože se bude ještě konat ten summit, který předtím byli ti ministři zahraničních věcí a teďka mají být ministři obrany, takže je to předčasné.

No a s tím s Taiwanem.

Ano, samozřejmě já ti moc děkuju, jak jsi to brilantně okomentoval, protože já když jsem četla sítě, tak mám pocit, že se tím opravdu baví hodně veřejnost. I kdybyž by nám spíš měly stahovat rysy z toho, jakým způsobem se stydět, jak nás reprezentují naši nejvyšší ústavní činitelé.

Ale já se prakticky od prezidenta neposunu příliš daleko, protože teď bych chtěla otevřít téma, které si myslím, že zaujalo spoustu lidí. Jde mi o muniční iniciativu a poslední výroky Jakuba Landovského, který se stal nově zmocněncem pro spolupráci a komunikaci s natovládním zmocnicem vlády.

A já jsem Balantovského sledovala poslední tři roky velice pečlivě pro svůj pořad a on jako náš velvyslanec při NATO mluvil přesně v duchu toho, jaké bylo nařízení z NATO a z Evropské unie. Od nás to znamená, že se připravujeme na možné útoky a tak dále.

Potom když z této funkce odešel, tak nám řekl, že je přece samozřejmé, že teď už může říkat, co chce, protože si myslí, že aby Evropa se stala partnerem při těch mírových jednáních, musí začít komunikovat s Donaldem Trumpem.

A teď se stal nově tím vládním zmocnicem pro komunikaci z NATO a oznámil nám jakousi novinku pro tu muniční iniciativu, kterou my už konečně neplatíme, ale podstupujeme riziko.

Já jsem o tom mluvila v pondělí a jsem strašně vděčná panu profesorovi Petru Drulákovi, že to v úterý rozvedl.

A proto si myslím, že teď jsme se dostali na tu správnou půdu, aby mi to vysvětlil, co to jsou ty certifikáty a k čemu tady vlastně dochází.

Protože Petr Drulák mluvil o tom, že můžeme porušovat vlastně mezinárodní zákony, ale i naše zákony, které jsme schválili a které jsou platné.

A to je tím, že posíláme tu munici, která se nakupuje venku a my jsme tím zprostředkovatelem, tak ji posíláme na Ukrajinu.

Já zaprvé ti moc děkuju za to pondělí, protože kdybys tam nedala to video a kdybych neslyšel toho mladého Landáka, jak to říká, tak bych tomu skoro nevěřil.

Tady chci říct jednu věc a napíšu to, udělám z toho článek a bude se to jmenovat: Není Landovský jako Landovský.

Jeho táta Pavel Landovský riskoval přízeň státu i vlády, když podepsal žádost, to byla Charta 77, žádost, aby stát dodržoval své vlastní zákony.

Ale Jakub Landovský se těší přízni státu a vlády, když si pochvaluje, jak porušují své vlastní zákony. Neuvěřitelný rozpor.

Riziko podle mladého Landovského nebere Landovský na sebe. Pavel Landovský velmi riskoval a taky si to docela odnes a byl vypuzen do emigrace.

Kdežto mladý to riziko přesunuje na obyvatelstvo.

Čili on říká, že vystavujeme certifikáty konečného uživatele, potvrzujeme tedy, když nakupujeme to střelivo. To znamená, že sami se deklarujeme, že jsme tím konečným uživatelem.

A to riziko spočívá v tom, že to porušíme a to střelivo se objeví na Ukrajině.

Pašeráci, to je výraz pro to, že se to prostě objevilo na jedné straně hranic a pak se to objevilo na druhé straně hranic.

A to je to riziko.

Tady je potřeba říct: paní Lenko Bradáčová, nejvyšší státní zástupkyně, koná v tomto případě nejvyšší státní zastupitelství, protože to je pánem trestního řízení. Policie může, nemusí, ale státní zastupitelstvo musí. Když se dozví o podezření z porušení zákonu, musí konat.

A paní Lenko Bradáčová, jestli soustava státního zastupitelství nekoná, tak je nejvyšší čas, abyste rezignovala.

