15 minut Kateřiny Perknerové | 2. 7. 2026

[hudba] 15 minut Kateřiny Perknerové.

Aktuální rozhovory s politickou elitou.

Dnes s předsedou vlády České republiky Andrejem Babišem.

Deník.cz.

[hudba]

Dobrý den při sledování 15 minut Kateřiny Perknerové na deník.cz. Vítám svého pravidelného hosta, předsedu české vlády pana Andreje Babiše. Hezké dopoledne.

Hezké dopoledne. Děkuju za pozvání.

Obyvatelé České republiky už asi mají plné zuby turecké telenovely pod názvem Summit NATO v Ankaře. Teď v posledních dnech se řeší složení doprovodu pana prezidenta, také to, jestli pojedete jedním nebo dvěma letadly a tak dále a tak dále. Pane premiére, proč to všechno děláte?

Tak já pevně doufám, že obyvatelé České republiky se věnují. Teď už jsou prázdniny. Naše děti mají prázdniny. My jsme poslední den vlastně, kdy bylo vysvědčení – minulý pátek měli tady konferenci o tom, co dělají naše děti na sociálních sítích. Já myslím, že každý, kdo to viděl, musí být totálně v šoku. Takže já myslím, že tuhle bohužel nešťastnou věc – a já to určitě nedělám, paní redaktorko – my skutečně se snažíme přesvědčit pana prezidenta, že tenhle summit NATO bude úplně jiný než ty předcházející a že je důležité, aby nová vláda tam byla přítomná a vlastně obhajovala nesplnění závazku České republiky vůči NATO, které to fialová vláda nikdy nesplnila, a abysme zkrátka obhajovali pozici České republiky.

Takže my jsme doufali, že pan prezident to pochopí. Je pravda ano, že historicky tam byli hlavně prezidenti, ale teď jde o ekonomické záležitosti, jde o peníze, jde o procenta, jde o 70 miliard, kde Německo navrhuje, aby členské státy na to platily tyto peníze. Takže to jsou věci, které my musíme obhajovat, protože zkrátka pan prezident na tyhle věci nemá vliv, ale je to vláda, která rozhoduje a která má samozřejmě v gesci zahraniční a bezpečnostní politiku.

Pane premiére, několik poznámek k tomu. Nebyl to Petr Pavel, kdo by omezoval českou vládu a snad vznesl připomínku, že by neměl premiér tedy vy do Ankary odletět. Byla to naopak vláda, která nechtěla pana prezidenta, jak vy jste správně řekl, který vždycky v 30 leté historii na ty sumity jezdil, tak aby tam tentokrát letěl. To zaprvé.

Za druhé, kdybyste poslouchal mých včerejších 15 minut s prezidentem Petrem Pavlem, tak on říkal, že ta záležitost návrhu německého kancléře se vůbec na summitu projednávat nebude, protože vrcholní představitelé nechtějí, aby tam došlo k nějakému nesouvladu, takže vůbec o žádném finálním stanovisku nemůže být ani řeči, čili tento váš argument padá.

A já se vás chci zeptat, neboť klíčový kromě toho definitivního verdiktu Ústavního soudu, jehož se dočkáme někdy na podzim letošního roku, tak je pochopitelně ten mandát, s kterým tam pojedete, který vlastně nikdo nezná, včetně pana prezidenta. A já se chci zeptat, jaký ten mandát tedy je?

Tak není pravda, co říká pan prezident, protože já mám v ruce The Ankara Summit Declaration. To je oficiální deklarace summitu v Ankaře. V bodě čtyři říká: „Allies understand that support equitable, reliable, sustainable for 200 billion euro in military support" – a já to přeložím na naše diváky. Takže tady je deklarace summitu v Ankaře, která jasně říká, že spojenci podpoří Ukrajinu 70 miliard euro.

Čili podle vás to je závěr, který je už teď předjednán a bude tam přednesen a bude se o něm hlasovat?

Předjednali si to samozřejmě ty velké země. Setkali se v Berlíně – Velká Británie, Francie, Německo, Polsko, Itálie – a ano, je to návrh Německa. Sami zkrátka ve vystoupení, které přednesu já, řeknu, že my tím, že neplníme 2%, tak nemůžeme tady dávat peníze Ukrajině, ale potřebujeme ty peníze pro naši armádu, abysme plnili ty naše závazky.

A samozřejmě, takže je to důležité a já vůbec nechápu, protože pan prezident měnil ten svůj postoj. Neříkal, že půjde na tu neformální večeři, kde si myslím, že my jsme mu nabízeli, aby zkrátka byl nad věcí, aby nepoškozoval Českou republiku v zahraničí, protože tím, co dělá, poškozuje.

Ano.

A pokud skutečně poletí na ten samit, tak nás poškodí. Je to úplně zbytečné a já jsem veřejně deklaroval, že schválíme, aby pan prezident byl na příštím sumitu NATO v Tyraně, Albánii. Schválili jsme účast ve Washingtonu v OSN. Pan prezident byl na 61 zahraničních cestách. A takže já už nevím, co bysme měli udělat. Proč on tak strašně chce být v Ankaře? Kde teď původně říkal, že nebude na tom hlavním programu, že si to tam my máme kvázi vyřešit, ne, za Fialu?

Ne? Tak buďme korektní. Byl to jeho alternativní návrh, že tedy ustoupí, že on by šel na tu neformální večeři a vyhne se té oficiální části jednání.

Jasně, naše vláda říká panu prezidentovi, že si jeho účast v Ankaře na samitu nepřejeme, že to, co dělá, je špatně, že poškozuje Českou republiku a že my určitě mu nebráníme výkonu jeho ústavních povinností, jak říká, a že ať jde na ten summit NATO příští rok. On se zúčastnil z titulu jeho funkce na třech sumitech. A nikdy tam nebyl ani Fiala. Nebyl tam ten skutečný premiér bývalé vlády, protože Fiala nebyl žádný premiér. Byl tam Babiš. To byl výkonný premiér v těchto záležitostech. Takže nechápu to.

Já pevně věřím, že pan prezident si to ještě rozmyslí.

Jo, protože ne, pan prezident si to nerozmyslí. To vám tedy mohu takhle sdělit, protože to včera právě v mém pořadu jednoznačně řekl a aniž bych chtěla být jeho advokátem, tady musím připomenout jeho zásadní větu, kterou to všechno zdůvodňuje.

On totiž říká, že z ústavy pro něj plyne povinnost starat se svým dílem o bezpečnostní a zahraniční politiku České republiky. A proto on potřebuje vědět z první ruky, co se na tom summitu bude říkat, jaký mandát vy tam přednesete, budete zastávat, aby on věděl zkrátka, co se v tom nejdůležitějším spojenectví na vojenské bázi tedy bude dít z hlediska České republiky.

No tak hlavní problém pana prezidenta je, že on si vykládá ústavu, jak chce a já jsem byl velice tolerantní a jsem mu ustupoval. První věc, kde si ji vyložil velice nesprávně, je, že mě odmítl jmenovat premiérem bez nějakých podmínek a vymyslel si – protože má tam hordu právníků kolem sebe, kteří se tváří jako nezávislí, přitom dělají evidentně nedobrou právnickou práci. Není to pravda a podle ústavy měl mě jmenovat bez toho, aby trval na vyřešení konfliktu zájmu. Ale já jsem nechtěl jít do sporu, nechtěl jsem. Takže jsem ustoupil, trpělivě jsem snášel tyhle nepravosti a ustoupil jsem.

Druhá věc bylo, že odmítl jmenovat Turka ministrem.

Ano.

A měl jste podat kompetenční žalobu.

Ano.

Tak by to asi dopadlo stejně a nebudeme tady řešit, kdo je v Ústavním soudu a jak to všechno funguje. To skutečně nechci. Ale já jsem měl nějakou dohodu s panem prezidentem a já jsem mu řekl, že když si to vymyslel, řeknu jemu to vyřešit.

Problém pana prezidenta je, že jeho okolí mění jeho názory.

A potom si vymysleli, že jsem to měl slíbit veřejně. Je to lež.