Musí státní zastupitelství dát pokyn policii k prověření, jestli nejsou porušeny paragrafy trestního zákonníku číslo 250, 265.

Prodeění zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence. Paragraf 266: Porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem.

A paragraf 267: Zkreslení a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem.

Muniční iniciativa je také v nesouladu s evropskou legislativou. O tom mluvil Petr Drulák, protože existují důvodná podezření, že zbrojní materiál je ze země určení reexportován na černé trhy se zbraněmi.

To znamená, ty zbraně, které se dodávají na Ukrajinu, někdy ani na Ukrajinu nedojdou, nebo tam dojdou a pak se octnou někde a jsou obchodovány v Africe, v Latinské Americe.

Z Latinské Ameriky, konkrétně z Bolívie, tam jezdí lidé se učit zacházet s těmi zbraněmi.

To je opravdu zajímavé, že na Ukrajině se Bolivijci učí zacházet se specifickými zbraněmi. No, proč?

No, protože ty zbraně pak končí někde u těch teroristických organizací v Latinské Americe.

Existuje tady společný postoj Rady Evropy ze dne 8. prosince 2008, který byl několikrát novelizován, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Konkrétně článek dva, článek pět, které by zřejmě touto praxí porušovány.

To znamená, že tento nešťastník... Já jsem měl takový pocit, že to bylo docela vtipné od toho Babiše, když z toho Landáka udělal vlastně, jak se to říká, kreativního účetního.

Že ty mafiáni měli vždycky takovéhle nejcennějšího člověka, účetníka, který prál peníze a prostě všelijak kreativně upravoval účetnictví.

Takže Landovský zřejmě dostal úkol vůči NATO kreativně vypracovávat české přehledy o tom, kolik dává na zbraně a kolik ne.

Čili ty podvody, které se tam naučil, by dělaly prospěch českého státu, aby měl premiér trošku míň starostí.

Jenomže on, jak jsi citovala přesně, když tenkrát říkal, že když jsem byl v NATO, musel jsem říkat takhle. No, tak teďka už to říkat nemusím.

No tak teď si zase pustil hubu na špacír prostě a je z toho opravdu podezření, že Česká republika vědomě porušuje jednak zákony a jednak mezinárodní smlouvy o proliferaci zbraní, čili nikoliv jaderných, ale prostě proliferaci zbrojního materiálu zahraničného pod vojenským materiálem.

Takže tady je potřeba skutečně, aby poslanci interpelovali, aby ministr spravedlnosti se o to staral, protože tady to opravdu smrdí.

A moje otázka z toho je: když teďka víme, že ten stát je v podstatě – když to ten Landovský řekl, tak se to dá říci – že to je velmi důvodné podezření, že porušuje své zákony, jakým právem ten stát chce po kom, aby dodržoval vůbec nějaké zákony?

No já ti strašně děkuju za to, že jsi to vysvětlil, protože já mám svoji intuici, jako politickou intuici. Mám intuici, že se mi něco nelíbí a pořád jsem si říkala, že my podstupujeme riziko, a já ti řeknu ještě proč, protože já o tom přemýšlím dlouho od chvíle, když jsem slyšela Tomáše Kopečného, jak ta iniciativa prakticky vznikala.

On v tom krátkém videu, které já mám schované – já můžu ho znovu divákům promítnout – říká, že v podstatě Francie, Německo a tady tyto země nechtěly do toho v žádném případě vstoupit. Nechtěly být tím zprostředkovatelem, protože tam je to riziko a my jsme na sebe převzali riziko.

My už teda neplatíme a oni nás vydávají do toho rizika, protože já jsem třeba slyšela od Radka Špicara, který říkal: „No, možná to není utajené, jak říká, že byli v Mauritánii a kolik tam bylo podnikatelů údajně zkontrolovat speciální jednotka." Vždyť ty zbraně se přece nakupují, ty staré ruské někde v Africe, a to byla cesta prezidenta.

A já se tě chci zeptat na takový detail ještě, ale myslím si, že ten je nepodstatný.