Stejně to bylo s motoristy, že pan prezident slíbil Macinkovi, že když dojde ke změně resortu, že to bude v pohodě. No, takže bohužel je to tak.

Pan prezident dělá kampaň na znovu zvolení. V podstatě nevynechá dne, aby do nás nějakým způsobem vlastně nezajel při jmenování, nevím, Enge. Taky tam minulosti Fiala nikdy nebyl a tak dále.

No, dobré, tak já tomu rozumím. Dělá kampaň. Já jsem velice, velice jako v klidu. Nechci to moc komentovat.

Pan prezident vždycky v zahraničí nás kritizuje xkrát a samozřejmě pokud by měl on vystoupit v Ankaře, tak stejně by musel číst náš projev, který by se mu asi nelíbil. Nemá žádný problém, asi nelíbil, protože pan prezident je jednoznačně hlava opozice. On je jednoznačně člověk, který dělá tu politiku opozice, jo, že je extrémně proukrajinský. My Ukrajinu podporujeme, my pokračujeme.

>> Pane premiére, musíte si poslechnout včerejších 15 minut s prezidentem Petrem Pavlem, kde on jednoznačně odmítá, že by byl lídrem opozice, ale že je v opozici proti neslušné politice a proti zpochybňování demokratických principů právního státu, našeho členství Evropské unie.

>> Paní redaktorko, já se vás mohu něco zeptat? Tak když bylo tedy výročí, výročí pana prezidenta v té funkci, jestli se ho někdo zeptal, jak plnit ten program, že bude spojovat tu společnost, že ne rozdělovat. On ji extrémně ještě víc rozděluje, než je rozdělená, protože ona je rozdělená tou politikou.

Pane premiére, tak já vám dám kredit za to, jak jste pojal celé to období od voleb až do jmenování vaší vlády, to, že jste přijal podmínku pana prezidenta, vyřešil jste střet zájmů, řekl jste to veřejně, nedal jste kompetenční žalobu a tak dále a tak dále. Ale pak přece i vy musíte samozřejmě uznat, že to vyostření vztahu mezi Strakovou akademií a Pražským hradem jde za Petrem Macinkou, šéfem motoristů, který oznámil v těch SMS správkách Petru Kolářovi, že pokud nejmenuje Filipa Turka, prezident republiky, tak bude extrémní kocka, která vejde do dějin politologie.

Ale já se chci zeptat na jednu věc. Vy jste tady říkal, že pan prezident je lídr opozice, že si dělá už kampaň. A já se zeptám naopak, když to teď všechno tak sleduji těch několik měsíců a pořád se chci dobrat závěru, proč to děláte vy, proč nezarazíte Petra Macinku, proč třeba přijdete později na Pražský hrad a tak dále a tak dále. Chcete kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028?

Vy jste mi podržel tři otázky a nenecháte mě reagovat, jo?

Takže, takže já bych chtěl reagovat, jo. Já jsem vystoupil na konferenci ekonomických rad na ministerních věcí, to je asi nevím týden nebo 10 dní, kde jsem veřejně řekl, že děkuju panu Macinkovi, protože jsem ho opakovaně vyzval, aby se nevybíjel v nějakých soubojích s panem prezidentem a poděkoval jsem mu, že to konečně udělal.

Fajn. A na to přišla ústavní žaloba.

No, takže já to dělám. Já to dělám a v podstatě i co se týká té stránky, jsem mu domluvil, že to samozřejmě není dobrý způsob. Ale na druhé straně, když víme, jakou má roli Petr Kolář, kterým si dělal SMS a všichni jsme věděli, že to není žádné vydírání, ale ten Macinka byl na výslechu na policii, absolutně absurdní věci.

Takže tohle se tady děje a samozřejmě já si nepřeju s panem prezidentem konflikt. My potřebujeme se soustředit na program prohlášení naší vlády, které jsme vyhodnotili 97 procent. To budeme říkat. Já nepotřebuju tady...

No, a pan prezident vlastně stínuje naši vládu, jo. Stále zve naše ministry. Když sem přijde belgický premiér...

>> Na to má z ústavy právo.

>> Ano. Když sem přijde belgický premiér, na to nemá z ústavy právo, tak já nemůžu s ním ještě mluvit. Co jsem potřeboval, všechny, kteří přijdou za mnou, tak je taky zve, jo. Takže chovat se velmi nestandardně, to jsme tady minulosti neměli a v podstatě já jsem byl velmi trpělivý. A já jsem dneska, pan prezident znovu byl na bezpečnostní radě státu, seděl vedle mě více než téměř dvě hodiny.

Takže já se snažím, ale já nechci plýtvat energií a nechci být součástí jeho kampaně na znovuzvolení. Každý to ví. Média hrají tu hru. No, když se rozhoduju, všichni to vědí, že to je kampaň, jo. A že ta opozice nemá nikoho. On je leader. On není občanský kandidát. Ten tenhle projekt vymyslel Kolář v roce 2018.

Ano. Takže všichni to víme. Akorát se hrajeme na tu pohádku Císařovy nové šaty.

>> No, a když opozice nikoho jiného než Petra Pavla nemá, tak vláda má tedy Andreje Babiše, který bude kandidovat v prezidentských volbách 2028.

Buď ne. Kdyby pan Stropnický nás nepodrazil, jakože teďka je strašně se aktivně vyjadřuje v médiích a komentuje věci, tak ne, bylo to, že jsme si řekli, tak to zkusíme. Vybrán byl Stropnický, on je herec.

>> Moji otázku. Já se ptám na rok 2028. Andrej Babiš nebude kandidovat na prezidenta. Co bych tam já dělal? A já vám znovu řeknu, že kdyby ta zoufalá opozice přemýšlela, protože ten Babiš stále má tu páru, on má stále tu pozici v tom hnutí, tak ho zvolila prezidentem a měli by svatý pokoj a hnutí ANO by ztratilo lídra, který pracuje od rána do večera.

No, pane premiére, já se vám nedivím, že do toho nechcete jít, protože pak by, kdybyste byl na Pražském hradě, tak by vám premiér chodil pozdě na schůzky, nepouštěli by vás na summit NATO, vzali by vám kompetenči jmenovat vedoucí misí při mezinárodních organizacích a pak možná neumíte ani fotografovat.

>> Paní, paní redaktorko, já jsem žádal o odložení té schůzky.

Ano, pan prezident má ve zvyku takovou věc, že už dopředu řekne deníku N. To je vlastně deník, který vznikl asi na jeho podporu, tam ti, co to zakládali. Takže já jsem chtěl přeložit tu schůzku, ale já nejsem malý kluk a nejsem jeho podřízený, aby on to komentoval.

Jo, on to nemá co komentovat, jo, měl by být nad věcí. Já jsem prosil, teda, ale promiňte mě, když by přišel někdo na schůzku o 15 minut nebo o 20 minut později, tak bych to tedy taky komentovala a to nejsem prezident.

>> Tak to je vaše věc. Každý máme nějaké EQ.

>> No, tak já myslím, že i vás by to naštvalo, kdyby někdo přišel na setkání s vámi.

>> Já jsem, já jsem chtěl tu schůzku přeložit. Já jsem šel spát jednu hodinu ráno. Ano. A snažil jsem se přesvědčit a nevím proč to tak nebylo. Takže, ale dobré. Já myslím, že je to úplně zbytečné a lidi tohle vůbec nezajímá. Je to velká škoda, že tady v mediálním prostoru řešíme takovéhle nesmysly místo důležitostí.

>> Souhlasím, souhlasím, pane premiére. Určitě lidi zajímá, jak funguje vaše vláda a vy jste slíbil svým voličům, že budete pravidelně každých půl roku vyhodnocovat práci svých ministrů, což se mělo stát, nevím, vy jste teď říkal, že to bude až 7. července. Já jsem myslela, že 30. června, ale to nevadí.

>> Prosím vás, je to výhoda. Bylo to 30. června. Ještě nesledujete moje videa.

Měl jsem na to video velice úspěšné, kde jsem to oznámil, tak mě to mrzí, že mě nesledujete na sítích, ale všichni viděli, že jsme ten termín splnili.

Tady mám jenom takový manažerský souhrn, ale já jsem ještě k tomu summitu asi zapomněl jednu věc — že protože na sítích zase jsou různé útoky, že tu neformální večeři — jo, zve pán turecký prezident, jo — a je to pozvání.

Tady se píše, to mi píše Mark Rute.

"The summit will začít 7. receptáší a společenskou večeří pro šéfy delegací a jejich manželky."

Jo, takže to není, že já tady chci brát manželku na nějaký výlet, ne? Je to pozvání pro šéfa delegace s manželkou.

A to jsem chtěl jenom upřesnit, protože samozřejmě vždycky na sítích někdo něco vymyslí, nějaký nesmysl a potom teďka vlastně moje manželka dostává různé výhružné dopisy a nevím co.

>> Tak jestli se na něčem shodneme, pane premiére, tak na tom, že určitě paní Monika Babišová bude ozdobou té společenské večeře.

Ale pojďme teď tedy k té záležitosti, k tomu fast cyklu. Samozřejmě nebudeme probírat to všechno, co tam máte plněno, plní se, nesplněno. Mě by zajímali někteří konkrétní ministři. Prosím o stručné odpovědi.

Vy jste napsal několik dopisů vašemu oblíbenému ministrovi zdravotnictví Adamovi Vojtěchovi.

>> Ne, vytýkacích.

[smích]

>> Tak mi jenom řekněte, co dělá špatně z vašeho pohledu nebo snad pomalu, kde má nějaké rezervy?

>> Naopak, vůbec ne. Pan ministr zdravotnictví má skvělé výsledky. Ano, má 119 věcí, které má plnit. Má splněno 22, 18,5 % vlastně za šest měsíců. V procesu má 97 % a takže plní skvěle a není to žádný vytýkací dopis. Je to dopis, kde — protože je toho tolik a my to děláme společně, protože já zdravotnictví se extrémně taky věnuju — tak je to jen taková moje pracovní metoda. Já jsem si ho vzal jako právníka z rádia Impuls na ministerstvo financí, když jsem tam byl, tak napsal 55 dopisů ministrům zdravotnictví za ČSSD. Je to normální metoda práce, je to praktické. Vždycky si můžete dohledat.

>> Takže dobře. Já to nerozporuju. Každý máme svůj způsob komunikace. V pořádku.

Ale v těch dopisech tedy na co jste kládl důraz směrem k Adamovi Vojtěchovi? Na rychlost nebo?

>> Tak já samozřejmě jsem Adama Vojtěcha podpořil v boji o peníze, kdy paní Schillerová chtěla za zdravotnictví jenom 15-16 miliard. Nakonec jsme se domluvili na 24, z toho tři mají ušetřit pojišťovny a samozřejmě jde o to, aby ty nemocnice byly řízeny efektivně, aby to bylo transparentní. Ano, máme, zdědili jsme různé skandály a rozkrádačky, a jsou tam plno dalších projektů. A taky jsem mu vlastně říkal, jak předložit ten návrh státního rozpočtu na příští rok, hlavně zdůraznění financování. Rada staršího, zkušeného politika.

Rozumím, rozumím.

Pane Babiši, měl jste vy osobně nějaký vliv na jmenování nového ředitele Ústřední vojenské nemocnice, nebo to bylo čistě v kompetenci pana ministra?

>> Žádný jsem neměl. V komisi byl docent Votruba, který je můj poradce, ale rozhodla ta komise a já můžu jenom konstatovat, že kdysi to byla nejlepší nemocnice ze všech a dneska není na tom dobře. Ta nemocnice — paní Černochová skutečně to dovedla do stavu, který není úplně ideální.

Pojďme k dalšímu resortu. Vy jste zřejmě uložil nebo uložíte ministru školství Robertu Plagovi, aby připravil zákon, kterým se zakážou mobily na školách. On přitom dříve řekl, že v žádném případě o žádném zákazu nemůže být řeč, protože ředitelé českých škol mají tak velké kompetence, že si tohle mohou zařídit sami. Je to jejich pravomoc. Tak jak to bude?

No, vidíte, pan Plaga změnil názor a my dva jako poslanci jsme podle toho příslibu — myslím, že to bylo minulé pondělí — vložili návrh poslanecký, jak by byl upraven vlastně ten zákaz mobilu. Určitě to bude velká diskuse. Jsme jedny z posledních v Evropě. Konečně — jsme jedny z nejhorších. A mně vlastně ten impuls přišel, když jsem mluvil s irským premiérem, který má teďka předsednictví Evropy od 17., mi řekl: "No představte si, teď ty děti to odloží ráno a teďka už v těch třídách není ticho, oni spolu mluví a smějí se. Předtím tam bylo jenom ticho."

Jo, takže já myslím, že je to důležité. A nejenom tohle, ale my samozřejmě řešíme sociální sítě a to byste se určitě divila, kdybyste viděla, že bohužel na těch sítích naše děti se hrají na koncentrační tábor, kde střílejí ty vězně, kde jsou tam háčkové kříže, kde jsou úplně hrozné věci.

>> Je to otřesné.

A když jste mi vyčítal, že se nesleduji vaše sociální sítě, tak už aspoň víte, proč nemám sociální sítě, protože podle mě je to opravdu zlo.

>> Mate, ale musíme s tím nějak žít.

Pane premiére, pojďme ještě k jedné věci, protože vy jste [smích] na jednom z těch svých posledních videí také řekl, že zvažujete novelu školského zákona, která zpřísňuje podmínky pro odklad školní docházky. To také přikážete panu ministru Plagovi, aby zařídil?

>> No, tak moje poradkyně je paní Žánová, to je ředitelka základní školy Sadcka, to je Středočeský kraj. Známe se 15 let. Čerpal jsem tam z praxe, mluvil jsem tam o finanční gramotnosti. Ona má školu, je tam 600 žáků, já to mám z první ruky a ona asi bude moje nová poradkyně. Zítra přijde do sněmovny a samozřejmě jsem mu to napsal Plagovi, že by to bylo fajn udělat.

Jo, takže nebylo, pane premiére, opravdu nebylo. Vy jste před chvilkou mluvil o irském premiérovi a jeho zkušenosti s mobily.

>> Česká republika byla absolutně nejhorší, co se týče odkladů. 25 % šestiletých dětí mělo odklad úplně nesmyslně. Už Komenský věděl, že v šesti letech jsou děti zralé proto, aby nastoupily do školy. V Německu jsou to 2 % a tak dále. Jestli něco Fialova vláda a Mikuláš Beklali dobře, tak to bylo právě zpřísnění podmínek pro odklady školní docházky.

Tak ještě o tom s panem ministrem Plagou podebatujte, ale opravdu — musím teda něco k tomu říct, jo. Paní ředitelka mi dává konkrétní příklady — jo — že když to dítě je nezralé a to dítě tam nastoupí a stále brečí a po měsíci zkrátka není schopno být ve škole, a potom ta matka si vezme to dítě a má ho doma rok a potom vlastně — jo. Takže já to jenom přenáším nějakou informaci. Je možné, že ministerstvo školství, nebo když se to navrhne, i opozice k tomu bude mít nějaké vyjádření.

Ale to je jedna věc. To je o tom, že například ta paní ředitelka říká, že děti chtějí jedničky, nechtějí nějaký pokec, chtějí jedničky. Teďka to taky změnil Bek. Bavíme se o násilí na školách — jo — jako na základním stupni vzdělávání. Tam je tolik věcí — ta prevence, jo, kratom, drogy — a tak dále. Tomu se chceme věnovat a určitě ministerstvo školství — já budu podporovat, aby dostali velké peníze na tu prevenci, protože to je skutečně strašně důležité.

Samozřejmě je chvályhodné a prosím, nezkoušejte to dělat příkazy, ale opravdu zajímá mě, proč veřejnost a prosím, jednou je to informace.

Já vždy informuju ministra. Dostal jsem takovýhle názor — co vy na to, není to?

>> Dobrá.

Na druhou stranu vy jste například uvedl, že pokud ministr obrany Jaromír Zman předloží do konce května koncepci rozvoje armády, tak vlastně nebude ve vaší vládě, protože to byla jedna z vašich podmínek. Tak předložil nebo jste vy změnil názor?

>> Předložil.

Předložil.

Byl jsem tam několik hodin opakovaně. Bylo to na brzdě. Koncepce byla schválena. Jedinou připomínku, kterou jsem měl, je počet vojáků, které má nabírat. Takže víte, kolik bylo tady vojáků při vstupu do NATO? 74 000. Kolik bylo 1. ledna 2026? 25 575. Kolik chtěl nabírat? 1 400, takže jsem ho přesvědčil, že tam dal 3 000 ročně. My potřebujeme budovat armádu. Armáda má prioritu. Musíme jí dát podmínky, i bydlení budeme dělat a tak dále. Takže pan ministr splnil a má zelenou, letí a letí se mnou do summitu NATO a letí do Ankary.

Ale to je podle mého názoru velmi podstatná věc. Váš vicepremiér, ministr zahraničních věcí, v reakci na předběžné opatření Ústavního soudu sdělil národu, že jsme svědky pokusu o ústavní puč. Vy jste, pane, předsedo vlády, čtvrtý nejvyšší ústavní činitel a mělo by být snad vaší povinností, posláním, bránit základní pilíře demokratického právního státu a jeho ústavnost. Jak to, že jste tohle připustil? A pokud už ne, že byste propustil Petra Macinka z vlády, tak jste mu to měl aspoň důrazně a veřejně vytknout, ne?

>> Tak já samozřejmě nejsem ani jeho táta. Je to můj koaliční partner a zkrátka rozhodnutí Ústavního soudu bylo extrémně nestandardní. Pokud my jsme v pondělí 22. června rozhodli o tom na základě všech informací, které jsme dostali od našich aliančních partnerů, že ta delegace je a šéf je předseda vlády a další, a v stejný den pan prezident podal žalobu a ten Ústavní soud rozhodl vlastně ve středu — takový Ústavní soud není nikde na světě.

>> Nerozhodl. Bylo to předběžné oatření.

No, ale nelogicky — jako co tím chtěli, jak to nechápou vůbec. To je absolutně — co budou teďka rozhodovat? Ústavní soud teda tady nahradí, já nevím, náš vlastně demokratické řízení nebo volební systém? Budeme mít prezidentský systém a Ústavní soud s prezidentem budou tady nad vládou? Jak já tomu nerozumím.

>> Takže pán prezident podle svých pravomocí podal kompetenční žalobu. Vyste to mohl udělat v případě Filipa Turka také. Ústavní soud pochopitelně o té kompetenční žalobě musí rozhodnout a protože nebyl schopen zvážit všechna pro a proti a nechtěl krátit pana prezidenta na jeho právech, tak samotný ten verdikt odložil a přijal předběžné opatření. A teď pro vaši informaci — když není to jednoznačně uvedeno v zákoně o Ústavním soudu nebo v ústavě, tak se jednání Ústavního soudu řídí občanským soudním řádem, kde je pochopitelně paragraf o předběžném opatření a tam se praví, že se má rozhodnout nejpozději do sedmi dnů, protože jinak by to postrádalo smysl. A protože Ústavní soud zasedá vždycky ve středu a o nominaci delegace se rozhodlo v pátek, tak nebyla jiná varianta, než aby o předběžném opatření Ústavní soudce rozhodli právě ve středu 24. června.

>> Skvělé. Takže příště, když panu prezidentovi se něco nebude líbit, tak napíše na Ústavní soud a oni rychle rozhodnou.

>> Já do této debaty se nechci pouštět, protože zkrátka nechci v mé pozici to komentovat. Pan Macinka se vyjádřil, je to jeho názor. Ale váš názor to není, že předběžné oatření bylo pokusem? Svůj názor nechám pro sebe. Chci říct, že naše koalice funguje velice dobře. Já jsem byl ve třech koalicích a my fungujeme velice dobře. My bohužel se nemůžeme soustředit na naši práci a plýtváme energií tady jenom proto, že pan prezident — nevím, proč musí být v té Ankaře, proč není schopen být nad věcí, nepoškozovat naši zemi. Pokud on poletí, tak nás poškodí ve světě. Jo, proč? Že tam půjde příští rok. Vždy stále jezdí. Teďka se probudil a přišel, že máme letět spolu a strašně chce šetřit. Tak já vám řeknu, jak šetřil — když šel tady na olympiádu do Paříže, tak tam v delegaci byl požadavek 38 lidí a když šel na výlet do Torína na olympiádu v Itálii, tak tam bylo 30 lidí. Jo, takže já nevím — co objel celou zemekouli od Nového Zélandu přes Japonsko, Argentinu, Chile. Všude byl. My mu v tom nebráníme, ale jednoznačně tady na summitu v Ankaře si naše vláda nepřeje jeho účast.

>> Přejeme si to, protože nás to poškodí, a zkrátka to je náš názor, ale respektujeme rozhodnutí Ústavního soudu.

>> Už jste to říkal, pane premiére. Čas nás tlačí. Tak ještě jedna věc, které se nemůžu vyhnout — a to je záležitost vašeho lídra v pražských komunálních volbách. Vy jste přišli o Ondřeje Prokopa — nepochopitelného z mého pohledu kandidáta se spoustou afér, lží a tak dále. On sám rezignoval, protože to samozřejmě ustát nemohl. Kdo bude vést kandidátku v Praze?

>> Hm. Já si nemyslím, že pan Prokop měl spoustu afér. Toto byla záležitost za mě poprvé, co se to stalo, a kdo bude lídrem kandidátky — ano, my jsme na předsednictvu měli tři kandidáty a rozhodneme to brzo. Já myslím, určitě máme ještě čas, abysme to rozhodli a myslím si, že jsou tam...

>> Můžete mi tady aspoň prozradit — říkáte tři kandidáty, jsou to členové hnutí, ano?

>> Ano, určitě jsou to komunální politici naší kraje.

>> A je tam i nějaká žena?

>> Žena tam není.

>> Není. Dobře. Takže nebudeme mít druhou Adrianu Krnáčovou.

Pane premiére, úplně na závěr — jaké vlastně ambice máte v těch podzimních komunálních a senátních volbách jako hnutí ANO?

>> Hnutí ANO vždy usilovalo o pozici ve vládě. Jo, tak z mého pohledu samozřejmě parlamentní volby jsou nejdůležitější. My ve vládě můžeme pro lidi udělat nejvíc, taky v Praze — nová nemocnice, samozřejmě nové onko, samozřejmě duševní zdraví, bezpečnost v Praze, a samozřejmě v Brně. Takže my bysme rádi v těchto baštách opozice, kde se nám dlouhodobě nedaří, bysme chtěli přesvědčit občany. Ale samozřejmě i v jiných městech. Zkrátka — přece jenom ta vláda, my jsme vláda pro všechny, pro všechny občany České republiky. Že je přínosem pro ně, že máme ten program, že ho plníme, že víme, jaké máme cíle a že v tom budeme pokračovat. A my si myslíme, že jsme tady za těch šest měsíců udělali konkrétní věci pro lidi a chceme je taky přesvědčit těch komunálních volbách, aby i díky této vládní politice nám ty hlasy dali.

>> Děkuji za váš čas pro deník.cz. Pevně doufám, že to v Ankaře nakonec dopadne tak, aby to bylo důstojné a aby Česká republika nevypadala v mezinárodním kontextu nějak směšně a že to všechno dopadne dobře. Obhájíte tam pozici, kterou obhájit chcete.

Poté vám přeji, pane premiére, krásné léto, odpočiňte si hezkou dovolenou a těším se potom koncem srpna zase na viděnou.

>> Děkuju.

Já pevně doufám, že pan prezident pochopí naše argumenty a nakonec zůstane doma. Bylo by to nejlepší pro naši zemi, pro naši pověst v zahraničí.

A já všem přeji krásné léto a věnujte se dětem a sítím. Je to fakt důležité. Je to velká výzva pro příští generace, abysme měli zdravé děti, duševně zdravé děti, a abysme všichni měli z toho radost.

Takže na shledanou a krásné léto.